Spotřebitelská nálada po několika měsících zlepšování opět ochladla

Ke snížení ekonomické důvěry došlo jak mezi podnikateli, tak mezi spotřebiteli. Ačkoliv data představují zklamání, předpokládáme, že v příštím měsíci dojde opět ke korekci.

Podle květnového konjunkturálního průzkumu Českého statistického úřadu se tuzemská ekonomická důvěra snížila z 97,0 na 96,4 bodu, přičemž ke zhoršení došlo jak mezi podnikateli (z 95,6 na 95,4 bodu) tak mezi spotřebiteli (z 103,8 na 101,6 bodu). Souhrnný indikátor důvěry tak nenavázal na předchozí dvouměsíční rostoucí sérii, u spotřebitelů pak byla prolomena rovnou čtyřměsíční šňůra.

Nálada podle sektorů

• Mírný pokles optimismu hlásí průmyslový sektor, kde se snížil očekávaný objem produkce v nadcházejícím kvartále a nepříznivé zůstává hodnocení momentální poptávky.
• Zhoršení nálady hlásí i stavebnictví, kde se sice nepatrně zvýšila vnímaná poptávka, ovšem směrem dolů zamířila očekávaná zaměstnanost.
• Optimismus naopak vzrostl v odvětví obchodu, který citelně zlepšil hodnocení nedávné ekonomické situace, byť naopak s mírně větší skepsí hledí do blízké budoucnosti.
• Nálada se zlepšila i u poskytovatelů služeb, kteří vnímají oživování poptávky, zatímco celkovou ekonomickou situaci i výhled do příštích měsíců hodnotí přibližně stejně jako před měsícem.

Za ochlazením sentimentu u spotřebitelů stojí primárně menší naděje vkládané do celkové ekonomické situace v příštích 12 měsících, kosmeticky se snížil i optimismus ohledně finanční situace domácností či úmysl uskutečňovat velké nákupy.

Květnová data představují mírné zklamání hlavně s ohledem na opětovný nárůst skepse u českých domácností

Zatímco pokračující mrazivá nálada v průmyslu a stavebnictví patrně nikoho nemohla příliš zaskočit, do spotřebitelů byly vkládány větší naděje. Ti přitom nereportují, že by se zhoršila jejich aktuální situace, jako spíše jejich očekávání ohledně blízké budoucnosti, kde se kromě celkové ekonomické situace poněkud paradoxně více bojí i nezaměstnanosti, která v nedávné době klesala a zůstává nízká v historickém i evropském srovnání.

To vše za situace, kdy většina analytických institucí naopak výhled české ekonomiky přepisuje směrem nahoru a ani v politické sféře nejsou diskutována nová úsporná či krizová opatření. Jen velmi malý vliv pak mohlo mít opětovné zvýšení tuzemské meziroční inflace, jejíž výsledek jsme se ale dozvěděli 13. května, zatímco průzkum probíhal v období 1.–15. 5. a z větší částí tedy tímto nebyl ovlivněn.

Aniž bychom chtěli úsudek českých spotřebitelů zpochybňovat, považujeme momentální nárůst pesimismu spíše za statistickou anomálii a předpokládáme, že hned v příštím měsíci dojde ke korekci směrem nahoru. Pokud by se ukázalo, že jde o trvalejší trend, bylo by to s ohledem na toužebně vyhlížené ekonomické zotavování velmi nepříjemné.