Magazin Hradil
15. 12. 2022Vít Hradil

Průměrná reálná mzda zopakovala předchozí neradostný výsledek

Česká průměrná mzda ve třetím čtvrtletí letošního roku vzrostla o 6,1 % meziročně a dosáhla tak 39 858 Kč.

Vzhledem k rozdivočelé inflaci, která ve stejném období činila 17,6 %, ovšem reálná kupní síla průměrné mzdy meziročně naopak propadla o 9,8 %, čímž zopakovala výsledek z předchozího kvartálu.

Počet evidovaných zaměstnanců meziročně narostl o 1,0 %. Medián mezd, tedy hodnota, která Čechy dělí na vyšší a nižší příjmové poloviny, nejnověji činí 34 993 Kč.

Mzdy v některých odvětvích vzrostly až o 10 %

V rámci jednotlivých sektorů si v uplynulém čtvrtletí nejvíce polepšili pracovníci v odvětvích souhrnně označovaných jako „Ostatní činnosti“, kterým nominálně mzdy narostly o 10,1 % meziročně. Následují Doprava a skladování (9,1 %) a Administrativní a podpůrné činnosti (9,0 %). Nejméně naopak rostly mzdy ve Zdravotní a sociální péči (0,6 %), Veřejné správě a obraně (0,9 %) a Vzdělávání (2,1 %).

Z geografického pohledu došlo k nejsvižnějšímu mzdovému růstu v Moravskoslezském kraji (7,1 %), v Praze (6,2 %) a v Libereckém a Jihomoravském kraji (shodně 6,1 %). Nedařilo se naopak v Královéhradeckém a Pardubickém kraji a také na Vysočině (shodně 5,2 %).

Nejprudší pokles reálných mezd v historii Česka

Nejnovější čísla nepředstavují velké překvapení a byla přibližně očekávána jak námi, tak i zbytkem trhu. Velké zlepšení nepředpokládáme ani v posledním letošním čtvrtletí a rok 2022 tak podle nás bezpečně vejde do samostatné historie Česka ve znamení dosud nejprudšího poklesu reálných mezd.

Za celý rok momentálně pracujeme s odhadem -8,3 %, ovšem svou roli může sehrát zahrnutí vládního úsporného tarifu a odpuštění příspěvků na obnovitelné zdroje energie do výpočtu inflace, která tak bude opticky působit nižší, než reálně je, což přikrášlí i data o reálných mzdách. Jejich pokles se přesto bude pohybovat poblíž 8 %.

Jak zareaguje ČNB?

Svůj význam pak dnešní mzdová statistika má i pro politiku České národní banky, která ústy členů bankovní rady právě případné riziko vzedmutí mzdově-inflační spirály označovala jako jeden z možných argumentů pro případné další zvýšení tuzemských sazeb. Dnešní výsledek sice odhad ČNB (-11,5 %) pozitivně překonal, ovšem v nominálním vyjádření jej naopak přesně naplnil.

Předpokládáme tak, že ČNB tato data vyhodnotí jako potvrzující její dosavadní postoj a dále tak roste pravděpodobnost, že bankovní rada na svém prosincovém zasedání opět ponechá úrokové sazby beze změny.


Portrét autora
Vít Hradil
Hlavní ekonom CYRRUS
Zpět na přehled