Konflikt s Íránem zdražuje ropu. Vrací se inflační tlak?

Finanční trhy vyspělých zemí bývají vůči záchvatům geopolitického rizika obvykle odolné. Když konflikt vypukne, mají akcie tendence krátkodobě ztrácet, nicméně zotavení bývá poměrně rychlé. Samozřejmě, je vždy otázkou, jak je vojenský střet rozsáhlý.

Trhy tentokrát zůstávají ve střehu

Předchozí roztržku s Iránem, ke které došlo loni v červnu, investoři prakticky ignorovali, jelikož trvala pouze 12 dní. V tuto chvíli to zřejmě vypadá na vážnější konflikt, který se nepodaří deeskalovat v horizontu dní. Cena ropy nejspíše zůstane po nějakou dobu zvýšená, což může oslabit výkon západních ekonomik, případně opět zrychlit inflaci.

Stáhněte si investiční výhled na rok 2026

První reakce: ropa skokově roste, další vývoj určí Hormuz

Ropa Brent zdražila v úvodní reakci na vypuknutí války zhruba o 16 % a obchoduje se nad úrovni 80 dolarů za barel. Je diskutabilní, zda se na těchto cenách udrží dlouhodoběji. Aby kurz zůstal déle zvýšený, muselo by dojít k zablokování Hormuzského průlivu, přes který proudí až pětina celkového globálního objemu ropy.

Aktuální situace je taková, že úžinou logicky projíždí méně lodí, nicméně není zcela zablokovaná. Samozřejmě, že objemy přepravy nyní zpomalí. Nicméně pokud dojde k uklidnění napětí v následujících týdnech, mohou být výpadky a jejich dopady na trh s ropou relativně omezené. K vyššímu riziku přispívá skutečnost, že prudce rostou prémie na pojištění lodní dopravy. To je překážka, která některé přepravce motivuje k pozdržení transportů.

Pozitivním faktorem je ale rozhodnutí Opec, který využije současné situace k navýšení produkce. Od dubna je naplánováno navýšení produkce o více než 200 tisíc barelů za den. Jedním ze scénářů je i další přebytek ropy po eventuálním opadnutí konfliktu. To by vedlo k opětovnému poklesu cen.

Trump před volbami: Scénář omezeného konfliktu je zatím reálnější

Samozřejmě klíčovou otázkou je, jak dlouho konflikt potrvá. Prozatím nejsou patrné snahy situaci deeskalovat. Střet se stále nachází v úvodní fázi, proto je v tuto chvíli velmi obtížné vyvozovat závěry o délce jeho trvání. Donald Trump by zřejmě nechtěl riskovat válku srovnatelnou s konfliktem v Iráku z roku 2003 – to by mu uškodilo před listopadovými volbami do kongresu. Jinými slovy reálnější variantou je spíše omezený konflikt.

Riziko inflace komplikuje výhled Fedu, ECB i ČNB

Růst cen energetických komodit – kromě ropy stoupá i kurz zemního plynu – může zasadit západním ekonomikám ránu. Negativně by ovlivnil spotřebu i firemní investice a přispěl tak k pomalejšímu tempu růstu HDP. Dalším rizikem je inflace – vyšší ceny ropy dokážou vyvolat plošné zdražování. Vzhledem k tomu, že sázíme na spíše omezený konflikt, nečekáme prudké zrychlení cenové dynamiky.

I pokud se ale inflace zvýší jen omezeně, dokáže ohrozit plány centrálních bank na snižování sazeb. I v tuto chvíli totiž ceny rostou rychleji, než kolik je oficiální cíl americké centrální banky. Fed by se měl letos s úroky vydat dolů dvakrát. Pokud by ale inflace zrychlila, hrozí že bude muset cyklus snižování sazeb pozastavit, případně je sníží jen jednou. Podobná situace platí i v případě ECB a ČNB. V posledních týdnech se skloňovala možnost snižování výpůjčních nákladů v ČR nebo v eurozóně. Nyní to vypadá tak, že zůstanou beze změny, případně mohou jít mírně nahoru.

Hrozba zrychlení inflace tlačí nahoru výnosy vládních dluhopisů. Výnosy amerických vládních dluhopisů vyskočily nahoru o 0,15 procentního bodu na 4,1 %. Pro dlouhodobé pozorovatele trhů to může být překvapivé – v případě výbuchů geopolitického rizika obvykle americké vládní bondy plnily funkci bezpečného přístavu a jejich výnosy tak klesaly. Tato změna chování souvisí s některými politikami Donalda Trumpa, kvůli kterým jsou Spojené státy obecně vnímané jako rizikovější region než před nástupem současného prezidenta do úřadu.