Průmyslová mizérie pokračuje
Objem tuzemské průmyslové výroby v květnu oproti předchozímu měsíci klesl o 2,2 %, což odpovídá meziročnímu propadu o 3,2 %. Výsledek tak poměrně výrazně zaostal za tržním očekáváním, které bylo nastaveno na -1,2 %. Čtěte celý komentář ekonoma Víta Hradila.
Pokles zaměstnanosti a růst mezd: dvojsečná situace v průmyslu
Výsledek tak poměrně výrazně zaostal za tržním očekáváním, které bylo nastaveno na -1,2 %. Nominální hodnota nových zakázek meziročně vzrostla o 0,8 %, přičemž identický vývoj vykázaly jak zakázky z tuzemska, tak i ze zahraničí. Průměrný evidenční počet zaměstnanců v průmyslu meziročně klesl o 2,0 %, jejich průměrná mzda naopak narostla o 7,9 %.
Která odvětví zaznamenávají expanzi a která pokles?
Meziměsíčně vykázalo největší pokles odvětví podpůrných činností při těžbě (-22,1 %), následované výrobou ostatních dopravních prostředků (-16,9 %) a výrobou strojů a zařízení (-7,4 %). Růst naopak hlásí těžba a úprava černého a hnědého uhlí (11,8 %), výroba počítačů, elektronických a optických přístrojů a zařízení (3,9 %) či výroba chemických látek a přípravků (2,7 %).
Meziročně se v červených číslech nachází výroba ostatních dopravních prostředků a zařízení (-25,4 %), výroba strojů a zařízení (-16,6 %) či výroba základních kovů, hutnictví a slévárenství (-11,2 %). Dynamický růst naopak reportuje výroba počítačů, elektronických a optických přístrojů a zařízení (8,6 %), výroba nápojů (8,4 %) či výroba papíru a výrobků z papíru (8,4 %).
S přihlédnutím k vahám jednotlivých kategorií v celkovém průmyslovém výkonu se hlavním tahounem stal sektor výroby a rozvodu elektřiny, plynu a tepla, který přispěl 0,5 % bodu. Naopak směrem dolů průmysl stahovala hlavně výroba motorových vozidel (-1,4pb) a výroba strojů a zařízení (-1,4pb).
Za očekáváními zaostala i statistika bilance zahraničního obchodu se zbožím, která v květnu vykázala přebytek 13,6 mld. Kč, zatímco trh vyhlížel 28,4 mld. Kč a o měsíc dříve činila 33,1 mld. Kč. Do plusu celkovou bilanci táhl tradičně obchod s motorovými vozidly (51,2 mld. Kč), opačným směrem pak základní kovy (-14,8 mld. Kč) a ropa a zemní plyn (-13,4 mld. Kč).
Obtížné časy v průmyslu pokračují. Meziroční statistika byla sice v květnu mírně zkreslena zvýšenou srovnávací základnou z loňského roku, ovšem to představuje jen velmi slabou útěchu. I meziměsíčně totiž v červených číslech zůstává 13 z 22 sledovaných zpracovatelských odvětví, tedy většina z nich, což již na statistické efekty svádět nelze. Ještě varovněji vyznívá dlouhodobé srovnání, podle nějž je výkon českého průmyslu momentálně podobný jako v dubnu roku 2017, tedy před těžko uvěřitelnými sedmi lety. Z takto nízkých úrovní by teoreticky mělo být relativně snadné se odrazit směrem nahoru, což se ovšem neděje, naopak. Celý sektor se i nadále potýká s utlumenou poptávkou, a to jak od konečných spotřebitelů, kteří se stále oklepávají z krizového období, tak od podnikatelů, které od investic odrazují nadále vysoké evropské i české úrokové sazby.
Podle dostupných indikací navíc ani výhled do příštích měsíců není nijak povzbudivý, když většina firem naopak čeká další zhoršování situace. Za úspěch bychom považovali, kdyby průmysl letošní rok zakončil alespoň na nulovém růstu.