Zlato těží z nejistoty. Jeho největším rizikem je její ústup

Rekordy na akciích, slabý dolar a opatrný Fed ženou drahé kovy vzhůru. Návrat klidu by ale mohl euforii rychle ukončit.

Finanční trhy vstoupily do tohoto týdne v rozporné náladě: zatímco akciové indexy lámou historické rekordy, americký dolar pokračuje v oslabování. Kurz USD vůči koruně se propadl zhruba na 20,3 CZK a podle Donalda Trumpa není „slabší úroveň dolaru“ důvodem k obavám. Index S&P 500 oficiálně překonal hranici 7 000 bodů, přičemž růst táhly především technologické firmy zaměřené na mikročipy a umělou inteligenci. Solidní výsledky Mety, zejména díky reklamnímu byznysu překonaly očekávání a akcie posílily v after-marketu 6%. Akcie Microsoftu se ale po výsledcích zbarvily červeně, protože náklady na AI budí i části investorů obavy z jejich návratnosti.

Pozornost trhů se soustředila také na zasedání americké centrální banky. Fed ponechal úrokové sazby beze změny v pásmu 3,5–3,75 %, ačkoliv dva členové – Stephen Miran a Christopher J. Waller – hlasovali pro jejich snížení o 25 bazických bodů. Centrální banka poukazuje na mírnou stabilizaci trhu práce, ale zároveň na lehce zvýšenou inflaci. Jerome Powell se při tiskové konferenci vyhýbal politicky citlivým otázkám ohledně kritiky ze strany Trumpa, trh však jeho opatrnou rétoriku čte jako signál, že s výraznějším uvolňováním měnové politiky zatím nelze počítat.

Největším vítězem současného vývoje je zlato, jehož cena pokračuje v prudkém růstu a pohybuje se kolem 5 560 USD za unci. Růst ceny zlata je poháněn několika posilujícími faktory. Na straně nabídky zůstává produkce zlata strukturálně omezená. Na druhé straně zůstávají vytrvalými kupci centrální banky a díky rekordnímu přílivu financí do burzovních ETF na zlato i menší investoři.

Slábnoucí důvěra v dolar a rostoucí nejistota ohledně geopolitiky i budoucí měnové politiky posouvají zlato do role nového „bezpečného přístavu“. Powell k jeho cenám pouze poznamenal, že „současné úrovně lze interpretovat různými způsoby“, což lze číst jako diplomatické varování před možnou korekcí. Právě v tom spočívá hlavní riziko: pokud se na trhy vrátí větší klid a racionalita, může se současná euforie kolem drahých kovů rychle rozplynout. Největším nepřítelem zlata tak není inflace ani FED, ale návrat ke zdravému rozumu investorů.

Jelikož i investoři do drahých kovů hledají určitou diverzifikaci, silně posiluje i stříbro. Růst stříbra byl prudší než na zlatě díky jeho dvojí roli jak měnového, tak průmyslového kovu. Ve srovnání se zlatem je trh se stříbrem menší a volatilnější. Roční hodnota produkce stříbra je zlomkem produkce zlata, takže je citlivější na změny v politice a investicích. I když volatilita přetrvá, rozsah nedávných zisků stříbra může být obtížné udržet.