Geopolitická situace v Evropě

Geopolitická situace v Evropě

 

Rychlé zprávy ze světa. Aktuální dění v kontextu kapitálových trhů najdete níže.

 

Geopolitická situace v Evropě

Přehled 20. května

  • Finsko se po Polsku a Bulharsku stává třetím evropským státem, který se bude muset obejít bez dodávek ruského zemního plynu. Ty by měly přestat proudit v ranních sobotních hodinách, přičemž oficiálním důvodem je odmítavý postoj severské země k platbám v rublech. Nelze v tomto kontextu ovšem nezmínit skutečnost, že právě Finsko před pár dny formálně podalo přihlášku ke vstupu do NATO. Samotný dopad na finskou ekonomiku bude spíše marginální, jelikož na zemním plynu příliš závislá není a kromě Ruska má i alternativní zdroje
  • Cena evropského zemního plynu ovšem paradoxně poklesla. Trhy tak patrně vnímají riziko, že by další evropské země stihl „finský osud“, jako malé. Pomáhá i teplé počasí a pokračující doplňování evropských zásobníků

Přehled 19. května

  • Podle ruského vicepremiéra Alexandera Novaka již přibližně polovina odběratelů plynu od firmy Gazprom vyhověla požadavku prezidenta Putin na zřízení dvou speciálních účtů u Gazprombank. Na jeden účet by následně měly být posílány platby za zemní plyn v měnách specifikovaných v platných smlouvách – typicky tedy v eurech či dolarech – a druhý paralelní účet je veden v rublech
  • Samotná cena zemního plynu v Evropě během dnešního dne mírně poklesla zhruba o 2 %

Přehled 18. května

  • Na veřejnost vyplouvají další detaily plánu Evropské unie na snížení závislosti na dovozu ruských energetických surovin. Měl by zahrnovat posílení role obnovitelných zdrojů a nalezení alternativních zdrojů dodávek zemního plynu, přičemž nejčastěji jsou v tomto ohledu zmiňovány africké země jako Nigérie, Senegal či Angola. Součástí nové strategie je také kolektivní reakce na případné rozsáhlejší nečekané výpadky dodávek
  • Podle zdrojů z amerického ministerstva financí vyprší v příštím týdnu stávající výjimka z finančních sankcí vůči Rusku, která umožňuje provádění splátek ruských státních dluhopisů zahraničním věřitelům. Ta by údajně neměla být dále prodloužena, což zvyšuje riziko ruského bankrotu, jelikož země nebude schopna dostát svým finančním závazkům. Jak se s touto eventualitou trhy vypořádají, není zcela zřejmé. Část ruských dluhopisů patrně umožňuje uskutečnění plateb v jiných měnách, než v americkém dolaru. Rusko by navíc pravděpodobně argumentovalo tím, že mělo snahu platby uskutečnit, ovšem tyto byly znemožněny americkými institucemi

Přehled 17. května

  • Hlavní evropští odběratelé plynu v rostoucí míře potvrzují, že si nedávná vyjádření Evropské unie vykládají tak, že pokračování v obchodech s Ruskem není v rozporu se sankcemi. Lze tak očekávat, že naleznou cestu, která jim umožní pokračovat v dodávkách jako dosud
  • Podle maďarské vlády dosáhnou náklady na uzpůsobení tamního ropného průmyslu na ne-ruské dodávky ropy 770 milionů eur. Zahrnují investiční úpravy rafinerií a zbudování nového ropovodu z Chorvatska
  • Německo je podle tamních vládních představitelů ochotno a připraveno hrát zásadní roli při poválečné obnově Ukrajiny. Mohlo by například poskytnout záruky za masivní finanční půjčky

Přehled 16. května

  • Podle nového stanoviska Evropské unie mohou evropští odběratelé ruského zemního plynu pokračovat v placení za jeho dodávky, aniž by tím porušili platné sankce. Trvat by podle ní ovšem měli na platbách v měnách specifikovaných v platných kontraktech, tedy obvykle v eurech či dolarech. Proti návrhu ruské strany, tedy otevření speciálních účtů u Gazprombank, EU nic nenamítá. Nevyjádřila se ovšem k druhé podmínce Ruska, tedy k provozování paralelního účtu v ruských rublech
  • Cena evropského zemního plynu pokračuje v poklesu, když od pátečního rána odepsala přibližně 10 %
  • Podle nové ekonomické prognózy Evropské komise by případné přerušení dodávek zemního plynu z Ruska snížilo tempo růstu ekonomiky eurozóny až na 0,2 % v letošním roce. V opačném scénáři, kdy se přísun plynu nezastaví, očekává Komise růst na úrovni 2,7 %.
  • Česká ekonomika by podle odhadu Evropské komise měla v letošním roce vzrůst o 1,9 % (my počítáme s 2,2 %). Jedná se o citelné zhoršení odhadu od únorové prognózy, kdy Komise očekávala tempo růstu 4,4 %. Inflace by měla podle Bruselu letos dosáhnout průměrně 11,7 %

Přehled 13. května

  • Státy Evropské unie se pomalu smiřují se skutečností, že nebudou schopny přesvědčit Maďarsko k souhlasu s postupným zákazem dovozu ruské ropy. Začínají se množit hlasy, že by se šestý sankční balíček měl omezit na jiná opatření, namísto toho aby byl stále blokován touto záležitostí
  • Cena evropského zemního plynu opět zamířila dolů, a během dnešního dne klesla o zhruba 8 %. Tento pohyb byl důsledkem uklidnění obav z některých zlověstných signálů, které se dostavily v uplynulých dnech. Jedním z nich bylo omezení průtoku zemního plynu přes Ukrajinu, které bylo způsobeno válečnou situací. Druhým byly sankce Ruska proti provozovateli polského plynovodu. Nakonec trhy na základě dat o průtoku plynu došly k závěru, že zásobování Evropy momentálně kriticky ohroženo není a zemní plyn tak uzavřel týden levnější o přibližně 3 %

Přehled 12. května

  • Rusko podle německého ministra hospodářství omezilo dodávky zemního plynu do Německa o 10 milionů kubíků denně. Jedná se přibližně o 3 % celkového objemu, které Rusko do Německa dodává. Podle Němců se jedná o varování a ukázku toho, že se Rusko nebude ostýchat používat dodávky zemního plynu jako zbraň v ekonomickém konfliktu se Západem. Ve stejném duchu vyznívá i sankcionování plynovodu, který prochází Polskem, ze strany Moskvy. Cena evropského zemního plynu v reakci vyskočila o více než 20 %, následně ovšem tento pohyb korigovala a nyní se nachází zhruba 9 % nad včerejší úrovní

Přehled 11. května

  • V Evropské unii vzniká konkrétní plán na ukončení závislosti na ruských energetických surovinách do roku 2027. Zahrnovat by měl navýšení cílového podílu čistých energetických zdrojů ze stávajících 40 na 45 % do roku 2030. Zvýší se i požadavek na úspory energií ve členských zemích. Součástí návrhu by měly být i významné investice do plynové a ropné infrastruktury na kontinentu, která by umožnila větší propojení jednotlivých zemí a ty by tak mohly nakupovat tyto komodity odjinud, nežli z Ruska
  • Cena evropského zemního plynu umazala část včerejšího skokového nárůstu způsobeného informací od správce ukrajinské plynovodní sítě o tom, že pokračující ruská invaze mu znemožnila využívání části dovozních kapacit. Za uklidněním na trhu patrně stojí skutečnost, že navzdory komplikacím se nasmlouvané objemy plynu do Evropy nadále dostávají alternativními cestami. Ve směru zlevňování plynu pak nadále působí i teplé počasí
  • Odmítavá pozice Maďarska k návrhu Evropské unie na zákaz dovozu ruské ropy se dále vyostřila. Maďarsko nyní údajně zcela odmítá jakékoliv řešení, které by omezilo dodávky této suroviny skrze ropovody. Bylo by tak ochotné podpořit pouze omezení dovozu námořní cestou

Přehled 10. května

  • Cena zemního plynu v Evropě dále klesá, a dostala se na nejnižší úroveň za poslední tři týdny. Kromě teplého počasí k tomu dopomáhá pokračující přísun LNG a také epidemická omezení v Číně, která snižují tamní poptávku. Na trhu ovšem nadále přetrvává nervozita z možného jednostranného zastavení dodávek plynu z Ruska. K němu by mohlo dojít například v momentě, kdy na konci tohoto měsíce dojdou ke splatnosti pohledávky a evropští odběratelé je odmítnou zaplatit v rublech, jak požaduje Rusko. Také by mohly přijít v odvetě za zákaz dovozu ruské ropy, který se Evropská unie chystá zavést. Tomuto kroku ovšem nadále oponuje Maďarsko
  • Těsně před 17 hodinou našeho času ovšem cena plynu opět zamířila strmě vzhůru. Stalo se tak v reakci na informace od Ukrajinského operátora plynovodné sítě, podle kterých by mělo od středy dojít k omezení dodávek z Ruska
  • Evropská banka pro obnovu a rozvoj (EBRD) zhoršila svůj odhad výkonu ukrajinské ekonomiky, a nově tak pro letošek očekává propad o 30 %, namísto dříve udávaných 20 %

Přehled 9. května

  • Podle oficiálně nepotvrzených informací z ruského ministerstva financí čeká tamní ekonomiku v letošním roce propad až o 12 %. To by představovalo nejtvrdší náraz od počátku devadesátých let, kdy se hroutil Sovětský svaz. Z pohledu celkového stavu ruské ekonomiky by to znamenalo odmazání posledních zhruba deseti let hospodářského růstu
  • Německý kancléř Olaf Scholz prohlásil, že jeho země dosahuje „dobrého pokroku“ v otázce omezovaní dovozů ropy a zemního plynu z Ruska
  • Cena zemního plynu v Evropě poklesla v reakci na dopis, který ruský dodavatel Gazprom PJSC rozeslal klíčovým evropským odběratelům. V něm je ujišťuje, že mohou za dodávky nadále platit způsobem, který je v souladu s platnými sankcemi. O jaký způsob by se konkrétně mělo jednat, ovšem není zřejmé. Ve směru zlevňování zemní plynu působí i teplé počasí na evropském kontinentu. Cena této komodity tak od pátečního rána poklesla již o více než 11 %
  • Víkendová jednání na půdě Evropské unie o podobě zákazu importu ruské ropy skončila bez konečné dohody. Podle dostupných informací plán ztroskotal na nesouhlasu Maďarska, které se nespokojilo ani s navrhovanou výjimkou, podle které by se od ruské ropy mělo odříznout až koncem roku 2024, zatímco většina evropských zemí by tak učinila již letos
  • Ratingová agentura Fitch zhoršila výhled na hodnocení Česka jako dlužníka. Zachovala tak sice stávající rating, ovšem vyjádřila obavu, že může v blízké době dojít k jeho snížení. Mezi hlavní důvody patří rostoucí inflace a rozpočtové náklady, které si vyžádá řešení následků války na Ukrajině

Přehled 6. května

  • Návrh Evropské unie na zákaz dovozu ruské ropy prochází úpravami. Slovensko a Maďarsko by nově měly dostat výjimku až do konce roku 2024. Česká republika by pak měla dostat také úlevu, a ruské ropy by se měla zbavit až do poloviny téhož roku. Všechny ostatní členské státy by se držely původního plánu a do šesti měsíců ukončily dovoz samotné ropy a do konce letošního roku i rafinovaných produktů z Ruska. Jednání ovšem pokračují a zřejmě nebudou dokončena v tomto týdnu

Přehled 5. května

  • Slovenský ministr hospodářství Richard Sulík se nechal slyšet, že jeho země sice podporuje ukončení dovozu ruské ropy, ovšem potřebovala by odložit tento závazek až do konce roku 2025. Evropská unie přitom měla ambici ukončit nákupy ruské ropy již za šest měsíců. Sulík mezi argumenty kromě silné závislosti Slovenska na ruské ropě zmiňuje, že se Evropa v energetice snaží dosáhnout příliš mnoha cílů zároveň, což s sebou nese neúnosné náklady. Má tím na mysli snahu o dekarbonizaci evropské energetiky, odklon od jádra a zároveň sankce vůči Rusku. Podle jeho názoru by nyní prioritou mělo být ukončení války, a dočasně by tomuto patrně obětoval například opětovné zvýšení emisí. Kromě Slovenska žádá Evropskou unii o delší čas na odklon od ruské ropy i Maďarsko a také Česká republika

Přehled 4. května

  • Evropská unie představila návrh zavedení zákazu importu ruské ropy. Ten by měl být implementován postupně během následujících šesti měsíců. Maďarko s Slovensko, země s omezenými možnostmi diverzifikace svých zdrojů ropy, dostaly výjimku a mohou tento krok oddálit až do konce roku 2023. Kromě samotného zákazu dovozu ropy se navrhovaná opatření týkají i zákazu poskytování komerčních služeb společnostem, které s touto komoditou pocházející z Ruska obchodují globálně. Shoda nad návrhem ovšem stále není absolutní, když hlavně zmiňované Maďarsko a Slovensko nadále vyjadřují jisté výhrady. I Česko podle premiéra Petra Fialy usiluje o dočasnou výjimku, aby dokázalo upravit svou infrastrukturu pro nové podmínky
  • Cena ropy v reakci na zveřejnění tohoto kroku narostla o přibližně 3 %
  • Součástí nového balíčku sankcí je i přidání ruské Sberbank a dalších bankovních domů na seznam institucí vyřazených z mezinárodního platebního systému SWIFT

Přehled 3. května

  • Rusko se dnes podle dostupných informací opět vyhnulo státnímu bankrotu, když investorům doručilo splátky vládních dluhopisů denominovaných v dolarech
  • Evropská unie by ještě během dnešního dne mohla představit podobu v pořadí již šestého balíčku ekonomických sankcí proti Rusku. Na stole je zejména omezení či zastavení dovozu energetických surovin, přičemž nejčastěji je skloňována ropa. Proti se ovšem staví minimálně jeden členský stát – Maďarsko. Zároveň pokračuje snaha evropských představitelů zajistit dodávky zemního plynu z alternativních zdrojů

Přehled 2. května

  • Evropská unie dnes v Bruselu pořádá jednání ministrů členských zemí na téma požadavku Ruska na platbu za dodávky zemního plynu v rublech. Maďarsko předem avizovalo, že hodlá vetovat jakýkoliv návrh, který by pro něj znamenal omezení dovozu této komodity
  • Německá ministryně zahraničí se nechala slyšet, že ekonomické sankce proti Rusku mohou být zrušeny teprve tehdy, kdy jeho armáda opustí ukrajinské území, a to včetně anektovaného poloostrova Krymu
  • Finsko se rozhodlo okamžitě ukončit spolupráci s ruskou společností, která se měla podílet na výstavbě nového finského jaderného reaktoru
  • Německý ministr financí prohlásil, že je aktuálně podle jeho názoru již možné přistoupit k zákazu importu ruského uhlí a ropy. Naopak skepticky se staví k podobnému kroku u zemního plynu. Že by Rusko dodávky plynu do Německa samo zastavilo v reakci na dosavadní kroky německé vlády, považuje za nepravděpodobné

Přehled 29. dubna

  • Česko podle premiéra Petra Fialy nehodlá za ruský zemní plyn platit v rublech. Diskutovat chce s Polskem ohledně možnosti české účasti na budování a následně využívání plynové infrastruktury, která by umožnila dovoz plynu z jiných zdrojů, než jsou ty ruské
  • Slovensko dosud neaktivovalo účty, které pro něj Rusko zřídilo za účelem vyhovění jeho požadavku na změnu režimu plateb za zemní plyn
  • Norsko se připojilo k sankcím Evropské unie a zakázalo vstup ruským pozemním i námořním přepravcům do země
  • Ruská centrální banka snížila základní úrokovou sazbu ze 17 na 14 %. Zároveň upravila výhled na další ekonomický vývoj země, když nyní pod tlakem sankcí a válečných výdajů očekává pokles HDP o 8 až 10 %, namísto dříve predikovaného růstu o 2 až 3 %

Přehled 28. dubna

  • Německo, které nebylo dříve této myšlence nakloněno, je podle neoficiálních informací nyní připraveno podpořit postupné zavedení embarga na dovoz ruské ropy. To by tak mohlo být součástí šestého balíčku sankcí, který by mohl být představen příští týden. Čím dál pravděpodobnější se nyní jeví i přidání ruské Sberbank na seznam bankovních domů vyloučených z platebního systému SWIFT

Přehled 27. dubna

  • Včerejší informace o zastavení dodávek ruského zemního plynu do Polska a Bulharska se ukázaly být pravdivé, potvrdily je již i oficiální zdroje. Důvodem zastavení dodávek bylo odmítavé stanovisko obou zemí k ruskému požadavku na platby v rublech. Platné smlouvy přitom tento způsob placení nepředpokládají
  • Zástupci Evropské unie označují ruský krok za vydírání a odmítají na něj přistoupit. Předsedkyně Evropské komise Von der Leyenová ve svém prohlášení uvedla, že evropští odběratelé plynu mají nadále postupovat podle platných smluv, které předpokládají platby v eurech či dolarech, a že vyhovění ruskému požadavku by představovalo obcházení sankcí, uvalených na Rusko ve spojitosti s invazí na Ukrajinu
  • Rusko mezitím potvrdilo, že dodávky Polsku a Bulharsku pozastavilo, ovšem ostatním odběratelům hodlá plyn nadále dodávat v případě, že tito přistoupí na požadavek plateb v rublech
  • Podle nepotvrzených informací již část velkých evropských odběratelů skutečně rubl pro platby používá, či je k tomu ochotna přistoupit
  • Německý ministr hospodářství Habeck se nechal slyšet, že jeho země považuje hrozbu zastavení dodávek ruského plynu za vážnou, a na tuto eventualitu se připravuje. Němečtí odběratelé údajně sice pokračují v platbách v západních měnách, ovšem není zřejmé, zda jejich konkrétní způsob provádění bude Ruskem vyhodnocen jako vyhovující
  • Cena zemního plynu v Evropě na zprávu o přerušení dodávek do Polska a Bulharska zareagovala skokem vzhůru o více než 30 %, ovšem následně jej korigovala zhruba na 15 %

Přehled 26. dubna

  • Cena zemního plynu v Evropě skokově narostla o 17 % na základě informací, že Rusko zastavuje dodávky této komodity do Polska. Následovala korekce a momentálně se cena nachází o 6,6 % výše, než byla dnes ráno
  • Německo by podle vyjádření ministra Habecka nyní již zvládlo přestát případné embargo na dovoz ruské ropy. Svou závislost na tomto zdroji náš západní soused snížil z 35 % na aktuálních 12 %
  • Člen bankovní rady České národní banky Tomáš Holub se vyslovil pro další růst tuzemských sazeb. Pokračující a dokonce zesilující inflační tlaky si podle něj žádají reakci v objemu minimálně 50 bazických bodů na nadcházejícím měnověpolitickém zasedání 5. května

Přehled 25. dubna

  • V pořadí již šestý balík sankcí proti Rusku, který připravuje Evropská komise, by měl údajně zahrnovat nějakou formu omezení dovozu ropy. Může se jednat o postupně nabíhající embargo, či uvalení dodatečných cel. Jedním z faktorů při rozhodování bude minimalizace negativních dopadů na evropskou ekonomiku. Na stole je i odpojení ruské Sberbank od platebního systému SWIFT. Tyto informace poskytl komisař pro obchod Dombrovskis listu The Times of London
  • Společnost Uniper, jeden z největších dovozců ruského zemního plynu do Evropy, údajně považuje za možné, aby platby Rusku pokračovaly v eurech – tedy v rozporu s požadavky ruské strany na placení v rublech – a tudíž byly v souladu s dosud uvalenými sankcemi. Detaily možného řešení dosud nebyly zveřejněny s ohledem na pokračující vyjednávání
  • Slovenský premiér Eduard Heger se nechal slyšet, že jeho země hodlá za dodávky zemního plynu nadále platit v eurech
  • Hlavní ruský akciový index MOEX zaznamenal další pokles. Důvodem byly zprávy o chystaném rozšíření evropských sankcí na ruský ropný sektor a také zhoršující se epidemická situace v Číně, ze které plyne snížená poptávka po ropných produktech. Index tak odepsal dalších 2,5 % a jeho letošní ztráta dosahuje již 42 %

Přehled 22. dubna

  • Podle německé centrální banky by v případě uvalení embarga na dovoz ruské ropy, uhlí a zemního plynu nastala u našich západních sousedů recese a jejich HDP by letos pokleslo o 2 %. To by představovalo ztrátu 5 procentních bodů oproti předchozí prognóze stejné instituce
  • Generál ruské armády dnes poprvé veřejně označil dobití jihu Ukrajiny za další cíl ruské invaze. Rusko by tímto krokem dosáhlo propojení anektovaného poloostrova Krymu se zbytkem země po pevnině a zároveň odřízlo Ukrajinu od přístupu k Černému moři. Dalším cílem by pak mohl být postup ruských vojsk k Moldavsku za účelem připojení separatistického pro-ruského regionu Podněstří, který se nachází podél ukrajinské hranice
  • Finsko se rozhodlo omezit kapacitu importu ruských energií o třetinu. Důvodem je nejistá geopolitická situace
  • Josep Borell, představitel Evropské unie pro zahraniční politiku, se nechal slyšet, že mezi státy unie momentálně nepanuje shoda nad možnými dalšími omezeními dovozu ruských energetických surovin. Za možné alternativy označil uvalení cel či kompletní zastavení dodávek. Připomněl ovšem, že některé členské země deklarují připravenost takovéto kroky vetovat. Pro jejich uplatnění je přitom nezbytná jednomyslná shoda

Přehled 21. dubna

  • Velká Británie ohlásila úmysl uvalit cla či zákazy dovozu na další skupiny zboží z Ruska, mezi které má patřit mimo jiné stříbro, výrobky ze dřeva či kaviár
  • Cena zemního plynu v Evropě během dneška poměrně svižně rostla a dosud se zvýšila o více než 9 %. Naopak ropa zůstává stabilní
  • Americká ministryně financí se nechala slyšet, že by podle ní mělo být po Rusku požadováno, aby se podílelo na uhrazení nákladů na poválečnou rekonstrukci Ukrajiny. Na dotaz zda by pro tento účel nebylo možné využít zmrazené devizové rezervy ruské centrální banky odpověděla, že by této eventualitě musely předcházet rozsáhlé diskuze se západními spojenci

Přehled 20. dubna

  • Nad dalším osudem dodávek ruského zemního plynu do Evropy se stále vznáší otazníky. Německý ministr financí dnes zopakoval pozici, že by se platby měly nadále řídit smluvními podmínkami, které předpokládají používání eur či dolarů, nikoliv rublů, jak požaduje Rusko. Itálie podle dostupných informací je odhodlána ruský požadavek odmítnout, pokud se potvrdí, že je v rozporu s platnými sankcemi. Nesouhlasný postoj zastává i Nizozemí. Samotná cena zemního plynu mezitím sice vykazuje zvýšenou volatilitu, ovšem ani jedním směrem se během dneška nakonec neposunula.

Přehled 19. dubna

  • Mezinárodní měnový fond ve své pravidelné čtvrtletní ekonomické prognóze snížil odhad růstu světového HDP pro letošní rok ze 4,4 na 3,6 %. Revize směrem dolů se dočkala i Česká republika (2,3 namísto 3,5 %). Eurozóna by měla růst o 2,8 %, Rusko naopak poklesnout o 8,5 %. Samostatnou kapitolou je pak Ukrajina, kterou podle fondu čeká smrštění o 35 %.
  • Evropská komise již pracuje na programu finanční pomoci Ukrajině při poválečné rekonstrukci. Žádné detaily pochopitelně ještě nejsou konkretizovány, nicméně Komise předpokládá, že se balík pomoci neobejde bez stovek miliard eur během příštích dvou desetiletí. Jednou z vážných překážek pro distribuci této pomoci je přitom kvalita veřejných institucí v samotné Ukrajině. Ty byly totiž dosud proslulé vysokou mírou korupce, což by pravděpodobně mohlo ohrozit ochotu členských zemí EU do fondu obnovy přispívat.
  • Cena zemního plynu v Evropě poprvé poklesla pod předválečnou úroveň. Svůj podíl na tom mělo teplé počasí, které snižuje spotřebu, i naděje, že ruský požadavek na platby v rublech nebude v nejbližší době skutečně tvrdě prosazován.

Přehled 14. dubna

  • Ruský prezident Putin ve svém dnešním vystoupení varoval, že Evropa podle něj nemá alternativu k ruskému zemnímu plynu. Případné odpojení dodávek by podle něj Evropě způsobilo závažné ekonomické škody. Uznal ovšem, že v budoucnu by se mělo Rusko ve svém vývozu energetických surovin zaměřovat na jiné odběratele, tedy ty na východ či jih od Ruska. Pro tento účel plánuje zahájit úpravy infrastruktury. V dnešním prohlášení ovšem nezopakoval předchozí požadavek na platby za plyn v rublech. Ten mezitím západní země opakovaně odmítly jako v rozporu s platnými smlouvami. Podle dosud neveřejné analýzy zpracované Evropskou komisí by navíc platby v rublech oslabovaly efekt dosud uvalených sankcí vůči Rusku
  • Ukrajinská centrální banka očekává, že tamní inflace v letošním roce přesáhne 20 %, zatímco ekonomický výkon poklesne minimálně o třetinu
  • Viceguvernér ruské centrální banky se nechal slyšet, že vidí prostor pro možné další snížení základní úrokové sazby, pokud to inflační situace dovolí. Sazba byla po zahájení invaze na Ukrajinu skokově zvýšena až na 20 % a následně korigována na stávajících 17 %
  • Cena zemního plynu v Evropě během dneška poklesla o znatelných 7 %

Přehled 13. dubna

  • Zemní plyn v Evropě druhý den po sobě zdražuje. Na vině je pokles přítoku této komodity přes Ukrajinu, který ovšem podle zdrojů z Ruska neznačí neochotu plnit platné závazky. Zároveň došlo k technickým problémům u nalezišť plynu v Norsku, a nepomohla ani nepřízeň počasí v Mexickém zálivu, která zkomplikovala plavbu lodím vezoucí americký LNG do Evropy
  • Německo opět oficiálně potvrdilo, že návrh Ruska na platby za energie v rublech odmítá, a hodlá pokračovat podle platných smluv, které předpokládají platby v eurech či dolarech
  • Podle německých ekonomů z Kiel Institute čeká naše západní sousedy v letošním roce ekonomický růst na úrovni 2,7 %. Před vypuknutím války na Ukrajině přitom prognózy počítaly s 4,8 %. Případné zastavení dovozu ruských energetických surovin by pak Německo mělo přijít na 220 mld. eur

Přehled 12. dubna

  • Cena zemního plynu v Evropě po několik dnech poklesu opět narostla. Jednalo se patrně o reakci na signály z Ruska, které označují dosavadní mírové jednání za zaseklá ve slepé uličce. Zároveň se množí informace o nadcházející silné ofenzivě Ruska na východě Ukrajiny
  • Zdražovala i ropa, která se vrátila nad hranici 100 dolarů za barel. Příčinou byl pokles obav o další ekonomický vývoj v Číně, která se potýká s dalšími vlnami nákazou koronavirem. Právě předpoklad nižšího odběru Číny přispěly k předchozímu zlevňování
  • Směrem nahoru se vydalo i uhlí, jehož budoucí dodávky jsou ohroženy deklarovanými plány západních zemí na ukončení či omezení dovozu z Ruska

Přehled 11. dubna

  • Ruské železnice, státem vlastněná společnost, se stala první ruskou entitou, která se v důsledku sankcí oficiálně dostala za hranu bankrotu. Nepodařilo se jí provést splátku úroků na jejím dluhu, a to ani s měsíčním prodlením. Společnost tak de facto ztrácí přístup k externímu financování a bude se muset spoléhat na výpomoc ruské vlády
  • Ruská centrální banka oznámila, že dočasně pozastavuje zveřejňování statistik zahraničního obchodu, které dosud poskytovala v měsíční frekvenci. Jedná se o první výpadek tohoto zdroje informací od roku 1997. Důvody tohoto kroku banka nesdělila
  • Ministr financí Ruska oznámil, že si jeho vláda až do konce roku 2022 nehodlá půjčovat peníze formou emise dluhopisů na volném trhu. Jako důvod uvedl, že by vzhledem k aktuální situaci byly úrokové náklady obrovské. Trh je totiž aktuálně s pravděpodobností hraničící s jistotou přesvědčen, že Rusko míří k bankrotu, což se odráží právě v požadovaných výnosech na dluhopisech
  • Světová banka odhaduje pokles ukrajinské ekonomiky, sužované válečným konfliktem, na 45,1 % v letošním roce. Ruské ekonomice pak stejná instituce prognózuje pokles o 11,2 %

Přehled 8. dubna

  • Ministerstvo financí ČR dnes vydalo aktualizovanou edici své makroekonomické prognózy. V ní snížilo odhad růstu české ekonomiky v letošním roce na 1,2 % (oproti předchozímu odhadu 3,1 %) a naopak zvýšilo odhad inflace na 12,3 % (oproti 8,5 %)
  • Index cen potravin, sestavovaný organizací OSN, narostl na rekordní úroveň, když od začátku koronavirové pandemie přidal dramatických 50 %
  • Ruská centrální banka nečekaně snížila základní úrokovou sazbu o 3 procentní body a ta tak nyní činí 17 %
  • Ruský rubl se již navrátil na hodnoty před zahájením invaze na Ukrajinu. Je třeba ovšem dodat, že pro kurz ruské měny momentálně neexistuje tržní vyjádření, jelikož se de facto jedná o nekonvertibilní měnu. Aktuální kurz tak odráží spíše administrativní opatření přijatá ruskou centrální bankou
  • Evropská unie přistoupila k zákazu dovozu uhlí z Ruska. Jedná se o první sankci, která cílí přímo na energetický sektor. Uhlí ovšem v celkovém objemu obchodu s energetickými surovinami představuje relativně malou část. Významnější komodity – tedy primárně zemní plyn a ropa – se sankcím dosud vyhýbají. Část evropských zemí ovšem tlačí na to, aby i tyto byly zahrnuty v dalším, v pořadí již šestém, sankčním balíku, který se začne projednávat v nejbližších dnech

Přehled 6. dubna

  • EU zveřejnilo nové sankce vůči Rusku
  • Jedná se o zákaz dovozu uhlí z Ruska, tato transakce představuje 4 mld USD ročně
  • USA nově zakazuje všechny nové investice v Rusku
  • Rusko nedokázalo splatit kupon na dluhopisech v eurech
  • Zahraniční banka odmítla platbu provést, platba tedy musela proběhnout v rublech
  • Tento incident vnáší další pochybnosti ohledně platební schopnosti Ruska

Přehled 5. dubna

  • Spojené státy pozastavily platby dolarových obligací z účtů ruské vlády vedených u amerických bank
  • Jde o zvýšení tlaku na Rusko, to teď bude muset využít dolarové rezervy držené v Rusku
  • EU zvažuje zákaz dovozu uhlí z Ruska
  • Cena uhlí posiluje, dosáhla nejvyšší hranice od roku 2008

Přehled 4. dubna

  • V reakci na masakr civilistů v Buči zvažuje EU další kolo sankcí
  • Podle některých by se mohly týkat omezení exportů energetických komodit
  • Jinak platí, že vraždy civilistů mohou zkomplikovat jednání mezi Ruskem a Ukrajinou
  • Dále dochází k přeskupování ruských jednotek směrem k Donbasu
  • Lze říci, že válka na Ukrajině má v tuto chvíli méně výrazný vliv na tržní sentiment

Přehled 1. dubna

  • Na radě krizového štábu ministr průmyslu a obchodu Síkela oznámil, že nenastane žádná změna v platbě za ruský plyn (ČR nenakupuje přímo od Ruska, takže se jedná spíše o formální vyjádření podpory jednotného evropského přístupu).
  • Mělo by se jednat o jednotné stanovisko evropských zemí, nejhlasitěji se vyjadřovalo Německo, Francie, Itálie k odmítnutí požadavku ruského požadavku.
  • Dekret Vladimíra Putina představil systém, kdy by evropské země musely otevřít dva účty u Gazprombanky – na devizový by posílali platby v eurech, banka by nakoupila rubly (za kurz který by si ruská centrální banka zvolila) a teprve potom by byla uskutečněna platba za plyn pro společnost Gazprom.
  • Technicky by tedy Evropa dále platila v eurech a Rusko dostávalo rubly a posilovalo si kurz rublu.
  • Gazprombanka v momentální chvíli nečelí sankcím a není odříznutá od SWIFTU – tento krok by znamenal, že by banka v podstatě nemohla být sankciována ani v budoucnu.
  • Představitelé Evropy hlasitě odmítají platby v rublech, konkrétní alternativu s účty u Gazprombanky, kam by odcházely eura a banka si je směňovala, ale nesmetli ze stolu.
  • Je tedy možné, že k této variantě dojde. Záleží ale na tom, jestli by zůstali v platnosti původní ceny v eurech (za tohoto předpokladu by mohlo být Evropě jedno v jakém kurzu si je Rusko smění do rublů), nebo by si chtělo Rusko svým vlastním směnným kurzem přepočítávat kontrakty (tedy aby inkasovali více eur).
  • Stále platí, že Rusko chce posilovat svoji měnu, ale nechce přestat dodávat plyn do Evropy. Pro Rusko by bylo totální odstřižení značně komplikované a nedá se provést za den a to z několika důvodů:
    • prodej zemního plynu a ropy financuje zemi a V. Putin tyto finance nyní potřebuje více než kdykoliv jindy,
    • zemní plyn se nedá jednoduše v plné kapacitě přesměrovat například do Asie,
    • Rusko nemá skladovací kapacity, aby mohlo přestat posílat plyn do Evropy a přitom nezavírat vrty, technologicky Rusko potřebuje, aby někdo plyn odebíral.

Zatím proudí plyn do Evropy beze změn.

Přehled 31. března

  • USA zvažují masivní rozpouštění rezerv ropy
  • Uvažuje se o milionu barelů denně po dobu měsíců (celkem až 180 milionů barelů)
  • Toto opatření by mělo pomoci boji s inflací
  • Ropa WTI dnes v reakci na toto oznámení oslabovala o 4,5 %, Brent o 3,8 %
  • Po včerejší korekci dnes akciové trhy v Evropě dále mírně oslabují

Přehled 30. března

  • Po pár dnech optimismu byly dnes trhy opět spíše neklidné
  • Přispěly k tomu komentáře z Ruska i z Ukrajiny. Rusové uvedli, že v mírových jednáních k žádnému průlomu nedošlo. Ukrajinský prezident pak prohlásil, že Rusové přeskupují síly a útoky na hlavní město Kyjev pokračují
  • V návaznosti mírně narostla cena ropy, a naopak oslabily akciové indexy
  • Zemní plyn citelně zdražil v reakci na oznámení německé vlády, že spouští nouzový plán pro případ výpadku dodávek plynu. Jedná se sice pouze o preventivní krok, byl ovšem spojen s obavami, že Rusko bude od 1. dubna trvat na platbách v rublech, což západní státy odmítly jako porušení platných smluv
  • Rusko nicméně nakonec přiznalo, že okamžitě na platbách v rublech trvat nebude, což zdůvodňuje „technickými“ záležitostmi, které se s tímto krokem pojí

Přehled 29. března

Představitelé Ruska ohlásili úmysl omezit bojové operace v okolí hlavního města Ukrajiny Kyjeva. Podle dostupných informací se Rusko nyní hodlá zaměřit na donbaský region. Mírové vyjednávání mezi Ruskem a Ukrajinou, konané v Istanbulu, pak přineslo jemné indicie přiblížení pozic obou delegací.  V návaznosti na tyto signály naznačující možné uklidnění válečného konfliktu zlevňují komodity, zpevňují „rizikové“ měny a rostou evropské akcie.

  • Ropa se krátce dostala pod hranici 100 dolarů za barel, nicméně záhy část poklesu korigovala a aktuálně se pohybuje kolem 103 dolarů. Přesto se jedná o zlevnění o cca 4 %. Oproti předválečnému období je tak dražší o zhruba 10 %
  • Zlevnění se prozatím nedotklo zemního plynu
  • Česká koruna proti euru posílila během dne o 10 haléřů a aktuálně pokouší hranici EUR/CZK 24,50
  • Euro posílilo proti americkému dolaru o 1 % a dostalo se k EUR/USD 1,110
  • Posílil i ruský rubl, který se podíval i pod hranici 85 za americký dolar. Přiblížil se tak kurzu z období před invazí, kdy jeden dolar stál 80 rublů

Přehled 28. března

  • Zástupci skupiny G7 jednomyslně odmítli návrh Ruska na uskutečňování plateb za zemní plyn v rublech s odkazem na skutečnost, že by se jednalo o porušení smluvních podmínek
  • Moskevská burza pokračuje v poklesu. Po umožnění obchodu se všemi tituly – namísto předchozího výběru ze 33 – umazal ruský trh předchozí kosmetické zisky, když ztratil 2,2 %. To vše za situace, kdy jsou nadále v platnosti omezení na prodeje zahraničních investorů i „short-selling“
  • Česká koruna pokračujícímu geopolitickému napětí odolává a drží se v okolí EUR/CZK 24,65. Ostatní měny regionu přitom spíše ztrácejí. Oporu koruně poskytuje Česká národní banka, jejíž představitelé deklarují ochotu pokračovat ve zvyšování tuzemských sazeb i na čtvrtečním zasedání. Mluví se i o možném podpoření koruny z devizových rezerv, byť zatím spíše jen v teoretické rovině
  • Cena ropy během víkendu poklesla o zhruba 5,5 %. Zemní plyn zůstává zhruba na páteční úrovni a oproti ceně před invazí na Ukrajině je tak dražší o přibližně 40 %

Přehled 25. března

Trh nadále sleduje hlavně vyjednávání mezi západními zeměmi, a to jak ve formátu EU-USA, tak i v alianci NATO. Dohoda o dodatečných dodávkách zemního plynu z USA do Evropy sice pomoc představuje, ovšem k výraznému snížení závislosti na Rusku stačit nebude. Probíhají i další jednání o zpřísnění ekonomických sankcí, kde na konkrétní výstupy stále čekáme. Zdá se ale být zřejmé, že kompletní zastavení obchodu s energetickými surovinami mezi Ruskem a Evropou se prosadit nepodaří, a to vzhledem k potenciálním ekonomickým škodám, které by to způsobilo některým členům EU.

  • Moskevská burza si včerejší zisky dlouho neudržela a během dneška opět klesá. Ačkoliv po téměř měsíčním uzavření nyní působí ve významně omezeném režimu, kdy například zahraniční investoři nemohou vůbec prodávat, mnoho optimismu se na ni nevrátilo. Ve čtvrtek – první den otevření – vykázala sice růst o zhruba 4,4 %, během pátku se však vrátila téměř zpátky na startovní čáru a oproti předválečným hodnotám tak ztrácí kolem 30 %
  • Evropská unie a Spojené státy ohlásily podobu nové dohody, která má Evropě pomoci snížit závislost na dovozu ruského plynu. Američané by měli ještě v letošním roce přivézt dodatečných 15 mld. kubíků zkapalněného zemního plynu a zaručit pokračování dodávek v objemu 50 mld. kubíků ročně do roku 2030
  • Na trh se zemním plynem tato zpráva ovšem příliš uklidnění nepřinesla, jelikož se jedná o objemy dalece vzdálené takovým, které by dokázaly pokrýt evropskou poptávku. Cena plynu tak po předchozím nadějném poklesu znovu narostla, a to zhruba o 10 %
  • Podle dotazníkového šetření společnosti Bloomberg očekávají oslovení ekonomové propad ruské ekonomiky v letošním roce o 9,6 % a následně o dalších 1,5 % v roce 2023. Inflace by pak letos měla dosáhnout 20 % a být tak nesvižnější za posledních dvacet let

Přehled 24. března

  • Některé kategorie spotřebního zboží v Rusku raketově rostou na ceně. Cukr či cibule zdražily během jediného týdne o 14 %, výrazně zdražují i rajčata či zelí. Na vině kromě reálného nedostatku je pravděpodobně i nával zákazníků, kteří se navzdory ujištěním vlády obávají o další ekonomický vývoj. Obtížně k dostání jsou i některé léky a drogistické zboží
  • Podle prognózy Institute for International Finance čeká ruskou ekonomiku v letošním roce pokles HDP o 15 %, následovaný dalším o 3 % v roce 2023. Pokud by se tato predikce naplnila, znamenalo by to návrat o 15 let nazpět. Jedná se pochopitelně o důsledek západní reakce na invazi na Ukrajině ve formě ekonomických sankcí
  • Evropští lídři podle očekávání nadále odmítají ruský návrh na placení dodávek energetických surovin v rublech, namísto eur či dolarů, jak stanovují platné kontrakty
  • Moskevská burza po téměř měsíčním uzavření dnes v omezeném režimu umožnila obchodování. Zahraničním investorům nebyly umožněny prodejní příkazy a zakázáno bylo i „shortování“. Nakonec si index připsal 4,4 %, což pochopitelně nestačilo na odmazání předchozího propadu o 33 % v reakci na začátek invaze na Ukrajině

Přehled 23. března

  • Evropská unie vyčlenila 10 mld. euro na podporu zemí silně zasažených migrační vlnou z Ukrajiny
  • Pokračují jednání mezi EU a USA o dodávkách amerického zkapalněného zemního plynu do Evropy. Výsledku bychom se mohli dočkat již tento týden
  • Moskevská burza se částečně otevře v ranních hodinách 24. března. Obchodování bude omezeno na 33 konkrétních titulů, které zároveň nebude možné „shortovat“. Připomínáme, že burza byla uzavřena od 28. února ve snaze uchránit ruský finanční trh před turbulencemi způsobenými invazí na Ukrajinu
  • Ruský prezident Putin prohlásil, že bude jeho země od států, které považuje za nepřátelské, požadovat platby za dodávky zemního plynu v rublech. Evropské země toto odmítají, jelikož to je jednak v rozporu s platnými kontrakty, a zároveň by to podkopávalo účinek sankcí, které na Rusko uvalily. V prvotní reakci vystřelila cena zemního plynu o cca 30 %, následně ovšem korigovala a den uzavřela „pouze“ o 9 % dražší. Významně pak posílil i rubl, a to o 10 % na úroveň USD/RUB 95

Přehled 22. března

Zatímco válečná situace na Ukrajině se zřejmě v uplynulých dnech významně nemění, trhy horečně přemítají, jaký bude mít dopad (mimo jiné) na komodity. Nikl se již z úvodního infarktu vzpamatovává, ropa je nervózní z možnosti zákazu obchodu s Ruskem. Souběžně se kupí i návrhy strategií, které by mohly evropskou závislost na ruské ropě snížit – nejnověji vydala soubor návrhů Mezinárodní agentura pro energii.

  • Nikl, jedna z komodit nejdrastičtěji zasažených válkou na Ukrajině, se zřejmě konečně dostává do relativní stability. Jeho cena nejprve v první fázi vystřelila o více než 100 %, aby následně bylo obchodování s ním pro jistotu přerušeno. Od té doby k přerušením docházelo periodicky každý den, jelikož opětovný propad ceny prolamoval limity. Nyní poprvé od začátku ruské invaze na Ukrajinu nikl dokázal „přežít“ celý obchodní den a jeho cena se dostala pod 30 tisíc dolarů za tunu (oproti 25 tisícům před válkou)
  • Směrem dolů zamířila i cena ropy. Ta v uplynulých dnech stoupala v obavách trhů z možného zastavení obchodu s touto komoditou mezi EU a Ruskem. Podle posledních zpráv z některých členských zemí – nejčastěji je skloňováno Německo a Maďarsko – ovšem tento krok má malou šanci na prosazení v rámci dalších vyjednávání o zpřísnění sankcí. Ropa tak po včerejších cca 115 dolarech za barel klesla k hranici 110. To ovšem nadále představuje citelné zdražení oproti předválečným 93
  • Mezinárodní agentura pro energii představila plán, který by Evropě umožnil skokově snížit závislost na ruské ropě, a to prostřednictvím omezení spotřeby. Strategie spočívá v 10 krocích, mezi které patří například:
    • Snížení povolené rychlosti na dálnicích o alespoň 10 km/h
    • Podpora hromadné dopravy
    • Rozšíření práce z domova, kde je to možné, v rozsahu alespoň dvou až tří dnů v týdnu
    • Sdílení automobilů
    • Omezení služebního cestování na nezbytné případy
    • Nahrazení letecké přepravy vysokorychlostními vlaky

Přehled 21. března

Globální trhy aktuálně sledují hlavně obnovené diskuze o možném přerušení obchodních vztahů s Ruskem ze strany EU. V tuzemsku pak bylo hlavní zprávou vystoupení guvernéra ČNB Rusnoka v nedělním diskuzním pořadu České televize. Rusnok zde poskytl poněkud pochmurný výhled na další směřování české ekonomiky. Vyjádřil se ovšem také k možnému zesílení intervencí ve prospěch koruny, na něž česká měna reagovala posílením.

  • Splátka úroků na dolarových dluhopisech Ruska byla provedena a ke státnímu bankrotu tak v tuto chvíli nedošlo
  • Guvernér ČNB Jiří Rusnok očekává, že růst české ekonomiky zpomalí koncem letošního roku až k „černé nule“ (my momentálně počítáme s růstem HDP za celý rok na úrovni 2,2 %). Inflace bude podle něj vrcholit kolem 13 či 14 % a snižovat se bude ve druhé polovině roku (my s tímto výhledem souhlasíme)
  • Rusnok se dále nechal slyšet, že v bankovní radě očekává debatu nad možností výraznějších devizových intervencí ve prospěch české koruny. Právě silnější koruna by mohla přes levnější dovozy pomoci tlumit českou inflaci. Rozhodnutí v tomto směru dosud nepadlo, ovšem kurz koruny již preventivně zamířil k silnějším hodnotám a momentálně se blíží hladině EUR/CZK 24,60
  • Cena ropy opět zamířila vzhůru. Jedná se patrně o reakci na znovuobnovené diskuze v rámci EU o možném přerušení obchodu s Ruskem. Cena zemního plynu naproti tomu stagnuje
  • Po třech týdnech poprvé částečně otevřela moskevská burza. Obchod je ovšem momentálně omezen na ruské vládní dluhopisy. Tamní centrální banka již signalizovala, že se chystá je ve velkém množství nakupovat, s úmyslem je opět prodat, jakmile dojde na ruském finančním trhu k uklidnění

Přehled 18. března

Podle ruského ministerstva financí již došlo k úhradě úroků na státních dluhopisech, které tento týden dospěly ke splatnosti. Prostředky již údajně jsou připsány na účtu příslušné londýnské banky, nicméně držitelé dluhopisů dosud jejich obdržení nepotvrdili. Pokud se informací ukáže jako pravdivá, bude to znamenat – pro tuto chvíli – odvrácení rizika ruského státního bankrotu. Na trzích je i nadále hlavním tématem možnost výpadků dodávek některých komodit, které pocházejí z Ukrajiny či Ruska.

Další důležité informace v bodech

  • Cena zemního plynu pokračuje v poklesu, nyní se nachází již „jen“ přibližně 40 % nad úrovní před ruskou invazí (oproti cca 300 % na vrcholu krize).
  • Opětovně nicméně zdražila ropa, která se během včerejška dostala k 103 dolarům za barel a je tak zhruba o 13 % dražší než před válkou.
  • Podle ruského ministerstva financí byla splátka úroků na vládních dluhopisech již připsána na účtech příslušné londýnské banky. Samotní držitelé dluhopisů ovšem dosud obdržení prostředků nepotvrdili.
  • Podle organizace OECD způsobí válka na Ukrajině snížení tempa růstu světové ekonomiky v letošním roce o 1,1 procentního bodu. V zemích eurozóny půjde o 1,4 p. b. a ve Spojených státech o 0,9 p. b.
  • Naopak od inflace očekává OECD zrychlení, poháněné primárně dražšími komoditami. Celosvětová inflace by tak měla narůst o 2,5 procentního bodu, v eurozóně o 2 p. b. a v USA o 1,4 p. b.

 

 

  • Agentura Bloomberg vydala analýzu zaměřenou na druhy zboží, jejichž dodávky jsou vlivem rusko-ukrajinské války potenciálně v ohrožení:
    • ropa – Rusko je 2. největším dodavatelem, Evropa a Čína jeho největšími odběrateli
    • nafta – Rusko je 2. největším dodavatelem, Evropa významným odběratelem
    • zemní plyn – Rusko je největším dodavatelem, Evropa největším odběratelem
    • uhlí – Rusko je 3. největším dodavatelem, Evropa největším odběratelem
    • pšenice – Ukrajina i Rusko patří mezi klíčové dodavatele, odběrateli jsou země po celém světě, speciálně pak africké a asijské
    • slunečnice – Ukrajina je největším, Rusko 2. největším dodavatelem slunečnicového oleje
    • hnojiva – Rusko se podílí na celkovém světovém exportu hnojiv z 20 %
    • nikl – Rusko je klíčovým dodavatelem, trh s niklem se v návaznosti na invazi zhroutil a stále standardně nefunguje
    • hliník – Rusko je klíčovým dodavatelem.
    • palladium a platina – Rusko je klíčovým dodavatelem, speciálně pro evropský a americký automobilový sektor
    • ocel – Rusko je 3. největším dodavatelem, ocel samotná se může ocitnout na evropském sankčním seznamu

Přehled 17. března

Hlavní geopolitickou zprávou dne byly nezvykle konkrétní výroky ze strany Číny, které velmi jemně naznačuji podporu Ukrajiny. Pokud by se pozice Číny zřetelně posouvala tímto směrem, ocitlo by se Rusko v ještě větší izolaci, což by mohlo uspíšit proces mírových dohod.

  • Podle vyjádření ruského ministerstva financí došlo k úhradě úroků na státních dluhopisech, které byly splatné, což by znamenalo momentální odvrácení rizika ruského bankrotu. Tuto informaci ovšem dosud nebylo možné potvrdit.
  • Rusko dementovalo nedávné zprávy o údajném významném pokroku v mírových jednáních a označilo je za mylné.
  • Čína se nezvykle silně postavila na stranu Ukrajiny, když čínský velvyslanec na Ukrajině vyloučil útočnou akci ze strany Číny a naopak zdůraznil připravenost k ekonomické pomoci. Tyto výroky následně potvrdilo i samotné čínské ministerstvo zahraničí.
  • Mezinárodní měnový fond varuje před globálními ekonomickými dopady války na Ukrajině. Zdůrazňuje hlavně růst cen energetických i zemědělských komodit, přetrhání mezinárodních obchodních řetězců a také rostoucí tržní nejistotu.

Přehled 16. března

Vývoj situace očima hlavního ekonoma CYRRUS, Víta Hradila

Trhy pokračují v uklidňování a jejich pozornost se již pomalu stáčí od Ukrajiny směrem k dnešnímu zasedání amerického Fedu. Že obavy o další významnou eskalaci konfliktu ustupují do pozadí je vidět na posilující české koruně, klesajících cenách plynu a ropy, i na „indexu strachu“ VIX. Optimismus naopak bohužel nepanuje ohledně ekonomické budoucnosti samotné Ukrajiny. To je zřejmé z cen zemědělských komodit, které právě Ukrajina ve velkém exportuje. Pro Česko i zbytek světa to tak bude znamenat další inflační tlaky přes zdražování potravin.

 

 

  • „Index strachu“ VIX, měřící volatilitu na trzích, od začátku ruské invaze poklesl již o 23 % a během dneška se dále snižuje.
  • Česká koruna se dostala již k hladině EUR/CZK 24,70 a oproti začátku války je tak silnější o zhruba 1,20 koruny za euro, tedy necelých 5 %.
  • Výrazně zvýšená naopak zůstává cena pšenice, která je momentálně dražší o 40 %, byť i zde počáteční panika poněkud opadla.
  • Dražší je i kukuřice, která během války narostla na ceně o 16 %.
  • Samostatnou kapitolou je pak nikl, který pod vlivem sankcí uvalených na Rusko – třetího největšího světového procenta – vystřelil o astronomických 100 % a obchodování s ním bylo následně pozastaveno. Právě nikl je mimo jiné komoditou nezbytnou pro výrobu velké části automobilů s elektrickým pohonem.

Společnosti z našeho High-class certifikátu a jejich expozice k Ruské federaci

LVMH

  • Dopad sankcí na Rusko mělo negativní dopad na společnost. Došlo k uzavření všech 124 butiků a obchodů.
  • Podíl na tržbách z Ruska je ale do 5 % a ztráty jsou proto pro společnost překonatelné.
  • Neočekáváme tedy dlouhodobý výrazný dopad na business společnosti.
  • Poptávka po luxusním zboží vykazuje stabilitu, zejména na trhu v USA a Číně. Díky tomu se čeká v průběhu příštích let pokračující zotavení, ke kterému by mělo přispět i očekávané znovuotevření obchodů v Číně.

Bank of America

  • S výhledem na očekávaný hike Fedu rostl v pondělním a úterním obchodování (14.–15. 3.)  americký bankovní sektor. S&P 500 Banks Index připsal +1,6 %.
  • Bank of America se svezla v uplynulých dvou týdnech na tržním sentimentu kdy americké banky klesaly společně s akciemi evropských bank.
  • Expozice amerického bankovního sektoru k Rusku je méně než 1 %.
  • Přesná expozice nebyla bankou z zveřejněna, nicméně Rusko se nenacházelo ani na seznamu 20 nevýznamnějších zahraničních trhů.
  • Dopad ruských sankcí je tedy minimální.

 

 

 

Pepsi

  • Stejně jako konkurenční Coca-Cola pozastavila Pepsi prodeje svých hlavních produktů (Pepsi-Cola, 7UP a Mirinda) v Rusku.
  • Tržby z Ruska tvořily zhruba 4 % tržeb. Dlouhodobý majetek v Rusku tvoří dle Bloomberg analytiků asi 6 %. V případě úplného odepsání by se jednalo o 3-4 mld. USD.
  • V momentální chvíli Pepsi neoznámila úplné opuštění trhu, stále prodává v kategorii „essential products“ (výrobky z kategorie dětské výživy, náhražky mléka atd.).
  • Pepsi měla poměrně malé marže z Ruska, i když je tento vývoj negativní z hlediska diverzifikace trhu, nejedná se o zásadní dopad na EPS.

Starbucks

  • Starbucks přerušilo všechny své prodeje a zavřelo zhruba 130 poboček v Rusku a na Ukrajině.
  • Vzhledem k tomu, že se jedná o licencované provozovny (tj. Starbucks nevlastní samotné kavárny ani je neprovozuje), je dopad minimální.
  • Tržby z Ruska a Ukrajiny dle odhadů tvoří méně než 1 % celosvětových tržeb, řetězec tedy ztrátu v podstatě nepocítí.

Přehled 15. března

Komentář hlavního ekonoma CYRRUS, Víta Hradila

Světové trhy se čím dál více přiklánějí k názoru, že ruská ekonomika z konfliktu vyjde jako ta poražená. Nevěří již, že by reálně hrozilo odříznutí Evropy od dodávek ruského plynu a ropy, ani že by se válka rozšířila mimo území Ukrajiny. Počítají naopak s tím, že bude izolace Ruska od světové ekonomiky pokračovat, což vyústí mimo jiné i v ruský bankrot. Jeho „soft“ verzi jsme zažili v roce 1998 a tehdy byla spojená s poklesem výkonu ruské ekonomiky o 5,3 %. Z historie známe i případ „tvrdého“ ruského bankrotu, ke kterému došlo v roce 1917 po bolševické revoluci. Tehdy se ruská ekonomika propadla o desítky procent, na čemž ovšem měla podíl i probíhající občanská válka. Momentálně tak Rusko podle trhu patrně míří někam mezi tyto dvě události.

Bodový souhrn

  • Na trzích s komoditami pokračuje postupné uklidňování
  • Zemnímu plynu pomáhá k nižším cenám příznivá předpověď evropského počasí i nečekaný tah Číny, která Evropě přepustila část dodávek amerického LNG, které původně směřovaly k ní
  • Výrazně zlevňuje ropa, a to již druhý den v řadě. Dnes brzy ráno prolomila hranici 100 dolarů za barel a pokračuje v sestupu. Aktuálně se pohybuje kolem 96 dolarů, tedy již téměř na stejné úrovni, jako před začátkem války na Ukrajině
  • „Válečná přirážka“ tak z trhu pomalu mizí, což je vidět i na posilování eura vůči dolaru
  • Pozornost nyní poutá možnost státního bankrotu Ruska
  • Již zítra (ve středu 16. 3.) nastane splatnost úroků na ruském zahraničním dluhu ve výši přibližně 117 milionů dolarů
  • Ruská vláda avizovala, že úroky sice hodlá řádně splácet, ovšem v ruských rublech, nikoliv právě v dolarech, což je v rozporu s podmínkami splácení
  • Pokud Rusko nezaplatí, nebo zaplatí v rublech, po vypršení 30 denní „grace period“ se jedná o platební neschopnost a defacto o oficiální státní bankrot

 

 

  • Celkově se jedná o dluh 150 mld. USD emitovaných v cizí měně (většinově v USD, částečně v EUR)
  • Rusko má dluhy na státních dluhopisech, ale také dluhy společností jako Gazprom, Sberbank, Lukoil
  • Pravděpodobnost, že k ruskému státnímu bankrotu v letošním roce skutečně dojde, trhy momentálně vyčíslují na cca 70 %
  • Ani pokud by k němu došlo, nebude se jednat o dostatečně silný otřes, aby způsobil krizi na globálním finančním trhu
  • K Ruskému dluhu mají expozici velké investiční společnosti včetně BlackRock, Ashmore Group, Capital Group, Fidelity.
  • Rusko již zbankrotovalo v roce 1998, kdy nedostálo svým závazkům denominovaným v rublech. Jednalo se tak spíše o „domácí“ bankrot
  • Posledním případem, kdy Rusko zbankrotovalo „mezinárodně“, byl rok 1917, kdy nastupující Bolševici odmítli splácet dluhy předchozího, tedy ještě carského ruského režimu

Přehled 14. března

  • Cena zemního plynu na trhu pokračuje v poklesu, což reflektuje optimismus trhu ohledně možné deeskalace konfliktu na Ukrajině
  • Do nového týdne vstupuje plyn v okolí 120 eur/MWh oproti pátečním 135
  • V dosud nejžhavější fázi tržní reakce přitom plyn stál dokonce přes 300 euro
  • Před začátkem aktuální krize pak byla cena v okolí 75 euro
  • Zlevňuje i ropa, která se dostala k 104 dolarům za barel, oproti vrcholu z minulého týdne tak ztratila již téměř 20 %
  • Uklidnění prospívá i české koruně, která se dostala pod hranici EUR/CZK 25,00
  • Roste naopak výnos amerického 10-letého dluhopisu, který se již dostal nad předkrizovou úroveň, když dosáhl 2,1 %
  • Kromě energetických surovin upozorňuje agentura Bloomberg na skutečnost, že závislost na trojici zemí zapojených do konfliktu (Rusko, Běloruska, Ukrajina), je v některých regionech významná i v jiných komoditách. Jako příklady ukazuje dovoz niklu do Finska (90 %), pšenice do Egypta (86 %) či hnojiv do Brazílie

Přehled 11. března - Válečná stagflace – máme se jí bát?

  • Stagflace značí kombinaci stagnace ekonomiky a vysoké inflace
  • Tento souběh negativních jevů je nebezpečný hlavně tím, že na něj lze jen obtížně reagovat hospodářskou politikou
  • Nejznámější epizodou stagflace bylo období ropných šoků ze 70. let 20. století
  • Aktuální zdražování komodit dosud ani zdaleka nedosahuje tehdejší intenzity
  • Lze tak sice očekávat další růst inflace, ovšem riziko zastavení ekonomického růstu nepovažujeme za pravděpodobné
  • Pokud nedojde k dalšímu vyhrocení geopolitické situace, obavy ze stagflace aktuálně nesdílíme

Termín „stagflace“ zavedl do ekonomického slovníku britský poslanec Iain Macleod v roce 1965, když hodnotil nevalné vyhlídky tehdejší ekonomiky. Jedná se o kombinaci slov „stagnace“ – tedy nízkého či žádného ekonomického růstu – a „inflace – tedy nárůstu cenové hladiny. Aniž to mohl pan Macleod tušit, tento termín se globálně prosadil v 70. letech 20. století, kdy právě souběh těchto dvou neblahých jevů zasáhl celý západní svět.

Samotná skutečnost, že se v ekonomice objeví dva či více nepříznivých fenoménů zároveň, by patrně nestačila pro ustálení celého nového pojmu, který je popisuje. Stagflace je ovšem mimořádná tím, že spojuje jevy, které v ekonomické teorii mají spíše protichůdnou pozici. Za normálních okolností totiž inflace naopak doprovází období ekonomického růstu, kdy rostoucí spotřeba snižuje nezaměstnanost a pohání růst cen. Problém pak stagflace představuje hlavně pro hospodářskou politiku, která na ni obtížně reaguje. Zpřísnění politiky – tedy zvýšení sazeb centrální bankou či omezení výdajů ze strany státu – totiž sice pomáhá v boji s inflací, zároveň ovšem dále ochlazuje již tak chatrný výkon ekonomiky.

Typickou příčinou stagflace bývají negativní nabídkové ekonomické šoky. Může se jednat například o nečekané a dramatické omezení dostupnosti významných komodit na světových trzích. To byl i případ té nejznámější stagflační epizody ze 70. let, kdy vlivem embarga na vývoz ropy narostla její cena během krátkého období až trojnásobně. To vedlo nejen ke zdražování zboží a služeb na ropu nějakým způsobem navázaných – tedy prakticky všech – ale i k útlumu aktivity firem, které pod tlakem rostoucích nákladů sahaly k odstávkám, propouštění, či rovnou úpadkům. Zvýšené výdaje domácností spojené s dražší ropou pak snižovaly jejich koupěschopnost, což recesi dále prohlubovalo.

S obdobím 70. let má dnešní situace společný právě rychlý a nečekaný růst cen energetických surovin. Ani ten ovšem ještě zdaleka nedosahuje tehdejších úrovní, když například spotové ceny ropy v bezprostřední reakci na ruskou invazi poskočily zhruba o 40 % a tento růst následně korigovaly k aktuálním cca 15 %. Již z tohoto srovnání vyplývá, že intenzita aktuálního šoku je násobně nižší, než byla ta ze 70. let. Zároveň platí, že se mezi tehdejší dobou a dneškem dramaticky snížila samotná závislost světové ekonomiky na ropě. Zatímco v 70. letech vyžadovala tvorba 1000 dolarů HDP přibližně jeden celý barel ropy, dnes se nacházíme zhruba na polovině této hodnoty. Tato skutečnost dále významně snižuje riziko stagflačního scénáře.

Zatímco trh s ropou tak v historickém srovnání příliš důvodů k obavám nezavdává, v některých jiných ohledech dnešní situace riziko stagflace zvyšuje. Růst cen totiž tentokrát nepotkal jen trh s ropou, ale týká se i dalších komodit. Ukrajina patří mezi významné světové producenty zemědělských plodin – typicky obilovin – a z celého regionu přichází i nezanedbatelné množství (drahých) kovů. I na těchto trzích jsme tak byli svědky významného zdražování, když například spotové ceny pšenice narostly o přibližně 60 %, aby následně tento růst korigovaly do okolí 40 %. Ani v tomto případě se ovšem intenzita zdražování ani vzdáleně nepřiblížila šokům srovnatelným se 70. lety.

Nelze opomenout ani skutečnost, že se západní svět se zvýšenou inflací potýkal již před vypuknutím válečného konfliktu. V důsledku omezení během pandemie koronaviru, nahromaděné poptávky z lockdownů, expanzivní hospodářské politiky, a ucpaných dodavatelských řetězců, byla západní inflace na vzestupu a dosahovala varovných úrovní již v závěru roku 2021. To ovšem může být paradoxně částečně výhodou, jelikož jsme si část šokového zdražení již „odbyli“ během post-pandemického oživení, a v některých sektorech – například u kontejnerové dopravy – nyní lze naopak očekávat postupný návrat do normálu, spojený s ochlazováním inflačních tlaků. Naopak rizikem plynoucím z předchozího delšího období zvýšené inflace by mohla být ztráta důvěry obyvatel ve schopnosti centrálních bank a následný růst inflačních očekávání. Ta v nedávné době sice podle dostupných dat skutečně vzrostla, nicméně ani vzdáleně neukazují na vyloženě alarmující hodnoty, jako spíše na předpoklad uklidnění na horizontu jednoho či dvou let.

Současná situace – byť bude jednoznačně mít pro-inflační charakter – zatím nehrozí přerůst ve druhý nezbytný definiční prvek stagflace, tedy zmrazení hospodářského růstu. Zde naopak nadále existuje potenciál dohánění pandemického útlumu. A ačkoliv část spotřeby, která původně měla směřovat do evropských ekonomik a podpořit jejich růst, bude nově nuceně mířit do vyšších výdajů za energie, hrozba recese je podle nás (i většiny dalších analytických institucí) momentálně spíše nepravděpodobná.

Závěr

Stagflace, jako rizikový fenomén známý z ekonomické historie, má se současnou situací společný pouze rychlý růst cen některých komodit. Jeho dosavadní dynamika ovšem ani vzdáleně nedosahuje intenzity nutné pro vyvolání ekonomické recese. Ačkoliv tak lze předpokládat delší období zvýšené inflace, druhá polovina termínu „stagflace“ – tedy ekonomická stagnace – momentálně podle nás nehrozí. To mimo jiné uvolňuje ruce vládám i centrální bankám, aby se zvýšenou inflací mohly bojovat standardními nástroji hospodářské politiky a aby inflaci dostaly v dohledné době pod kontrolu. Vzhledem k nejistému budoucímu vývoji války na Ukrajině pochopitelně nelze vyloučit další zhoršení ekonomického klimatu. Že by ovšem bylo tak výrazné, aby spustilo skutečnou stagflaci, považujeme v této chvíli za nepravděpodobné.

Přehled 10. března

ECB

  • Sazby po dnešním zasedání zůstávají nezměněné
  • Pandemický program nákupů aktiv PEPP skončí v souladu s předchozím plánem v březnu 2022
  • Zrychlí se naopak proces tlumení programu APP, k jeho ukončení by mohlo dojít již ve třetím čtvrtletí letošního roku 
  • Došlo ke změně formulace výhledu na případné první zvýšení sazeb, které nově může nastat „nějaký čas po“ skončení programu APP (předchozí formulace zněla „krátce po“ skončení programu APP)
  • Odhad růstu ekonomiky eurozóny pro rok 2022 byl upraven směrem dolů, a to na 3,7 % (dříve 4,2 %), v roce 2023 pak na 2,8 % (dříve 2,9 %)
  • Prognóza inflace byla zvýšena pro rok 2022 na 5,1 % (dříve 3,2 %), pro rok 2023 pak na 2,1 % (dříve 1,8 %)
  • Navzdory mimořádným aktuálním inflačním tlakům – které ECB interpretuje jako důsledek zdražování energií – počítá centrální banka s tím, že se evropská inflace na střednědobém horizontu ustálí v blízkosti 2% cíle

 

Goldman Sachs

  • Společnost ve své nové prognóze z dnešního dne očekává ve druhém čtvrtletí letošního roku pokles ekonomiky eurozóny doprovázený růstem inflace až k 8 %
  • Důvodem jsou primárně raketově zdražující energie, které mohou vést k výpadkům výroby a poklesu disponibilních příjmů obyvatel
  • Za celý rok 2022 společnost očekává inflaci v eurozóně na úrovni 6,8 %
  • Výhled růstu HDP naopak prošel revizí směrem dolů a nově činí 2,5 namísto předchozích 3,9 %
  • Prognóza je přitom zatížena mimořádnou nejistotou a opírá se o předpoklady dalšího vývoje válečného konfliktu na Ukrajině
  • V nepříznivém scénáři by letošní růst HDP mohl poklesnout až k 1,4 %

Přehled 9. března

Makroekonomický komentář hlavního ekonoma Cyrrus, Víta Hradila

USA

  • Revidujeme odhad růstu amerického HDP pro letošní rok z původních 3,5 % na 3,2 %
  • Nově očekáváme americkou inflaci za rok 2022 okolo 6,7 %
  • Politika Fedu se dle nás nezmění a stále očekáváme 5-6 hiků

EU

  • Zhruba 45 % dováženého plynu a 25 % dovážené ropy je z Ruska
  • EU oznámila záměr snížit svojí závistlost na ruských energetických surovinách o dvě třetiny do konce roku 2022
  • Snižujeme odhad růstu HDP eurozóny pro letošní rok ze 4,4 % na 3 %
  • Zvyšujeme inflační výhled ze 4,2 % na 5,8 %
  • Od ECB očekáváme pokračování ve stávající rétorice, tzn. zejména utlumování nákupů aktiv a výhledově první možné zvýšení sazeb na konci roku

 

 

 

Česká republika

  • Dovoz ani vývoz ve vztahu k Ruské federaci není nijak signifikatní a neohrožuje tak českou hospodářskou stabilitu
  • Výhled růstu HDP musíme snížit i v tomto případě, a to z 2,8 % na 2,2 %
  • Dražší komodity se projeví i v inflaci, proto letos očekáváme průměrnou inflaci na úrovni 10,7 %
  • ČNB na nejbližších zasedání pravděpodobně dokončí serii zvyšování sazeb na úrovni 5 % (2T Repo)

Stáhnout kompletní komentář v PDF

Analýza zaměřená na nejdůležitější sektory v USA a EU plus výhled

Naši analytici si připravili přehlednou, bodově zpracovanou analýzu jednotlivých segmentů v USA a EU včetně určitého výhledu na budoucí možné směřování daných odvětví. Analýza pokrývá vše důležité - od bankovního sektoru, přes obnovitelné zdroje, průmysl (včetně zbrojního), až po cestovní ruch nebo luxusní značky.

 

Stáhnout analýzu v PDF

Přehled 8. března

  • Pozornost se aktuálně na trzích točí zejména kolem komodit a dění na komoditním trhu
  • V uplynulých dnech posiluje zejména ropa, plyn nebo pšenice
  • Cena ropy (Brent) přesáhla hranici 130 USD za barel
  • Ropa posiluje zejména po zprávách, že USA a Velká Británie uvalí ban na ruskou ropu
  • Rusko také hrozí Evropě zastavení dodávek plynu skrze Nord Stream 1, jako odvetu za vyostřenou rétoriku a ukončení projektu Nord Stream 2 ze strany Německa

REPowerEU

  • Evropská komise dnes představila plán na snížení komoditní závislosti na Rusku a nový přístup k energetické politice v EU
  • Podle EK nová geopolitická realita a realita trhu s energií vyžaduje, aby byl drasticky urychlen přechod na čistou energii a zvýšena energetická nezávislost Evropy
  • Plán se jmenuje REPowerEU a díky němu by měla být Evropa nezávislá na ruských komoditách do roku 2030
  • Plán stojí na dvou hlavních pilířích - vybudování kapacit na LNG, většímu důrazu na biometan a vodík
  • Cílem je také snížení fosilních paliv = větší tlak na výstavbu obnovitelných zdrojů v Evropě (solární panely, větrné elektrárny)
  • Evropské země budou mít také povinnost naplnit zásobníky na plyn z 90 % k 1. říjnu každého roku

 

 

Přehled 1. března

  • Západ uvalil na Rusko dosud nejtvrdší sankce
  • Německo vytvoří vojenský fond (100 mld EUR) a zvýší výdaje na zbrojení na minimálně 2 % HDP 
  • Historie nás učí, že vliv geopolitického rizika na akciové trhy má většinou omezené trvání v řádu týdnů (viz analýza v PDF níže)
  • Propojení Ruska a západu je zejména přes komoditní trhy, očekáváme růst inflace
  • Česká koruna oslabuje, od vypuknutí konfliktu posílil dolar vůči koruně o více než 3 %

Doporučujeme

  • Panicky neměnit složení portfolia
  • V případě nákupů se zaměřit na americké akcie, rozhodně se vyhnout rozvojovým trhům
  • Produkty s garancí návratnosti kapitálu jsou momentálně nejlepším prvkem v investičních portfoliích

Stáhnout celou analýzu v PDF

Přehled 24. února

  • Averze k riziku roste - ztrácí akcie, klesají dluhopisové výnosy, posiluje zlato a dolar; stoupá cena komodit
  • Historie nás učí, že vliv geopolitického rizika na akciové trhy má většinou omezené trvání v řádu týdnů (viz analýza v PDF níže)
  • Propojení Ruska a západu je zejména přes komoditní trhy, očekáváme růst inflace
  • Česká koruna oslabuje stejně jako všechna ostatní riziková aktiva. Umazání ztrát může trvat 3 měsíce

Doporučujeme

  • Panicky neměnit složení portfolia
  • V případě nákupů se zaměřit na americké akcie, rozhodně se vyhnout rozvojovým trhům
  • Produkty s garancí návratnosti kapitálu jsou momentálně nejlepším prvkem v investičních portfoliích

Stáhnout celou analýzu v PDF

Situaci pro vás nadále monitorujeme a budeme vás průběžně informovat.

Zobrazit celý disclaimer
Tyto webové stránky jsou provozovány společností CYRRUS, a.s., IČ 639 07 020, se sídlem Veveří 3163/111, Žabovřesky, 616 00 Brno (dále jen „společnost“ nebo „CYRRUS“). Společnost prostřednictvím webových stránek kontroluje a dále zpracovává informace uložené v souborech typu cookies k zajištění funkčnosti webu a s Vaším souhlasem mimo jiné i k personalizaci obsahu. Kliknutím na tlačítko „Souhlasím“ souhlasíte s využívaním cookies a předáním údajů o chování na webu pro zobrazení cílené reklamy na sociálních sítích a reklamních sítích na dalších webech. Více informací zde.