Geopolitická situace v Evropě

Geopolitická situace v Evropě

 

Rychlé zprávy ze světa. Aktuální dění v kontextu kapitálových trhů najdete níže.

 

Geopolitická situace v Evropě

Přehled 25. listopadu

  • Diplomaté zemí Evropské unie by měli dnes večer pokračovat v jednáních o finální podobě zastropování ceny ruské ropy. Nadále platí, že v rámci Evropy existují značně rozdílné názory na to, jak přísné by tyto stropy měly být. Zatímco některé státy se obávají, že příliš vysoký strop by neměl zamýšlený efekt – tedy omezení prostředků, které Rusko inkasuje a následně využívá pro financování své invaze na Ukrajinu – jiné se bojí stropu příliš nízkého s tím, že by následně mohla být ohrožena dostupnost této komodity. Zvažovanou variantou údajně je i zachování určité míry flexibility, tzn. namísto stanovení fixní ceny rozhodnout, že se tato bude průběžně vyhodnocovat a případně měnit
  • Cena zemního plynu v Evropě dnes zůstává přibližně stabilní a drží se v blízkosti 122 EUR/MWh

Přehled 24. listopadu

  • Mezi členskými zeměmi Evropské unie nadále nepanuje shoda nad podobou stropu na cenu ruské ropy. Zatímco některé státy, jako například Polsko, chtějí strop nastavit maximálně na 65 dolarů za barel, jiným se zdá tato regulace příliš přísná. Diplomatická jednání tak budou v nadcházejících dnech pokračovat. Podle zdrojů obeznámených s průběhem vyjednávání je ovšem naděje na nalezení shody vysoká. Mezitím se zřejmě posouvá i pozice Ruska. Zatímco dříve odtud zněly nekompromisní prohlášení, že jakýkoliv cenový strop bude znamenat kompletní ukončení dodávek do zapojených zemí, nyní mluvčí ruského prezidenta tvrdí, že bude jeho země muset výslednou podobu dohody teprve analyzovat
  • Cena zemního plynu v Evropě dnes zamířila opět směrem dolů, od rána odepsala necelých 5 % a aktuálně činí 124 EUR/MWh

Přehled 23. listopadu

  • Podle agentury Bloomberg prochází návrh na zastropování ceny ruské ropy Evropskou unií úpravami ve směru změkčení formy tohoto opatření. Nově by tak patrně mělo zahrnovat například meziobdobí, kdy by nenabylo plné účinnosti po dobu 90 dní po jeho zavedení, které se očekává od 5. prosince
  • Moldavsko odmítá obvinění, které vznesla ruská společnost Gazprom vůči Ukrajině. Podle nich měla Ukrajina zadržet část zemního plynu, který přes ni proudí právě do Moldavska. Podle Moldavanů ovšem tento plyn zůstává uložen v zásobnících na území Ukrajiny na jejich pokyn
  • Cena zemního plynu v Evropě dnes zamířila vzhůru, od rána přidala přes 8 % a aktuálně činí 129,5 EUR/MWh

Přehled 22. listopadu

  • Ruská společnost Gazprom vydala varování, že by od příštího týdne mohla omezit dodávky zemního plynu do Evropy poslední fungující trasou, tedy přes území Ukrajiny. Důvodem má být podezření, že si Ukrajina část komodity, původně určenou pro Moldavsko, namísto tranzitního propuštění ponechává. Gazprom tak zvažuje, že od 28. listopadu zareaguje zastavením dodávek. Ukrajinská strana obvinění odmítá. Ačkoliv by se jednalo o definitivní konec dodávek ruského zemního plynu do Evropy, tržní reakce je velice chladná, když cena od dnešního rána vzrostla o pouhá 2 %. Trh tak evidentně dalším, v pořadí již několikátým, podivným důvodem pro omezení dodávek není nijak zaskočen a zřejmě podobný vývoj i očekával
  • Evropská komise dokončuje přípravy opatření na prevenci nárazových cenových šoků na trhu se zemním plynem. Mechanismus by měl vejít v účinnost na hranici 275 EUR/MWh, tedy výrazně výše, než kolik cena činí momentálně (117 EUR/MWh)

Přehled 21. listopadu

  • Ruský místopředseda vlády Alexander Novak zopakoval, že Rusko nebude dodávat ropu zemím, které na ni zavedou cenový strop. Právě k tomuto kroku se přitom chystá většina západních států, a to již od 5. prosince
  • Cena zemního plynu v Evropě dnes klesla o 1,5 % a momentálně činí 114 EUR/MWh

Přehled 18. listopadu

  • Prezidenti Turecka a Ruska, Erdogan a Putin, měli v průběhu dneška telefonický rozhovor. Tématem mělo být plánované zřízení přepravního uzlu pro ruský zemní plyn na území Turecka, dále pak bilaterální vztahy obou zemí a otázka námořního koridoru pro vývoz ukrajinských obilovin. Turecký prezident měl vyjádřit uspokojení nad plány na budování plynové infrastruktury a prodloužením dohody o vývozu obilí a zároveň vyzvat k diskuzím mezi USA a Ruskem, které by měly předejít potenciální nekontrolované eskalaci geopolitického konfliktu
  • Země skupiny G-7 by měly ve středu příštího týdne oznámit definitivní podobu zastropování ceny ruské ropy
  • Cena zemního plynu v Evropě během dneška odepsala další 3 % a aktuálně se nachází poblíž 109 EUR/MWh

Přehled 16. listopadu

  • Včerejší pád rakety na území Polska, který si vyžádal dvě oběti, byl podle dostupných informací pravděpodobně nešťastnou náhodou. Jednalo se zřejmě o raketu ukrajinského systému protiletadlové obrany, která byla zapojena do ochrany ukrajinského území proti ruským útokům. Nepotvrdily se tak spekulace o přímém zavinění ruskými silami
  • Cena zemního plynu v Evropě dnes korigovala předchozí růst, od rána odepsala již 14 % a nachází se poblíž 107 EUR/MWh

Přehled 15. listopadu

  • Podle oficiálně nepotvrzených informací je Rusko ochotno prodloužit dohodu o umožnění vývozu ukrajinských obilovin námořní koridorem. Stávající dohoda, zprostředkovaná Tureckem a OSN, vyprší již tuto sobotu, pokud obě strany nepotvrdí odhodlání v zavedeném režimu pokračovat
  • Země skupiny G-20 zřejmě nakonec dosáhnou shody nad podobou závěrečné společné deklarace. Její vznik byl dosud ohrožen neshodami nad formulací, kterou by byla označena ruská invaze na Ukrajinu. Rusko odmítalo označení „válka“ a požadovalo termín „speciální vojenská operace“. Kompromisem by nakonec zřejmě mohlo být použití sousloví „válka na Ukrajině“, ovšem bez explicitního zmínění Ruska jako jejího iniciátora
  • Cena zemního plynu v Evropě dnes přidala dalších necelých 6 % a aktuálně se drží poblíž 120 EUR/MWh

Přehled 14. listopadu

  • Podle šéfky Evropské komise von der Leyenové je EU připravena zavést strop na cenu ruské ropy. K jeho zavedení by mělo dojít 5. prosince, kdy by měl vejít v platnost zákaz všem společnostem z EU a Spojeného království poskytovat přepravní, finanční či pojišťovací služby lodím, které povezou ruskou ropu s cenovkou nad stanoveným stropem. Samotná rozhodná cena ovšem dosud zveřejněna nebyla
  • Setkání zemí skupiny G-20 hrozí, že poprvé v historii existence nebude završeno společným prohlášením všech účastníků. Spor se totiž vede o označení ruské války na Ukrajině. Právě Rusko ji totiž odmítá označit jako „válku“ a trvá na formulaci „speciální vojenská operace“
  • Cena zemního plynu v Evropě dnes zamířila strmě vzhůru, od rána si připsala 20 % a aktuálně činí 117,5 EUR/MWh

Přehled 11. listopadu

  • Ukrajina dále postupuje v chersonské oblasti a podařilo se jí osvobodit desítky vesnic a stovky kilometrů čtverečních území
  • Dle prohlášení ukrajinských představitelů hodlají dále postupovat obezřetně a nenechají se vlákat do pasti zbrklým postupem
  • Mezitím nejsou jasné zprávy o stavu ústupu ruských vojsk
  • Je jednoznačné, že se bude jednat o logisticky velmi náročnou operaci, mosty jsou poškozené a není jisté, do jaké míry jsou ustupující jednotky ostřelovány ukrajinským dělostřelectvem, to vše se dozvíme až zpětně, až budou k dispozici ověřené informace
  • Podle včerejšího prohlášení amerického generála dosáhly ztráty (včetně zranění) ruských vojáků hranice 100 tisíc, ukrajinské ztráty by dle generála měly dosahovat podobných čísel
  • Cena zemního plynu v Evropě dnes klesá a aktuálně se nachází poblíž 107 EUR/MWh

Přehled 10. listopadu

  • Rusko včera rozhodlo o stažení vojsk z Chersonu, jelikož je situace neudržitelná
  • Ještě před týdnem mluvilo o tom, že Cherson nikdy neopustí
  • Jedná se o jediné větší město, které Rusko získalo od propuknutí války a také administrativní centrum celé chersonské oblasti – jedné ze 4, které Rusko nedávno anektovalo
  • Leží však na druhé straně Dněpru a okolní mosty jsou zničené, což velmi komplikuje zásobování
  • Cena zemního plynu v Evropě dnes bez větších pohybů a aktuálně se nachází poblíž 116 EUR/MWh

Přehled 9. listopadu

  • Rusko dle prohlášení Ukrajiny stále neupravilo své požadavky pro vyjednávání od začátku vypuknutí války
  • Ukrajina trvá na zastavení bojů, navrácení hranic do roku 1991 a pak je ochotno vyjednávat o vztazích s Ruskem
  • Ukrajinská rozvědka představila důkazy ohledně toho, že některé části Iránských dronů dodaným Rusku byly vyrobeny až po vypuknutí války
  • Irán přitom popírá, že by Rusko zásoboval zbraněmi po propuknutí války
  • Dále se objevují zvěsti o tom, že Rusko výměnou za drony dodalu Iránu některé západní vojenské systémy ukořistěné během války
  • Indie bude dále odebírat ruskou ropu, bude tak dále činit s velkou slevou oproti celosvětovým trhům
  • Cena zemního plynu v Evropě dnes bez větších pohybů a aktuálně se nachází poblíž 115 EUR/MWh

Přehled 8. listopadu

  • Ukrajina přistoupila k dočasnému znárodnění několika kritických firem
  • Firmy by měly být navráceny po válce nebo by měl stát vyplatit vlastníky
  • Ukrajina obdržela západní systém protivzdušné obrany NASAMS a Aspide
  • Evropa pokračuje v plnění svých zásobníků, aktuálně jsou zásobníky plynu v EU průměrně naplněny na více než 95 % své kapacity
  • Konkrétně ČR přes 96 % a Německo přes 99 %
  • Cena zemního plynu v Evropě dnes bez větších pohybů a aktuálně se nachází poblíž 112 EUR/MWh

Přehled 7. listopadu

  • Irán poprvé veřejně přiznal, že vojensky pomáhal Rusku
  • Stále odmítá plošnou setrvačnou pomoc, o které informují západní zpravodajské služby, které se obávají, že ji Irán poskytuje výměnou za pomoc s jaderným programem
  • USA dále tvrdí, že Rusku se doposud nepodařilo zničit ani jeden z 20 systémů HIMARS, klíčových systémů dodaných na Ukrajinu, přestože Rusko tvrdí opak
  • Cena zemního plynu v Evropě dnes pokračuje v oslabování z minulého týdne od rána odepsala necelých 6 % a aktuálně se nachází poblíž 108 EUR/MWh

Přehled 4. listopadu

  • Francouzská energetická společnost EdF oznámila, že údržba jejích jaderných elektráren potrvá déle, než původně předpokládala. Pro Evropu to tak znamená silnější tlak na ceny energií, jelikož právě francouzské jaderné elektrárny za normálních okolností k nabídce elektřiny významně přispívají
  • Čínský prezident v rozhovoru s německým kancléřem vyjádřil názor, že si Čína nepřeje užití jaderných zbraní v Evropě. Jedná se patrně o jemné naznačení Rusku, že by se v případě jejich nasazení na Ukrajině nemohlo spolehnout na podporu Číny
  • Rusko by údajně ocenilo uvolnění západních sankcí proti hlavní ruské bance poskytující úvěrové služby zemědělským výrobcům
  • Cena zemního plynu v Evropě dnes zamířila zpátky směrem dolů, od rána odepsala necelých 8 % a aktuálně se nachází poblíž 115 EUR/MWh

Přehled 3. listopadu

  • Hlavní ruský akciový index MOEX prohloubil svůj letošní pokles na 44 %. Nejnověji se patrně jedná o reakci na zlevňující ropu a nečekaně silný propad ruských maloobchodních tržeb
  • Evropská unie se zabývá možnostmi, jak využít část ze zmrazených ruských devizových rezerv ve prospěch poválečné obnovy Ukrajiny. Jedná se celkem o přibližně 300 miliard dolarů, které jsou pod kontrolou západních centrálních bank. Podobný krok ovšem představuje z právního pohledu velké riziko, jelikož by mohl představovat nebezpečný precedent pro důvěryhodnost centrálních bank
  • Cena zemního plynu v Evropě dnes zpomalila svůj předchozí růst a od rána si připsala necelá 3 %

Přehled 2. listopadu

  • Rusko obnovilo svou účast v dohodě na umožnění exportu ukrajinských obilovin námořním koridorem v Černém moři. Tuto informaci potvrdilo ruské ministerstvo obrany s tím, že údajně od Ukrajiny obdrželo písemnou záruku, že tento koridor bude užíván výhradně právě pro účel vývozu obilovin
  • Cena zemního plynu v Evropě dnes dramaticky narostla. Od rána si připsala 17 % a aktuálně činí 136 EUR/MWh

Přehled 1. listopadu

  • Turecký prezident Erdogan měl v průběhu telefonického rozhovor se svým ruským protějškem vyjádřit přesvědčení, že se v otázce námořního koridoru pro vývoz ukrajinských obilovin všechny zúčastněné strany budou snažit nalézt řešení. Právě Turecko se diplomaticky podílelo na ustavení tohoto koridoru, ovšem Rusko svou ochotu pokračovat momentálně zpochybňuje
  • Cena zemního plynu v Evropě dnes opět zamířila dolů, od rána odepsala 5,5 % a aktuálně činí necelých 117 EUR/MWh

Přehled 31. října

  • Rusko vypovědělo dohodu o umožnění exportu ukrajinských obilovin námořním koridorem. Podle Ruska jde o reakci na ukrajinské útoky na ruské lodě, Ukrajina toto odůvodnění odmítá. Reakce na světovém trhu s pšenicí byla ovšem relativně slabá, jelikož zmiňovaná dohoda měla vypršet 17. listopadu a její obnovení bylo krajně nejisté. Globální obchodní řetězce se navíc během uplynulých válečných měsíců dokázaly s výpadkem ukrajinského vývozu částečně vypořádat
  • Katar, jeden z klíčových dodavatelů LNG do Evropy, vyjádřil nelibost nad diskutovaným možným zastropováním ceny plynu v Evropské unii. Pokud by tento plán byl nakonec zaveden, mohly by prý katarské lodě zamířit na jiné trhy
  • Cena zemního plynu v Evropě dnes ráno zahájila nový týden masivním nárůstem, který následně v průběhu dne postupně korigovala. Obchodování pak zakončila poblíž 123 EUR/MWh, tedy necelých 9 % nad páteční zavírací hodnotou

Přehled 27. října

  • Cena zemního plynu v Evropě dnes po delší době zamířila vzhůru. Od rána si připsala 4 % a dostala se na 108 EUR/MWh

Přehled 26. října

  • V Rusku během dneška proběhlo pravidelné cvičení jaderných vojenských sil. Toto cvičení bylo předem ohlášeno ostatním státům a podle dostupných informací nepřineslo žádnou eskalaci situace v souvislosti s válkou na Ukrajině
  • Cena zemního plynu v Evropě zůstává stabilní v okolí 100 EUR/MWh

Přehled 25. října

  • Cena zemního plynu v Evropě dnes zůstávala stabilizovaná poblíž 100 EUR/MWh. Za uplynulý měsíc tak poklesla o více než 46 %

Přehled 24. října

  • Cena zemního plynu v Evropě dnes poprvé od 14. června letošního roku klesla pod hranici 100 EUR/MWh. Zleňování plynu je důsledkem několika faktorů, mezi které patří teplé počasí, přísun LNG i politika jednotlivých států a samotné Evropské unie. Od dnešního rána cena poklesla o výrazných 15 % a uzavřela na 96,5 EUR/MWh

Přehled 21. října

  • Lídři zemí Evropské unie se shodli na dalším postupu v boji s energetickou krizí. Evropská komise od nich dostala zadání, aby přišla s návrhem dočasného koridoru, který by omezil extrémní výkyvy v ceně zemního plynu. V plánu má být i dočasné zastropování ceny plynu využívaného pro výrobu elektřiny. Vzniknout má také nový cenový index, který bude komplementární k tomu stávajícímu, ovšem bude lépe reflektovat obchod s LNG. EU by dále měla pokrývat část své poptávky po zemním plynu společnými nákupy
  • Cena zemního plynu v Evropě v průběhu dneška opět výrazně poklesla, od rána ztratila již přes 10 % a nachází se v blízkosti 114 EUR/MWh

Přehled 20. října

  • Před nadcházejícím energetickým summitem EU přetrvává neshoda nad možnostmi řešení cenového dramatu u zemního plynu. Německo nadále odmítá zastropování ceny plynu v obavě, že by mohlo dojít k jeho nedostatku. Opačný názor ovšem zastává například Francie, Itálie či Polsko
  • Cena zemního plynu v Evropě dnes vystřelila směrem vzhůru, od rána si připsala více než 12 % a nachází se poblíž 127 EUR/MWh

Přehled 19. října

  • Cena zemního plynu v Evropě po několikadenním pádu pro tuto chvíli zřejmě konečně našla své dno a během dneška naopak o zhruba 4 % narostla. Nachází se tak poblíž 118 EUR/MWh, což je ovšem oproti letošnímu maximu (cca 340 EUR/MWh) značná úleva

Přehled 18. října

  • Podle agentury Bloomberg bude chystané evropské řešení energetické krize zahrnovat opatření proti extrémním cenovým výkyvům energetických derivátů a využití silné vyjednávací pozice celé sedmadvacítky při objednávkách dodávek zemního plynu. Případné administrativní zastropování samotné ceny plynu by mělo být pouze nouzovou možností, která by případně byla aktivována po dočasnou dobu a se souhlasem členských států. Celý plán by pak měl být předmětem debat evropských lídrů na summitu 20. a 21. října
  • Cena pšenice poklesla na nejnižší úroveň za poslední čtyři týdny v reakci na rostoucí optimismus ohledně prodloužení dohody o vývozu této komodity z Ukrajiny. Stávající dohoda má vypršet během listopadu, ovšem vyjednávání o jejím prodloužení se zdají být na dobré cestě
  • Cena zemního plynu v Evropě dnes pokračuje ve volném pádu, když od rána odepsala již více než 10 %. Momentálně se tak nachází poblíž 115 EUR/MWh

Přehled 17. října

  • Státy Evropské unie se zřejmě budou zabývat možností uvalit sankce proti Iránu v případě, že se prokáží dodávky iránských zbraňových systémů Rusku, které je údajně využívá ve své válce proti Ukrajině. Irán tato nařčení ovšem odmítá jako neopodstatněná
  • Cena zemního plynu v Evropě dnes pokračuje v poklesu, když od rána odepsala již více než 8 % a dostala se pod hranici 130 EUR/MWh. Za uplynulý měsíc tak plyn zlevnil již o téměř 30 % a dostal se na úroveň, kde se naposledy nacházel v červnu letošního roku. Zůstává ovšem téměř dvakrát dražší, než byl před zahájením ruské invaze na Ukrajinu

Přehled 14. října

  • Prezidenti Ruska a Turecka se dohodli na vybudování uzlu pro transport ruského zemního plynu do Evropy. Tento by měl být umístěn s největší pravděpodobností v evropské části Turecka
  • Prezident Putin dnes prohlásil, že nevidí potřebu další mobilizace pro posílení bojových operací na Ukrajině, ani pro masivnější údery proti této zemi. Případnou možnost přímého střetu s NATO pak označil za katastrofickou
  • Cena zemního plynu v Evropě dnes od rána odepsala dalších téměř 5 % a dostala se pod hranici 150 EUR/MWh

Přehled 13. října

  • Polský správce ropovodu Družba, na kterém došlo k úniku ropy, vydal prohlášení, podle kterého neexistují indicie o úmyslném poškození ropovodu
  • Ruský prezident Putin po dnešním jednání se svým tureckým protějškem Erdoganem řekl, že jsou současné ceny plynu v Evropě neúměrně vysoké a k jejich uklidnění by mohl přispět intenzivnější tranzit právě přes Turecko
  • Cena zemního plynu v Evropě dnes v průběhu dopoledne vystřelila směrem nahoru v reakci na nepotvrzené zprávy o možné havárii na plynovodu z Norska. Tyto informace ovšem vzápětí norská strana popřela, což způsobilo okamžitou korekci. Cena následně zamířila dále dolů a aktuálně se nachází zhruba 5 % pod ranní hodnotou
  • Ukrajinský ministr energetiky vyslovil obavu, že by pokračující ruské útoky proti civilní infrastruktuře mohly vyústit v zastavení transitu ruského plynu do Evropy

Přehled 12. října

  • Únik ropy z ropovodu Družba na území Polska byl podle předběžných zpráv patrně pouhou nehodou, nikoliv dalším úmyslným činem, jako tomu bylo v případě plynovodu Nord Stream
  • Cena zemního plynu v Evropě dnes zůstávala relativně klidná a den uzavřela 2 % nad ranní hodnotou

Přehled 11. října

  • Cena zemního plynu v Evropě dnes v průběhu dopoledne poměrně výrazně narostla, což bylo patrně důsledkem další eskalace rusko-ukrajinské války. V uplynulých dnech zesílilo Rusko útoky na civilní infrastrukturu, což vede na trhu k obavám o osud transitního plynovodu, kterým do Evropy stále teče ruský plyn. Během dne se ovšem dostavilo uklidnění a aktuálně se cena nachází poblíž ranní hodnoty, tedy u 155 EUR/MWh

Přehled 10. října

  • Cena zemního plynu v Evropě dnes vykazovala výraznou volatilitu, když se míchaly dva protichůdné efekty. Na jedné straně pokračující masivní přísun LNG v kombinaci s nadále teplým počasím dodávaly trhům optimismus. Na druhé straně ovšem další eskalace války Ukrajině opět oživila obavy o definitivní zavření poslední plynovodu, který stále ještě dodává do Evropy ruský plyn. Tento plynovodu totiž vede právě přes území Ukrajiny. Nepomohla ani informace o tom, že Ukrajina nebude schopna dodávat západním státům elektřinu, jelikož je její infrastruktura pod dramatickým tlakem válečného konfliktu. Tržní cena plynu tak po divoké jízdě nakonec uzavřela 2 % nad ranní hodnotou

Přehled 7. října

  • Podle švédského ministra zahraničí obdržel premiér této země dopis od svého ruského protějšku, ve kterém Rusko žádá o umožnění účasti na vyšetřování úniku plynu z plynovodů Nord Stream 1 a 2. Právě Švédsko včera oznámilo, že dvě místa úniku plynu, která se nacházejí na jeho území, zřejmě způsobily výbuchy. Ke dvěma dalším únikům došlo ve vodách Dánska, které se k možným příčinám dosud oficiálně nevyjádřilo
  • Cena zemního plynu v Evropě dnes zamířila strmě dolů, když od rána odepsala již více než 10 % a aktuálně činí 157 EUR/MWh

Přehled 6. října

  • Podle švédských vyšetřovatelů naznačují první výsledky zkoumání havárie plynovodů Nord Stream 1 a 2, že její příčinou patrně skutečně byla sabotáž
  • Cena zemního plynu v Evropě dnes zůstává přibližně stabilní v okolí 176 EUR/MWh

Přehled 5. října

  • Státy Evropské unie oznámily shodu nad dalším balíčkem sankcí namířených proti Rusku v reakci na jeho invazi Ukrajiny. Stávající sankce by se nyní měly rozrůst o zákaz přepravy ruské ropy nad cenovým stropem stanoveným zeměmi G7. Dále by se měl rozšířit zákaz dovozu zboží z oceli a poskytování služeb v oblasti IT a práva ruským odběratelům. Zároveň dojde k přidání dalších ruských občanů na seznam sankcionovaných jednotlivců, přičemž konkrétně by se mělo jednat o funkcionáře zapojené do nedávno proběhlých pseudo-referend o připojení ukrajinských regionů k Rusku
  • Cena zemního plynu v Evropě dnes po předchozím poklesu opět vzrostla, konkrétně o zhruba 8 %. Jednalo se patrně o důsledek výše zmíněného balíku sankcí, který potvrzuje pokračování geopolitického konfliktu mezi Ruskem a Západem

Přehled 4. října

  • Cena zemního plynu v Evropě dnes pokračovala v poklesu, když od rána odepsala již téměř 6 % a momentálně činí 160 EUR/MWh. Za poslední tři dny tak zemní plyn zlevnil o téměř 15 % a za poslední měsíc o 33 %. Oproti situaci před zahájením ruské invaze na Ukrajinu je ovšem nadále zhruba dvakrát dražší

Přehled 3. října

  • Další balík evropských sankcí proti Rusku nabývá konkrétnějších obrysů. Podle polského velvyslance u EU bylo již dosaženo předběžné dohody a nyní se čeká na formální souhlas členských zemí. Sankce by opět měly mířit na konkrétní osoby zapojené do nedávno proběhlých pseudo-referend na ukrajinském území, dále pak na obchod s leteckými součástkami, elektronikou, a chemikáliemi využitelnými ve vojenském průmyslu. Nejspornějším bodem ovšem dosud bylo omezení na poskytování služeb spojených s přepravou ruské ropy nad určitou stanovenou prodejní cenou. To by de facto znamenalo zastropování ceny ruské ropy
  • Cena zemního plynu v Evropě dnes poměrně dramaticky poklesla, když od rána umazala více než 10 % a dostala se pod hladinu 170 EUR/MWh

Přehled 30. září

  • Rusko dnes podle očekávání oficiálně oznámilo připojení okupovaných regionů Ukrajiny ke svému území. Tento krok označil za v rozporu s mezinárodním právem i generální tajemník OSN, a pochopitelně i všechny západní země. Podle Ukrajiny se na její ambici okupovaná území dobýt zpět nic nemění
  • Zástupci členských zemí EU se na dnešním jednání shodly na dalších opatřeních souvisejících s energetickou krizí. Jedním z nich je mimořádné zdanění výrobců elektřiny a to nad úrovní 180 EUR/MWh. Tyto prostředky následně členské země mohou využít na podporu vlastních občanů. Zároveň EU podporuje mimořádné zdanění producentů fosilních paliv a také závazné nařízení úspor energií v časech nejvyšší spotřeby. Tím by se měla omezit nutnost zapojování závěrných – tedy paroplynových – elektráren, které vzhledem k drahému zemnímu plynu tlačí ceny nahoru
  • Spojené státy v reakci na ruskou anexi ukrajinského území oznámily sankce proti jednomu tisíci ruských prominentů, včetně guvernérky centrální banky či vicepremiéra
  • Cena zemního plynu v Evropě dnes krátce narostla, ovšem tento vývoj následně korigovala a nyní se nachází zpět na své ranní hodnotě

Přehled 29. září

  • Podle informací z Ruska se prezident Putin chystá během zítřka oznámit anexi okupovaných ukrajinských území
  • Na plynovodu Nord Stream poškozeném explozí budou v nejbližší době zahájeny průzkumné práce mající za cíl zhodnotit napáchané škody. Podle ohlasů z evropských zemí ovšem s případným obnovením dodávek zemního plynu z Ruska tímto plynovodem již prakticky nikdo ani nepočítá

Přehled 28. září

  • Podle výzkumníků agentury Bloomberg se Evropě podařilo odvrátit katastrofu a zajistit si dostatek zemního plynu na letošní zimu. Za předpokladu normálních klimatických podmínek by dramaticky navýšený dovoz LNG v kombinaci s úspornými opatřeními měl postačit pro vykrytí kompletního zastavení dodávek z Ruska
  • Cena zemního plynu v Evropě od dnešního rána narostla o necelých 7 %, což je patrně reakcí na zprávy o poškozeném plynovodu Nord Stream. Tímto plynovodem sice z Ruska do Evropy žádný zemní plyn aktuálně neproudí, ale samotné zprávy o škodách na trh vracejí nervozitu. Příčina poškození bude nyní předmětem vyšetřování, ovšem předběžné indikace naznačují, že se mohlo jednat o záměrnou sabotáž

Přehled 27. září

  • Podle výzkumníků agentury Bloomberg se Evropě podařilo odvrátit katastrofu a zajistit si dostatek zemního plynu na letošní zimu. Za předpokladu normálních klimatických podmínek by dramaticky navýšený dovoz LNG v kombinaci s úspornými opatřeními měl postačit pro vykrytí kompletního zastavení dodávek z Ruska
  • Cena zemního plynu v Evropě od dnešního rána narostla o necelých 7 %, což je patrně reakcí na zprávy o poškozeném plynovodu Nord Stream. Tímto plynovodem sice z Ruska do Evropy žádný zemní plyn aktuálně neproudí, ale samotné zprávy o škodách na trh vracejí nervozitu. Příčina poškození bude nyní předmětem vyšetřování, ovšem předběžné indikace naznačují, že se mohlo jednat o záměrnou sabotáž

Přehled 26. září

  • Podle oficiálně nepotvrzených informací se Evropská komise zabývá možnostmi zastropování ceny zemního plynu. Ať již bude výsledek těchto úvah jakýkoliv, stane se součástí návrhu řešení energetické krize, který v nejbližších dnech komise představí. Zdá se být ovšem pravděpodobné, že namísto původně avizovaného termínu (28. září) bude zveřejněn až v příštím týdnu
  • Cena zemního plynu v Evropě pokračuje v poklesu, když od dnešního rána odepsala více než 6 %. Za tímto vývojem patrně stojí obnovení dodávek z Norska, kde finišují pravidelné údržby, pokračující přísun amerického LNG, příznivá předpověď počasí pro začátek října a solidní výkon evropských větrných elektráren
  • Jednání o zastropování ceny ruské ropy mezi zeměmi EU opět narážejí na odpor některých členských zemí, primárně Maďarska a Kypru
  • Ruský akciový index MOEX dnes pokračoval v propadu a od rána odepsal již zhruba 7 %. Během letoška tak vlivem ruské invaze na Ukrajinu ztrácí přibližně 50 %

Přehled 23. září

  • Cena zemního plynu v Evropě dnes opět klesá, když od rána odepsala zhruba 3 %. Navzdory výpadku dodávek této komodity z Ruska se Evropě daří plnit zásobníky – které jsou momentálně zhruba na 87 % své kapacity – díky dovozu amerického LNG. Předpovědi počasí pak naznačují mírný nástup zimy, když pro začátek října očekávají nadprůměrné teploty
  • Vyjednávání mezi Evropskou unií a Ázerbájdžánem o navýšení dodávek zemního plynu z této země pokračují. Případné navýšení bude ovšem vyžadovat významné investice a tedy i kontrakty, ve kterých se evropské země zaváží k dlouhodobé spolupráci
  • Podle informací agentury Bloomberg se Rusko chystá navýšit svůj obranný rozpočet na rok 2023 o výrazných 43 % oproti původnímu plánu. Jedná se pochopitelně o důsledek ruské invaze na Ukrajinu, která si patrně vyžádá dramaticky vyšší výdaje, než bylo záměrem
  • Polsko, Irsko a pobaltské země podle neoficiálních informací tlačí na zesílení evropských sankcí vůči Rusku. Mezi návrhy se objevuje zákaz dovozu ruského LPG, omezení spolupráce v oblasti jaderné energetiky, rozšíření seznamu ruských bank vyřazených ze systému SWIFT či další omezení pro poskytovatele pojišťovacích a finančních služeb. Konkrétní podoba příštího balíčku sankcí bude předmětem diskuzí v nadcházejících týdnech

Přehled 22. září

  • Vysoký představitel Evropské unie pro zahraniční politiku Josep Borrell potvrdil, že se EU chystá otevřít diskuzi o dalším, v pořadí již osmém, balíčku sankcí namířených proti Rusku. Jedná se o reakci na ruský záměr uspořádat referenda o připojení okupovaných částí Ukrajiny
  • Rusko dnes oznámilo, že údajně zmařilo pokus o teroristický útok na plynovod, kterým je zemní plyn dopravován do Turecka a Evropy. V této souvislosti byl údajně zadržen ruský občan napojený na ukrajinské ozbrojené síly. Ukrajina nařčení odmítla. Cena samotného zemního plynu během dne fluktuovala, ovšem nakonec se ustálila zpět na ranní otevírací hodnotě
  • Turecký prezident Erdogan podle svých slov hodlá posílit dovoz amerického zkapalněného zemního plynu do Turecka a jeho část následně nabídnout okolním evropským zemím

Přehled 21. září

  • Ruský prezident Putin dnes ráno vyhlásil částečnou mobilizaci za účelem posílení invazních jednotek na Ukrajině. Mobilizace by se měla týkat přibližně 300 tisíc Rusů s předchozí armádní zkušeností. Západní představitelé tento krok hodnotí jako další eskalaci probíhajícího válečného konfliktu, ovšem patrně jím nebyli zcela zaskočeni
  • Ruský akciový index MOEX na vyhlášenou mobilizaci reagoval dramatickým propadem, který ovšem následně korigoval a momentálně se nachází zhruba 3 % pod otevírací hodnotou
  • Cena zemního plynu v Evropě sice během dopoledne zamířila směrem vzhůru, ovšem v průběhu dne otočila a momentálně hlásí pokles o téměř 6 %
  • I ropa Brent zahájila den zdražením, aby následně naopak zlevnila, a aktuálně je její cena oproti dnešnímu ránu o 0,8 % níže
  • Euro vůči dolaru oslabilo o zhruba 1 % a momentálně se obchoduje poblíž EUR/USD 0,988. Tendenci k oslabování vykazovala i česká koruna, ovšem veškeré ztráty záhy umazala, což lze patrně přičíst efektu devizových intervencí ČNB

Přehled 20. září

  • Hlavní ruský akciový index MOEX dnes zaznamenal největší propad od 24. února, tedy od počátku ruské invaze na Ukrajinu. Od ranního otevření index poklesl až o 11 %, nicméně část ztrát následně korigoval a aktuálně se nachází zhruba 7 % pod otevírací hodnotou. Jedná se pravděpodobně o reakci na avizované vyhlášení referend o připojení samozvaných lidových republik – ve skutečnosti součástí Ukrajiny – o připojení k Rusku, která by se mohla odehrát již během tohoto víkendu. Investoři patrně předpokládají, že tento krok by dále zostřil geopolitický konflikt, jelikož výsledek případných referend nebude uznán ani Ukrajinou, ani západními zeměmi, což dále zkomplikuje budoucí vyjednávání
  • Na informace o chystaných referendech naopak téměř nereagovala cena zemního plynu v Evropě, která od rána narostla „pouze“ o zhruba 2 %, což za současné turbulentní situace lze považovat za téměř zanedbatelný pohyb. Trh tak evidentně s ruským plynem pro Evropu již prakticky nepočítá

Přehled 19. září

  • Cena zemního plynu v Evropě od dnešního rána poklesla o zhruba 6,5 %. Za poslední tři obchodní dny tak odepsala již téměř 20 % a nachází se 46 % pod svým letošním maximem. Naopak ve srovnání s hodnotou obvyklou před začátkem ruské invaze na Ukrajinu zůstává o 118 % vyšší

Přehled 16. září

  • Cena zemního plynu v Evropě dnes vykázala pokles o více než 10 procent a momentálně se nachází na úrovni 192 eur/MWh. Je tak o více než 20 % níže, než ještě před měsícem
  • Setkání prezidentů Ruska a Číny vyústilo v obecné proklamace o vzájemné podpoře, ovšem nepřineslo nic hmatatelného. Nedošlo tak například k dohodě o urychlení výstavby plynovodu, kterým by Rusko mohlo přesměrovat zemní plyn z Evropy do Číny, a tento záměr tak zůstává v nejasně vzdálené budoucnosti
  • Podle oficiálně nepotvrzených informací se Turecko snaží s Ruskem vyjednat lepší podmínky pro odběr ruského zemního plynu. Mezi požadavky turecké strany údajně patří 25% sleva a možnost za část dodávek platit v tureckých lirách

Přehled 15. září

  • Šéf italského energetického giganta, společnosti Eni, vyjádřil přesvědčení, že jeho země zvládne nadcházející zimní období i bez dodávek ruského plynu. Tento optimismus se opírá o 90% naplněnost italských zásobníků a navýšené dovozy z alternativních zdrojů, primárně z Alžírska
  • Cena zemního plynu v Evropě dnes zahájila obchodování dramatickým nárůstem, když od rána do zhruba 10 hodin vystřelila o 9 %, ovšem záhy zamířila zpět dolů a během odpoledne se ustálila zpět na otevíracích hodnotách. Vzhledem k absenci jiných nových informací se patrně jedná o projev toho, že trh postupně vstřebává signály, které ohledně řešení energetické krize vysílá Evropská komise

Přehled 14. září

  • Podle šéfky Evropské komise je v rámci řešení energetické krize možné jednat s Norskem, které patří mezi významné dodavatele zemního plynu. Detaily těchto jednání dosud nejsou známy. Evropská komise také představila svůj záměr na zdanění mimořádných zisků neplynových výrobců energií, od kterých si slibuje až 140 miliard eur
  • Součástí ekonomické pomoci Ukrajině by podle Evropské komise mělo být i umožnění jejího přístupu na společný evropský trh
  • Cena evropského zemního plynu dnes od rána narostla o téměř 12 % a aktuálně se pohybuje poblíž 222 eur/MWh

Přehled 13. září

  • Česká vláda oznámila svůj plán na řešení energetické krize. Domácnosti i živnostníci by podle něj měli od listopadu platit maximálně 6 Kč/kWh v případě elektřiny a 3 Kč/kWh v případě plynu. Rozdíl mezi těmito a tržními cenami pak pochopitelně bude dodavatelům doplácet stát. Prostředky na to hodlá získat mimořádným zdaněním výrobců energií, bank a rafinérií, zvýšenou dividendou ze státních podniků, a výnosy z prodeje emisních povolenek
  • Podle nepotvrzených informací nebude zastropování ceny dováženého plynu součástí evropského řešení energetické situace
  • Cena zemního plynu v Evropě dnes vykazuje vysokou volatilitu, když nejprve během dopoledne poklesla ze 190 až k 182 eur/MWh, aby následně naopak zamířila vzhůru, a momentálně se nachází poblíž 194 eur/MWh. Trh tak zřejmě postupně vstřebává útržkovité informace o chystaném evropském plánu na zvládnutí energetické krize. Jeho detaily by pak Evropské komise měla představit ve středu

Přehled 12. září

  • Cena zemního plynu v Evropě od dnešního rána odepsala necelých 8 % a dosáhla hodnoty 191 eur/MWh. Dostala se tak nejníže za poslední měsíc, ovšem zůstává zhruba dvakrát dražší, než před zahájením ruské invaze na Ukrajinu. Zároveň se drží téměř na osminásobku hodnot obvyklých v předchozích letech
  • Důvodem poklesu ceny plynu je pravděpodobně plán Evropské komise na tržní intervence, který pomalu dostává konkrétnější obrysy. Podle dosud oficiálně nepotvrzené strategie by měl postup spočívat ve snížení poptávky po energiích, povinných úsporách v časech energetické špičky a uvalení daně z mimořádných zisků na producenty elektřiny z neplynových zdrojů. Ať již bude finální plán vypadat jakkoliv, bude potřebovat ještě souhlas členských zemí
  • Česká vláda dnes v podvečer zahájila jednání o národním řešení energetické krize. Výsledky ovšem dosud nejsou známy a musíme si tak počkat na úterý

Přehled 9. září

  • Podle odhadu analytiků společnosti Bloomberg by zastavení dodávek zemního plynu z Ruska do zemí eurozóny mohlo zvýšit náklady na nákupy této suroviny až o 500 mld. eur za jeden rok, tedy zhruba 2,2 % HDP
  • Dnešní mimořádné jednání energetických ministrů zemí Evropské unie dosud přineslo shodu nad třemi základními tématy. EU nechce jít cestou zastropování ceny ruského zemního plynu, chce být připravena poskytovat likviditu obchodníkům s energiemi, která jim umožní pokračovat v nákupech raketově zdražujících energií, a hodlá využít speciální daně uvalené na výrobce energií, kteří vlivem aktuální situace generují v mnoha případech enormní zisky. Kromě tohoto zadání má Evropská komise přijít i s dalšími možnostmi regulace evropského trhu s energiemi, a to bezodkladně. Český ministr průmyslu Síkela, který jednání vedl z pozice předsednické země, uvedl, že očekává nalezení a schválení definitivního řešení do konce září
  • Cena evropského zemního plynu reaguje na aktuální vývoj znatelným poklesem, když od dnešního rána odepsala již více než 8 % a nachází se tak zhruba na stejné úrovni, jako před měsícem, kdy ještě do Evropy proudil ruský plyn skrze Nord Stream 1

Přehled 8. září

  • Na pobřeží Nizozemí dorazily dva plovoucí terminály pro import zkapalněného zemního plynu. Právě dodávky LNG by Evropě měly pomoci překlenout zimu bez dodávek ruského plynu. Kromě Nizozemí se očekává jejich urychlené zprovozňování i v Německu, Francii či baltských státech. Z holandského terminálu bude zásobována i Česká republika, která si v něm pronajala část kapacity
  • Polsko, Estonsko, Litva a Lotyšsko se rozhodly omezit vydávání víz ruským občanům
  • Belgický premiér Alexander De Croo v dnešního rozhovoru vyslovil varování, že je nutné nalézt celoevropské řešení energetické krize co nejdříve, jinak hrozí nevratné ekonomické škody. Za nepřijatelný označil horizont měsíců a řešení tak očekává dříve. Připomínáme, že již zítra bude právě toto tématem mimořádného setkání energetických ministrů zemí EU

Přehled 7. září

  • Ruský prezident Putin ve svém vystoupení na ekonomickém fóru ve Vladivostoku zopakoval pozici své země, podle které zastavení dodávek zemního plynu do Evropy souvisí výhradně se západními sankcemi a v žádném případě se nejedná o úmysl. Pokud by Evropa Rusku navrátila turbínu, která v nedávné době prošla opravami, byly by dodávky plynu údajně obnoveny. Právě tato turbína je ovšem již několik týdnů v Německu připravena k odeslání, které podle Němců ruská strana odmítá
  • Před pátečním mimořádným jednáním evropských ministrů za energetiku na veřejnost postupně prosakují informace o možném řešení stávající energetické krize. Mezi nejčastěji skloňované možnosti patří zastropování cen ruského plynu, ceny evropské elektřiny či mimořádné zdanění výrobců elektrické energie
  • Cena zemního plynu na evropském trhu od dnešního rána poklesla o více než 9 procent a nachází se tak prakticky zpět na úrovni, kde byla před oznámením o zastavení dodávek plynovodem Nord Stream 1

Přehled 6. září

  • Cena zemního plynu v Evropě od dnešního rána poklesla o zhruba 5 % a již tak téměř kompletně odmazala skokový nárůst, který proběhl v pondělí po oznámení o uzavření plynovodu Nord Stream 1. Tento vývoj je poměrně překvapivý s přihlédnutím ke skutečnosti, že právě přetahovaná o dodávky tímto plynovodem byla v nedávné době významným hybatelem cen na burze. Nejpravděpodobnějším vysvětlením tak je skutečnost, že se Evropa po delším váhání nyní jasněji hlásí k odhodlání představit celoevropské řešení energetické krize, byť jeho detaily dosud nejsou známy
  • Směrem dolů dnes zamířily i ruské akcie, když jejich hlavní index poklesl o více než 4 %. Svou roli zde patrně sehrála právě klesající cena plynu v Evropě, uzavřenému plynovodu Nord Stream 1 navzdory, a také uniklá interní zpráva připravená pro ruské vládní činitele, která varuje před drastickými ekonomickými důsledky, jež na ruskou ekonomiku budou ve střednědobém horizontu mít pokračující západní sankce

Přehled 5. září

  • Rusko ani po mimořádné „údržbářské“ přestávce neobnovilo dodávky zemního plynu do Evropy plynovodem Nord Stream 1. Ten i dosud pracoval pouze na 20 % své maximální kapacity, nově pak již nefunguje vůbec. Ještě v průběhu víkendu tento krok ruská strana zdůvodňovala technickými potížemi, které měla odhalit právě zmiňovaná údržba. Podle pondělních vyjádření ruských představitelů ovšem zastavení dodávek plynu souvisí spíše s platnými evropskými sankcemi, přičemž pokud by tyto byly zrušeny, plynovod by údajně opět byl schopen provozu
  • Cena zemního plynu na evropském trhu v reakci na kroky Ruska během dneška vyskočila až o přibližně 30 %, záhy ovšem tento pohyb korigovala a aktuálně se nachází zhruba 15 % nad ranní otevírací hodnotou. Současná cena na úrovni 247 EUR/MWh ovšem zdaleka nedosahuje letošního maxima, které se blížilo 340 EUR/MWh. Je tak evidentní, že trh nebyl ruským tahem zaskočen a z velké části s ním již delší dobu počítal
  • Právě cenám a dostupnosti energií se bude věnovat mimořádný summit energetických ministrů zemí EU, který se koná v pátek 9. září. Neoficiálně se mluví o několika možných variantách řešení, ovšem zda některé z nich získá potřebnou podporu, není v tuto chvíli jasné

Přehled 2. září

  • Pravděpodobně by mělo dojít k obnovení dodávek plynu do Evropy v sobotu, a to na předchozí úroveň 20 %.
  • Do Záporožské elektrárny dorazila komise MAAE,která shromáždila data.
  • Cena měsíčních kontraktů na evropský plyn spadla na 230 Eur/MWh.

Přehled 1. září

  • V okolí jaderné elektrárny v Záporoží probíhají boje, dle některých zpráv byl z důvodu ruského ostřelování odstaven jeden reaktor
  • Boje v okolí elektrárny komplikují misi Mezinárodní agentury pro atomovou energii (MAAE), jež do elektrárny míří
  • Dle plánu měla mise do elektrárny dorazit během dneška, ale aktuálně nemůže pokračovat
  • Cena měsíčních kontraktů na evropský plyn dnes ráno po několika dnech oslabování skokově poskočila na nové letošní maximum přes 330 Eur za 1 MWh

Přehled 31. srpna

  • O rozsahu ukrajinské protiofenzívy nejsou ověřitelné zprávy, jelikož je ukrajinskou stranou vyhlášeno informační embargo
  • Včera večer dorazila do Kyjeva delegace mezinárodní agentury pro atomovou energii a následně se vydala směrem do jaderné elektrárny v Záporoží
  • Gazprom oznámil zastavení dodávek plynu pro francouzskou firmu Engie od 1. září
  • Rusko dnes zastavilo proud plynu před Nord Stream, jak avizovalo před dvěma týdny kvůli údajné údržbě
  • Ohlášená odstávka má dle plánu trvat do sobotního rána
  • Přesto ceny plynu pokračovaly v oslabování a měsíční kontrakt na 1 MWh se aktuálně obchoduje za 239 Eur, což je stále vysoká hodnota v celoročním srovnání, ale výrazně pod maximy, které ještě před pár dny přesahovaly hodnotu 310 Eur

Přehled 30. srpna

  • Ukrajina včera oznámila začátek protiofenzívy v chersonské oblasti
  • Ukrajina tvrdí, že v některch částech linie prolomila ruskou obranu a osvobodila několik vesnic
  • Na ověřené podrobnosti je nutno počkat, nicméně o protiútoku informovaly ukrajinské i ruské agentury, takže je pravděpodobné, že se něco děje
  • Mise Mezinárodní agentury pro atomovou energii vyrazila na misi do záporožské jaderné elektrárny, která je obsazena ruskými vojsky
  • EU pravděpodobně splní s předstihem svůj cíl mít naplněné zásobníky před začátkem zimy
  • Aktuální naplnění všech zásobníků EU je 79,94 % celkové kapacity
  • Možná i proto výrazně klesla cena měsíčních kontraktů na evropský plyn z maxim přes 310 Eur za MWh na aktuálních 267 Eur, i tak se jde o jednu z nejvyšších hodnot v letošním roce

Přehled 29. srpna

  • Německý ministr hospodářství za Zelené Robert Habeck podle listu The Washington Post v sobotu přiznal, že zvažuje prodloužení provozu jaderných elektráren
  • Zelení se v Německu dlouhodobě nejsilněji stavěli proti jaderné energii
  • Naposledy minulý týden argumentovali tím, že prodloužení provozu jaderných elektráren by pokrylo pouze 2 % importovaného plynu
  • Cena elektřiny na německé burze na příští rok pokračuje v růstu, aktuálně již pokořila hranici 1000 Eur za MWh
  • V mezitýdenním srovnání se jedná o posílení ceny téměř o 80 %

Přehled 26. srpna

  • Slovensko a Polsko dokončily plynovod o délce 164 km, propojující obě země. Slovensku se tak otevírá prostor pro dodávky LNG, což by mělo omezit jeho závislost na Rusku
  • Nová bulharská vláda zcela změnila stanovisko té předchozí a nově souhlasí s platbami za ruský plyn podle schématu, které požadoval Kreml. Právě odmítnutí těchto podmínek vedlo v dubnu k zastavení dodávek plynu do Bulharska, které se tak nyní snaží vzít své předchozí rozhodnutí zpět
  • Cena zemního plynu v Evropě dnes po předchozím dramatickém nárůstu stagnuje. Zůstává ovšem na téměř šestinásobku hodnoty, kde se nacházela před rokem
  • Cena elektřiny na německém trhu překročila metu 700 EUR/MWh a dosud nevykazuje známky uklidňování. Meziročně je tak elektrická energie dražší zhruba pětinásobně
  • Česko jako předsedající země svolává nouzové zasedání ministrů z energetické oblasti členských států EU. Cílem je nalezení řešení dramatické situace na energetických trzích

Přehled 25. srpna

  • Podle odhadu společnosti Capital Economics by Rusko dokázalo vydržet zastavení vývozu zemního plynu do Evropy po dobu až jednoho roku bez dramatických dopadů na jeho ekonomiku. Snížené dodávky – například na stávající úrovni odpovídající 20 % kapacity – pak ještě výrazně déle, jelikož pokles objemu je kompenzován dramaticky vyššími cenami
  • Na nadcházejícím summitu zástupců členských zemí Evropské unie pro zahraniční politiku bude Česko jako předsedající země patrně navrhovat znesnadnění přístupu občanů Ruska ke krátkodobým vízům do Evropy, namísto kompletního zastavení jejich vydávání. Jednalo by se o kompromisní řešení, když část států – převážně těch geograficky bližších Rusku – požaduje tvrdší přístup, který se ovšem nesetkává s pochopením mimo jiné u Německa, ale i zástupců samotné EU či nově Bulharska
  • Drama na evropských energetických trzích dále eskaluje. Cena zemního plynu od dnešního rána narostla o dalších téměř 7 %, překonala hranici 300 EUR/MWh a aktuálně se nachází poblíž 311 EUR/MWh. Kromě dosavadních problémů se nově přidala i rostoucí konkurence z Asie, kde se zemního plynu také nedostává, což vede k přetahování o dodávky LNG

Přehled 24. srpna

  • Cena zemního plynu v Evropě po včerejším dočasném uklidnění opět zamířila směrem nahoru a od rána si již stačila připsat zhruba 7 %. K ohlášené třídenní odstávce plynovodu Nord Stream 1 se přidaly informace o odkladu uvedení vývozního terminálu na LNG v americkém Texasu do provozu. Ten měl být po nedávné havárii opětovně spuštěn během října, ovšem nově se počítá až s listopadem. Nepříznivé signály přicházejí i z Norska, kde v průběhu podzimu budou probíhat plánované údržbářské práce na plynovodní síti a podle všeho se k nim přidávají i další, neplánované

Přehled 23. srpna

  • Cena zemního plynu v Evropě dnes prochází mírnou korekcí, když od rána ztratila zhruba 3,8 % a momentálně se drží poblíž 266 EUR/MWh. Ani zdaleka tak ovšem neodmazala nedávný raketový nárůst, když ještě před měsícem činila „pouze“ 200 EUR/MWh

Přehled 22. srpna

  • Německý ministr hospodářství Robert Habeck znovu veřejně zdůraznil nutnost úspory energií, jelikož považuje za pravděpodobné, že Rusko dále sníží dodávky zemního plynu do Evropy. Za nezbytné tak považuje snížení spotřeby této suroviny o 20 %
  • Vysoký představitel Evropské unie pro zahraničního politiku Josep Borrell se vyslovil proti návrhům na plošné pozastavení vydávání víz do Evropy ruským cestovatelům. Za adekvátnější reakci považuje selektivní opatření. Toto téma bude dále diskutováno na summitu EU v Praze
  • Drama na evropských trzích s energiemi pokračuje. Cena zemního plynu v reakci na informaci o další odstávce plynovodu Nord Stream 1, který má být mimo provoz po dobu tří dnů na přelomu srpna a září, narostla za uplynulé tři dny o 24 %, cena elektřiny pak o téměř 30 %. Trhy tak evidentně vyjadřují obavu, že škrcení dodávek ruského plynu do Evropy bude pokračovat

Přehled 19. srpna

  • Vláda Estonska trvá na celoevropském zákazu cestování ruských občanů do EU. Pokud tento návrh nezíská podporu, je Estonsko připraveno zákaz zavést alespoň samostatně v rámci své jurisdikce
  • Prezidenti Ruska i Čína se údajně plánují zúčastnit summitu zemí G20, který se koná v listopadu. V tomto smyslu se alespoň vyjádřil prezident Indonésie, která toto setkání hostí. Bylo by to poprvé od začátku ruské invaze na Ukrajinu, kdy se lídři západních zemí osobně potkají s ruským prezidentem
  • Cena zemního plynu v Evropě zůstává na rekordních úrovních. Dnes ovšem vykazuje alespoň mírné známky uklidnění, když během odpoledne zůstávala na ranních hodnotách

Přehled 18. srpna

  • Dodávky zemního plynu z Ruska zůstávají stabilní, byť na výrazně omezených úrovních. Na evropském trhu s touto komoditou ovšem pokračuje dramatická situace, když cena od dnešního rána narostla o další více než 4 %. Jedná se patrně o důsledek pokračujícího horkého počasí, které klade nároky na výrobu elektřiny pro chlazení a zároveň komplikuje lodní dopravu uhlí a jiných paliv do elektráren. Tím se zvyšuje tlak na elektrárny plynové a tedy i cenu plynu

Přehled 17. srpna

  • Podle šéfa Bundesnetzagentur – tedy správce německých rozvodných sítí – by i při uskutečnění avizované ambice na 95% naplněnost zásobníků zemního plynu v případě kompletního zastavení ruských dodávek tyto zásoby Německu stačily pouze na dva až dva a půl měsíce topné sezony při plném provozu domácností i firem bez omezení. Právě mety 95 % do listopadu přitom podle něj bude těžké vůbec dosáhnout
  • V Německu pod tlakem energetické krize sílí podpora prodloužení provozu posledních tří jaderných elektráren, které podle stávajícího plánu mají ukončit svou činnost v letošním roce. Tento krok by případně vyžadoval i změnu legislativy a musel by tak být schválen parlamentem

Přehled 16. srpna

  • Ruský dodavatel zemního plynu Gazprom v první polovině srpna zaznamenal první meziměsíční nárůst exportovaného objemu od března tohoto roku. Do té doby jasně převažoval efekt poklesu či stagnace vývozu do Evropy. Nejnovější vývoj tak patrně naznačuje zvýšený odběr ruského zemního plynu ze strany Číny. Dlužno ovšem podotknout, že infrastruktura mezi Ruskem a Čínou momentálně ani zdaleka neumožňuje nahrazení evropských trhů těmi asijskými
  • Cena zemního plynu na evropském trhu po včerejším dramatickém nárůstu pokračovala ve stejném směru i dnes, ovšem během odpoledne došlo k obratu a cenové korekci. Momentálně se tak nacházíme zhruba 2 % nad ranní úrovní

Přehled 15. srpna

  • Ruský dodavatel zemního plynu Gazprom si ani na měsíc září nezarezervoval dodatečnou kapacitu v plynovodu, který vede přes Ukrajinu do Evropy. Stalo se tak třetí měsíc v řadě
  • Německo od října zavádí dodatečnou daň na dodávky zemního plynu domácnostem ve výši 2,42 centů za kilowatthodinu. Smyslem tohoto opatření je, aby i běžní spotřebitelé vypomohli ekonomice sužované nedostatkem zemního plynu
  • Cena zemního plynu v Evropě opět zamířila vzhůru. Jedná se o důsledek horkého počasí, které způsobuje vysychání evropský řek. Právě po nich se totiž standardně dopravuje velká část jiných komodit využívaných pro výrobu elektřiny – například uhlí – což zvyšuje poptávku plynových elektráren. Od dnešního rána tak evropský zemní plyn zdražil o závratných 11,5 %

Přehled 12. srpna

  • Ruský Národní depozitář podal žalobu k Soudnímu dvoru Evropské unie, ve které napadá své zahrnutí do sankčního režimu a požaduje jeho zrušení
  • Ruská společnost Transneft uvedla, že všechny poplatky za tranzit ropy přes území Ukrajiny již byly uhrazeny a ropovodem Družba by tak nyní měly pokračovat dodávky do všech dotčených zemí, tedy Maďarska, Slovenska i Česka
  • Česká republika, která aktuálně předsedá Evropské unii, se podle vyjádření ministra zahraničí Lipavského staví pozitivně k návrhu na omezení vydávání víz ruským občanům cestujícím do EU. Tento návrh, který původně vzešel z pobaltských zemí, ovšem pravděpodobně narazí na nevoli jiných států. Například německý kancléř Scholz se již nechal slyšet, že jej nepodporuje
  • Západoafrický Senegal nově předpokládá, že by již ve druhé polovině roku 2024 mohl být schopen zahájit dodávky zemního plynu do Evropy. Dosud se spekulovalo, že to nebude možné dříve, než v roce 2027

Přehled 11. srpna

  • Ropovod Družba sice již podle dostupných informací opět dodává ruskou ropu do Maďarska a Slovenska, nikoliv však do České republiky. Ta musela najít způsob, jak uhradit svou část tranzitních poplatků Ukrajině. To se zřejmě již podařilo a obnovení dodávek se čeká v řádu dní

Přehled 10. srpna

  • Ropovodem Družba do střední Evropy - konkrétně do Česka, Slovenska a Maďarska - opět proudí ruská ropa. Tok byl přerušen před několika dny, jelikož poplatek za tranzit, který platí ruská strana té ukrajinské, nebyl zpracován kvůli platným západním sankcím. Situaci tak vyřešila maďarská rafinérská společnost MOL, která poplatek uhradila. Cena ropy Brent v návaznosti od dnešního rána odepsala přibližně 2 %
  • Poměrně výrazně dnes naopak zdražuje zemní plyn, jehož cena na evropské burze od rána narostla o 7,5 %

Přehled 9. srpna

  • Ropovodem Družba přestala 4. srpna proudit ropa z Ruska do střední Evropy. Právě touto cestou se přitom ropa dostávala do České republiky, Slovenska či Maďarska. Podle dostupných informací je příčinou neuhrazení poplatku za transit, který standardně platí ruská strana Ukrajině, přes jejíž území ropovod vede. Podle Ruska byla platba sice odeslána, ovšem kvůli západním sankcím nebyla provedena, v důsledku čehož měla Ukrajina transit zablokovat. Zástupci maďarských a slovenských rafinérií již avizovali, že jsou ochotni přepravní poplatky sami uhradit a jednají o možnostech, jak toto provést. Na samotné ceně ropy Brent tato událost způsobila růst přibližně o procento a ta se tak aktuálně nachází těsně pod hranicí 98 dolarů za barel
  • V poklesu naopak pokračuje evropská cena zemního plynu, která jen za poslední tři dny odepsala 4,5 %. Jde o projev pokračujícího úspěšného plnění evropských zásobníků navzdory nadále výrazně omezeným dodávkám této komodity z Ruska

Přehled 8. srpna

  • Cena evropského zemního plynu si dnes prochází poměrně dynamickým vývojem, když během dopoledne narostla o 3 procenta a následně zamířila opačným směrem, když odepsala procenta 4. Aktuálně se tak nachází o zhruba 1,7 % pod ranní otevírací hodnotou. Důvodem výkyvů jsou protichůdné informace z oblasti evropské energetiky. Trhy nejprve vystrašila zpráva o nutnosti provedení neplánovaných udržovacích prací na norských nalezištích, což znamená menší dodávky z této severské země. Nepomohla ani předpověď počasí, která pro evropský kontinent věstí další vlny zvýšených teplot, což znamená zvýšené nároky na ochlazovací systémy a komplikace s provozem některých zdrojů elektrické energie. V opačném směru následně zapůsobila statistika naplňování evropských zásobníků, které se podařilo navýšit na 72 %, tedy v souladu s dlouhodobým průměrem, navzdory omezeným dodávkám z Ruska
  • Ruská centrální banka zavedla půlroční omezení na možnost nakládání s aktivy drženými vlastníky z „nikoliv přátelských“ zemí. Smyslem je zamezit kličkám, kterými se někteří z nich měli snažit těchto aktiv v Rusku zbavovat
  • Agentura Moody’s zhoršila výhled ratingu České republiky z neutrálního na negativní. Samotný rating Česka tak zůstává nezměněn, ovšem podle agentury je nyní v budoucnu pravděpodobnější jeho zhoršení, nežli zachování. Důvodem jsou rizika spojená s možným zastavením dodávek ruského zemního plynu do Evropy a z něj vyplývající omezování průmyslových aktivit, ochlazení ekonomiky a rostoucí vládní výdaje

Přehled 5. srpna

  • Podle plánu na obnovení vývozu ukrajinských obilovin dnes tamní přístavy opouští další tři nákladní lodě. Export nadále běží ve zkušebním režimu, který má za cíl ověřit, zda dohoda pod patronátem OSN skutečně funguje
  • Zisk maďarské rafinerské společnosti Mol ve druhém čtvrtletí letošního roku narostl téměř o 100 %. Jedná se o důsledek propadu ceny ruské ropy, kterou mnohé západní společnosti v reakci na ruskou invazi odmítly odebírat. Mol se jí ovšem nebrání a její levné nákupy mu tak umožňují navyšovat marže
  • Ruský prezident Putin vydal nařízení, které omezuje možnosti firem z oblasti energetiky a bankovnictví se zahraniční účastí opustit ruský trh. Nařízení má platit do konce roku a klade si za cíl hájit „národní zájem“
  • Cena zemního plynu v Evropě během dneška mírně poklesla, konkrétně o zhruba 1,5 %. Stále se ovšem nachází o 12 % výše, než ještě před měsícem

Přehled 4. srpna

  • Přistoupení Finska a Švédska do Severoatlantické aliance drtivou většinou schválil americký senát. Tyto dvě země se k tomuto kroku rozhodly v reakci na ruskou invazi Ukrajiny
  • Drama okolo turbíny pro plynovod Nord Stream 1 nabývá čím dál bizarnějších rozměrů. Rusko nyní trvá na tom, že nezbytně potřebuje dokumenty potvrzující, že tato turbína nepodléhá západním sankcím, poté by ji údajně „velmi rádo“ převzalo. Nově navíc zmiňuje nutnost oprav na dalších třech turbínách, což po zkušenostech s tou první téměř jistě znamená další libovolně dlouho trvající překážky bránící normalizaci dodávek
  • Dobré zprávy dnes dorazily ze Spojených států. Exportní terminál na LNG v Texasu, který je mimo provoz kvůli nedávné explozi, by se měl vrátit do plného nasazení již začátkem října. Tím bude navýšena vývozní kapacita amerického zemního plynu do Evropy

Přehled 3. srpna

  • Německý kancléř Scholz dnes navštívil závod společnosti Siemens Energy AG, kde se nachází legendární turbína pro plynovod Nord Stream 1. Scholz se vedle dotyčné turbíny i nechal vyfotit a zopakoval, že tato je opravena, plně funkční a připravena k transportu na místo určení, tedy zpět do Ruska. Mluvčí Kremlu reagoval prohlášením, že k převozu turbíny scházejí dokumenty potvrzující, že se na ni nevztahují západní sankce vůči Rusku. Toto tvrzení pak odmítá Německo, podle kterého žádné dodatečné dokumenty nejsou zapotřebí
  • Dodávky zemního plynu z Ruska do Evropy zůstávají stabilní, byť v objemu omezeném na 20 % dostupné kapacity. Plnění evropských zásobníků ovšem pokračuje a jejich stav aktuálně dosahuje zhruba 70 %, tedy stejně, jak bylo obvyklé v posledních 5 letech
  • Samotná cena zemního plynu na evropském trhu dnes vykázala několik výkyvů, ovšem momentálně se nachází zhruba 0,5 % pod svou ranní otevírací úrovní

Přehled 2. srpna

  • Export obilovin z Ukrajiny pod záštitou OSN bude podle agentury Bloomberg po pondělním úspěšném proplutí první nákladní lodi pokračovat po dobu nadcházejících dvou týdnů ve zkušebním režimu. Ten by měl zahrnovat vypravování maximálně tří lodí po každém z nově ustavených bezpečných koridorů denně. Pokud se tento provoz osvědčí, může objem vývozu dosáhnout až tří milionů tun měsíčně, a to na horizontu čtyř až šesti týdnů. Další vývoj ovšem zůstává zatížen významnou nejistotou, kterou by mohlo pomoci rozptýlit páteční setkání prezidentů Ruska a Turecka, které se právě exportu ukrajinské pšenice má také věnovat
  • Nejistý zůstává i výhled na další dodávky ruského zemního plynu do Evropy. Již nyní dramaticky snížený průtok plynovodem Nord Stream 1 dnes opět poklesl, když namísto dosavadních 20 doručoval pouze 18 % své kapacity. Cena této komodity na evropském trhu naopak narostla a od dnešního rána si připsala zhruba 2,5 %

Přehled 1. srpna

  • Podle mluvčího ruského prezidenta se kvůli západním sankcím objevují obtíže s údržbou turbín plynovodu Nord Stream 1, přičemž Rusko s jejich řešením nemůže významně pomoct. Jedná se o další ze série „technických“ zádrhelů, které podle ruských představitelů neumožňují navýšení dodávek zemního plynu do Evropy
  • První nákladní loď plná ukrajinské pšenice dnes nakonec skutečně opustila přístav a míří do Libanonu. Jedná se o výsledek dohody mezi Ukrajinou, Ruskem, OSN a Tureckem, která umožňuje bezpečný pohyb nákladu navzdory pokračující ruské invazi. Smyslem je zajistit dodávky potravin hlavně do rozvojových zemí
  • Cena zemního plynu v Evropě reagovala na dnešní zprávy opětovným růstem, když od rána přidala zhruba 4,5 %

Přehled 29. července

  • Ukrajinský prezident při své návštěvě v přístavním městě Oděsa prohlásil, že je jeho země připravena opětovně nastartovat export obilovin do světa, jakmile jí k tomu dá pokyn OSN. Právě Organizace spojených národů byla jedním z hlavních zprostředkovatelů dohody, která by vývoz měla umožnit
  • Podle analýzy společnosti Accenture by mohlo k uklidnění na evropském trhu se zemním plynem nakonec paradoxně přispět právě to, že ruský plyn bude čím dál více přesměrováván do Asie, primárně pak do Číny. Ta tak bude ztrácet motivaci k nakupování zkapalněného zemního plynu, ke kterému se naopak nyní upínají evropské naděje
  • Cena zemního plynu na evropské burze během dneška pokračovala v poklesu a od rána odepsala zhruba 4 %. Nadále ovšem platí, že ji nedávný vývoj ohledně omezování průtoku plynovodem Nord Stream 1 vyhnal nebezpečně vysoko, když se aktuálně nachází o téměř 30 % výše, než ještě před měsícem

Přehled 28. července

  • Mluvčí ruského prezidenta dnes opět vyjádřil „naději“, že chybějící turbína do plynovodu Nord Stream 1 bude brzy dopravena na místo určení. Zároveň potvrdil, že i další turbína bude vyžadovat péči opravářů
  • Cena zemního plynu v Evropě mírně korigovala včerejší růst. Nakonec se totiž nepotvrdily obavy, že kromě omezeného průtoku plynovodem Nord Stream 1, který funguje pouze na 20 % své kapacity, dojde i ke snížení dodávek transitem přes území Ukrajiny. Přesto zůstává zemní plyn v Evropě výrazně dražší, než ještě před několika dny

Přehled 27. července

  • Podle zástupců Turecka by export ukrajinských obilovin, který umožnila dohoda mezi Ukrajinou, OSN, Ruskem a právě Tureckem, mohl začít během jednoho týdne. Do konce roku by mělo být možné vyvézt až 25 milionů tun a tím zmírnit riziko nedostatku potravin v cílových – převážně rozvojových – zemích
  • V souladu s předchozím oznámením dnes ruský dodavatel zemního plynu Gazprom snížil průtok plynovodem Nord Stream 1 do Evropy na 20 % kapacity. Předběžná data o objednané kapacitě alternativní trasou přes Ukrajinu pak naznačují možný další pokles dodávek během čtvrtka
  • Samotná cena evropského zemního plynu během dneška krátkodobě narostla, ovšem záhy svůj pohyb korigovala a nyní je zpět na ranních úrovních. Jen za poslední tři dny ovšem právě vlivem zpráv z Ruska vykázala skok o více než 30 % a zůstává tak nejvýše od letošního března

Přehled 26. července

  • Cena zemního plynu v Evropě vzrostla na nejvyšší úroveň od března letošního roku a jen během dneška přidala zhruba 12 %. Navázala tak na včerejší růst o taktéž znatelných 10 %. Jedná se o reakci na signály z Ruska, které poměrně jasně ukazují, že se i v nejbližší době vždy najde další „technický problém“, kvůli kterému zůstanou dodávky plynovodem Nord Stream 1 do Evropy omezené. Nově by průtok měl být přiškrcen na 20 % a to počínaje středečním ránem
  • Podle agentury Bloomberg, která se odvolává na zdroje obeznámené se situací v Rusku, je společnost Gazprom – ruským státem ovládaný plynový gigant – ochotna a připravena pokračovat v omezování dodávek do Evropy i za cenu možných budoucích ušlých zisků
  • Ministři energetiky členských zemí Evropské unie na dnešním mimořádném jednání nalezli shodu nad opatřeními na úsporu plynu, která mají kontinent připravit na zimu s omezenými dodávkami. Podle plánu by jednotlivé státy měly dobrovolně snížit svou spotřebu o 15 %. V případě nouze – tedy například při kompletním ukončení ruských dodávek – by pak toto omezení mohla EU svým členům přímo nařídit, a to z rozhodnutí Evropské rady. Konečná podoba dohody ovšem nakonec zahrnuje i některé tolerovatelné výjimky. Přesto je výsledek jednání považován za úspěch a projev evropské soudržnosti, jelikož se k úsporám plynu nakonec zavazují i státy, které ruský plyn neodebírají a jsou tak ochotny se uskromnit ve prospěch jiných. Jedinou zemí, která zůstala v opozici, je Maďarsko

Přehled 25. července

  • Mluvčí Kremlu Peskov dnes sdělil novinářům, že jakmile dorazí chybějící turbína, proud zemního plynu skrz Nord Stream 1 bude pokračovat v objemu, který bude „technicky možný“. Zároveň přitom poznamenal, že Rusko nemá zájem na odříznutí Evropy od dodávek plynu, což se ovšem může změnit, „pokud bude Evropa pokračovat v zavádění sankcí a restrikcí“
  • Později v průběhu dneška oznámil ruský dodavatel plynu Gazprom, že od středy tohoto týdne dodávky zemního plynu do Evropy opět sníží, a to na 20 % kapacity plynovodu Nord Stream 1. Cena evropského plynu tak od dnešního rána stačila narůst o více než 10 %
  • Kyperská ministryně energetiky potvrdila, že považuje Evropu za perspektivního odběratele pro zemní plyn z její země. Ta má poměrně rozsáhlé, dosud netěžené, zásoby této komodity, přičemž těžba by zde měla být zahájena v roce 2027
  • Cena pšenice na světových trzích opět narostla v reakci na raketový útok proti ukrajinskému přístavnímu městu Oděsa. Právě z něj totiž měly podle dohody mezi OSN, Tureckem, Ukrajinou a Ruskem proudit obnovené dodávky z Ukrajiny. Nedávný útok ovšem opět oživil pochybnosti o životaschopnosti této dohody

Přehled 22. července

  • Dohoda mezi Ruskem a Ukrajinou ohledně umožnění exportu obilovin do – převážně – rozvojových zemí se podle dostupných signálů blíží finalizaci. Jednání se odehrávají pod patronátem Turecka a účastní se jej i zástupci OSN. Detaily dohody ovšem dosud nebyly zveřejněny
  • Ruská centrální banka snížila základní úrokovou sazbu z 9,5 na 8,0 % a ta se tak dostala pod předválečnou úroveň. Ruští bankéři ve světle očekávaného ochlazení ekonomiky vyhodnotili budoucí rizika jako spíše proti-inflační a svým následným krokem zaskočili trh, který takto výrazné uvolnění politiky neočekával
  • Cena zemního plynu v Evropě se dnes vrátila k růstu a od rána si připsala necelých 5 %. Jedná se zřejmě o důsledek pokračujících obav o další osud dodávek plynu prostřednictvím plynovodu Nord Stream 1

Přehled 21. července

  • Plynovodem Nord Stream 1 dnes po desetidenní pravidelné údržbě nakonec skutečně začal proudit plyn z Ruska do Evropy. Nenaplnily se tak obavy, že by Rusko přerušilo dodávky jako pokračování geopolitického konfliktu se Západem. Plynovod nicméně nadále funguje na 40 % své maximální kapacity a další budoucnost dodávek zůstává s ohledem na dostupná vyjádření ruských představitelů spíše nejistá
  • Turbína pro Nord Stream 1, která byla v posledních dnech žhavým evropským tématem, se po návratu z oprav v Kanadě momentálně nachází na území Německa. Podle tamních představitelů se čeká na doručení dokumentů z Ruska, nezbytných pro její odeslání

Přehled 20. července

  • Podle odhadu Mezinárodního měnového fondu by případné kompletní zastavení dodávek zemního plynu z Ruska znamenalo pro Německo nevratnou ztrátu 4,8 % HDP v průběhu let 2022 až 2024
  • Evropská unie vyzývá členské země, aby se pokusily snížit spotřebu zemního plynu během následujících osmi měsíců o 15 %. Jedná se o reakci na očekávané kroky Ruska, které podle předpokladů ani po dokončení údržbářských prací na plynovodu Nord Stream 1 a obdržení chybějící turbíny neobnoví na plnou kapacitu dodávky této komodity. V případě hrozícího akutního nedostatku zemního plynu by pak podle návrhu měla mít Evropská unie pravomoc omezení spotřeby přímo nařídit, namísto počátečního doporučení
  • Na klidu Evropanům nepřidal svými posledními vystoupeními ruský prezident Putin. Ten sice potvrdil, že se ve čtvrtek po desetidenní odstávce tok ruského plynu do Evropy obnoví, ovšem zdaleka ne v plném rozsahu. Naopak varoval, že pokud budou – Ruskem takto vnímané – obtíže s opravami turbín pokračovat, pak by se Evropa namísto nedávného využití plynovodu Nord Stream 1 na 40 % kapacity mohla dočkat pouze 20 %
  • Ani evropští obchodníci se zemní plynem si smíšené signály z Ruska neumějí jednoduše přebrat. Cena komodity tak během dneška nejprve vzrostla o 7 %, aby následně opět poklesla, a aktuálně se nachází 1 % pod svou otevírací ranní úrovní

Přehled 19. července

  • Ministr průmyslu a obchodu Jozef Síkela dnes informoval, že tuzemské zásoby zemního plynu v kombinaci se zajištěnými kapacitami LNG z Holandska dokáží v případě nouze pokrýt spotřebu ČR až do března příštího roku, tedy do konce zimy
  • Podle agentury Reuters, která se odvolává na dva zdroje obeznámené se situací, obnoví Rusko dodávky zemního plynu plynovodem Nord Stream 1 v souladu s plánem ve čtvrtek, tedy po dokončení pravidelné údržby. Nadále by ovšem měla být omezena jeho kapacita
  • Trh na tyto zprávy reagoval poklesem ceny evropského zemního plynu a ta tak za dnešek odepsala zhruba 2 %
  • Podle analýzy Mezinárodního měnového fondu by v případě zastavení dodávek zemního plynu do Evropy patřilo Česko spolu s Maďarskem a Slovenskem k nejhůře zasaženým ekonomikám. V základním scénáři by Česko ztratilo 4,1 % HDP, v případě solidárního sdílení nákladů v rámci EU pak o 2,6 %

Přehled 18. července

  • Ruský dodavatel zemního plynu Gazprom si neobjednal dostupnou dodatečnou kapacitu pro přepravu plynovodem přes Ukrajinu na měsíc srpen
  • Evropská unie se dohodla s Ázerbájdžánem na zdvojnásobení dodávek zemního plynu v příštích několika letech
  • Podle odhadu Evropské komise by případné zastavení dodávek zemního plynu z Ruska do Evropy způsobilo za předpokladu standardního průběhu zimy ztrátu zhruba 0,6 až 1,0 % HDP celé Evropské unie. Pokud by se podařilo preventivně snížit spotřebu úspornými opatřeními, šlo by „pouze“ o 0,4 %. V případě nadprůměrně chladné zimy by pak škody mohly dosáhnout až 1,5 % HDP
  • Německý obchodník se zemním plynem Uniper obdržel od ruského dodavatele, společnosti Gazprom, notifikaci o tom, že jsou dodávky komodity omezovány kvůli „zásahu vyšší moci“, čímž by se za toto zbavoval odpovědnosti. Německá strana to odmítá
  • Turbína k plynovodu Nord Stream 1 je již na cestě z Kanady, kde na ní probíhaly opravy. Do Ruska by se tak měla dostat zhruba za týden. Právě chybějící turbínou dosud ruská strana vysvětlovala omezení průtoku plynu do Evropy na 40 % kapacity
  • Cena zemního plynu na evropském trhu během dneška klesá a dosud odepsala zhruba 2 %

Přehled 15. července

  • Evropská unie údajně připravuje další, v pořadí již sedmý, sankční balíček namířený vůči Rusku ve snaze jej přimět k ukončení invaze na Ukrajinu. Podle dosud neoficiálních informací by měl zahrnovat restrikce na obchod se zlatem, strojírenskými produkty a pohyb padesáti konkrétních osob. Zároveň by mělo dojít ke zpětnému zpřesnění některých dosud uvalených sankcí a to tak, aby nedopatřením nepůsobily obtíže v oblastech, které nebyly cílem – typicky tedy u základních životních potřeb či potravin. Momentální ambicí by podle všeho mělo být představení nového balíčku v průběhu příštího týdne. Informace o přípravách sedmého balíčku sankcí ovšem záhy popřel místopředseda Evropské komise Maroš Šefčovič, podle kterého se jedná pouze o úpravy sankcí dosavadních
  • Německý obchodník se zemním plynem Uniper oznámil, že začal využívat rezervy z plynových zásobníků, aby dokázal uspokojit poptávku svých zákazníků. Zásoby se přitom dosud podařilo naplnit jen přibližně na 65 % jejich kapacit, přičemž právě proces doplňování narazil na omezení dodávek ze strany Ruska. Původní záměr Německa byl vstupovat do nadcházející topné sezony se zásobníky naplněnými na 90 %. Pravděpodobnost dosažení tohoto cíle přitom každým dnem klesá
  • Cena zemního plynu v Evropě se již druhým dnem v řadě snižuje, když od dnešního rána odepsala necelá 4 %. Oproti situaci před začátkem války na Ukrajině ovšem zůstává vyšší o úctyhodných 130 %
  • Podle agentury Moody’s se Bělorusko ocitlo ve stavu bankrotu, když nezaplatilo držitelům dolarových dluhopisů splátku kuponů, a to ani po uplynutí dvoutýdenní nápravné lhůty. Namísto dolarů se investoři dočkali splátky v běloruských rublech, což pochopitelně neocenili. Podle agentury je přitom vysoce pravděpodobné, že se podobná situace bude opakovat i v nejbližší budoucnosti

Přehled 14. července

  • Ruská společnost Gazprom – klíčový dodavatel zemního plynu do Evropy – ve svém včerejším vyjádření uvedla, že podle ní nelze spolehlivě zaručit, že se plynovod Nord Stream 1 po probíhající pravidelné údržbě podaří uvést zpět do plného provozu, jelikož dosud není vyjasněná situace kolem navrácení turbíny, která zůstala vlivem sankcí zaseklá v Kanadě. Právě Kanada pro tento účel přitom již udělila výjimku ze sankcí a navrácení turbíny Rusům by tedy nemělo nic stát v cestě
  • Francouzský prezident Macron v televizním rozhovoru prohlásil, že by se jeho země měla preventivně připravovat na eventualitu kompletního zastavení dodávek zemního plynu z Ruska

Přehled 13. července

  • Itálii se od začátku války na Ukrajině podařilo snížit svou závislost na dovozu ruského plynu ze 40 na současných 25 %. Podařilo se to díky nacházení alternativních zdrojů, mezi které patří hlavně Alžírsko
  • Podle agentury Bloomberg, která se odvolává na neveřejný dokument z dílny Evropské komise, se Evropská unie intenzivně připravuje na variantu kompletního ukončení dodávek zemního plynu ze strany Ruska
  • Cena zemního plynu na evropském trhu během dneška narostla o dalších zhruba 5 %

Přehled 12. července

  • Evropská komisařka pro energetiku Kadri Simsonová dnes apelovala na státy EU, aby již během léta nabádaly spotřebitele k úsporám energií, což by mohlo pomoci naplnit plynové zásobníky před topnou sezonou, a tím předejít kritickému nedostatku této suroviny během nadcházející zimy
  • Cena zemního plynu v Evropě dnes opět znatelně vzrostla, a to zhruba o 8 %. Jednalo se o důsledek problémů s dodávkami z Norska, které se potýká s technickými obtížemi
  • Podle analýzy společnosti UBS Group AG by případné kompletní zastavení dodávek ruského zemního plynu do Evropy mělo za následek propad korporátních příjmů o 15 %, evropského akciového indexu Stoxx 600 o 20 % a kurzu eura na EUR/USD 0,90

Přehled 11. července

  • Kanadská vláda se rozhodla udělit výjimku z platných proti-ruských sankcí a povolit navrácení servisované turbíny, která patří k plynovodu Nord Stream 1, zpět do ruských rukou. Ruská strana přitom právě chybějící turbínou zdůvodňovala nedávné omezení průtoku klíčovým plynovodem na 40 % jeho kapacity
  • Dnešním dnem započala plánovaný odstávka plynovodu Nord Stream 1, kterým do Evropy proudí významná část této komodity. Odstávka by měla trvat deset dní, ovšem někteří evropští aktéři se obávají, že by ani po uplynutí této lhůty k obnovení dodávek nemuselo dojít. Slyšet se v tomto smyslu nechali například představitelé Německa či Francie. Pokud by se tyto obavy naplnily, některé evropské země – Česko nevyjímaje – by se mohly dostat do problémů s akutním nedostatkem zemního plynu, a mohlo by dojít i na přídělové systémy
  • Cena zemního plynu v Evropě v uplynulých dnech klesala a od minulého čtvrtka odepsala zhruba 10 %. Jedná se patrně o důsledek rozhodnutí Kanady o navrácení ruské turbíny

Přehled 7. července

  • Američtí představitelé zvažují, že cena ruské ropy by mohla být zastropována za 40-60 USD za barel
  • Evropský parlament těsným výsledkem dočesně schválil zařazení plynu a jádra mezi zelené investice, navázal tak na doporučení EK z února
  • Estonský parlament již schválil vstup Finska a Švédska do NATO

Přehled 1. července

  • Podle agentury Bloomberg ukazují dosavadní data o vývoji ruské ekonomiky na pokles hrubého domácího produktu v letošním roce poblíž 10 %. Ruská centrální banka naproti tomu očekává lepší výkon ekonomiky, než by odpovídal jejímu dřívějšímu odhadu, který hovořil o zpomalení mezi 8 a 10 %
  • Podle Mezinárodní agentury pro energetiku (IEA) v letošním červnu poprvé v historii převýšily objemy dovezeného zkapalněného zemního plynu z USA do Evropy dodávky plynovody z Ruska. Spíše nežli skokovým nárůstem importu z Ameriky jde ovšem naopak o důsledek snížení toku z východu
  • Evropská unie zvažuje zavedení embarga na dovoz ruského zlata. Tento krok by navázal na stejné rozhodnutí zemí skupiny G-7. Ekonomický efekt takového opatření by ovšem byl pravděpodobně spíše symbolický
  • Německý burzovní index DAX vykázal během letošního června nejhorší výsledek od roku 2008. Jednalo se o důsledek vyhrocení ekonomického konfliktu mezi Západem a Ruskem, který hrozí vyústit v zastavení dodávek zemního plynu do Evropy. Právě Německo je přitom na nich bytostně závislé

Přehled 30. června

  • Cena pšenice dnes vykázala výraznou volatilitu, když nejprve prudce poklesla a následně většinu tohoto pohybu korigovala. Důvodem byly informace o dění na Ukrajině, kde tamní armáda opětovně převzala kontrolu nad známým Hadím ostrovem, který byl dosud pod nadvládou ruských sil. Rusko následně reagovalo prohlášením, že se z jeho strany jednalo o ústup, který měl ulevit exportu ukrajinské pšenice na světové trhy
  • Zemní plyn v Evropě dnes opět zdražil, tentokrát o necelá 4 procenta. Za celý červen si tak připsal úctyhodných 72 %

Přehled 29. června

  • Lídři zemí skupiny G-7 se vyslovili pro zintenzivnění investic do infrastruktury pro zkapalněný zemní plyn. Právě ten je nejčastěji citován jako možná alternativa za ruské zdroje pro evropské odběratele
  • Cena zemního plynu v Evropě dnes prudce vzrostla, připsala si dosud téměř 9 procent a dostala se na nejvyšší úroveň za poslední dva týdny. Jedná se patrně o reakci na intenzivnější zájem o tuto komoditu v Asii a také obavy o schopnost evropských států naplnit své zásobníky na uspokojivou úroveň

Přehled 28. června

  • Lídři zemí skupiny G-7 se zavázali prozkoumat možnosti zastropování cen ruského zemního plynu a ropy. Smyslem takovéhoto kroku by bylo narušit stávající situaci, kdy navzdory ekonomickým sankcím Rusko významně profituje ze zdražování energetických komodit, čímž je mu bohatě kompenzován snížený objem jejich vývozu
  • Podle odhadu zástupců německých průmyslových podniků by případné kompletní zastavení přísunu ruského zemního plynu do Evropy způsobilo Německu propad hrubého domácího produktu v letošním roce o dramatických 12,7 %

Přehled 27. června

  • Rusko se poprvé od roku 1918 ocitlo ve stavu bankrotu vůči zahraničním věřitelům. Jedná se přitom o bankrot technický, jelikož Rusko má prostředky a podle všeho i vůli dluhy splácet, ovšem západní sankce znemožnily provedení plateb
  • Vlády USA, Spojeného království, Japonska a Kanady plánují zákaz dovozu ruského zlata jako další ze série ekonomických sankcí
  • Dodávky ruského zemního plynu zůstávají na 40 % své kapacity. Bez větších změn zůstává i cena této komodity na evropském trhu

Přehled 24. června

  • Německý ministr hospodářství Robert Habeck ve včerejším rozhovoru připustil, že považuje hrozbu definitivního zastavení dodávek zemního plynu z Ruska za reálnou. Zlomovým momentem může být již 11. červenec, kdy bude provoz plynovodu Nord Stream 1 zastaven na deset dní z důvodu pravidelné plánované údržby. Podle čím dál více německých zástupců je docela dobře možné, že k opětovnému spuštění následně nemusí dojít

Přehled 23. června

  • Německo se oficiálně přesunulo do druhého ze tří stupňů ohrožení dodávek zemního plynu. Dodávky této komodity jsou tedy sice nadále zajištěny, ovšem nacházejí se v bezprostředním ohrožení. Německý ministr hospodářství zároveň varoval, že případné kompletní zastavení dodávek plynu z Ruska by mohlo být podobným spouštěčem ekonomické krize, jako byl pád společnosti Lehman Brothers, po kterém následovala celosvětová recese
  • Rusko podle ministra financí momentálně nemá jinou možnost, než uskutečňovat splátky svých dluhopisů v rublech, ačkoliv jsou tyto denominované v západních měnách. Platné západní finanční sankce totiž podle něj provedení splátek v eurech či dolarech neumožňují. Ruská strana tak bude považovat své závazky za splněné tím, že odešle právě ruské rubly, ačkoliv je toto v rozporu s podmínkami splácení. Již tuto neděli se tak Rusko může ocitnout v technickém bankrotu
  • Evropská unie se dohodla s Norskem na navýšení objemu odebíraného plynu z této severské země. Mělo by jít o nárůst ve výši přibližně 8 % oproti dřívějšku. Stále se ovšem jedná pouze o zlomek objemu, který Evropa dosud odebírala od Ruska

Přehled 22. června

  • Dodávky ruského zemního plynu zůstávají stabilní na sníženém objemu z uplynulých dní, tedy poblíž 40 % kapacity plynovodu Nord Stream
  • Cena zemního plynu v Evropě tak zůstává zvýšená v důsledku obav o budoucnost dodávek. Aktuálně je tak zemní plyn zhruba o 50 % dražší, než ještě před dvěma týdny

Přehled 21. června

  • Dodávky ruského zemního plynu plynovodem Nord Stream zůstávají přibližně na 40 % své kapacity. Situaci dále komplikuje pravidelná údržba plynovodu, který vede přes Turecko, a který bude plánovaně odstaven do 28. června
  • Pokračuje diplomatická roztržka mezi Litvou a Ruskem ohledně tranzitní přepravy do kaliningradské oblasti. Ta standardně probíhá právě přes litevské území, ovšem tato země na ní začala striktně vynucovat západní sankce a nepouští tak přes své území některé konkrétní druhy zboží. To se nelíbí ruské straně, která hrozí odvetnými opatřeními

Přehled 20. června

  • Dodávky ruského zemního plynu do Evropy prostřednictvím plynovodu Nord Stream 1 zůstávají na 40 % své kapacity. Mluvčí Kremlu Dimitry Peskov zopakoval, že je Rusko schopno a připraveno dodávat komodity více, ovšem nutnou podmínkou je dodání opravovaných turbín ze západních zemí. Společnost Gazprom ovšem zároveň odmítla možnost zvýšení dodávek plynovody skrze území Ukrajiny, kterými by mohla chybějící kapacitu Nord Streamu nahradit
  • Ruský ministr zahraničí si předvolal velvyslance Litvy, aby vyjádřil nesouhlas s omezeními na tranzitní dopravu mezi Ruskem a územím Kaliningradu. Právě Litva, přes jejíž území tento tranzit dříve projížděl, totiž v souladu se západními sankcemi tuto trasu před několika dny oficiálně uzavřela
  • Německo i Rakousko oznámily úmysl opětovně zintenzivnit výrobu elektrické energie v uhelných elektrárnách. Jedná se o reakci na omezení dodávek ruského zemního plynu, které ohrožuje evropskou energetiku
  • Podle vyjádření ukrajinského prezidenta Zelenského vyřadila ruská invaze z provozu přibližně polovinu ukrajinské ekonomiky
  • Podle maďarského ministra zahraničí pokračují ruské dodávky zemního plynu i ropy do jeho země bez výpadků

Přehled 17. června

  • Nejistota na evropském trhu se zemním plynem pokračuje. Do Německa proudí plynovodem Nord Stream nadále o 60 % nižší objem, než je obvyklé. Tím dochází k omezování či dokonce zastavování dodávek této komodity dále do Evropy, tedy například do Francie či Rakouska. Cena zemního plynu zůstává zvýšená, byť oproti včerejšku vykázala znatelný pokles. Evropská komise označuje konání Ruska za snahu o vydírání, zatímco ruská strana trvá na tom, že se jedná o technickou závadu, která nemá s politikou nic společného. Poněkud překvapivě ruskou pozici podpořilo i Rakousko, které považuje jeho argumenty za opodstatněné. Ruský vicepremiér Alexandr Novak prohlásil, že je jeho země ochotna a připravena uspokojit evropskou poptávku po plynu za předpokladu, že tomu nebudou stát v cestě politické překážky
  • Evropská komise doporučila udělení statusu kandidátské země Ukrajině. Jedná se primárně o symbolický krok, ovšem nikoliv nevýznamný s ohledem na to, kolik úsilí a politického kapitálu ukrajinští představitelé do sbližování s Evropou investovali. Celý vstupní proces ovšem i v ideálním případě potrvá dlouhé roky. Naposledy jím prošlo Chorvatsko, kterému zabral deset let. Lze ovšem předpokládat, že případné přijetí Ukrajiny bude ještě výrazně komplikovanější

Přehled 16. června

  • Trh s evropským zemním plynem si opět prošel turbulencemi, když ruský dodavatel společnost Gazprom dále snížil objem průtoku této komodity plynovodem Nord Stream. Zatímco ruská strana vysvětluje tento útlum technickými obtížemi – údajně se má jednat o problémy spojené s opravou kriticky důležitých součástek, které v důsledku západních sankcí nelze dopravit zpět do Ruska – evropští politici toto vysvětlení odmítají a obviňují Rusko z politické motivace. Cena zemního plynu tak od včerejšího poledne vystřelila zhruba o 50 %, významnou část tohoto zdražení ovšem následně korigovala a aktuálně se nachází výše o 17 %
  • Šéf Gazpromu dnes na ekonomickém fóru v Petrohradu připomněl, že plynovod Nord Stream 2 je nadále připraven k použití, čemuž brání neudělení certifikace k provozu ze strany německé vlády. Ta proces certifikace ukončila v reakci na ruskou invazi na Ukrajinu

Přehled 15. června

  • Podle Kyjevské ekonomické univerzity dosahují škody na ukrajinském zemědělském sektoru výše 4,3 miliardy dolarů. Výpočet zahrnuje jak bezprostřední poničení techniky a polí v důsledku bojů, tak i například nemožnost provádět sklizeň
  • Jak bylo již včera avizováno, došlo dnes k poklesu průtoku plynovodem Nord Stream, kterým se ruský zemní plyn dostává do Evropy. Má se jednat o důsledek v prodlení dodávek opravovaných komponent nezbytných pro běžný provoz

Přehled 14. června

  • Cena zemního plynu v Evropě dnes skokově vzrostla a oproti ranním hodinám se aktuálně nachází o zhruba 16 % výše. Jedná se o reakci na informace, které poskytla ruská firma Gazprom, která komoditu do Evropy dodává. Podle ní nedoručil její dodavatel, firma Siemens, vybavení, které u ní procházelo opravou, a je nezbytné pro běžný provoz plynovodu Nord Stream. Právě tento plynovod je přitom pro evropské dodávky klíčový. Jejich průtok tak má nyní být dočasně snížen o zhruba 40 %. Další nepříjemností je nedávný požár v LNG terminálu v americkém Texasu, který obstarával nezanedbatelnou část dodávek do Evropy

Přehled 13. června

  • Ukrajinská vláda pozastavila export ropných produktů, uhlí a zemního plynu z domácí těžby
  • Společnost JPMorgan a Goldman Sachs pozastavily obchodování s ruskými dluhopisy v reakci na nařízení amerického ministerstva financí, které zakazuje nákupy těchto instrumentů domácími investory
  • Podle neoficiálních informací nabádá americká vláda obchodníky s hnojivy, aby pokračovali v jejich nákupech od Ruska. Právě hnojiva, u nichž Rusko patří mezi dominantní exportéry, jsou vyňata ze sankčního režimu, jelikož jsou klíčová pro globální dostupnost potravin. Přepravci i obchodníci se ovšem zdráhali v těchto obchodech pokračovat v obavách z toho, že by sankcemi v nejbližší době mohly být také zasaženy

Přehled 10. června

  • Dodávky ruského zemního plynu do Evropy zůstávají pod svou maximální kapacitou. Soudě podle objednávek tomu tak bude i v nejbližších dnech
  • Ukrajina zahajuje nová jednání s Mezinárodním měnovým fondem, od kterého by ráda získala půjčku. Podle ukrajinského ministra financí emise státních dluhopisů ani v kombinaci se zahraniční financí pomocí nepostačí k pokrytí nákladů probíhající války
  • Ruská centrální banka snížila základní úrokovou sazbu zpět na předválečnou úroveň, tedy na 9,5 %
  • Švýcarsko následuje Evropskou unii a také zavede embargo na dovoz ruské ropy a rafinovaných produktů

Přehled 9. června

  • Podle mluvčího ruského prezidenta jeho země aktuálně neplánuje přerušovat dodávky zemního plynu do dalších evropských zemí, jelikož všichni stávající odběratelé již přistoupili na platební schéma, které Rusko požadovalo, tzn. na zřízení paralelních účtů v západních měnách a ruských rublech
  • Podíl ruské společnosti Gazprom na dodávkách zemního plynu do Evropy klesl již v roce 2021 na nejnižší úroveň za posledních osm let. Jednalo se o důsledek politiky společnosti, která sice plnila sjednané dlouhodobé kontrakty, ale nabízela minimum komodity nad tento objem. Naopak domácí trh zásobovala v rekordní míře. Rok 2022 prakticky zaručeně přinese další pokles podílu tohoto dodavatele na pokrytí evropské poptávky, jelikož již nyní došlo k zastavení obchodu s Polskem, Bulharskem, Finskem, Dánskem a Nizozemím, tedy zeměmi, které odmítly přejít na platby v rublech
  • Cena zemního plynu v Evropě dnes ráno prudce narostla v reakci na zprávy o požáru v exportním LNG terminálu v americkém Texasu. Tento terminál bude v důsledku nehody pravděpodobně mimo provoz po dobu minimálně tří týdnů. Právě americký zkapalněný zemní plyn přitom významně pomáhal Evropě snižovat svou závislost na ruských dodávkách a překlenout období sníženého přísunu plynu z Norska, kde probíhá údržba na těžebních stanicích. Evropský zemní plyn tak v reakci zdražil o zhruba 16 %, ovšem v průběhu dne tento pohyb korigoval a aktuálně se nachází přibližně 8 % nad včerejšími hodnotami

Přehled 8. června

  • Spojené státy dále vyostřily sankční režim proti Rusku, když zakázaly svým občanům nákupy ruských dluhopisů na sekundárním trhu. Zákaz se týká jak dluhopisů vládních, tak i korporátních
  • Cena evropského zemního plynu dnes pokračovala v poklesu, šlo o již šestý den zlevňování v řadě. Tentokrát se jednalo o zhruba 2,5 %. Došlo k tomu i navzdory nadále omezeným dodávkám jak z Ruska, odkud proudí tato komodita plynovodem Nord Stream výrazně pod běžným objemem, tak i z Norska, kde probíhá údržba v oblastech těžby

Přehled 7. června

  • Cena zemního plynu v Evropě pokračuje v uklidnění vlivem teplého počasí, silných dodávek LNG a signálů, že stávající systém plateb za ruské dodávky je komfortní pro obě zúčastněné strany. Od včerejška tak zemní plyn levnil o znatelná 3 %
  • Exportní kapacity Ukrajiny, pokud jde o obiloviny, se blíží naplnění. Podle představitele tamní vlády jsou alternativní trasy po souši – vzhledem k nadále blokované námořní cestě ruskými ozbrojenými silami – již prakticky na hranici svých možností. I v případě příměří by údajně trvalo až šest měsíců, než se aktuálně zaminované námořní cesty podaří zprůchodnit
  • Podle agentury Bloomberg ukazují dostupná data na pokles ruské ekonomiky o 5 %. Podstatná část důsledků vojenské invaze a západních sankcí se ovšem teprve bude v čase projevovat a za celý rok by tak Rusko mělo potkat zpomalení hospodářství o více než 10 %
  • Podle aktualizované makroekonomické prognózy Světové banky by Rusko měl letos postihnout pokles HDP na úrovni 8,9 % následovaný dalším zpomalením o 2,0 % v roce 2023

Přehled 6. června

  • Podle dosud oficiálně nepotvrzených zpráv nalezlo Rusko a Turecko shodu na způsobu, jak dopravit ukrajinské obiloviny na exportní trhy. Turecká armáda by měla odminovat okolí přístavního ukrajinského města Oděsa a následně eskortovat nákladní lodě do neutrálních vod v Černém moři. Zde by zodpovědnost za eskortu měly naopak převzít lodě ruské, a to aby předešly „provokacím“. Celý plán by měl být finalizován během návštěvy ruského ministra zahraničí Lavrova v Turecku, která se uskuteční 8. června. K celému záměru se ovšem spíše skepticky vyjádřila ukrajinská strana, která za nejjistější způsob obnovení vývozu svých obilovin nadále považuje dodávky zbraní, které by jí umožnily uvolnit blokádu svých přístavů silou
  • Cena zemního plynu v Evropě se opět vydala vzhůru. Důvodem byl slabší tok této komodity plynovodem Nord Stream z Ruska a také plánované udržovací odstávky v Norsku. V průběhu dne ovšem došlo k opětovné korekci a aktuálně je cena zemního plynu blízko otevírací hodnotě z rána

Přehled 3. června

  • EU definitivně schválila částečné embargo na ruskou ropu dováženou do Evropy tankery po moři.
  • Zároveň britská pojišťovna Lloyds přestane poskytovat pojištění pro lodě převážející ruskou ropu.
  • Rusko bude muset hledat nové odběratele v Asii nebo omezit těžbu.
  • OPEC+ během včerejšího zasedání rozhodl o výraznějším navýšením těžby v příštích dvou měsících, a to o 648 000 barelů denně (místo dosavadních 432 000).
  • OPEC+ země mají omezenou kapacitu, možnosti k navýšení má tak v podstatě pouze Saudská Arábie a Spojené arabské emiráty.
  • Cena ropy Brent se pohybuje kolem 117 USD za barel.

Přehled 1. června

  • USA schválili dodání raketometů HIMARS Ukrajině, o kterou Ukrajina usilovně žádala
  • Dodána by měla být s přesnou a dalekonosnou municí, nikoliv však takovou, aby byli schopni pálit až na území Ruska
  • Houfnice Zuzana by dále mělo dodat Slovensko, Zuzana Čaputová tento týden promluvila v ukrajinském parlamentu
  • Saudská Arábie prohlásila, že v případě utlumení dodávek ruské ropy by byla schopna navýšit těžbu
  • V reakci na tuto zprávu mírně oslabovaly letní futures na WIT i Brent

Přehled 31. května

  • Představitelé EU se v jednáních z pondělí na úterý dohodli na dalším sankčním balíku proti Rusku.
  • Ten aktuálně zahrnuje embargo na ruskou ropu. Ta nebude moci být do Evropy dovážena tankery, ropa skrze ropovod Družba nadále do Evropy poteče.
  • Odpůrcem embarga na ruskou ropu bylo zejména Maďarsko, které nakonec na embargo přistoupilo, ale za podmínky, že bude moci dovážet ropu skrze ropovod.
  • Celkově se toto embargo dotkne asi 2/3 importu ruské ropy do Evropy.
  • Kromě toho bylo schváleno také odpojení ruské banky Sberbank od mezinárodního platebního systému SWIFT.

Přehled 30. května

  • Evropská unie zřejmě pomalu opouští myšlenku na kompletní zákaz dovozu ruské ropy. Vzhledem k vytrvalé opozici (hlavně) ze strany Maďarska, které je na ruských zdrojích významně závislé, se pravděpodobně Evropa pokusí zavést embargo v úspornější formě, která bude pro Maďarsko stravitelná. Jako jedna z možností se aktuálně jeví zákaz dovozu této suroviny námořní cestou, což by se Maďarska – které ropu přivádí ropovody – prakticky nedotklo. Tím by mohlo dojít k pokroku v jednání, které se v uplynulých týdnech zdánlivě zaseklo na místě
  • Plány na umožnění vývozu obilovin z Ukrajiny během ruské okupace se stále nedaří finalizovat. Export standardně probíhá přes námořní přístavy na Černém moři, což je ovšem vzhledem k přítomnosti ruských vojsk aktuálně nemožné. Jednou z diskutovaných alternativ bylo vynucení námořního koridoru silou, což by zahrnovalo vyslání válečných plavidel do blízkosti konfliktu a následný eskort nákladních lodí. Zvažována je i možnost přepravy obilovin po kolejích do přístavů v Rumunsku či Polsku. I toto řešení je ovšem mimořádně komplikované vzhledem k již nyní značné vytíženosti dotčených přístavů, ale i nekompatibilitě ukrajinských kolejí s těmi používanými v Evropské unii, které mají odlišnou rozteč. Zapomínat nelze ani na nepoměrně nižší kapacitu vlaků ve srovnání s nákladními loděmi
  • Ruská vláda zvažuje zavedení nového mechanismu, který by jí umožnil nadále provádět splátky dluhopisů držených zahraničními investory. Namísto standardních cest – které aktuálně blokují západní sankce – je diskutována varianta zřízení duálních rublových a devizových účtů v ruských bankách pro jednotlivé věřitele. Připomínáme, že Rusku již od minulého týdne běží 30 denní lhůta, ve které musí uskutečnit zpožděné splátky, jinak se ocitne v bankrotu
  • Cena zemního plynu v Evropě opět zvýšila svoji volatilitu, což patrně vyplývá z pokračujících dohadů ohledně podoby příštího balíčku sankcí proti Rusku. Navzdory výkyvům ovšem zůstává zemní plyn „pouze“ zhruba 10 % nad cenou z období před začátkem invaze. Oproti nežhavější fázi tržní paniky z počátku března je tak o zhruba 60 % levnější

Přehled 27. května

  • Trh s evropským zemním plynem pokračuje v uklidňování s tím, jak klesají obavy z omezení ruských dodávek. V průběhu května tak cena plynu klesla již o zhruba 15 % a nachází se poblíž hodnot z období před ruským vpádem na Ukrajinu
  • K dnešnímu dni je splatná další várka úroků z ruských dluhopisů držených zahraničními věřiteli. Uskutečnění platby je ovšem nyní komplikováno tím, že americká vláda již zrušila výjimku z finančních sankcí proti Rusku, která dosud umožňovala transfer prostředků za podobnými účely provádět. Ruští představitelé deklarují vůli peníze věřitelům poslat a snaží se najít mechanismy, které by to umožnily. Pokud se to nepodaří během dneška, začne se odpočítávat lhůta 30 dní pro nápravu, po které by následoval první mezinárodní ruský bankrot od roku 1917

Přehled 26. května

  • Ruský prezident Putin se v rozhovoru s italským premiérem Draghim nechal slyšet, že by uvolnil export obilovin a hnojiv pod podmínkou, že Západ odvolá část sankcí uvalených na Rusko. Právě omezený export zemědělských komodit nyní hrozí vyvolat globální nedostatek potravin. Putin přitom nespecifikoval, zda zvýšením exportu myslí vývozy z Ruska či z okupované Ukrajiny
  • Cena zemního plynu v Evropě opět poklesla, jelikož přísun této suroviny z Ruska zůstává stabilní

Přehled 25. května

  • Africká rozvojová banka varuje, že vlivem války na Ukrajině může africkému kontinentu hrozit stagflace. Ekonomický růst bude zpomalen vlivem narušení dodavatelských vztahů, ceny komodit a potravin vzrostou a úprk investorů z rizikových aktiv – kam ta africká často spadají – směrem do bezpečí zvýší požadované výnosy za dluhopisy jednotlivých zemí, což jim ztíží financování
  • Ačkoliv Evropská unie dosud neuvalila embargo na dovoz ruské ropy, obchodní aktivita mezi evropskými rafineriemi a ruskými dodavateli beztak slábne. Z velké části za to mohou již platné sankce v oblasti financí, které komplikují či přímo znemožňují obchodní výměnu. Důsledkem je mimo jiné globální zdražování ropných produktů, jelikož ruští dodavatelé musejí hledat alternativní a vzdálenější odbytiště a evropské rafinerie nakupují dražší ropu z jiných zdrojů
  • Cena zemního plynu v Evropě opět stoupá. Hlavní příčinou jsou probíhající údržbové práce na těžebních polích v Norsku, které se stalo klíčovým nouzovým dodavatel pro případ zastavení dodávek z Ruska

Přehled 24. května

  • Na probíhajícím ekonomickém fóru v Davosu několik světových lídrů vyjádřilo obavy z dalšího růstu globálních cen potravin, který vyplyne z války na Ukrajině. V tomto smyslu se vyjádřil mimo jiné polský prezident či ekonomka Mezinárodního měnového fondu
  • Umožnit vývoz ukrajinských obilovin navrhuje Estonsko a Litva prostřednictvím ozbrojené námořní flotily, která by byla vyslána do Černého moře a zajistila bezpečnou plavbu lodím s tímto nákladem
  • Člen rady guvernérů Evropské centrální banky Villeroy de Galhau mírnil očekávání na půlprocentní zvýšení evropských sazeb v jediném kroku. Nad podobným zásahem podle něj v tuto chvíli nepanuje v ECB shoda
  • Pokud by Rusko zastavilo dodávky zemního plynu do Evropy, je Německo připraveno uvést zpět do chodu uhelné a ropné elektrárny, které mezitím odstavilo
  • Cena zemního plynu v Evropě po několika dnech poklesu opět narostla, tentokrát o zhruba 5 %. Stalo se tak navzdory pokračujícímu přísunu této komodity i relativně teplému počasí. Zdražení tak patrně reflektuje hlavně nervozitu na trhu, který je nadále destabilizován geopolitickým napětím

Přehled 23. května

  • Již nyní se projevují některé zádrhely, které s sebou ponese ambice Evropské unie snížit svoji energetickou závislost na Rusku. Dodávky zkapalněného zemního plynu (LNG) z alternativních zdrojů totiž sice bez větších problémů proudí do západních evropských přístavů, pro jejich přesun dále na východ ovšem schází plynovodní infrastruktura. Zatímco tak v zemích jako je Španělsko či Spojené království tak cena zemního plynu razantně klesá, stejného vývoje dosud nejsme svědky ve státech, jako je Německo. Částečným řešením by mohly být plovoucí terminály, ovšem ani jejich zprovoznění a napojení se neobejde bez rozsáhlých investic
  • Mezinárodní měnový fond varuje před ekonomickou fragmentací a izolacionismem jako reakcemi na válečný konflikt na Ukrajině. Fond se obává, že rostoucí sklony k omezování vývozů a protekcionismu by mohly umazat desetiletí budování globální obchodní spolupráce a tím snížit globální prosperitu. Za žádoucí reakci na výpadky v obchodu způsobené napjatou geopolitickou situací považuje naopak vyšší diverzifikaci dovozů i vývozů

Přehled 20. května

  • Finsko se po Polsku a Bulharsku stává třetím evropským státem, který se bude muset obejít bez dodávek ruského zemního plynu. Ty by měly přestat proudit v ranních sobotních hodinách, přičemž oficiálním důvodem je odmítavý postoj severské země k platbám v rublech. Nelze v tomto kontextu ovšem nezmínit skutečnost, že právě Finsko před pár dny formálně podalo přihlášku ke vstupu do NATO. Samotný dopad na finskou ekonomiku bude spíše marginální, jelikož na zemním plynu příliš závislá není a kromě Ruska má i alternativní zdroje
  • Cena evropského zemního plynu ovšem paradoxně poklesla. Trhy tak patrně vnímají riziko, že by další evropské země stihl „finský osud“, jako malé. Pomáhá i teplé počasí a pokračující doplňování evropských zásobníků

Přehled 19. května

  • Podle ruského vicepremiéra Alexandera Novaka již přibližně polovina odběratelů plynu od firmy Gazprom vyhověla požadavku prezidenta Putin na zřízení dvou speciálních účtů u Gazprombank. Na jeden účet by následně měly být posílány platby za zemní plyn v měnách specifikovaných v platných smlouvách – typicky tedy v eurech či dolarech – a druhý paralelní účet je veden v rublech
  • Samotná cena zemního plynu v Evropě během dnešního dne mírně poklesla zhruba o 2 %

Přehled 18. května

  • Na veřejnost vyplouvají další detaily plánu Evropské unie na snížení závislosti na dovozu ruských energetických surovin. Měl by zahrnovat posílení role obnovitelných zdrojů a nalezení alternativních zdrojů dodávek zemního plynu, přičemž nejčastěji jsou v tomto ohledu zmiňovány africké země jako Nigérie, Senegal či Angola. Součástí nové strategie je také kolektivní reakce na případné rozsáhlejší nečekané výpadky dodávek
  • Podle zdrojů z amerického ministerstva financí vyprší v příštím týdnu stávající výjimka z finančních sankcí vůči Rusku, která umožňuje provádění splátek ruských státních dluhopisů zahraničním věřitelům. Ta by údajně neměla být dále prodloužena, což zvyšuje riziko ruského bankrotu, jelikož země nebude schopna dostát svým finančním závazkům. Jak se s touto eventualitou trhy vypořádají, není zcela zřejmé. Část ruských dluhopisů patrně umožňuje uskutečnění plateb v jiných měnách, než v americkém dolaru. Rusko by navíc pravděpodobně argumentovalo tím, že mělo snahu platby uskutečnit, ovšem tyto byly znemožněny americkými institucemi

Přehled 17. května

  • Hlavní evropští odběratelé plynu v rostoucí míře potvrzují, že si nedávná vyjádření Evropské unie vykládají tak, že pokračování v obchodech s Ruskem není v rozporu se sankcemi. Lze tak očekávat, že naleznou cestu, která jim umožní pokračovat v dodávkách jako dosud
  • Podle maďarské vlády dosáhnou náklady na uzpůsobení tamního ropného průmyslu na ne-ruské dodávky ropy 770 milionů eur. Zahrnují investiční úpravy rafinerií a zbudování nového ropovodu z Chorvatska
  • Německo je podle tamních vládních představitelů ochotno a připraveno hrát zásadní roli při poválečné obnově Ukrajiny. Mohlo by například poskytnout záruky za masivní finanční půjčky

Přehled 16. května

  • Podle nového stanoviska Evropské unie mohou evropští odběratelé ruského zemního plynu pokračovat v placení za jeho dodávky, aniž by tím porušili platné sankce. Trvat by podle ní ovšem měli na platbách v měnách specifikovaných v platných kontraktech, tedy obvykle v eurech či dolarech. Proti návrhu ruské strany, tedy otevření speciálních účtů u Gazprombank, EU nic nenamítá. Nevyjádřila se ovšem k druhé podmínce Ruska, tedy k provozování paralelního účtu v ruských rublech
  • Cena evropského zemního plynu pokračuje v poklesu, když od pátečního rána odepsala přibližně 10 %
  • Podle nové ekonomické prognózy Evropské komise by případné přerušení dodávek zemního plynu z Ruska snížilo tempo růstu ekonomiky eurozóny až na 0,2 % v letošním roce. V opačném scénáři, kdy se přísun plynu nezastaví, očekává Komise růst na úrovni 2,7 %.
  • Česká ekonomika by podle odhadu Evropské komise měla v letošním roce vzrůst o 1,9 % (my počítáme s 2,2 %). Jedná se o citelné zhoršení odhadu od únorové prognózy, kdy Komise očekávala tempo růstu 4,4 %. Inflace by měla podle Bruselu letos dosáhnout průměrně 11,7 %

Přehled 13. května

  • Státy Evropské unie se pomalu smiřují se skutečností, že nebudou schopny přesvědčit Maďarsko k souhlasu s postupným zákazem dovozu ruské ropy. Začínají se množit hlasy, že by se šestý sankční balíček měl omezit na jiná opatření, namísto toho aby byl stále blokován touto záležitostí
  • Cena evropského zemního plynu opět zamířila dolů, a během dnešního dne klesla o zhruba 8 %. Tento pohyb byl důsledkem uklidnění obav z některých zlověstných signálů, které se dostavily v uplynulých dnech. Jedním z nich bylo omezení průtoku zemního plynu přes Ukrajinu, které bylo způsobeno válečnou situací. Druhým byly sankce Ruska proti provozovateli polského plynovodu. Nakonec trhy na základě dat o průtoku plynu došly k závěru, že zásobování Evropy momentálně kriticky ohroženo není a zemní plyn tak uzavřel týden levnější o přibližně 3 %

Přehled 12. května

  • Rusko podle německého ministra hospodářství omezilo dodávky zemního plynu do Německa o 10 milionů kubíků denně. Jedná se přibližně o 3 % celkového objemu, které Rusko do Německa dodává. Podle Němců se jedná o varování a ukázku toho, že se Rusko nebude ostýchat používat dodávky zemního plynu jako zbraň v ekonomickém konfliktu se Západem. Ve stejném duchu vyznívá i sankcionování plynovodu, který prochází Polskem, ze strany Moskvy. Cena evropského zemního plynu v reakci vyskočila o více než 20 %, následně ovšem tento pohyb korigovala a nyní se nachází zhruba 9 % nad včerejší úrovní

Přehled 11. května

  • V Evropské unii vzniká konkrétní plán na ukončení závislosti na ruských energetických surovinách do roku 2027. Zahrnovat by měl navýšení cílového podílu čistých energetických zdrojů ze stávajících 40 na 45 % do roku 2030. Zvýší se i požadavek na úspory energií ve členských zemích. Součástí návrhu by měly být i významné investice do plynové a ropné infrastruktury na kontinentu, která by umožnila větší propojení jednotlivých zemí a ty by tak mohly nakupovat tyto komodity odjinud, nežli z Ruska
  • Cena evropského zemního plynu umazala část včerejšího skokového nárůstu způsobeného informací od správce ukrajinské plynovodní sítě o tom, že pokračující ruská invaze mu znemožnila využívání části dovozních kapacit. Za uklidněním na trhu patrně stojí skutečnost, že navzdory komplikacím se nasmlouvané objemy plynu do Evropy nadále dostávají alternativními cestami. Ve směru zlevňování plynu pak nadále působí i teplé počasí
  • Odmítavá pozice Maďarska k návrhu Evropské unie na zákaz dovozu ruské ropy se dále vyostřila. Maďarsko nyní údajně zcela odmítá jakékoliv řešení, které by omezilo dodávky této suroviny skrze ropovody. Bylo by tak ochotné podpořit pouze omezení dovozu námořní cestou

Přehled 10. května

  • Cena zemního plynu v Evropě dále klesá, a dostala se na nejnižší úroveň za poslední tři týdny. Kromě teplého počasí k tomu dopomáhá pokračující přísun LNG a také epidemická omezení v Číně, která snižují tamní poptávku. Na trhu ovšem nadále přetrvává nervozita z možného jednostranného zastavení dodávek plynu z Ruska. K němu by mohlo dojít například v momentě, kdy na konci tohoto měsíce dojdou ke splatnosti pohledávky a evropští odběratelé je odmítnou zaplatit v rublech, jak požaduje Rusko. Také by mohly přijít v odvetě za zákaz dovozu ruské ropy, který se Evropská unie chystá zavést. Tomuto kroku ovšem nadále oponuje Maďarsko
  • Těsně před 17 hodinou našeho času ovšem cena plynu opět zamířila strmě vzhůru. Stalo se tak v reakci na informace od Ukrajinského operátora plynovodné sítě, podle kterých by mělo od středy dojít k omezení dodávek z Ruska
  • Evropská banka pro obnovu a rozvoj (EBRD) zhoršila svůj odhad výkonu ukrajinské ekonomiky, a nově tak pro letošek očekává propad o 30 %, namísto dříve udávaných 20 %

Přehled 9. května

  • Podle oficiálně nepotvrzených informací z ruského ministerstva financí čeká tamní ekonomiku v letošním roce propad až o 12 %. To by představovalo nejtvrdší náraz od počátku devadesátých let, kdy se hroutil Sovětský svaz. Z pohledu celkového stavu ruské ekonomiky by to znamenalo odmazání posledních zhruba deseti let hospodářského růstu
  • Německý kancléř Olaf Scholz prohlásil, že jeho země dosahuje „dobrého pokroku“ v otázce omezovaní dovozů ropy a zemního plynu z Ruska
  • Cena zemního plynu v Evropě poklesla v reakci na dopis, který ruský dodavatel Gazprom PJSC rozeslal klíčovým evropským odběratelům. V něm je ujišťuje, že mohou za dodávky nadále platit způsobem, který je v souladu s platnými sankcemi. O jaký způsob by se konkrétně mělo jednat, ovšem není zřejmé. Ve směru zlevňování zemní plynu působí i teplé počasí na evropském kontinentu. Cena této komodity tak od pátečního rána poklesla již o více než 11 %
  • Víkendová jednání na půdě Evropské unie o podobě zákazu importu ruské ropy skončila bez konečné dohody. Podle dostupných informací plán ztroskotal na nesouhlasu Maďarska, které se nespokojilo ani s navrhovanou výjimkou, podle které by se od ruské ropy mělo odříznout až koncem roku 2024, zatímco většina evropských zemí by tak učinila již letos
  • Ratingová agentura Fitch zhoršila výhled na hodnocení Česka jako dlužníka. Zachovala tak sice stávající rating, ovšem vyjádřila obavu, že může v blízké době dojít k jeho snížení. Mezi hlavní důvody patří rostoucí inflace a rozpočtové náklady, které si vyžádá řešení následků války na Ukrajině

Přehled 6. května

  • Návrh Evropské unie na zákaz dovozu ruské ropy prochází úpravami. Slovensko a Maďarsko by nově měly dostat výjimku až do konce roku 2024. Česká republika by pak měla dostat také úlevu, a ruské ropy by se měla zbavit až do poloviny téhož roku. Všechny ostatní členské státy by se držely původního plánu a do šesti měsíců ukončily dovoz samotné ropy a do konce letošního roku i rafinovaných produktů z Ruska. Jednání ovšem pokračují a zřejmě nebudou dokončena v tomto týdnu

Přehled 5. května

  • Slovenský ministr hospodářství Richard Sulík se nechal slyšet, že jeho země sice podporuje ukončení dovozu ruské ropy, ovšem potřebovala by odložit tento závazek až do konce roku 2025. Evropská unie přitom měla ambici ukončit nákupy ruské ropy již za šest měsíců. Sulík mezi argumenty kromě silné závislosti Slovenska na ruské ropě zmiňuje, že se Evropa v energetice snaží dosáhnout příliš mnoha cílů zároveň, což s sebou nese neúnosné náklady. Má tím na mysli snahu o dekarbonizaci evropské energetiky, odklon od jádra a zároveň sankce vůči Rusku. Podle jeho názoru by nyní prioritou mělo být ukončení války, a dočasně by tomuto patrně obětoval například opětovné zvýšení emisí. Kromě Slovenska žádá Evropskou unii o delší čas na odklon od ruské ropy i Maďarsko a také Česká republika

Přehled 4. května

  • Evropská unie představila návrh zavedení zákazu importu ruské ropy. Ten by měl být implementován postupně během následujících šesti měsíců. Maďarko s Slovensko, země s omezenými možnostmi diverzifikace svých zdrojů ropy, dostaly výjimku a mohou tento krok oddálit až do konce roku 2023. Kromě samotného zákazu dovozu ropy se navrhovaná opatření týkají i zákazu poskytování komerčních služeb společnostem, které s touto komoditou pocházející z Ruska obchodují globálně. Shoda nad návrhem ovšem stále není absolutní, když hlavně zmiňované Maďarsko a Slovensko nadále vyjadřují jisté výhrady. I Česko podle premiéra Petra Fialy usiluje o dočasnou výjimku, aby dokázalo upravit svou infrastrukturu pro nové podmínky
  • Cena ropy v reakci na zveřejnění tohoto kroku narostla o přibližně 3 %
  • Součástí nového balíčku sankcí je i přidání ruské Sberbank a dalších bankovních domů na seznam institucí vyřazených z mezinárodního platebního systému SWIFT

Přehled 3. května

  • Rusko se dnes podle dostupných informací opět vyhnulo státnímu bankrotu, když investorům doručilo splátky vládních dluhopisů denominovaných v dolarech
  • Evropská unie by ještě během dnešního dne mohla představit podobu v pořadí již šestého balíčku ekonomických sankcí proti Rusku. Na stole je zejména omezení či zastavení dovozu energetických surovin, přičemž nejčastěji je skloňována ropa. Proti se ovšem staví minimálně jeden členský stát – Maďarsko. Zároveň pokračuje snaha evropských představitelů zajistit dodávky zemního plynu z alternativních zdrojů

Přehled 2. května

  • Evropská unie dnes v Bruselu pořádá jednání ministrů členských zemí na téma požadavku Ruska na platbu za dodávky zemního plynu v rublech. Maďarsko předem avizovalo, že hodlá vetovat jakýkoliv návrh, který by pro něj znamenal omezení dovozu této komodity
  • Německá ministryně zahraničí se nechala slyšet, že ekonomické sankce proti Rusku mohou být zrušeny teprve tehdy, kdy jeho armáda opustí ukrajinské území, a to včetně anektovaného poloostrova Krymu
  • Finsko se rozhodlo okamžitě ukončit spolupráci s ruskou společností, která se měla podílet na výstavbě nového finského jaderného reaktoru
  • Německý ministr financí prohlásil, že je aktuálně podle jeho názoru již možné přistoupit k zákazu importu ruského uhlí a ropy. Naopak skepticky se staví k podobnému kroku u zemního plynu. Že by Rusko dodávky plynu do Německa samo zastavilo v reakci na dosavadní kroky německé vlády, považuje za nepravděpodobné

Přehled 29. dubna

  • Česko podle premiéra Petra Fialy nehodlá za ruský zemní plyn platit v rublech. Diskutovat chce s Polskem ohledně možnosti české účasti na budování a následně využívání plynové infrastruktury, která by umožnila dovoz plynu z jiných zdrojů, než jsou ty ruské
  • Slovensko dosud neaktivovalo účty, které pro něj Rusko zřídilo za účelem vyhovění jeho požadavku na změnu režimu plateb za zemní plyn
  • Norsko se připojilo k sankcím Evropské unie a zakázalo vstup ruským pozemním i námořním přepravcům do země
  • Ruská centrální banka snížila základní úrokovou sazbu ze 17 na 14 %. Zároveň upravila výhled na další ekonomický vývoj země, když nyní pod tlakem sankcí a válečných výdajů očekává pokles HDP o 8 až 10 %, namísto dříve predikovaného růstu o 2 až 3 %

Přehled 28. dubna

  • Německo, které nebylo dříve této myšlence nakloněno, je podle neoficiálních informací nyní připraveno podpořit postupné zavedení embarga na dovoz ruské ropy. To by tak mohlo být součástí šestého balíčku sankcí, který by mohl být představen příští týden. Čím dál pravděpodobnější se nyní jeví i přidání ruské Sberbank na seznam bankovních domů vyloučených z platebního systému SWIFT

Přehled 27. dubna

  • Včerejší informace o zastavení dodávek ruského zemního plynu do Polska a Bulharska se ukázaly být pravdivé, potvrdily je již i oficiální zdroje. Důvodem zastavení dodávek bylo odmítavé stanovisko obou zemí k ruskému požadavku na platby v rublech. Platné smlouvy přitom tento způsob placení nepředpokládají
  • Zástupci Evropské unie označují ruský krok za vydírání a odmítají na něj přistoupit. Předsedkyně Evropské komise Von der Leyenová ve svém prohlášení uvedla, že evropští odběratelé plynu mají nadále postupovat podle platných smluv, které předpokládají platby v eurech či dolarech, a že vyhovění ruskému požadavku by představovalo obcházení sankcí, uvalených na Rusko ve spojitosti s invazí na Ukrajinu
  • Rusko mezitím potvrdilo, že dodávky Polsku a Bulharsku pozastavilo, ovšem ostatním odběratelům hodlá plyn nadále dodávat v případě, že tito přistoupí na požadavek plateb v rublech
  • Podle nepotvrzených informací již část velkých evropských odběratelů skutečně rubl pro platby používá, či je k tomu ochotna přistoupit
  • Německý ministr hospodářství Habeck se nechal slyšet, že jeho země považuje hrozbu zastavení dodávek ruského plynu za vážnou, a na tuto eventualitu se připravuje. Němečtí odběratelé údajně sice pokračují v platbách v západních měnách, ovšem není zřejmé, zda jejich konkrétní způsob provádění bude Ruskem vyhodnocen jako vyhovující
  • Cena zemního plynu v Evropě na zprávu o přerušení dodávek do Polska a Bulharska zareagovala skokem vzhůru o více než 30 %, ovšem následně jej korigovala zhruba na 15 %

Přehled 26. dubna

  • Cena zemního plynu v Evropě skokově narostla o 17 % na základě informací, že Rusko zastavuje dodávky této komodity do Polska. Následovala korekce a momentálně se cena nachází o 6,6 % výše, než byla dnes ráno
  • Německo by podle vyjádření ministra Habecka nyní již zvládlo přestát případné embargo na dovoz ruské ropy. Svou závislost na tomto zdroji náš západní soused snížil z 35 % na aktuálních 12 %
  • Člen bankovní rady České národní banky Tomáš Holub se vyslovil pro další růst tuzemských sazeb. Pokračující a dokonce zesilující inflační tlaky si podle něj žádají reakci v objemu minimálně 50 bazických bodů na nadcházejícím měnověpolitickém zasedání 5. května

Přehled 25. dubna

  • V pořadí již šestý balík sankcí proti Rusku, který připravuje Evropská komise, by měl údajně zahrnovat nějakou formu omezení dovozu ropy. Může se jednat o postupně nabíhající embargo, či uvalení dodatečných cel. Jedním z faktorů při rozhodování bude minimalizace negativních dopadů na evropskou ekonomiku. Na stole je i odpojení ruské Sberbank od platebního systému SWIFT. Tyto informace poskytl komisař pro obchod Dombrovskis listu The Times of London
  • Společnost Uniper, jeden z největších dovozců ruského zemního plynu do Evropy, údajně považuje za možné, aby platby Rusku pokračovaly v eurech – tedy v rozporu s požadavky ruské strany na placení v rublech – a tudíž byly v souladu s dosud uvalenými sankcemi. Detaily možného řešení dosud nebyly zveřejněny s ohledem na pokračující vyjednávání
  • Slovenský premiér Eduard Heger se nechal slyšet, že jeho země hodlá za dodávky zemního plynu nadále platit v eurech
  • Hlavní ruský akciový index MOEX zaznamenal další pokles. Důvodem byly zprávy o chystaném rozšíření evropských sankcí na ruský ropný sektor a také zhoršující se epidemická situace v Číně, ze které plyne snížená poptávka po ropných produktech. Index tak odepsal dalších 2,5 % a jeho letošní ztráta dosahuje již 42 %

Přehled 22. dubna

  • Podle německé centrální banky by v případě uvalení embarga na dovoz ruské ropy, uhlí a zemního plynu nastala u našich západních sousedů recese a jejich HDP by letos pokleslo o 2 %. To by představovalo ztrátu 5 procentních bodů oproti předchozí prognóze stejné instituce
  • Generál ruské armády dnes poprvé veřejně označil dobití jihu Ukrajiny za další cíl ruské invaze. Rusko by tímto krokem dosáhlo propojení anektovaného poloostrova Krymu se zbytkem země po pevnině a zároveň odřízlo Ukrajinu od přístupu k Černému moři. Dalším cílem by pak mohl být postup ruských vojsk k Moldavsku za účelem připojení separatistického pro-ruského regionu Podněstří, který se nachází podél ukrajinské hranice
  • Finsko se rozhodlo omezit kapacitu importu ruských energií o třetinu. Důvodem je nejistá geopolitická situace
  • Josep Borell, představitel Evropské unie pro zahraniční politiku, se nechal slyšet, že mezi státy unie momentálně nepanuje shoda nad možnými dalšími omezeními dovozu ruských energetických surovin. Za možné alternativy označil uvalení cel či kompletní zastavení dodávek. Připomněl ovšem, že některé členské země deklarují připravenost takovéto kroky vetovat. Pro jejich uplatnění je přitom nezbytná jednomyslná shoda

Přehled 21. dubna

  • Velká Británie ohlásila úmysl uvalit cla či zákazy dovozu na další skupiny zboží z Ruska, mezi které má patřit mimo jiné stříbro, výrobky ze dřeva či kaviár
  • Cena zemního plynu v Evropě během dneška poměrně svižně rostla a dosud se zvýšila o více než 9 %. Naopak ropa zůstává stabilní
  • Americká ministryně financí se nechala slyšet, že by podle ní mělo být po Rusku požadováno, aby se podílelo na uhrazení nákladů na poválečnou rekonstrukci Ukrajiny. Na dotaz zda by pro tento účel nebylo možné využít zmrazené devizové rezervy ruské centrální banky odpověděla, že by této eventualitě musely předcházet rozsáhlé diskuze se západními spojenci

Přehled 20. dubna

  • Nad dalším osudem dodávek ruského zemního plynu do Evropy se stále vznáší otazníky. Německý ministr financí dnes zopakoval pozici, že by se platby měly nadále řídit smluvními podmínkami, které předpokládají používání eur či dolarů, nikoliv rublů, jak požaduje Rusko. Itálie podle dostupných informací je odhodlána ruský požadavek odmítnout, pokud se potvrdí, že je v rozporu s platnými sankcemi. Nesouhlasný postoj zastává i Nizozemí. Samotná cena zemního plynu mezitím sice vykazuje zvýšenou volatilitu, ovšem ani jedním směrem se během dneška nakonec neposunula.

Přehled 19. dubna

  • Mezinárodní měnový fond ve své pravidelné čtvrtletní ekonomické prognóze snížil odhad růstu světového HDP pro letošní rok ze 4,4 na 3,6 %. Revize směrem dolů se dočkala i Česká republika (2,3 namísto 3,5 %). Eurozóna by měla růst o 2,8 %, Rusko naopak poklesnout o 8,5 %. Samostatnou kapitolou je pak Ukrajina, kterou podle fondu čeká smrštění o 35 %.
  • Evropská komise již pracuje na programu finanční pomoci Ukrajině při poválečné rekonstrukci. Žádné detaily pochopitelně ještě nejsou konkretizovány, nicméně Komise předpokládá, že se balík pomoci neobejde bez stovek miliard eur během příštích dvou desetiletí. Jednou z vážných překážek pro distribuci této pomoci je přitom kvalita veřejných institucí v samotné Ukrajině. Ty byly totiž dosud proslulé vysokou mírou korupce, což by pravděpodobně mohlo ohrozit ochotu členských zemí EU do fondu obnovy přispívat.
  • Cena zemního plynu v Evropě poprvé poklesla pod předválečnou úroveň. Svůj podíl na tom mělo teplé počasí, které snižuje spotřebu, i naděje, že ruský požadavek na platby v rublech nebude v nejbližší době skutečně tvrdě prosazován.

Přehled 14. dubna

  • Ruský prezident Putin ve svém dnešním vystoupení varoval, že Evropa podle něj nemá alternativu k ruskému zemnímu plynu. Případné odpojení dodávek by podle něj Evropě způsobilo závažné ekonomické škody. Uznal ovšem, že v budoucnu by se mělo Rusko ve svém vývozu energetických surovin zaměřovat na jiné odběratele, tedy ty na východ či jih od Ruska. Pro tento účel plánuje zahájit úpravy infrastruktury. V dnešním prohlášení ovšem nezopakoval předchozí požadavek na platby za plyn v rublech. Ten mezitím západní země opakovaně odmítly jako v rozporu s platnými smlouvami. Podle dosud neveřejné analýzy zpracované Evropskou komisí by navíc platby v rublech oslabovaly efekt dosud uvalených sankcí vůči Rusku
  • Ukrajinská centrální banka očekává, že tamní inflace v letošním roce přesáhne 20 %, zatímco ekonomický výkon poklesne minimálně o třetinu
  • Viceguvernér ruské centrální banky se nechal slyšet, že vidí prostor pro možné další snížení základní úrokové sazby, pokud to inflační situace dovolí. Sazba byla po zahájení invaze na Ukrajinu skokově zvýšena až na 20 % a následně korigována na stávajících 17 %
  • Cena zemního plynu v Evropě během dneška poklesla o znatelných 7 %

Přehled 13. dubna

  • Zemní plyn v Evropě druhý den po sobě zdražuje. Na vině je pokles přítoku této komodity přes Ukrajinu, který ovšem podle zdrojů z Ruska neznačí neochotu plnit platné závazky. Zároveň došlo k technickým problémům u nalezišť plynu v Norsku, a nepomohla ani nepřízeň počasí v Mexickém zálivu, která zkomplikovala plavbu lodím vezoucí americký LNG do Evropy
  • Německo opět oficiálně potvrdilo, že návrh Ruska na platby za energie v rublech odmítá, a hodlá pokračovat podle platných smluv, které předpokládají platby v eurech či dolarech
  • Podle německých ekonomů z Kiel Institute čeká naše západní sousedy v letošním roce ekonomický růst na úrovni 2,7 %. Před vypuknutím války na Ukrajině přitom prognózy počítaly s 4,8 %. Případné zastavení dovozu ruských energetických surovin by pak Německo mělo přijít na 220 mld. eur

Přehled 12. dubna

  • Cena zemního plynu v Evropě po několik dnech poklesu opět narostla. Jednalo se patrně o reakci na signály z Ruska, které označují dosavadní mírové jednání za zaseklá ve slepé uličce. Zároveň se množí informace o nadcházející silné ofenzivě Ruska na východě Ukrajiny
  • Zdražovala i ropa, která se vrátila nad hranici 100 dolarů za barel. Příčinou byl pokles obav o další ekonomický vývoj v Číně, která se potýká s dalšími vlnami nákazou koronavirem. Právě předpoklad nižšího odběru Číny přispěly k předchozímu zlevňování
  • Směrem nahoru se vydalo i uhlí, jehož budoucí dodávky jsou ohroženy deklarovanými plány západních zemí na ukončení či omezení dovozu z Ruska

Přehled 11. dubna

  • Ruské železnice, státem vlastněná společnost, se stala první ruskou entitou, která se v důsledku sankcí oficiálně dostala za hranu bankrotu. Nepodařilo se jí provést splátku úroků na jejím dluhu, a to ani s měsíčním prodlením. Společnost tak de facto ztrácí přístup k externímu financování a bude se muset spoléhat na výpomoc ruské vlády
  • Ruská centrální banka oznámila, že dočasně pozastavuje zveřejňování statistik zahraničního obchodu, které dosud poskytovala v měsíční frekvenci. Jedná se o první výpadek tohoto zdroje informací od roku 1997. Důvody tohoto kroku banka nesdělila
  • Ministr financí Ruska oznámil, že si jeho vláda až do konce roku 2022 nehodlá půjčovat peníze formou emise dluhopisů na volném trhu. Jako důvod uvedl, že by vzhledem k aktuální situaci byly úrokové náklady obrovské. Trh je totiž aktuálně s pravděpodobností hraničící s jistotou přesvědčen, že Rusko míří k bankrotu, což se odráží právě v požadovaných výnosech na dluhopisech
  • Světová banka odhaduje pokles ukrajinské ekonomiky, sužované válečným konfliktem, na 45,1 % v letošním roce. Ruské ekonomice pak stejná instituce prognózuje pokles o 11,2 %

Přehled 8. dubna

  • Ministerstvo financí ČR dnes vydalo aktualizovanou edici své makroekonomické prognózy. V ní snížilo odhad růstu české ekonomiky v letošním roce na 1,2 % (oproti předchozímu odhadu 3,1 %) a naopak zvýšilo odhad inflace na 12,3 % (oproti 8,5 %)
  • Index cen potravin, sestavovaný organizací OSN, narostl na rekordní úroveň, když od začátku koronavirové pandemie přidal dramatických 50 %
  • Ruská centrální banka nečekaně snížila základní úrokovou sazbu o 3 procentní body a ta tak nyní činí 17 %
  • Ruský rubl se již navrátil na hodnoty před zahájením invaze na Ukrajinu. Je třeba ovšem dodat, že pro kurz ruské měny momentálně neexistuje tržní vyjádření, jelikož se de facto jedná o nekonvertibilní měnu. Aktuální kurz tak odráží spíše administrativní opatření přijatá ruskou centrální bankou
  • Evropská unie přistoupila k zákazu dovozu uhlí z Ruska. Jedná se o první sankci, která cílí přímo na energetický sektor. Uhlí ovšem v celkovém objemu obchodu s energetickými surovinami představuje relativně malou část. Významnější komodity – tedy primárně zemní plyn a ropa – se sankcím dosud vyhýbají. Část evropských zemí ovšem tlačí na to, aby i tyto byly zahrnuty v dalším, v pořadí již šestém, sankčním balíku, který se začne projednávat v nejbližších dnech

Přehled 6. dubna

  • EU zveřejnilo nové sankce vůči Rusku
  • Jedná se o zákaz dovozu uhlí z Ruska, tato transakce představuje 4 mld USD ročně
  • USA nově zakazuje všechny nové investice v Rusku
  • Rusko nedokázalo splatit kupon na dluhopisech v eurech
  • Zahraniční banka odmítla platbu provést, platba tedy musela proběhnout v rublech
  • Tento incident vnáší další pochybnosti ohledně platební schopnosti Ruska

Přehled 5. dubna

  • Spojené státy pozastavily platby dolarových obligací z účtů ruské vlády vedených u amerických bank
  • Jde o zvýšení tlaku na Rusko, to teď bude muset využít dolarové rezervy držené v Rusku
  • EU zvažuje zákaz dovozu uhlí z Ruska
  • Cena uhlí posiluje, dosáhla nejvyšší hranice od roku 2008

Přehled 4. dubna

  • V reakci na masakr civilistů v Buči zvažuje EU další kolo sankcí
  • Podle některých by se mohly týkat omezení exportů energetických komodit
  • Jinak platí, že vraždy civilistů mohou zkomplikovat jednání mezi Ruskem a Ukrajinou
  • Dále dochází k přeskupování ruských jednotek směrem k Donbasu
  • Lze říci, že válka na Ukrajině má v tuto chvíli méně výrazný vliv na tržní sentiment

Přehled 1. dubna

  • Na radě krizového štábu ministr průmyslu a obchodu Síkela oznámil, že nenastane žádná změna v platbě za ruský plyn (ČR nenakupuje přímo od Ruska, takže se jedná spíše o formální vyjádření podpory jednotného evropského přístupu).
  • Mělo by se jednat o jednotné stanovisko evropských zemí, nejhlasitěji se vyjadřovalo Německo, Francie, Itálie k odmítnutí požadavku ruského požadavku.
  • Dekret Vladimíra Putina představil systém, kdy by evropské země musely otevřít dva účty u Gazprombanky – na devizový by posílali platby v eurech, banka by nakoupila rubly (za kurz který by si ruská centrální banka zvolila) a teprve potom by byla uskutečněna platba za plyn pro společnost Gazprom.
  • Technicky by tedy Evropa dále platila v eurech a Rusko dostávalo rubly a posilovalo si kurz rublu.
  • Gazprombanka v momentální chvíli nečelí sankcím a není odříznutá od SWIFTU – tento krok by znamenal, že by banka v podstatě nemohla být sankciována ani v budoucnu.
  • Představitelé Evropy hlasitě odmítají platby v rublech, konkrétní alternativu s účty u Gazprombanky, kam by odcházely eura a banka si je směňovala, ale nesmetli ze stolu.
  • Je tedy možné, že k této variantě dojde. Záleží ale na tom, jestli by zůstali v platnosti původní ceny v eurech (za tohoto předpokladu by mohlo být Evropě jedno v jakém kurzu si je Rusko smění do rublů), nebo by si chtělo Rusko svým vlastním směnným kurzem přepočítávat kontrakty (tedy aby inkasovali více eur).
  • Stále platí, že Rusko chce posilovat svoji měnu, ale nechce přestat dodávat plyn do Evropy. Pro Rusko by bylo totální odstřižení značně komplikované a nedá se provést za den a to z několika důvodů:
    • prodej zemního plynu a ropy financuje zemi a V. Putin tyto finance nyní potřebuje více než kdykoliv jindy,
    • zemní plyn se nedá jednoduše v plné kapacitě přesměrovat například do Asie,
    • Rusko nemá skladovací kapacity, aby mohlo přestat posílat plyn do Evropy a přitom nezavírat vrty, technologicky Rusko potřebuje, aby někdo plyn odebíral.

Zatím proudí plyn do Evropy beze změn.

Přehled 31. března

  • USA zvažují masivní rozpouštění rezerv ropy
  • Uvažuje se o milionu barelů denně po dobu měsíců (celkem až 180 milionů barelů)
  • Toto opatření by mělo pomoci boji s inflací
  • Ropa WTI dnes v reakci na toto oznámení oslabovala o 4,5 %, Brent o 3,8 %
  • Po včerejší korekci dnes akciové trhy v Evropě dále mírně oslabují

Přehled 30. března

  • Po pár dnech optimismu byly dnes trhy opět spíše neklidné
  • Přispěly k tomu komentáře z Ruska i z Ukrajiny. Rusové uvedli, že v mírových jednáních k žádnému průlomu nedošlo. Ukrajinský prezident pak prohlásil, že Rusové přeskupují síly a útoky na hlavní město Kyjev pokračují
  • V návaznosti mírně narostla cena ropy, a naopak oslabily akciové indexy
  • Zemní plyn citelně zdražil v reakci na oznámení německé vlády, že spouští nouzový plán pro případ výpadku dodávek plynu. Jedná se sice pouze o preventivní krok, byl ovšem spojen s obavami, že Rusko bude od 1. dubna trvat na platbách v rublech, což západní státy odmítly jako porušení platných smluv
  • Rusko nicméně nakonec přiznalo, že okamžitě na platbách v rublech trvat nebude, což zdůvodňuje „technickými“ záležitostmi, které se s tímto krokem pojí

Přehled 29. března

Představitelé Ruska ohlásili úmysl omezit bojové operace v okolí hlavního města Ukrajiny Kyjeva. Podle dostupných informací se Rusko nyní hodlá zaměřit na donbaský region. Mírové vyjednávání mezi Ruskem a Ukrajinou, konané v Istanbulu, pak přineslo jemné indicie přiblížení pozic obou delegací.  V návaznosti na tyto signály naznačující možné uklidnění válečného konfliktu zlevňují komodity, zpevňují „rizikové“ měny a rostou evropské akcie.

  • Ropa se krátce dostala pod hranici 100 dolarů za barel, nicméně záhy část poklesu korigovala a aktuálně se pohybuje kolem 103 dolarů. Přesto se jedná o zlevnění o cca 4 %. Oproti předválečnému období je tak dražší o zhruba 10 %
  • Zlevnění se prozatím nedotklo zemního plynu
  • Česká koruna proti euru posílila během dne o 10 haléřů a aktuálně pokouší hranici EUR/CZK 24,50
  • Euro posílilo proti americkému dolaru o 1 % a dostalo se k EUR/USD 1,110
  • Posílil i ruský rubl, který se podíval i pod hranici 85 za americký dolar. Přiblížil se tak kurzu z období před invazí, kdy jeden dolar stál 80 rublů

Přehled 28. března

  • Zástupci skupiny G7 jednomyslně odmítli návrh Ruska na uskutečňování plateb za zemní plyn v rublech s odkazem na skutečnost, že by se jednalo o porušení smluvních podmínek
  • Moskevská burza pokračuje v poklesu. Po umožnění obchodu se všemi tituly – namísto předchozího výběru ze 33 – umazal ruský trh předchozí kosmetické zisky, když ztratil 2,2 %. To vše za situace, kdy jsou nadále v platnosti omezení na prodeje zahraničních investorů i „short-selling“
  • Česká koruna pokračujícímu geopolitickému napětí odolává a drží se v okolí EUR/CZK 24,65. Ostatní měny regionu přitom spíše ztrácejí. Oporu koruně poskytuje Česká národní banka, jejíž představitelé deklarují ochotu pokračovat ve zvyšování tuzemských sazeb i na čtvrtečním zasedání. Mluví se i o možném podpoření koruny z devizových rezerv, byť zatím spíše jen v teoretické rovině
  • Cena ropy během víkendu poklesla o zhruba 5,5 %. Zemní plyn zůstává zhruba na páteční úrovni a oproti ceně před invazí na Ukrajině je tak dražší o přibližně 40 %

Přehled 25. března

Trh nadále sleduje hlavně vyjednávání mezi západními zeměmi, a to jak ve formátu EU-USA, tak i v alianci NATO. Dohoda o dodatečných dodávkách zemního plynu z USA do Evropy sice pomoc představuje, ovšem k výraznému snížení závislosti na Rusku stačit nebude. Probíhají i další jednání o zpřísnění ekonomických sankcí, kde na konkrétní výstupy stále čekáme. Zdá se ale být zřejmé, že kompletní zastavení obchodu s energetickými surovinami mezi Ruskem a Evropou se prosadit nepodaří, a to vzhledem k potenciálním ekonomickým škodám, které by to způsobilo některým členům EU.

  • Moskevská burza si včerejší zisky dlouho neudržela a během dneška opět klesá. Ačkoliv po téměř měsíčním uzavření nyní působí ve významně omezeném režimu, kdy například zahraniční investoři nemohou vůbec prodávat, mnoho optimismu se na ni nevrátilo. Ve čtvrtek – první den otevření – vykázala sice růst o zhruba 4,4 %, během pátku se však vrátila téměř zpátky na startovní čáru a oproti předválečným hodnotám tak ztrácí kolem 30 %
  • Evropská unie a Spojené státy ohlásily podobu nové dohody, která má Evropě pomoci snížit závislost na dovozu ruského plynu. Američané by měli ještě v letošním roce přivézt dodatečných 15 mld. kubíků zkapalněného zemního plynu a zaručit pokračování dodávek v objemu 50 mld. kubíků ročně do roku 2030
  • Na trh se zemním plynem tato zpráva ovšem příliš uklidnění nepřinesla, jelikož se jedná o objemy dalece vzdálené takovým, které by dokázaly pokrýt evropskou poptávku. Cena plynu tak po předchozím nadějném poklesu znovu narostla, a to zhruba o 10 %
  • Podle dotazníkového šetření společnosti Bloomberg očekávají oslovení ekonomové propad ruské ekonomiky v letošním roce o 9,6 % a následně o dalších 1,5 % v roce 2023. Inflace by pak letos měla dosáhnout 20 % a být tak nesvižnější za posledních dvacet let

Přehled 24. března

  • Některé kategorie spotřebního zboží v Rusku raketově rostou na ceně. Cukr či cibule zdražily během jediného týdne o 14 %, výrazně zdražují i rajčata či zelí. Na vině kromě reálného nedostatku je pravděpodobně i nával zákazníků, kteří se navzdory ujištěním vlády obávají o další ekonomický vývoj. Obtížně k dostání jsou i některé léky a drogistické zboží
  • Podle prognózy Institute for International Finance čeká ruskou ekonomiku v letošním roce pokles HDP o 15 %, následovaný dalším o 3 % v roce 2023. Pokud by se tato predikce naplnila, znamenalo by to návrat o 15 let nazpět. Jedná se pochopitelně o důsledek západní reakce na invazi na Ukrajině ve formě ekonomických sankcí
  • Evropští lídři podle očekávání nadále odmítají ruský návrh na placení dodávek energetických surovin v rublech, namísto eur či dolarů, jak stanovují platné kontrakty
  • Moskevská burza po téměř měsíčním uzavření dnes v omezeném režimu umožnila obchodování. Zahraničním investorům nebyly umožněny prodejní příkazy a zakázáno bylo i „shortování“. Nakonec si index připsal 4,4 %, což pochopitelně nestačilo na odmazání předchozího propadu o 33 % v reakci na začátek invaze na Ukrajině

Přehled 23. března

  • Evropská unie vyčlenila 10 mld. euro na podporu zemí silně zasažených migrační vlnou z Ukrajiny
  • Pokračují jednání mezi EU a USA o dodávkách amerického zkapalněného zemního plynu do Evropy. Výsledku bychom se mohli dočkat již tento týden
  • Moskevská burza se částečně otevře v ranních hodinách 24. března. Obchodování bude omezeno na 33 konkrétních titulů, které zároveň nebude možné „shortovat“. Připomínáme, že burza byla uzavřena od 28. února ve snaze uchránit ruský finanční trh před turbulencemi způsobenými invazí na Ukrajinu
  • Ruský prezident Putin prohlásil, že bude jeho země od států, které považuje za nepřátelské, požadovat platby za dodávky zemního plynu v rublech. Evropské země toto odmítají, jelikož to je jednak v rozporu s platnými kontrakty, a zároveň by to podkopávalo účinek sankcí, které na Rusko uvalily. V prvotní reakci vystřelila cena zemního plynu o cca 30 %, následně ovšem korigovala a den uzavřela „pouze“ o 9 % dražší. Významně pak posílil i rubl, a to o 10 % na úroveň USD/RUB 95

Přehled 22. března

Zatímco válečná situace na Ukrajině se zřejmě v uplynulých dnech významně nemění, trhy horečně přemítají, jaký bude mít dopad (mimo jiné) na komodity. Nikl se již z úvodního infarktu vzpamatovává, ropa je nervózní z možnosti zákazu obchodu s Ruskem. Souběžně se kupí i návrhy strategií, které by mohly evropskou závislost na ruské ropě snížit – nejnověji vydala soubor návrhů Mezinárodní agentura pro energii.

  • Nikl, jedna z komodit nejdrastičtěji zasažených válkou na Ukrajině, se zřejmě konečně dostává do relativní stability. Jeho cena nejprve v první fázi vystřelila o více než 100 %, aby následně bylo obchodování s ním pro jistotu přerušeno. Od té doby k přerušením docházelo periodicky každý den, jelikož opětovný propad ceny prolamoval limity. Nyní poprvé od začátku ruské invaze na Ukrajinu nikl dokázal „přežít“ celý obchodní den a jeho cena se dostala pod 30 tisíc dolarů za tunu (oproti 25 tisícům před válkou)
  • Směrem dolů zamířila i cena ropy. Ta v uplynulých dnech stoupala v obavách trhů z možného zastavení obchodu s touto komoditou mezi EU a Ruskem. Podle posledních zpráv z některých členských zemí – nejčastěji je skloňováno Německo a Maďarsko – ovšem tento krok má malou šanci na prosazení v rámci dalších vyjednávání o zpřísnění sankcí. Ropa tak po včerejších cca 115 dolarech za barel klesla k hranici 110. To ovšem nadále představuje citelné zdražení oproti předválečným 93
  • Mezinárodní agentura pro energii představila plán, který by Evropě umožnil skokově snížit závislost na ruské ropě, a to prostřednictvím omezení spotřeby. Strategie spočívá v 10 krocích, mezi které patří například:
    • Snížení povolené rychlosti na dálnicích o alespoň 10 km/h
    • Podpora hromadné dopravy
    • Rozšíření práce z domova, kde je to možné, v rozsahu alespoň dvou až tří dnů v týdnu
    • Sdílení automobilů
    • Omezení služebního cestování na nezbytné případy
    • Nahrazení letecké přepravy vysokorychlostními vlaky

Přehled 21. března

Globální trhy aktuálně sledují hlavně obnovené diskuze o možném přerušení obchodních vztahů s Ruskem ze strany EU. V tuzemsku pak bylo hlavní zprávou vystoupení guvernéra ČNB Rusnoka v nedělním diskuzním pořadu České televize. Rusnok zde poskytl poněkud pochmurný výhled na další směřování české ekonomiky. Vyjádřil se ovšem také k možnému zesílení intervencí ve prospěch koruny, na něž česká měna reagovala posílením.

  • Splátka úroků na dolarových dluhopisech Ruska byla provedena a ke státnímu bankrotu tak v tuto chvíli nedošlo
  • Guvernér ČNB Jiří Rusnok očekává, že růst české ekonomiky zpomalí koncem letošního roku až k „černé nule“ (my momentálně počítáme s růstem HDP za celý rok na úrovni 2,2 %). Inflace bude podle něj vrcholit kolem 13 či 14 % a snižovat se bude ve druhé polovině roku (my s tímto výhledem souhlasíme)
  • Rusnok se dále nechal slyšet, že v bankovní radě očekává debatu nad možností výraznějších devizových intervencí ve prospěch české koruny. Právě silnější koruna by mohla přes levnější dovozy pomoci tlumit českou inflaci. Rozhodnutí v tomto směru dosud nepadlo, ovšem kurz koruny již preventivně zamířil k silnějším hodnotám a momentálně se blíží hladině EUR/CZK 24,60
  • Cena ropy opět zamířila vzhůru. Jedná se patrně o reakci na znovuobnovené diskuze v rámci EU o možném přerušení obchodu s Ruskem. Cena zemního plynu naproti tomu stagnuje
  • Po třech týdnech poprvé částečně otevřela moskevská burza. Obchod je ovšem momentálně omezen na ruské vládní dluhopisy. Tamní centrální banka již signalizovala, že se chystá je ve velkém množství nakupovat, s úmyslem je opět prodat, jakmile dojde na ruském finančním trhu k uklidnění

Přehled 18. března

Podle ruského ministerstva financí již došlo k úhradě úroků na státních dluhopisech, které tento týden dospěly ke splatnosti. Prostředky již údajně jsou připsány na účtu příslušné londýnské banky, nicméně držitelé dluhopisů dosud jejich obdržení nepotvrdili. Pokud se informací ukáže jako pravdivá, bude to znamenat – pro tuto chvíli – odvrácení rizika ruského státního bankrotu. Na trzích je i nadále hlavním tématem možnost výpadků dodávek některých komodit, které pocházejí z Ukrajiny či Ruska.

Další důležité informace v bodech

  • Cena zemního plynu pokračuje v poklesu, nyní se nachází již „jen“ přibližně 40 % nad úrovní před ruskou invazí (oproti cca 300 % na vrcholu krize).
  • Opětovně nicméně zdražila ropa, která se během včerejška dostala k 103 dolarům za barel a je tak zhruba o 13 % dražší než před válkou.
  • Podle ruského ministerstva financí byla splátka úroků na vládních dluhopisech již připsána na účtech příslušné londýnské banky. Samotní držitelé dluhopisů ovšem dosud obdržení prostředků nepotvrdili.
  • Podle organizace OECD způsobí válka na Ukrajině snížení tempa růstu světové ekonomiky v letošním roce o 1,1 procentního bodu. V zemích eurozóny půjde o 1,4 p. b. a ve Spojených státech o 0,9 p. b.
  • Naopak od inflace očekává OECD zrychlení, poháněné primárně dražšími komoditami. Celosvětová inflace by tak měla narůst o 2,5 procentního bodu, v eurozóně o 2 p. b. a v USA o 1,4 p. b.

 

 

  • Agentura Bloomberg vydala analýzu zaměřenou na druhy zboží, jejichž dodávky jsou vlivem rusko-ukrajinské války potenciálně v ohrožení:
    • ropa – Rusko je 2. největším dodavatelem, Evropa a Čína jeho největšími odběrateli
    • nafta – Rusko je 2. největším dodavatelem, Evropa významným odběratelem
    • zemní plyn – Rusko je největším dodavatelem, Evropa největším odběratelem
    • uhlí – Rusko je 3. největším dodavatelem, Evropa největším odběratelem
    • pšenice – Ukrajina i Rusko patří mezi klíčové dodavatele, odběrateli jsou země po celém světě, speciálně pak africké a asijské
    • slunečnice – Ukrajina je největším, Rusko 2. největším dodavatelem slunečnicového oleje
    • hnojiva – Rusko se podílí na celkovém světovém exportu hnojiv z 20 %
    • nikl – Rusko je klíčovým dodavatelem, trh s niklem se v návaznosti na invazi zhroutil a stále standardně nefunguje
    • hliník – Rusko je klíčovým dodavatelem.
    • palladium a platina – Rusko je klíčovým dodavatelem, speciálně pro evropský a americký automobilový sektor
    • ocel – Rusko je 3. největším dodavatelem, ocel samotná se může ocitnout na evropském sankčním seznamu

Přehled 17. března

Hlavní geopolitickou zprávou dne byly nezvykle konkrétní výroky ze strany Číny, které velmi jemně naznačuji podporu Ukrajiny. Pokud by se pozice Číny zřetelně posouvala tímto směrem, ocitlo by se Rusko v ještě větší izolaci, což by mohlo uspíšit proces mírových dohod.

  • Podle vyjádření ruského ministerstva financí došlo k úhradě úroků na státních dluhopisech, které byly splatné, což by znamenalo momentální odvrácení rizika ruského bankrotu. Tuto informaci ovšem dosud nebylo možné potvrdit.
  • Rusko dementovalo nedávné zprávy o údajném významném pokroku v mírových jednáních a označilo je za mylné.
  • Čína se nezvykle silně postavila na stranu Ukrajiny, když čínský velvyslanec na Ukrajině vyloučil útočnou akci ze strany Číny a naopak zdůraznil připravenost k ekonomické pomoci. Tyto výroky následně potvrdilo i samotné čínské ministerstvo zahraničí.
  • Mezinárodní měnový fond varuje před globálními ekonomickými dopady války na Ukrajině. Zdůrazňuje hlavně růst cen energetických i zemědělských komodit, přetrhání mezinárodních obchodních řetězců a také rostoucí tržní nejistotu.

Přehled 16. března

Vývoj situace očima hlavního ekonoma CYRRUS, Víta Hradila

Trhy pokračují v uklidňování a jejich pozornost se již pomalu stáčí od Ukrajiny směrem k dnešnímu zasedání amerického Fedu. Že obavy o další významnou eskalaci konfliktu ustupují do pozadí je vidět na posilující české koruně, klesajících cenách plynu a ropy, i na „indexu strachu“ VIX. Optimismus naopak bohužel nepanuje ohledně ekonomické budoucnosti samotné Ukrajiny. To je zřejmé z cen zemědělských komodit, které právě Ukrajina ve velkém exportuje. Pro Česko i zbytek světa to tak bude znamenat další inflační tlaky přes zdražování potravin.

 

 

  • „Index strachu“ VIX, měřící volatilitu na trzích, od začátku ruské invaze poklesl již o 23 % a během dneška se dále snižuje.
  • Česká koruna se dostala již k hladině EUR/CZK 24,70 a oproti začátku války je tak silnější o zhruba 1,20 koruny za euro, tedy necelých 5 %.
  • Výrazně zvýšená naopak zůstává cena pšenice, která je momentálně dražší o 40 %, byť i zde počáteční panika poněkud opadla.
  • Dražší je i kukuřice, která během války narostla na ceně o 16 %.
  • Samostatnou kapitolou je pak nikl, který pod vlivem sankcí uvalených na Rusko – třetího největšího světového procenta – vystřelil o astronomických 100 % a obchodování s ním bylo následně pozastaveno. Právě nikl je mimo jiné komoditou nezbytnou pro výrobu velké části automobilů s elektrickým pohonem.

Společnosti z našeho High-class certifikátu a jejich expozice k Ruské federaci

LVMH

  • Dopad sankcí na Rusko mělo negativní dopad na společnost. Došlo k uzavření všech 124 butiků a obchodů.
  • Podíl na tržbách z Ruska je ale do 5 % a ztráty jsou proto pro společnost překonatelné.
  • Neočekáváme tedy dlouhodobý výrazný dopad na business společnosti.
  • Poptávka po luxusním zboží vykazuje stabilitu, zejména na trhu v USA a Číně. Díky tomu se čeká v průběhu příštích let pokračující zotavení, ke kterému by mělo přispět i očekávané znovuotevření obchodů v Číně.

Bank of America

  • S výhledem na očekávaný hike Fedu rostl v pondělním a úterním obchodování (14.–15. 3.)  americký bankovní sektor. S&P 500 Banks Index připsal +1,6 %.
  • Bank of America se svezla v uplynulých dvou týdnech na tržním sentimentu kdy americké banky klesaly společně s akciemi evropských bank.
  • Expozice amerického bankovního sektoru k Rusku je méně než 1 %.
  • Přesná expozice nebyla bankou z zveřejněna, nicméně Rusko se nenacházelo ani na seznamu 20 nevýznamnějších zahraničních trhů.
  • Dopad ruských sankcí je tedy minimální.

 

 

 

Pepsi

  • Stejně jako konkurenční Coca-Cola pozastavila Pepsi prodeje svých hlavních produktů (Pepsi-Cola, 7UP a Mirinda) v Rusku.
  • Tržby z Ruska tvořily zhruba 4 % tržeb. Dlouhodobý majetek v Rusku tvoří dle Bloomberg analytiků asi 6 %. V případě úplného odepsání by se jednalo o 3-4 mld. USD.
  • V momentální chvíli Pepsi neoznámila úplné opuštění trhu, stále prodává v kategorii „essential products“ (výrobky z kategorie dětské výživy, náhražky mléka atd.).
  • Pepsi měla poměrně malé marže z Ruska, i když je tento vývoj negativní z hlediska diverzifikace trhu, nejedná se o zásadní dopad na EPS.

Starbucks

  • Starbucks přerušilo všechny své prodeje a zavřelo zhruba 130 poboček v Rusku a na Ukrajině.
  • Vzhledem k tomu, že se jedná o licencované provozovny (tj. Starbucks nevlastní samotné kavárny ani je neprovozuje), je dopad minimální.
  • Tržby z Ruska a Ukrajiny dle odhadů tvoří méně než 1 % celosvětových tržeb, řetězec tedy ztrátu v podstatě nepocítí.

Přehled 15. března

Komentář hlavního ekonoma CYRRUS, Víta Hradila

Světové trhy se čím dál více přiklánějí k názoru, že ruská ekonomika z konfliktu vyjde jako ta poražená. Nevěří již, že by reálně hrozilo odříznutí Evropy od dodávek ruského plynu a ropy, ani že by se válka rozšířila mimo území Ukrajiny. Počítají naopak s tím, že bude izolace Ruska od světové ekonomiky pokračovat, což vyústí mimo jiné i v ruský bankrot. Jeho „soft“ verzi jsme zažili v roce 1998 a tehdy byla spojená s poklesem výkonu ruské ekonomiky o 5,3 %. Z historie známe i případ „tvrdého“ ruského bankrotu, ke kterému došlo v roce 1917 po bolševické revoluci. Tehdy se ruská ekonomika propadla o desítky procent, na čemž ovšem měla podíl i probíhající občanská válka. Momentálně tak Rusko podle trhu patrně míří někam mezi tyto dvě události.

Bodový souhrn

  • Na trzích s komoditami pokračuje postupné uklidňování
  • Zemnímu plynu pomáhá k nižším cenám příznivá předpověď evropského počasí i nečekaný tah Číny, která Evropě přepustila část dodávek amerického LNG, které původně směřovaly k ní
  • Výrazně zlevňuje ropa, a to již druhý den v řadě. Dnes brzy ráno prolomila hranici 100 dolarů za barel a pokračuje v sestupu. Aktuálně se pohybuje kolem 96 dolarů, tedy již téměř na stejné úrovni, jako před začátkem války na Ukrajině
  • „Válečná přirážka“ tak z trhu pomalu mizí, což je vidět i na posilování eura vůči dolaru
  • Pozornost nyní poutá možnost státního bankrotu Ruska
  • Již zítra (ve středu 16. 3.) nastane splatnost úroků na ruském zahraničním dluhu ve výši přibližně 117 milionů dolarů
  • Ruská vláda avizovala, že úroky sice hodlá řádně splácet, ovšem v ruských rublech, nikoliv právě v dolarech, což je v rozporu s podmínkami splácení
  • Pokud Rusko nezaplatí, nebo zaplatí v rublech, po vypršení 30 denní „grace period“ se jedná o platební neschopnost a defacto o oficiální státní bankrot

 

 

  • Celkově se jedná o dluh 150 mld. USD emitovaných v cizí měně (většinově v USD, částečně v EUR)
  • Rusko má dluhy na státních dluhopisech, ale také dluhy společností jako Gazprom, Sberbank, Lukoil
  • Pravděpodobnost, že k ruskému státnímu bankrotu v letošním roce skutečně dojde, trhy momentálně vyčíslují na cca 70 %
  • Ani pokud by k němu došlo, nebude se jednat o dostatečně silný otřes, aby způsobil krizi na globálním finančním trhu
  • K Ruskému dluhu mají expozici velké investiční společnosti včetně BlackRock, Ashmore Group, Capital Group, Fidelity.
  • Rusko již zbankrotovalo v roce 1998, kdy nedostálo svým závazkům denominovaným v rublech. Jednalo se tak spíše o „domácí“ bankrot
  • Posledním případem, kdy Rusko zbankrotovalo „mezinárodně“, byl rok 1917, kdy nastupující Bolševici odmítli splácet dluhy předchozího, tedy ještě carského ruského režimu

Přehled 14. března

  • Cena zemního plynu na trhu pokračuje v poklesu, což reflektuje optimismus trhu ohledně možné deeskalace konfliktu na Ukrajině
  • Do nového týdne vstupuje plyn v okolí 120 eur/MWh oproti pátečním 135
  • V dosud nejžhavější fázi tržní reakce přitom plyn stál dokonce přes 300 euro
  • Před začátkem aktuální krize pak byla cena v okolí 75 euro
  • Zlevňuje i ropa, která se dostala k 104 dolarům za barel, oproti vrcholu z minulého týdne tak ztratila již téměř 20 %
  • Uklidnění prospívá i české koruně, která se dostala pod hranici EUR/CZK 25,00
  • Roste naopak výnos amerického 10-letého dluhopisu, který se již dostal nad předkrizovou úroveň, když dosáhl 2,1 %
  • Kromě energetických surovin upozorňuje agentura Bloomberg na skutečnost, že závislost na trojici zemí zapojených do konfliktu (Rusko, Běloruska, Ukrajina), je v některých regionech významná i v jiných komoditách. Jako příklady ukazuje dovoz niklu do Finska (90 %), pšenice do Egypta (86 %) či hnojiv do Brazílie

Přehled 11. března - Válečná stagflace – máme se jí bát?

  • Stagflace značí kombinaci stagnace ekonomiky a vysoké inflace
  • Tento souběh negativních jevů je nebezpečný hlavně tím, že na něj lze jen obtížně reagovat hospodářskou politikou
  • Nejznámější epizodou stagflace bylo období ropných šoků ze 70. let 20. století
  • Aktuální zdražování komodit dosud ani zdaleka nedosahuje tehdejší intenzity
  • Lze tak sice očekávat další růst inflace, ovšem riziko zastavení ekonomického růstu nepovažujeme za pravděpodobné
  • Pokud nedojde k dalšímu vyhrocení geopolitické situace, obavy ze stagflace aktuálně nesdílíme

Termín „stagflace“ zavedl do ekonomického slovníku britský poslanec Iain Macleod v roce 1965, když hodnotil nevalné vyhlídky tehdejší ekonomiky. Jedná se o kombinaci slov „stagnace“ – tedy nízkého či žádného ekonomického růstu – a „inflace – tedy nárůstu cenové hladiny. Aniž to mohl pan Macleod tušit, tento termín se globálně prosadil v 70. letech 20. století, kdy právě souběh těchto dvou neblahých jevů zasáhl celý západní svět.

Samotná skutečnost, že se v ekonomice objeví dva či více nepříznivých fenoménů zároveň, by patrně nestačila pro ustálení celého nového pojmu, který je popisuje. Stagflace je ovšem mimořádná tím, že spojuje jevy, které v ekonomické teorii mají spíše protichůdnou pozici. Za normálních okolností totiž inflace naopak doprovází období ekonomického růstu, kdy rostoucí spotřeba snižuje nezaměstnanost a pohání růst cen. Problém pak stagflace představuje hlavně pro hospodářskou politiku, která na ni obtížně reaguje. Zpřísnění politiky – tedy zvýšení sazeb centrální bankou či omezení výdajů ze strany státu – totiž sice pomáhá v boji s inflací, zároveň ovšem dále ochlazuje již tak chatrný výkon ekonomiky.

Typickou příčinou stagflace bývají negativní nabídkové ekonomické šoky. Může se jednat například o nečekané a dramatické omezení dostupnosti významných komodit na světových trzích. To byl i případ té nejznámější stagflační epizody ze 70. let, kdy vlivem embarga na vývoz ropy narostla její cena během krátkého období až trojnásobně. To vedlo nejen ke zdražování zboží a služeb na ropu nějakým způsobem navázaných – tedy prakticky všech – ale i k útlumu aktivity firem, které pod tlakem rostoucích nákladů sahaly k odstávkám, propouštění, či rovnou úpadkům. Zvýšené výdaje domácností spojené s dražší ropou pak snižovaly jejich koupěschopnost, což recesi dále prohlubovalo.

S obdobím 70. let má dnešní situace společný právě rychlý a nečekaný růst cen energetických surovin. Ani ten ovšem ještě zdaleka nedosahuje tehdejších úrovní, když například spotové ceny ropy v bezprostřední reakci na ruskou invazi poskočily zhruba o 40 % a tento růst následně korigovaly k aktuálním cca 15 %. Již z tohoto srovnání vyplývá, že intenzita aktuálního šoku je násobně nižší, než byla ta ze 70. let. Zároveň platí, že se mezi tehdejší dobou a dneškem dramaticky snížila samotná závislost světové ekonomiky na ropě. Zatímco v 70. letech vyžadovala tvorba 1000 dolarů HDP přibližně jeden celý barel ropy, dnes se nacházíme zhruba na polovině této hodnoty. Tato skutečnost dále významně snižuje riziko stagflačního scénáře.

Zatímco trh s ropou tak v historickém srovnání příliš důvodů k obavám nezavdává, v některých jiných ohledech dnešní situace riziko stagflace zvyšuje. Růst cen totiž tentokrát nepotkal jen trh s ropou, ale týká se i dalších komodit. Ukrajina patří mezi významné světové producenty zemědělských plodin – typicky obilovin – a z celého regionu přichází i nezanedbatelné množství (drahých) kovů. I na těchto trzích jsme tak byli svědky významného zdražování, když například spotové ceny pšenice narostly o přibližně 60 %, aby následně tento růst korigovaly do okolí 40 %. Ani v tomto případě se ovšem intenzita zdražování ani vzdáleně nepřiblížila šokům srovnatelným se 70. lety.

Nelze opomenout ani skutečnost, že se západní svět se zvýšenou inflací potýkal již před vypuknutím válečného konfliktu. V důsledku omezení během pandemie koronaviru, nahromaděné poptávky z lockdownů, expanzivní hospodářské politiky, a ucpaných dodavatelských řetězců, byla západní inflace na vzestupu a dosahovala varovných úrovní již v závěru roku 2021. To ovšem může být paradoxně částečně výhodou, jelikož jsme si část šokového zdražení již „odbyli“ během post-pandemického oživení, a v některých sektorech – například u kontejnerové dopravy – nyní lze naopak očekávat postupný návrat do normálu, spojený s ochlazováním inflačních tlaků. Naopak rizikem plynoucím z předchozího delšího období zvýšené inflace by mohla být ztráta důvěry obyvatel ve schopnosti centrálních bank a následný růst inflačních očekávání. Ta v nedávné době sice podle dostupných dat skutečně vzrostla, nicméně ani vzdáleně neukazují na vyloženě alarmující hodnoty, jako spíše na předpoklad uklidnění na horizontu jednoho či dvou let.

Současná situace – byť bude jednoznačně mít pro-inflační charakter – zatím nehrozí přerůst ve druhý nezbytný definiční prvek stagflace, tedy zmrazení hospodářského růstu. Zde naopak nadále existuje potenciál dohánění pandemického útlumu. A ačkoliv část spotřeby, která původně měla směřovat do evropských ekonomik a podpořit jejich růst, bude nově nuceně mířit do vyšších výdajů za energie, hrozba recese je podle nás (i většiny dalších analytických institucí) momentálně spíše nepravděpodobná.

Závěr

Stagflace, jako rizikový fenomén známý z ekonomické historie, má se současnou situací společný pouze rychlý růst cen některých komodit. Jeho dosavadní dynamika ovšem ani vzdáleně nedosahuje intenzity nutné pro vyvolání ekonomické recese. Ačkoliv tak lze předpokládat delší období zvýšené inflace, druhá polovina termínu „stagflace“ – tedy ekonomická stagnace – momentálně podle nás nehrozí. To mimo jiné uvolňuje ruce vládám i centrální bankám, aby se zvýšenou inflací mohly bojovat standardními nástroji hospodářské politiky a aby inflaci dostaly v dohledné době pod kontrolu. Vzhledem k nejistému budoucímu vývoji války na Ukrajině pochopitelně nelze vyloučit další zhoršení ekonomického klimatu. Že by ovšem bylo tak výrazné, aby spustilo skutečnou stagflaci, považujeme v této chvíli za nepravděpodobné.

Přehled 10. března

ECB

  • Sazby po dnešním zasedání zůstávají nezměněné
  • Pandemický program nákupů aktiv PEPP skončí v souladu s předchozím plánem v březnu 2022
  • Zrychlí se naopak proces tlumení programu APP, k jeho ukončení by mohlo dojít již ve třetím čtvrtletí letošního roku 
  • Došlo ke změně formulace výhledu na případné první zvýšení sazeb, které nově může nastat „nějaký čas po“ skončení programu APP (předchozí formulace zněla „krátce po“ skončení programu APP)
  • Odhad růstu ekonomiky eurozóny pro rok 2022 byl upraven směrem dolů, a to na 3,7 % (dříve 4,2 %), v roce 2023 pak na 2,8 % (dříve 2,9 %)
  • Prognóza inflace byla zvýšena pro rok 2022 na 5,1 % (dříve 3,2 %), pro rok 2023 pak na 2,1 % (dříve 1,8 %)
  • Navzdory mimořádným aktuálním inflačním tlakům – které ECB interpretuje jako důsledek zdražování energií – počítá centrální banka s tím, že se evropská inflace na střednědobém horizontu ustálí v blízkosti 2% cíle

 

Goldman Sachs

  • Společnost ve své nové prognóze z dnešního dne očekává ve druhém čtvrtletí letošního roku pokles ekonomiky eurozóny doprovázený růstem inflace až k 8 %
  • Důvodem jsou primárně raketově zdražující energie, které mohou vést k výpadkům výroby a poklesu disponibilních příjmů obyvatel
  • Za celý rok 2022 společnost očekává inflaci v eurozóně na úrovni 6,8 %
  • Výhled růstu HDP naopak prošel revizí směrem dolů a nově činí 2,5 namísto předchozích 3,9 %
  • Prognóza je přitom zatížena mimořádnou nejistotou a opírá se o předpoklady dalšího vývoje válečného konfliktu na Ukrajině
  • V nepříznivém scénáři by letošní růst HDP mohl poklesnout až k 1,4 %

Přehled 9. března

Makroekonomický komentář hlavního ekonoma Cyrrus, Víta Hradila

USA

  • Revidujeme odhad růstu amerického HDP pro letošní rok z původních 3,5 % na 3,2 %
  • Nově očekáváme americkou inflaci za rok 2022 okolo 6,7 %
  • Politika Fedu se dle nás nezmění a stále očekáváme 5-6 hiků

EU

  • Zhruba 45 % dováženého plynu a 25 % dovážené ropy je z Ruska
  • EU oznámila záměr snížit svojí závistlost na ruských energetických surovinách o dvě třetiny do konce roku 2022
  • Snižujeme odhad růstu HDP eurozóny pro letošní rok ze 4,4 % na 3 %
  • Zvyšujeme inflační výhled ze 4,2 % na 5,8 %
  • Od ECB očekáváme pokračování ve stávající rétorice, tzn. zejména utlumování nákupů aktiv a výhledově první možné zvýšení sazeb na konci roku

 

 

 

Česká republika

  • Dovoz ani vývoz ve vztahu k Ruské federaci není nijak signifikatní a neohrožuje tak českou hospodářskou stabilitu
  • Výhled růstu HDP musíme snížit i v tomto případě, a to z 2,8 % na 2,2 %
  • Dražší komodity se projeví i v inflaci, proto letos očekáváme průměrnou inflaci na úrovni 10,7 %
  • ČNB na nejbližších zasedání pravděpodobně dokončí serii zvyšování sazeb na úrovni 5 % (2T Repo)

Stáhnout kompletní komentář v PDF

Analýza zaměřená na nejdůležitější sektory v USA a EU plus výhled

Naši analytici si připravili přehlednou, bodově zpracovanou analýzu jednotlivých segmentů v USA a EU včetně určitého výhledu na budoucí možné směřování daných odvětví. Analýza pokrývá vše důležité - od bankovního sektoru, přes obnovitelné zdroje, průmysl (včetně zbrojního), až po cestovní ruch nebo luxusní značky.

 

Stáhnout analýzu v PDF

Přehled 8. března

  • Pozornost se aktuálně na trzích točí zejména kolem komodit a dění na komoditním trhu
  • V uplynulých dnech posiluje zejména ropa, plyn nebo pšenice
  • Cena ropy (Brent) přesáhla hranici 130 USD za barel
  • Ropa posiluje zejména po zprávách, že USA a Velká Británie uvalí ban na ruskou ropu
  • Rusko také hrozí Evropě zastavení dodávek plynu skrze Nord Stream 1, jako odvetu za vyostřenou rétoriku a ukončení projektu Nord Stream 2 ze strany Německa

REPowerEU

  • Evropská komise dnes představila plán na snížení komoditní závislosti na Rusku a nový přístup k energetické politice v EU
  • Podle EK nová geopolitická realita a realita trhu s energií vyžaduje, aby byl drasticky urychlen přechod na čistou energii a zvýšena energetická nezávislost Evropy
  • Plán se jmenuje REPowerEU a díky němu by měla být Evropa nezávislá na ruských komoditách do roku 2030
  • Plán stojí na dvou hlavních pilířích - vybudování kapacit na LNG, většímu důrazu na biometan a vodík
  • Cílem je také snížení fosilních paliv = větší tlak na výstavbu obnovitelných zdrojů v Evropě (solární panely, větrné elektrárny)
  • Evropské země budou mít také povinnost naplnit zásobníky na plyn z 90 % k 1. říjnu každého roku

 

 

Přehled 1. března

  • Západ uvalil na Rusko dosud nejtvrdší sankce
  • Německo vytvoří vojenský fond (100 mld EUR) a zvýší výdaje na zbrojení na minimálně 2 % HDP 
  • Historie nás učí, že vliv geopolitického rizika na akciové trhy má většinou omezené trvání v řádu týdnů (viz analýza v PDF níže)
  • Propojení Ruska a západu je zejména přes komoditní trhy, očekáváme růst inflace
  • Česká koruna oslabuje, od vypuknutí konfliktu posílil dolar vůči koruně o více než 3 %

Doporučujeme

  • Panicky neměnit složení portfolia
  • V případě nákupů se zaměřit na americké akcie, rozhodně se vyhnout rozvojovým trhům
  • Produkty s garancí návratnosti kapitálu jsou momentálně nejlepším prvkem v investičních portfoliích

Stáhnout celou analýzu v PDF

Přehled 24. února

  • Averze k riziku roste - ztrácí akcie, klesají dluhopisové výnosy, posiluje zlato a dolar; stoupá cena komodit
  • Historie nás učí, že vliv geopolitického rizika na akciové trhy má většinou omezené trvání v řádu týdnů (viz analýza v PDF níže)
  • Propojení Ruska a západu je zejména přes komoditní trhy, očekáváme růst inflace
  • Česká koruna oslabuje stejně jako všechna ostatní riziková aktiva. Umazání ztrát může trvat 3 měsíce

Doporučujeme

  • Panicky neměnit složení portfolia
  • V případě nákupů se zaměřit na americké akcie, rozhodně se vyhnout rozvojovým trhům
  • Produkty s garancí návratnosti kapitálu jsou momentálně nejlepším prvkem v investičních portfoliích

Stáhnout celou analýzu v PDF

Situaci pro vás nadále monitorujeme a budeme vás průběžně informovat.

Zobrazit celý disclaimer

Přehled 25. srpna

  • Podle odhadu společnosti Capital Economics by Rusko dokázalo vydržet zastavení vývozu zemního plynu do Evropy po dobu až jednoho roku bez dramatických dopadů na jeho ekonomiku. Snížené dodávky – například na stávající úrovni odpovídající 20 % kapacity – pak ještě výrazně déle, jelikož pokles objemu je kompenzován dramaticky vyššími cenami
  • Na nadcházejícím summitu zástupců členských zemí Evropské unie pro zahraniční politiku bude Česko jako předsedající země patrně navrhovat znesnadnění přístupu občanů Ruska ke krátkodobým vízům do Evropy, namísto kompletního zastavení jejich vydávání. Jednalo by se o kompromisní řešení, když část států – převážně těch geograficky bližších Rusku – požaduje tvrdší přístup, který se ovšem nesetkává s pochopením mimo jiné u Německa, ale i zástupců samotné EU či nově Bulharska
  • Drama na evropských energetických trzích dále eskaluje. Cena zemního plynu od dnešního rána narostla o dalších téměř 7 %, překonala hranici 300 EUR/MWh a aktuálně se nachází poblíž 311 EUR/MWh. Kromě dosavadních problémů se nově přidala i rostoucí konkurence z Asie, kde se zemního plynu také nedostává, což vede k přetahování o dodávky LNG

Přehled 24. srpna

  • Cena zemního plynu v Evropě po včerejším dočasném uklidnění opět zamířila směrem nahoru a od rána si již stačila připsat zhruba 7 %. K ohlášené třídenní odstávce plynovodu Nord Stream 1 se přidaly informace o odkladu uvedení vývozního terminálu na LNG v americkém Texasu do provozu. Ten měl být po nedávné havárii opětovně spuštěn během října, ovšem nově se počítá až s listopadem. Nepříznivé signály přicházejí i z Norska, kde v průběhu podzimu budou probíhat plánované údržbářské práce na plynovodní síti a podle všeho se k nim přidávají i další, neplánované

Přehled 23. srpna

  • Cena zemního plynu v Evropě dnes prochází mírnou korekcí, když od rána ztratila zhruba 3,8 % a momentálně se drží poblíž 266 EUR/MWh. Ani zdaleka tak ovšem neodmazala nedávný raketový nárůst, když ještě před měsícem činila „pouze“ 200 EUR/MWh

Přehled 22. srpna

  • Německý ministr hospodářství Robert Habeck znovu veřejně zdůraznil nutnost úspory energií, jelikož považuje za pravděpodobné, že Rusko dále sníží dodávky zemního plynu do Evropy. Za nezbytné tak považuje snížení spotřeby této suroviny o 20 %
  • Vysoký představitel Evropské unie pro zahraničního politiku Josep Borrell se vyslovil proti návrhům na plošné pozastavení vydávání víz do Evropy ruským cestovatelům. Za adekvátnější reakci považuje selektivní opatření. Toto téma bude dále diskutováno na summitu EU v Praze
  • Drama na evropských trzích s energiemi pokračuje. Cena zemního plynu v reakci na informaci o další odstávce plynovodu Nord Stream 1, který má být mimo provoz po dobu tří dnů na přelomu srpna a září, narostla za uplynulé tři dny o 24 %, cena elektřiny pak o téměř 30 %. Trhy tak evidentně vyjadřují obavu, že škrcení dodávek ruského plynu do Evropy bude pokračovat

Přehled 19. srpna

  • Vláda Estonska trvá na celoevropském zákazu cestování ruských občanů do EU. Pokud tento návrh nezíská podporu, je Estonsko připraveno zákaz zavést alespoň samostatně v rámci své jurisdikce
  • Prezidenti Ruska i Čína se údajně plánují zúčastnit summitu zemí G20, který se koná v listopadu. V tomto smyslu se alespoň vyjádřil prezident Indonésie, která toto setkání hostí. Bylo by to poprvé od začátku ruské invaze na Ukrajinu, kdy se lídři západních zemí osobně potkají s ruským prezidentem
  • Cena zemního plynu v Evropě zůstává na rekordních úrovních. Dnes ovšem vykazuje alespoň mírné známky uklidnění, když během odpoledne zůstávala na ranních hodnotách

Přehled 18. srpna

  • Dodávky zemního plynu z Ruska zůstávají stabilní, byť na výrazně omezených úrovních. Na evropském trhu s touto komoditou ovšem pokračuje dramatická situace, když cena od dnešního rána narostla o další více než 4 %. Jedná se patrně o důsledek pokračujícího horkého počasí, které klade nároky na výrobu elektřiny pro chlazení a zároveň komplikuje lodní dopravu uhlí a jiných paliv do elektráren. Tím se zvyšuje tlak na elektrárny plynové a tedy i cenu plynu

Přehled 17. srpna

  • Podle šéfa Bundesnetzagentur – tedy správce německých rozvodných sítí – by i při uskutečnění avizované ambice na 95% naplněnost zásobníků zemního plynu v případě kompletního zastavení ruských dodávek tyto zásoby Německu stačily pouze na dva až dva a půl měsíce topné sezony při plném provozu domácností i firem bez omezení. Právě mety 95 % do listopadu přitom podle něj bude těžké vůbec dosáhnout
  • V Německu pod tlakem energetické krize sílí podpora prodloužení provozu posledních tří jaderných elektráren, které podle stávajícího plánu mají ukončit svou činnost v letošním roce. Tento krok by případně vyžadoval i změnu legislativy a musel by tak být schválen parlamentem

Přehled 16. srpna

  • Ruský dodavatel zemního plynu Gazprom v první polovině srpna zaznamenal první meziměsíční nárůst exportovaného objemu od března tohoto roku. Do té doby jasně převažoval efekt poklesu či stagnace vývozu do Evropy. Nejnovější vývoj tak patrně naznačuje zvýšený odběr ruského zemního plynu ze strany Číny. Dlužno ovšem podotknout, že infrastruktura mezi Ruskem a Čínou momentálně ani zdaleka neumožňuje nahrazení evropských trhů těmi asijskými
  • Cena zemního plynu na evropském trhu po včerejším dramatickém nárůstu pokračovala ve stejném směru i dnes, ovšem během odpoledne došlo k obratu a cenové korekci. Momentálně se tak nacházíme zhruba 2 % nad ranní úrovní

Přehled 15. srpna

  • Ruský dodavatel zemního plynu Gazprom si ani na měsíc září nezarezervoval dodatečnou kapacitu v plynovodu, který vede přes Ukrajinu do Evropy. Stalo se tak třetí měsíc v řadě
  • Německo od října zavádí dodatečnou daň na dodávky zemního plynu domácnostem ve výši 2,42 centů za kilowatthodinu. Smyslem tohoto opatření je, aby i běžní spotřebitelé vypomohli ekonomice sužované nedostatkem zemního plynu
  • Cena zemního plynu v Evropě opět zamířila vzhůru. Jedná se o důsledek horkého počasí, které způsobuje vysychání evropský řek. Právě po nich se totiž standardně dopravuje velká část jiných komodit využívaných pro výrobu elektřiny – například uhlí – což zvyšuje poptávku plynových elektráren. Od dnešního rána tak evropský zemní plyn zdražil o závratných 11,5 %

Přehled 12. srpna

  • Ruský Národní depozitář podal žalobu k Soudnímu dvoru Evropské unie, ve které napadá své zahrnutí do sankčního režimu a požaduje jeho zrušení
  • Ruská společnost Transneft uvedla, že všechny poplatky za tranzit ropy přes území Ukrajiny již byly uhrazeny a ropovodem Družba by tak nyní měly pokračovat dodávky do všech dotčených zemí, tedy Maďarska, Slovenska i Česka
  • Česká republika, která aktuálně předsedá Evropské unii, se podle vyjádření ministra zahraničí Lipavského staví pozitivně k návrhu na omezení vydávání víz ruským občanům cestujícím do EU. Tento návrh, který původně vzešel z pobaltských zemí, ovšem pravděpodobně narazí na nevoli jiných států. Například německý kancléř Scholz se již nechal slyšet, že jej nepodporuje
  • Západoafrický Senegal nově předpokládá, že by již ve druhé polovině roku 2024 mohl být schopen zahájit dodávky zemního plynu do Evropy. Dosud se spekulovalo, že to nebude možné dříve, než v roce 2027

Přehled 11. srpna

  • Ropovod Družba sice již podle dostupných informací opět dodává ruskou ropu do Maďarska a Slovenska, nikoliv však do České republiky. Ta musela najít způsob, jak uhradit svou část tranzitních poplatků Ukrajině. To se zřejmě již podařilo a obnovení dodávek se čeká v řádu dní

Přehled 10. srpna

  • Ropovodem Družba do střední Evropy - konkrétně do Česka, Slovenska a Maďarska - opět proudí ruská ropa. Tok byl přerušen před několika dny, jelikož poplatek za tranzit, který platí ruská strana té ukrajinské, nebyl zpracován kvůli platným západním sankcím. Situaci tak vyřešila maďarská rafinérská společnost MOL, která poplatek uhradila. Cena ropy Brent v návaznosti od dnešního rána odepsala přibližně 2 %
  • Poměrně výrazně dnes naopak zdražuje zemní plyn, jehož cena na evropské burze od rána narostla o 7,5 %

Přehled 9. srpna

  • Ropovodem Družba přestala 4. srpna proudit ropa z Ruska do střední Evropy. Právě touto cestou se přitom ropa dostávala do České republiky, Slovenska či Maďarska. Podle dostupných informací je příčinou neuhrazení poplatku za transit, který standardně platí ruská strana Ukrajině, přes jejíž území ropovod vede. Podle Ruska byla platba sice odeslána, ovšem kvůli západním sankcím nebyla provedena, v důsledku čehož měla Ukrajina transit zablokovat. Zástupci maďarských a slovenských rafinérií již avizovali, že jsou ochotni přepravní poplatky sami uhradit a jednají o možnostech, jak toto provést. Na samotné ceně ropy Brent tato událost způsobila růst přibližně o procento a ta se tak aktuálně nachází těsně pod hranicí 98 dolarů za barel
  • V poklesu naopak pokračuje evropská cena zemního plynu, která jen za poslední tři dny odepsala 4,5 %. Jde o projev pokračujícího úspěšného plnění evropských zásobníků navzdory nadále výrazně omezeným dodávkám této komodity z Ruska

Přehled 8. srpna

  • Cena evropského zemního plynu si dnes prochází poměrně dynamickým vývojem, když během dopoledne narostla o 3 procenta a následně zamířila opačným směrem, když odepsala procenta 4. Aktuálně se tak nachází o zhruba 1,7 % pod ranní otevírací hodnotou. Důvodem výkyvů jsou protichůdné informace z oblasti evropské energetiky. Trhy nejprve vystrašila zpráva o nutnosti provedení neplánovaných udržovacích prací na norských nalezištích, což znamená menší dodávky z této severské země. Nepomohla ani předpověď počasí, která pro evropský kontinent věstí další vlny zvýšených teplot, což znamená zvýšené nároky na ochlazovací systémy a komplikace s provozem některých zdrojů elektrické energie. V opačném směru následně zapůsobila statistika naplňování evropských zásobníků, které se podařilo navýšit na 72 %, tedy v souladu s dlouhodobým průměrem, navzdory omezeným dodávkám z Ruska
  • Ruská centrální banka zavedla půlroční omezení na možnost nakládání s aktivy drženými vlastníky z „nikoliv přátelských“ zemí. Smyslem je zamezit kličkám, kterými se někteří z nich měli snažit těchto aktiv v Rusku zbavovat
  • Agentura Moody’s zhoršila výhled ratingu České republiky z neutrálního na negativní. Samotný rating Česka tak zůstává nezměněn, ovšem podle agentury je nyní v budoucnu pravděpodobnější jeho zhoršení, nežli zachování. Důvodem jsou rizika spojená s možným zastavením dodávek ruského zemního plynu do Evropy a z něj vyplývající omezování průmyslových aktivit, ochlazení ekonomiky a rostoucí vládní výdaje

Přehled 5. srpna

  • Podle plánu na obnovení vývozu ukrajinských obilovin dnes tamní přístavy opouští další tři nákladní lodě. Export nadále běží ve zkušebním režimu, který má za cíl ověřit, zda dohoda pod patronátem OSN skutečně funguje
  • Zisk maďarské rafinerské společnosti Mol ve druhém čtvrtletí letošního roku narostl téměř o 100 %. Jedná se o důsledek propadu ceny ruské ropy, kterou mnohé západní společnosti v reakci na ruskou invazi odmítly odebírat. Mol se jí ovšem nebrání a její levné nákupy mu tak umožňují navyšovat marže
  • Ruský prezident Putin vydal nařízení, které omezuje možnosti firem z oblasti energetiky a bankovnictví se zahraniční účastí opustit ruský trh. Nařízení má platit do konce roku a klade si za cíl hájit „národní zájem“
  • Cena zemního plynu v Evropě během dneška mírně poklesla, konkrétně o zhruba 1,5 %. Stále se ovšem nachází o 12 % výše, než ještě před měsícem

Přehled 4. srpna

  • Přistoupení Finska a Švédska do Severoatlantické aliance drtivou většinou schválil americký senát. Tyto dvě země se k tomuto kroku rozhodly v reakci na ruskou invazi Ukrajiny
  • Drama okolo turbíny pro plynovod Nord Stream 1 nabývá čím dál bizarnějších rozměrů. Rusko nyní trvá na tom, že nezbytně potřebuje dokumenty potvrzující, že tato turbína nepodléhá západním sankcím, poté by ji údajně „velmi rádo“ převzalo. Nově navíc zmiňuje nutnost oprav na dalších třech turbínách, což po zkušenostech s tou první téměř jistě znamená další libovolně dlouho trvající překážky bránící normalizaci dodávek
  • Dobré zprávy dnes dorazily ze Spojených států. Exportní terminál na LNG v Texasu, který je mimo provoz kvůli nedávné explozi, by se měl vrátit do plného nasazení již začátkem října. Tím bude navýšena vývozní kapacita amerického zemního plynu do Evropy

Přehled 3. srpna

  • Německý kancléř Scholz dnes navštívil závod společnosti Siemens Energy AG, kde se nachází legendární turbína pro plynovod Nord Stream 1. Scholz se vedle dotyčné turbíny i nechal vyfotit a zopakoval, že tato je opravena, plně funkční a připravena k transportu na místo určení, tedy zpět do Ruska. Mluvčí Kremlu reagoval prohlášením, že k převozu turbíny scházejí dokumenty potvrzující, že se na ni nevztahují západní sankce vůči Rusku. Toto tvrzení pak odmítá Německo, podle kterého žádné dodatečné dokumenty nejsou zapotřebí
  • Dodávky zemního plynu z Ruska do Evropy zůstávají stabilní, byť v objemu omezeném na 20 % dostupné kapacity. Plnění evropských zásobníků ovšem pokračuje a jejich stav aktuálně dosahuje zhruba 70 %, tedy stejně, jak bylo obvyklé v posledních 5 letech
  • Samotná cena zemního plynu na evropském trhu dnes vykázala několik výkyvů, ovšem momentálně se nachází zhruba 0,5 % pod svou ranní otevírací úrovní

Přehled 2. srpna

  • Export obilovin z Ukrajiny pod záštitou OSN bude podle agentury Bloomberg po pondělním úspěšném proplutí první nákladní lodi pokračovat po dobu nadcházejících dvou týdnů ve zkušebním režimu. Ten by měl zahrnovat vypravování maximálně tří lodí po každém z nově ustavených bezpečných koridorů denně. Pokud se tento provoz osvědčí, může objem vývozu dosáhnout až tří milionů tun měsíčně, a to na horizontu čtyř až šesti týdnů. Další vývoj ovšem zůstává zatížen významnou nejistotou, kterou by mohlo pomoci rozptýlit páteční setkání prezidentů Ruska a Turecka, které se právě exportu ukrajinské pšenice má také věnovat
  • Nejistý zůstává i výhled na další dodávky ruského zemního plynu do Evropy. Již nyní dramaticky snížený průtok plynovodem Nord Stream 1 dnes opět poklesl, když namísto dosavadních 20 doručoval pouze 18 % své kapacity. Cena této komodity na evropském trhu naopak narostla a od dnešního rána si připsala zhruba 2,5 %

Přehled 1. srpna

  • Podle mluvčího ruského prezidenta se kvůli západním sankcím objevují obtíže s údržbou turbín plynovodu Nord Stream 1, přičemž Rusko s jejich řešením nemůže významně pomoct. Jedná se o další ze série „technických“ zádrhelů, které podle ruských představitelů neumožňují navýšení dodávek zemního plynu do Evropy
  • První nákladní loď plná ukrajinské pšenice dnes nakonec skutečně opustila přístav a míří do Libanonu. Jedná se o výsledek dohody mezi Ukrajinou, Ruskem, OSN a Tureckem, která umožňuje bezpečný pohyb nákladu navzdory pokračující ruské invazi. Smyslem je zajistit dodávky potravin hlavně do rozvojových zemí
  • Cena zemního plynu v Evropě reagovala na dnešní zprávy opětovným růstem, když od rána přidala zhruba 4,5 %

Přehled 29. července

  • Ukrajinský prezident při své návštěvě v přístavním městě Oděsa prohlásil, že je jeho země připravena opětovně nastartovat export obilovin do světa, jakmile jí k tomu dá pokyn OSN. Právě Organizace spojených národů byla jedním z hlavních zprostředkovatelů dohody, která by vývoz měla umožnit
  • Podle analýzy společnosti Accenture by mohlo k uklidnění na evropském trhu se zemním plynem nakonec paradoxně přispět právě to, že ruský plyn bude čím dál více přesměrováván do Asie, primárně pak do Číny. Ta tak bude ztrácet motivaci k nakupování zkapalněného zemního plynu, ke kterému se naopak nyní upínají evropské naděje
  • Cena zemního plynu na evropské burze během dneška pokračovala v poklesu a od rána odepsala zhruba 4 %. Nadále ovšem platí, že ji nedávný vývoj ohledně omezování průtoku plynovodem Nord Stream 1 vyhnal nebezpečně vysoko, když se aktuálně nachází o téměř 30 % výše, než ještě před měsícem

Přehled 28. července

  • Mluvčí ruského prezidenta dnes opět vyjádřil „naději“, že chybějící turbína do plynovodu Nord Stream 1 bude brzy dopravena na místo určení. Zároveň potvrdil, že i další turbína bude vyžadovat péči opravářů
  • Cena zemního plynu v Evropě mírně korigovala včerejší růst. Nakonec se totiž nepotvrdily obavy, že kromě omezeného průtoku plynovodem Nord Stream 1, který funguje pouze na 20 % své kapacity, dojde i ke snížení dodávek transitem přes území Ukrajiny. Přesto zůstává zemní plyn v Evropě výrazně dražší, než ještě před několika dny

Přehled 27. července

  • Podle zástupců Turecka by export ukrajinských obilovin, který umožnila dohoda mezi Ukrajinou, OSN, Ruskem a právě Tureckem, mohl začít během jednoho týdne. Do konce roku by mělo být možné vyvézt až 25 milionů tun a tím zmírnit riziko nedostatku potravin v cílových – převážně rozvojových – zemích
  • V souladu s předchozím oznámením dnes ruský dodavatel zemního plynu Gazprom snížil průtok plynovodem Nord Stream 1 do Evropy na 20 % kapacity. Předběžná data o objednané kapacitě alternativní trasou přes Ukrajinu pak naznačují možný další pokles dodávek během čtvrtka
  • Samotná cena evropského zemního plynu během dneška krátkodobě narostla, ovšem záhy svůj pohyb korigovala a nyní je zpět na ranních úrovních. Jen za poslední tři dny ovšem právě vlivem zpráv z Ruska vykázala skok o více než 30 % a zůstává tak nejvýše od letošního března

Přehled 26. července

  • Cena zemního plynu v Evropě vzrostla na nejvyšší úroveň od března letošního roku a jen během dneška přidala zhruba 12 %. Navázala tak na včerejší růst o taktéž znatelných 10 %. Jedná se o reakci na signály z Ruska, které poměrně jasně ukazují, že se i v nejbližší době vždy najde další „technický problém“, kvůli kterému zůstanou dodávky plynovodem Nord Stream 1 do Evropy omezené. Nově by průtok měl být přiškrcen na 20 % a to počínaje středečním ránem
  • Podle agentury Bloomberg, která se odvolává na zdroje obeznámené se situací v Rusku, je společnost Gazprom – ruským státem ovládaný plynový gigant – ochotna a připravena pokračovat v omezování dodávek do Evropy i za cenu možných budoucích ušlých zisků
  • Ministři energetiky členských zemí Evropské unie na dnešním mimořádném jednání nalezli shodu nad opatřeními na úsporu plynu, která mají kontinent připravit na zimu s omezenými dodávkami. Podle plánu by jednotlivé státy měly dobrovolně snížit svou spotřebu o 15 %. V případě nouze – tedy například při kompletním ukončení ruských dodávek – by pak toto omezení mohla EU svým členům přímo nařídit, a to z rozhodnutí Evropské rady. Konečná podoba dohody ovšem nakonec zahrnuje i některé tolerovatelné výjimky. Přesto je výsledek jednání považován za úspěch a projev evropské soudržnosti, jelikož se k úsporám plynu nakonec zavazují i státy, které ruský plyn neodebírají a jsou tak ochotny se uskromnit ve prospěch jiných. Jedinou zemí, která zůstala v opozici, je Maďarsko

Přehled 25. července

  • Mluvčí Kremlu Peskov dnes sdělil novinářům, že jakmile dorazí chybějící turbína, proud zemního plynu skrz Nord Stream 1 bude pokračovat v objemu, který bude „technicky možný“. Zároveň přitom poznamenal, že Rusko nemá zájem na odříznutí Evropy od dodávek plynu, což se ovšem může změnit, „pokud bude Evropa pokračovat v zavádění sankcí a restrikcí“
  • Později v průběhu dneška oznámil ruský dodavatel plynu Gazprom, že od středy tohoto týdne dodávky zemního plynu do Evropy opět sníží, a to na 20 % kapacity plynovodu Nord Stream 1. Cena evropského plynu tak od dnešního rána stačila narůst o více než 10 %
  • Kyperská ministryně energetiky potvrdila, že považuje Evropu za perspektivního odběratele pro zemní plyn z její země. Ta má poměrně rozsáhlé, dosud netěžené, zásoby této komodity, přičemž těžba by zde měla být zahájena v roce 2027
  • Cena pšenice na světových trzích opět narostla v reakci na raketový útok proti ukrajinskému přístavnímu městu Oděsa. Právě z něj totiž měly podle dohody mezi OSN, Tureckem, Ukrajinou a Ruskem proudit obnovené dodávky z Ukrajiny. Nedávný útok ovšem opět oživil pochybnosti o životaschopnosti této dohody

Přehled 22. července

  • Dohoda mezi Ruskem a Ukrajinou ohledně umožnění exportu obilovin do – převážně – rozvojových zemí se podle dostupných signálů blíží finalizaci. Jednání se odehrávají pod patronátem Turecka a účastní se jej i zástupci OSN. Detaily dohody ovšem dosud nebyly zveřejněny
  • Ruská centrální banka snížila základní úrokovou sazbu z 9,5 na 8,0 % a ta se tak dostala pod předválečnou úroveň. Ruští bankéři ve světle očekávaného ochlazení ekonomiky vyhodnotili budoucí rizika jako spíše proti-inflační a svým následným krokem zaskočili trh, který takto výrazné uvolnění politiky neočekával
  • Cena zemního plynu v Evropě se dnes vrátila k růstu a od rána si připsala necelých 5 %. Jedná se zřejmě o důsledek pokračujících obav o další osud dodávek plynu prostřednictvím plynovodu Nord Stream 1

Přehled 21. července

  • Plynovodem Nord Stream 1 dnes po desetidenní pravidelné údržbě nakonec skutečně začal proudit plyn z Ruska do Evropy. Nenaplnily se tak obavy, že by Rusko přerušilo dodávky jako pokračování geopolitického konfliktu se Západem. Plynovod nicméně nadále funguje na 40 % své maximální kapacity a další budoucnost dodávek zůstává s ohledem na dostupná vyjádření ruských představitelů spíše nejistá
  • Turbína pro Nord Stream 1, která byla v posledních dnech žhavým evropským tématem, se po návratu z oprav v Kanadě momentálně nachází na území Německa. Podle tamních představitelů se čeká na doručení dokumentů z Ruska, nezbytných pro její odeslání

Přehled 20. července

  • Podle odhadu Mezinárodního měnového fondu by případné kompletní zastavení dodávek zemního plynu z Ruska znamenalo pro Německo nevratnou ztrátu 4,8 % HDP v průběhu let 2022 až 2024
  • Evropská unie vyzývá členské země, aby se pokusily snížit spotřebu zemního plynu během následujících osmi měsíců o 15 %. Jedná se o reakci na očekávané kroky Ruska, které podle předpokladů ani po dokončení údržbářských prací na plynovodu Nord Stream 1 a obdržení chybějící turbíny neobnoví na plnou kapacitu dodávky této komodity. V případě hrozícího akutního nedostatku zemního plynu by pak podle návrhu měla mít Evropská unie pravomoc omezení spotřeby přímo nařídit, namísto počátečního doporučení
  • Na klidu Evropanům nepřidal svými posledními vystoupeními ruský prezident Putin. Ten sice potvrdil, že se ve čtvrtek po desetidenní odstávce tok ruského plynu do Evropy obnoví, ovšem zdaleka ne v plném rozsahu. Naopak varoval, že pokud budou – Ruskem takto vnímané – obtíže s opravami turbín pokračovat, pak by se Evropa namísto nedávného využití plynovodu Nord Stream 1 na 40 % kapacity mohla dočkat pouze 20 %
  • Ani evropští obchodníci se zemní plynem si smíšené signály z Ruska neumějí jednoduše přebrat. Cena komodity tak během dneška nejprve vzrostla o 7 %, aby následně opět poklesla, a aktuálně se nachází 1 % pod svou otevírací ranní úrovní

Přehled 19. července

  • Ministr průmyslu a obchodu Jozef Síkela dnes informoval, že tuzemské zásoby zemního plynu v kombinaci se zajištěnými kapacitami LNG z Holandska dokáží v případě nouze pokrýt spotřebu ČR až do března příštího roku, tedy do konce zimy
  • Podle agentury Reuters, která se odvolává na dva zdroje obeznámené se situací, obnoví Rusko dodávky zemního plynu plynovodem Nord Stream 1 v souladu s plánem ve čtvrtek, tedy po dokončení pravidelné údržby. Nadále by ovšem měla být omezena jeho kapacita
  • Trh na tyto zprávy reagoval poklesem ceny evropského zemního plynu a ta tak za dnešek odepsala zhruba 2 %
  • Podle analýzy Mezinárodního měnového fondu by v případě zastavení dodávek zemního plynu do Evropy patřilo Česko spolu s Maďarskem a Slovenskem k nejhůře zasaženým ekonomikám. V základním scénáři by Česko ztratilo 4,1 % HDP, v případě solidárního sdílení nákladů v rámci EU pak o 2,6 %

Přehled 18. července

  • Ruský dodavatel zemního plynu Gazprom si neobjednal dostupnou dodatečnou kapacitu pro přepravu plynovodem přes Ukrajinu na měsíc srpen
  • Evropská unie se dohodla s Ázerbájdžánem na zdvojnásobení dodávek zemního plynu v příštích několika letech
  • Podle odhadu Evropské komise by případné zastavení dodávek zemního plynu z Ruska do Evropy způsobilo za předpokladu standardního průběhu zimy ztrátu zhruba 0,6 až 1,0 % HDP celé Evropské unie. Pokud by se podařilo preventivně snížit spotřebu úspornými opatřeními, šlo by „pouze“ o 0,4 %. V případě nadprůměrně chladné zimy by pak škody mohly dosáhnout až 1,5 % HDP
  • Německý obchodník se zemním plynem Uniper obdržel od ruského dodavatele, společnosti Gazprom, notifikaci o tom, že jsou dodávky komodity omezovány kvůli „zásahu vyšší moci“, čímž by se za toto zbavoval odpovědnosti. Německá strana to odmítá
  • Turbína k plynovodu Nord Stream 1 je již na cestě z Kanady, kde na ní probíhaly opravy. Do Ruska by se tak měla dostat zhruba za týden. Právě chybějící turbínou dosud ruská strana vysvětlovala omezení průtoku plynu do Evropy na 40 % kapacity
  • Cena zemního plynu na evropském trhu během dneška klesá a dosud odepsala zhruba 2 %

Přehled 15. července

  • Evropská unie údajně připravuje další, v pořadí již sedmý, sankční balíček namířený vůči Rusku ve snaze jej přimět k ukončení invaze na Ukrajinu. Podle dosud neoficiálních informací by měl zahrnovat restrikce na obchod se zlatem, strojírenskými produkty a pohyb padesáti konkrétních osob. Zároveň by mělo dojít ke zpětnému zpřesnění některých dosud uvalených sankcí a to tak, aby nedopatřením nepůsobily obtíže v oblastech, které nebyly cílem – typicky tedy u základních životních potřeb či potravin. Momentální ambicí by podle všeho mělo být představení nového balíčku v průběhu příštího týdne. Informace o přípravách sedmého balíčku sankcí ovšem záhy popřel místopředseda Evropské komise Maroš Šefčovič, podle kterého se jedná pouze o úpravy sankcí dosavadních
  • Německý obchodník se zemním plynem Uniper oznámil, že začal využívat rezervy z plynových zásobníků, aby dokázal uspokojit poptávku svých zákazníků. Zásoby se přitom dosud podařilo naplnit jen přibližně na 65 % jejich kapacit, přičemž právě proces doplňování narazil na omezení dodávek ze strany Ruska. Původní záměr Německa byl vstupovat do nadcházející topné sezony se zásobníky naplněnými na 90 %. Pravděpodobnost dosažení tohoto cíle přitom každým dnem klesá
  • Cena zemního plynu v Evropě se již druhým dnem v řadě snižuje, když od dnešního rána odepsala necelá 4 %. Oproti situaci před začátkem války na Ukrajině ovšem zůstává vyšší o úctyhodných 130 %
  • Podle agentury Moody’s se Bělorusko ocitlo ve stavu bankrotu, když nezaplatilo držitelům dolarových dluhopisů splátku kuponů, a to ani po uplynutí dvoutýdenní nápravné lhůty. Namísto dolarů se investoři dočkali splátky v běloruských rublech, což pochopitelně neocenili. Podle agentury je přitom vysoce pravděpodobné, že se podobná situace bude opakovat i v nejbližší budoucnosti

Přehled 14. července

  • Ruská společnost Gazprom – klíčový dodavatel zemního plynu do Evropy – ve svém včerejším vyjádření uvedla, že podle ní nelze spolehlivě zaručit, že se plynovod Nord Stream 1 po probíhající pravidelné údržbě podaří uvést zpět do plného provozu, jelikož dosud není vyjasněná situace kolem navrácení turbíny, která zůstala vlivem sankcí zaseklá v Kanadě. Právě Kanada pro tento účel přitom již udělila výjimku ze sankcí a navrácení turbíny Rusům by tedy nemělo nic stát v cestě
  • Francouzský prezident Macron v televizním rozhovoru prohlásil, že by se jeho země měla preventivně připravovat na eventualitu kompletního zastavení dodávek zemního plynu z Ruska

Přehled 13. července

  • Itálii se od začátku války na Ukrajině podařilo snížit svou závislost na dovozu ruského plynu ze 40 na současných 25 %. Podařilo se to díky nacházení alternativních zdrojů, mezi které patří hlavně Alžírsko
  • Podle agentury Bloomberg, která se odvolává na neveřejný dokument z dílny Evropské komise, se Evropská unie intenzivně připravuje na variantu kompletního ukončení dodávek zemního plynu ze strany Ruska
  • Cena zemního plynu na evropském trhu během dneška narostla o dalších zhruba 5 %

Přehled 12. července

  • Evropská komisařka pro energetiku Kadri Simsonová dnes apelovala na státy EU, aby již během léta nabádaly spotřebitele k úsporám energií, což by mohlo pomoci naplnit plynové zásobníky před topnou sezonou, a tím předejít kritickému nedostatku této suroviny během nadcházející zimy
  • Cena zemního plynu v Evropě dnes opět znatelně vzrostla, a to zhruba o 8 %. Jednalo se o důsledek problémů s dodávkami z Norska, které se potýká s technickými obtížemi
  • Podle analýzy společnosti UBS Group AG by případné kompletní zastavení dodávek ruského zemního plynu do Evropy mělo za následek propad korporátních příjmů o 15 %, evropského akciového indexu Stoxx 600 o 20 % a kurzu eura na EUR/USD 0,90

Přehled 11. července

  • Kanadská vláda se rozhodla udělit výjimku z platných proti-ruských sankcí a povolit navrácení servisované turbíny, která patří k plynovodu Nord Stream 1, zpět do ruských rukou. Ruská strana přitom právě chybějící turbínou zdůvodňovala nedávné omezení průtoku klíčovým plynovodem na 40 % jeho kapacity
  • Dnešním dnem započala plánovaný odstávka plynovodu Nord Stream 1, kterým do Evropy proudí významná část této komodity. Odstávka by měla trvat deset dní, ovšem někteří evropští aktéři se obávají, že by ani po uplynutí této lhůty k obnovení dodávek nemuselo dojít. Slyšet se v tomto smyslu nechali například představitelé Německa či Francie. Pokud by se tyto obavy naplnily, některé evropské země – Česko nevyjímaje – by se mohly dostat do problémů s akutním nedostatkem zemního plynu, a mohlo by dojít i na přídělové systémy
  • Cena zemního plynu v Evropě v uplynulých dnech klesala a od minulého čtvrtka odepsala zhruba 10 %. Jedná se patrně o důsledek rozhodnutí Kanady o navrácení ruské turbíny

Přehled 7. července

  • Američtí představitelé zvažují, že cena ruské ropy by mohla být zastropována za 40-60 USD za barel
  • Evropský parlament těsným výsledkem dočesně schválil zařazení plynu a jádra mezi zelené investice, navázal tak na doporučení EK z února
  • Estonský parlament již schválil vstup Finska a Švédska do NATO

Přehled 1. července

  • Podle agentury Bloomberg ukazují dosavadní data o vývoji ruské ekonomiky na pokles hrubého domácího produktu v letošním roce poblíž 10 %. Ruská centrální banka naproti tomu očekává lepší výkon ekonomiky, než by odpovídal jejímu dřívějšímu odhadu, který hovořil o zpomalení mezi 8 a 10 %
  • Podle Mezinárodní agentury pro energetiku (IEA) v letošním červnu poprvé v historii převýšily objemy dovezeného zkapalněného zemního plynu z USA do Evropy dodávky plynovody z Ruska. Spíše nežli skokovým nárůstem importu z Ameriky jde ovšem naopak o důsledek snížení toku z východu
  • Evropská unie zvažuje zavedení embarga na dovoz ruského zlata. Tento krok by navázal na stejné rozhodnutí zemí skupiny G-7. Ekonomický efekt takového opatření by ovšem byl pravděpodobně spíše symbolický
  • Německý burzovní index DAX vykázal během letošního června nejhorší výsledek od roku 2008. Jednalo se o důsledek vyhrocení ekonomického konfliktu mezi Západem a Ruskem, který hrozí vyústit v zastavení dodávek zemního plynu do Evropy. Právě Německo je přitom na nich bytostně závislé

Přehled 30. června

  • Cena pšenice dnes vykázala výraznou volatilitu, když nejprve prudce poklesla a následně většinu tohoto pohybu korigovala. Důvodem byly informace o dění na Ukrajině, kde tamní armáda opětovně převzala kontrolu nad známým Hadím ostrovem, který byl dosud pod nadvládou ruských sil. Rusko následně reagovalo prohlášením, že se z jeho strany jednalo o ústup, který měl ulevit exportu ukrajinské pšenice na světové trhy
  • Zemní plyn v Evropě dnes opět zdražil, tentokrát o necelá 4 procenta. Za celý červen si tak připsal úctyhodných 72 %

Přehled 29. června

  • Lídři zemí skupiny G-7 se vyslovili pro zintenzivnění investic do infrastruktury pro zkapalněný zemní plyn. Právě ten je nejčastěji citován jako možná alternativa za ruské zdroje pro evropské odběratele
  • Cena zemního plynu v Evropě dnes prudce vzrostla, připsala si dosud téměř 9 procent a dostala se na nejvyšší úroveň za poslední dva týdny. Jedná se patrně o reakci na intenzivnější zájem o tuto komoditu v Asii a také obavy o schopnost evropských států naplnit své zásobníky na uspokojivou úroveň

Přehled 28. června

  • Lídři zemí skupiny G-7 se zavázali prozkoumat možnosti zastropování cen ruského zemního plynu a ropy. Smyslem takovéhoto kroku by bylo narušit stávající situaci, kdy navzdory ekonomickým sankcím Rusko významně profituje ze zdražování energetických komodit, čímž je mu bohatě kompenzován snížený objem jejich vývozu
  • Podle odhadu zástupců německých průmyslových podniků by případné kompletní zastavení přísunu ruského zemního plynu do Evropy způsobilo Německu propad hrubého domácího produktu v letošním roce o dramatických 12,7 %

Přehled 27. června

  • Rusko se poprvé od roku 1918 ocitlo ve stavu bankrotu vůči zahraničním věřitelům. Jedná se přitom o bankrot technický, jelikož Rusko má prostředky a podle všeho i vůli dluhy splácet, ovšem západní sankce znemožnily provedení plateb
  • Vlády USA, Spojeného království, Japonska a Kanady plánují zákaz dovozu ruského zlata jako další ze série ekonomických sankcí
  • Dodávky ruského zemního plynu zůstávají na 40 % své kapacity. Bez větších změn zůstává i cena této komodity na evropském trhu

Přehled 24. června

  • Německý ministr hospodářství Robert Habeck ve včerejším rozhovoru připustil, že považuje hrozbu definitivního zastavení dodávek zemního plynu z Ruska za reálnou. Zlomovým momentem může být již 11. červenec, kdy bude provoz plynovodu Nord Stream 1 zastaven na deset dní z důvodu pravidelné plánované údržby. Podle čím dál více německých zástupců je docela dobře možné, že k opětovnému spuštění následně nemusí dojít

Přehled 23. června

  • Německo se oficiálně přesunulo do druhého ze tří stupňů ohrožení dodávek zemního plynu. Dodávky této komodity jsou tedy sice nadále zajištěny, ovšem nacházejí se v bezprostředním ohrožení. Německý ministr hospodářství zároveň varoval, že případné kompletní zastavení dodávek plynu z Ruska by mohlo být podobným spouštěčem ekonomické krize, jako byl pád společnosti Lehman Brothers, po kterém následovala celosvětová recese
  • Rusko podle ministra financí momentálně nemá jinou možnost, než uskutečňovat splátky svých dluhopisů v rublech, ačkoliv jsou tyto denominované v západních měnách. Platné západní finanční sankce totiž podle něj provedení splátek v eurech či dolarech neumožňují. Ruská strana tak bude považovat své závazky za splněné tím, že odešle právě ruské rubly, ačkoliv je toto v rozporu s podmínkami splácení. Již tuto neděli se tak Rusko může ocitnout v technickém bankrotu
  • Evropská unie se dohodla s Norskem na navýšení objemu odebíraného plynu z této severské země. Mělo by jít o nárůst ve výši přibližně 8 % oproti dřívějšku. Stále se ovšem jedná pouze o zlomek objemu, který Evropa dosud odebírala od Ruska

Přehled 22. června

  • Dodávky ruského zemního plynu zůstávají stabilní na sníženém objemu z uplynulých dní, tedy poblíž 40 % kapacity plynovodu Nord Stream
  • Cena zemního plynu v Evropě tak zůstává zvýšená v důsledku obav o budoucnost dodávek. Aktuálně je tak zemní plyn zhruba o 50 % dražší, než ještě před dvěma týdny

Přehled 21. června

  • Dodávky ruského zemního plynu plynovodem Nord Stream zůstávají přibližně na 40 % své kapacity. Situaci dále komplikuje pravidelná údržba plynovodu, který vede přes Turecko, a který bude plánovaně odstaven do 28. června
  • Pokračuje diplomatická roztržka mezi Litvou a Ruskem ohledně tranzitní přepravy do kaliningradské oblasti. Ta standardně probíhá právě přes litevské území, ovšem tato země na ní začala striktně vynucovat západní sankce a nepouští tak přes své území některé konkrétní druhy zboží. To se nelíbí ruské straně, která hrozí odvetnými opatřeními

Přehled 20. června

  • Dodávky ruského zemního plynu do Evropy prostřednictvím plynovodu Nord Stream 1 zůstávají na 40 % své kapacity. Mluvčí Kremlu Dimitry Peskov zopakoval, že je Rusko schopno a připraveno dodávat komodity více, ovšem nutnou podmínkou je dodání opravovaných turbín ze západních zemí. Společnost Gazprom ovšem zároveň odmítla možnost zvýšení dodávek plynovody skrze území Ukrajiny, kterými by mohla chybějící kapacitu Nord Streamu nahradit
  • Ruský ministr zahraničí si předvolal velvyslance Litvy, aby vyjádřil nesouhlas s omezeními na tranzitní dopravu mezi Ruskem a územím Kaliningradu. Právě Litva, přes jejíž území tento tranzit dříve projížděl, totiž v souladu se západními sankcemi tuto trasu před několika dny oficiálně uzavřela
  • Německo i Rakousko oznámily úmysl opětovně zintenzivnit výrobu elektrické energie v uhelných elektrárnách. Jedná se o reakci na omezení dodávek ruského zemního plynu, které ohrožuje evropskou energetiku
  • Podle vyjádření ukrajinského prezidenta Zelenského vyřadila ruská invaze z provozu přibližně polovinu ukrajinské ekonomiky
  • Podle maďarského ministra zahraničí pokračují ruské dodávky zemního plynu i ropy do jeho země bez výpadků

Přehled 17. června

  • Nejistota na evropském trhu se zemním plynem pokračuje. Do Německa proudí plynovodem Nord Stream nadále o 60 % nižší objem, než je obvyklé. Tím dochází k omezování či dokonce zastavování dodávek této komodity dále do Evropy, tedy například do Francie či Rakouska. Cena zemního plynu zůstává zvýšená, byť oproti včerejšku vykázala znatelný pokles. Evropská komise označuje konání Ruska za snahu o vydírání, zatímco ruská strana trvá na tom, že se jedná o technickou závadu, která nemá s politikou nic společného. Poněkud překvapivě ruskou pozici podpořilo i Rakousko, které považuje jeho argumenty za opodstatněné. Ruský vicepremiér Alexandr Novak prohlásil, že je jeho země ochotna a připravena uspokojit evropskou poptávku po plynu za předpokladu, že tomu nebudou stát v cestě politické překážky
  • Evropská komise doporučila udělení statusu kandidátské země Ukrajině. Jedná se primárně o symbolický krok, ovšem nikoliv nevýznamný s ohledem na to, kolik úsilí a politického kapitálu ukrajinští představitelé do sbližování s Evropou investovali. Celý vstupní proces ovšem i v ideálním případě potrvá dlouhé roky. Naposledy jím prošlo Chorvatsko, kterému zabral deset let. Lze ovšem předpokládat, že případné přijetí Ukrajiny bude ještě výrazně komplikovanější

Přehled 16. června

  • Trh s evropským zemním plynem si opět prošel turbulencemi, když ruský dodavatel společnost Gazprom dále snížil objem průtoku této komodity plynovodem Nord Stream. Zatímco ruská strana vysvětluje tento útlum technickými obtížemi – údajně se má jednat o problémy spojené s opravou kriticky důležitých součástek, které v důsledku západních sankcí nelze dopravit zpět do Ruska – evropští politici toto vysvětlení odmítají a obviňují Rusko z politické motivace. Cena zemního plynu tak od včerejšího poledne vystřelila zhruba o 50 %, významnou část tohoto zdražení ovšem následně korigovala a aktuálně se nachází výše o 17 %
  • Šéf Gazpromu dnes na ekonomickém fóru v Petrohradu připomněl, že plynovod Nord Stream 2 je nadále připraven k použití, čemuž brání neudělení certifikace k provozu ze strany německé vlády. Ta proces certifikace ukončila v reakci na ruskou invazi na Ukrajinu

Přehled 15. června

  • Podle Kyjevské ekonomické univerzity dosahují škody na ukrajinském zemědělském sektoru výše 4,3 miliardy dolarů. Výpočet zahrnuje jak bezprostřední poničení techniky a polí v důsledku bojů, tak i například nemožnost provádět sklizeň
  • Jak bylo již včera avizováno, došlo dnes k poklesu průtoku plynovodem Nord Stream, kterým se ruský zemní plyn dostává do Evropy. Má se jednat o důsledek v prodlení dodávek opravovaných komponent nezbytných pro běžný provoz

Přehled 14. června

  • Cena zemního plynu v Evropě dnes skokově vzrostla a oproti ranním hodinám se aktuálně nachází o zhruba 16 % výše. Jedná se o reakci na informace, které poskytla ruská firma Gazprom, která komoditu do Evropy dodává. Podle ní nedoručil její dodavatel, firma Siemens, vybavení, které u ní procházelo opravou, a je nezbytné pro běžný provoz plynovodu Nord Stream. Právě tento plynovod je přitom pro evropské dodávky klíčový. Jejich průtok tak má nyní být dočasně snížen o zhruba 40 %. Další nepříjemností je nedávný požár v LNG terminálu v americkém Texasu, který obstarával nezanedbatelnou část dodávek do Evropy

Přehled 13. června

  • Ukrajinská vláda pozastavila export ropných produktů, uhlí a zemního plynu z domácí těžby
  • Společnost JPMorgan a Goldman Sachs pozastavily obchodování s ruskými dluhopisy v reakci na nařízení amerického ministerstva financí, které zakazuje nákupy těchto instrumentů domácími investory
  • Podle neoficiálních informací nabádá americká vláda obchodníky s hnojivy, aby pokračovali v jejich nákupech od Ruska. Právě hnojiva, u nichž Rusko patří mezi dominantní exportéry, jsou vyňata ze sankčního režimu, jelikož jsou klíčová pro globální dostupnost potravin. Přepravci i obchodníci se ovšem zdráhali v těchto obchodech pokračovat v obavách z toho, že by sankcemi v nejbližší době mohly být také zasaženy

Přehled 10. června

  • Dodávky ruského zemního plynu do Evropy zůstávají pod svou maximální kapacitou. Soudě podle objednávek tomu tak bude i v nejbližších dnech
  • Ukrajina zahajuje nová jednání s Mezinárodním měnovým fondem, od kterého by ráda získala půjčku. Podle ukrajinského ministra financí emise státních dluhopisů ani v kombinaci se zahraniční financí pomocí nepostačí k pokrytí nákladů probíhající války
  • Ruská centrální banka snížila základní úrokovou sazbu zpět na předválečnou úroveň, tedy na 9,5 %
  • Švýcarsko následuje Evropskou unii a také zavede embargo na dovoz ruské ropy a rafinovaných produktů

Přehled 9. června

  • Podle mluvčího ruského prezidenta jeho země aktuálně neplánuje přerušovat dodávky zemního plynu do dalších evropských zemí, jelikož všichni stávající odběratelé již přistoupili na platební schéma, které Rusko požadovalo, tzn. na zřízení paralelních účtů v západních měnách a ruských rublech
  • Podíl ruské společnosti Gazprom na dodávkách zemního plynu do Evropy klesl již v roce 2021 na nejnižší úroveň za posledních osm let. Jednalo se o důsledek politiky společnosti, která sice plnila sjednané dlouhodobé kontrakty, ale nabízela minimum komodity nad tento objem. Naopak domácí trh zásobovala v rekordní míře. Rok 2022 prakticky zaručeně přinese další pokles podílu tohoto dodavatele na pokrytí evropské poptávky, jelikož již nyní došlo k zastavení obchodu s Polskem, Bulharskem, Finskem, Dánskem a Nizozemím, tedy zeměmi, které odmítly přejít na platby v rublech
  • Cena zemního plynu v Evropě dnes ráno prudce narostla v reakci na zprávy o požáru v exportním LNG terminálu v americkém Texasu. Tento terminál bude v důsledku nehody pravděpodobně mimo provoz po dobu minimálně tří týdnů. Právě americký zkapalněný zemní plyn přitom významně pomáhal Evropě snižovat svou závislost na ruských dodávkách a překlenout období sníženého přísunu plynu z Norska, kde probíhá údržba na těžebních stanicích. Evropský zemní plyn tak v reakci zdražil o zhruba 16 %, ovšem v průběhu dne tento pohyb korigoval a aktuálně se nachází přibližně 8 % nad včerejšími hodnotami

Přehled 8. června

  • Spojené státy dále vyostřily sankční režim proti Rusku, když zakázaly svým občanům nákupy ruských dluhopisů na sekundárním trhu. Zákaz se týká jak dluhopisů vládních, tak i korporátních
  • Cena evropského zemního plynu dnes pokračovala v poklesu, šlo o již šestý den zlevňování v řadě. Tentokrát se jednalo o zhruba 2,5 %. Došlo k tomu i navzdory nadále omezeným dodávkám jak z Ruska, odkud proudí tato komodita plynovodem Nord Stream výrazně pod běžným objemem, tak i z Norska, kde probíhá údržba v oblastech těžby

Přehled 7. června

  • Cena zemního plynu v Evropě pokračuje v uklidnění vlivem teplého počasí, silných dodávek LNG a signálů, že stávající systém plateb za ruské dodávky je komfortní pro obě zúčastněné strany. Od včerejška tak zemní plyn levnil o znatelná 3 %
  • Exportní kapacity Ukrajiny, pokud jde o obiloviny, se blíží naplnění. Podle představitele tamní vlády jsou alternativní trasy po souši – vzhledem k nadále blokované námořní cestě ruskými ozbrojenými silami – již prakticky na hranici svých možností. I v případě příměří by údajně trvalo až šest měsíců, než se aktuálně zaminované námořní cesty podaří zprůchodnit
  • Podle agentury Bloomberg ukazují dostupná data na pokles ruské ekonomiky o 5 %. Podstatná část důsledků vojenské invaze a západních sankcí se ovšem teprve bude v čase projevovat a za celý rok by tak Rusko mělo potkat zpomalení hospodářství o více než 10 %
  • Podle aktualizované makroekonomické prognózy Světové banky by Rusko měl letos postihnout pokles HDP na úrovni 8,9 % následovaný dalším zpomalením o 2,0 % v roce 2023

Přehled 6. června

  • Podle dosud oficiálně nepotvrzených zpráv nalezlo Rusko a Turecko shodu na způsobu, jak dopravit ukrajinské obiloviny na exportní trhy. Turecká armáda by měla odminovat okolí přístavního ukrajinského města Oděsa a následně eskortovat nákladní lodě do neutrálních vod v Černém moři. Zde by zodpovědnost za eskortu měly naopak převzít lodě ruské, a to aby předešly „provokacím“. Celý plán by měl být finalizován během návštěvy ruského ministra zahraničí Lavrova v Turecku, která se uskuteční 8. června. K celému záměru se ovšem spíše skepticky vyjádřila ukrajinská strana, která za nejjistější způsob obnovení vývozu svých obilovin nadále považuje dodávky zbraní, které by jí umožnily uvolnit blokádu svých přístavů silou
  • Cena zemního plynu v Evropě se opět vydala vzhůru. Důvodem byl slabší tok této komodity plynovodem Nord Stream z Ruska a také plánované udržovací odstávky v Norsku. V průběhu dne ovšem došlo k opětovné korekci a aktuálně je cena zemního plynu blízko otevírací hodnotě z rána

Přehled 3. června

  • EU definitivně schválila částečné embargo na ruskou ropu dováženou do Evropy tankery po moři.
  • Zároveň britská pojišťovna Lloyds přestane poskytovat pojištění pro lodě převážející ruskou ropu.
  • Rusko bude muset hledat nové odběratele v Asii nebo omezit těžbu.
  • OPEC+ během včerejšího zasedání rozhodl o výraznějším navýšením těžby v příštích dvou měsících, a to o 648 000 barelů denně (místo dosavadních 432 000).
  • OPEC+ země mají omezenou kapacitu, možnosti k navýšení má tak v podstatě pouze Saudská Arábie a Spojené arabské emiráty.
  • Cena ropy Brent se pohybuje kolem 117 USD za barel.

Přehled 1. června

  • USA schválili dodání raketometů HIMARS Ukrajině, o kterou Ukrajina usilovně žádala
  • Dodána by měla být s přesnou a dalekonosnou municí, nikoliv však takovou, aby byli schopni pálit až na území Ruska
  • Houfnice Zuzana by dále mělo dodat Slovensko, Zuzana Čaputová tento týden promluvila v ukrajinském parlamentu
  • Saudská Arábie prohlásila, že v případě utlumení dodávek ruské ropy by byla schopna navýšit těžbu
  • V reakci na tuto zprávu mírně oslabovaly letní futures na WIT i Brent

Přehled 31. května

  • Představitelé EU se v jednáních z pondělí na úterý dohodli na dalším sankčním balíku proti Rusku.
  • Ten aktuálně zahrnuje embargo na ruskou ropu. Ta nebude moci být do Evropy dovážena tankery, ropa skrze ropovod Družba nadále do Evropy poteče.
  • Odpůrcem embarga na ruskou ropu bylo zejména Maďarsko, které nakonec na embargo přistoupilo, ale za podmínky, že bude moci dovážet ropu skrze ropovod.
  • Celkově se toto embargo dotkne asi 2/3 importu ruské ropy do Evropy.
  • Kromě toho bylo schváleno také odpojení ruské banky Sberbank od mezinárodního platebního systému SWIFT.

Přehled 30. května

  • Evropská unie zřejmě pomalu opouští myšlenku na kompletní zákaz dovozu ruské ropy. Vzhledem k vytrvalé opozici (hlavně) ze strany Maďarska, které je na ruských zdrojích významně závislé, se pravděpodobně Evropa pokusí zavést embargo v úspornější formě, která bude pro Maďarsko stravitelná. Jako jedna z možností se aktuálně jeví zákaz dovozu této suroviny námořní cestou, což by se Maďarska – které ropu přivádí ropovody – prakticky nedotklo. Tím by mohlo dojít k pokroku v jednání, které se v uplynulých týdnech zdánlivě zaseklo na místě
  • Plány na umožnění vývozu obilovin z Ukrajiny během ruské okupace se stále nedaří finalizovat. Export standardně probíhá přes námořní přístavy na Černém moři, což je ovšem vzhledem k přítomnosti ruských vojsk aktuálně nemožné. Jednou z diskutovaných alternativ bylo vynucení námořního koridoru silou, což by zahrnovalo vyslání válečných plavidel do blízkosti konfliktu a následný eskort nákladních lodí. Zvažována je i možnost přepravy obilovin po kolejích do přístavů v Rumunsku či Polsku. I toto řešení je ovšem mimořádně komplikované vzhledem k již nyní značné vytíženosti dotčených přístavů, ale i nekompatibilitě ukrajinských kolejí s těmi používanými v Evropské unii, které mají odlišnou rozteč. Zapomínat nelze ani na nepoměrně nižší kapacitu vlaků ve srovnání s nákladními loděmi
  • Ruská vláda zvažuje zavedení nového mechanismu, který by jí umožnil nadále provádět splátky dluhopisů držených zahraničními investory. Namísto standardních cest – které aktuálně blokují západní sankce – je diskutována varianta zřízení duálních rublových a devizových účtů v ruských bankách pro jednotlivé věřitele. Připomínáme, že Rusku již od minulého týdne běží 30 denní lhůta, ve které musí uskutečnit zpožděné splátky, jinak se ocitne v bankrotu
  • Cena zemního plynu v Evropě opět zvýšila svoji volatilitu, což patrně vyplývá z pokračujících dohadů ohledně podoby příštího balíčku sankcí proti Rusku. Navzdory výkyvům ovšem zůstává zemní plyn „pouze“ zhruba 10 % nad cenou z období před začátkem invaze. Oproti nežhavější fázi tržní paniky z počátku března je tak o zhruba 60 % levnější

Přehled 27. května

  • Trh s evropským zemním plynem pokračuje v uklidňování s tím, jak klesají obavy z omezení ruských dodávek. V průběhu května tak cena plynu klesla již o zhruba 15 % a nachází se poblíž hodnot z období před ruským vpádem na Ukrajinu
  • K dnešnímu dni je splatná další várka úroků z ruských dluhopisů držených zahraničními věřiteli. Uskutečnění platby je ovšem nyní komplikováno tím, že americká vláda již zrušila výjimku z finančních sankcí proti Rusku, která dosud umožňovala transfer prostředků za podobnými účely provádět. Ruští představitelé deklarují vůli peníze věřitelům poslat a snaží se najít mechanismy, které by to umožnily. Pokud se to nepodaří během dneška, začne se odpočítávat lhůta 30 dní pro nápravu, po které by následoval první mezinárodní ruský bankrot od roku 1917

Přehled 26. května

  • Ruský prezident Putin se v rozhovoru s italským premiérem Draghim nechal slyšet, že by uvolnil export obilovin a hnojiv pod podmínkou, že Západ odvolá část sankcí uvalených na Rusko. Právě omezený export zemědělských komodit nyní hrozí vyvolat globální nedostatek potravin. Putin přitom nespecifikoval, zda zvýšením exportu myslí vývozy z Ruska či z okupované Ukrajiny
  • Cena zemního plynu v Evropě opět poklesla, jelikož přísun této suroviny z Ruska zůstává stabilní

Přehled 25. května

  • Africká rozvojová banka varuje, že vlivem války na Ukrajině může africkému kontinentu hrozit stagflace. Ekonomický růst bude zpomalen vlivem narušení dodavatelských vztahů, ceny komodit a potravin vzrostou a úprk investorů z rizikových aktiv – kam ta africká často spadají – směrem do bezpečí zvýší požadované výnosy za dluhopisy jednotlivých zemí, což jim ztíží financování
  • Ačkoliv Evropská unie dosud neuvalila embargo na dovoz ruské ropy, obchodní aktivita mezi evropskými rafineriemi a ruskými dodavateli beztak slábne. Z velké části za to mohou již platné sankce v oblasti financí, které komplikují či přímo znemožňují obchodní výměnu. Důsledkem je mimo jiné globální zdražování ropných produktů, jelikož ruští dodavatelé musejí hledat alternativní a vzdálenější odbytiště a evropské rafinerie nakupují dražší ropu z jiných zdrojů
  • Cena zemního plynu v Evropě opět stoupá. Hlavní příčinou jsou probíhající údržbové práce na těžebních polích v Norsku, které se stalo klíčovým nouzovým dodavatel pro případ zastavení dodávek z Ruska

Přehled 24. května

  • Na probíhajícím ekonomickém fóru v Davosu několik světových lídrů vyjádřilo obavy z dalšího růstu globálních cen potravin, který vyplyne z války na Ukrajině. V tomto smyslu se vyjádřil mimo jiné polský prezident či ekonomka Mezinárodního měnového fondu
  • Umožnit vývoz ukrajinských obilovin navrhuje Estonsko a Litva prostřednictvím ozbrojené námořní flotily, která by byla vyslána do Černého moře a zajistila bezpečnou plavbu lodím s tímto nákladem
  • Člen rady guvernérů Evropské centrální banky Villeroy de Galhau mírnil očekávání na půlprocentní zvýšení evropských sazeb v jediném kroku. Nad podobným zásahem podle něj v tuto chvíli nepanuje v ECB shoda
  • Pokud by Rusko zastavilo dodávky zemního plynu do Evropy, je Německo připraveno uvést zpět do chodu uhelné a ropné elektrárny, které mezitím odstavilo
  • Cena zemního plynu v Evropě po několika dnech poklesu opět narostla, tentokrát o zhruba 5 %. Stalo se tak navzdory pokračujícímu přísunu této komodity i relativně teplému počasí. Zdražení tak patrně reflektuje hlavně nervozitu na trhu, který je nadále destabilizován geopolitickým napětím

Přehled 23. května

  • Již nyní se projevují některé zádrhely, které s sebou ponese ambice Evropské unie snížit svoji energetickou závislost na Rusku. Dodávky zkapalněného zemního plynu (LNG) z alternativních zdrojů totiž sice bez větších problémů proudí do západních evropských přístavů, pro jejich přesun dále na východ ovšem schází plynovodní infrastruktura. Zatímco tak v zemích jako je Španělsko či Spojené království tak cena zemního plynu razantně klesá, stejného vývoje dosud nejsme svědky ve státech, jako je Německo. Částečným řešením by mohly být plovoucí terminály, ovšem ani jejich zprovoznění a napojení se neobejde bez rozsáhlých investic
  • Mezinárodní měnový fond varuje před ekonomickou fragmentací a izolacionismem jako reakcemi na válečný konflikt na Ukrajině. Fond se obává, že rostoucí sklony k omezování vývozů a protekcionismu by mohly umazat desetiletí budování globální obchodní spolupráce a tím snížit globální prosperitu. Za žádoucí reakci na výpadky v obchodu způsobené napjatou geopolitickou situací považuje naopak vyšší diverzifikaci dovozů i vývozů

Přehled 20. května

  • Finsko se po Polsku a Bulharsku stává třetím evropským státem, který se bude muset obejít bez dodávek ruského zemního plynu. Ty by měly přestat proudit v ranních sobotních hodinách, přičemž oficiálním důvodem je odmítavý postoj severské země k platbám v rublech. Nelze v tomto kontextu ovšem nezmínit skutečnost, že právě Finsko před pár dny formálně podalo přihlášku ke vstupu do NATO. Samotný dopad na finskou ekonomiku bude spíše marginální, jelikož na zemním plynu příliš závislá není a kromě Ruska má i alternativní zdroje
  • Cena evropského zemního plynu ovšem paradoxně poklesla. Trhy tak patrně vnímají riziko, že by další evropské země stihl „finský osud“, jako malé. Pomáhá i teplé počasí a pokračující doplňování evropských zásobníků

Přehled 19. května

  • Podle ruského vicepremiéra Alexandera Novaka již přibližně polovina odběratelů plynu od firmy Gazprom vyhověla požadavku prezidenta Putin na zřízení dvou speciálních účtů u Gazprombank. Na jeden účet by následně měly být posílány platby za zemní plyn v měnách specifikovaných v platných smlouvách – typicky tedy v eurech či dolarech – a druhý paralelní účet je veden v rublech
  • Samotná cena zemního plynu v Evropě během dnešního dne mírně poklesla zhruba o 2 %

Přehled 18. května

  • Na veřejnost vyplouvají další detaily plánu Evropské unie na snížení závislosti na dovozu ruských energetických surovin. Měl by zahrnovat posílení role obnovitelných zdrojů a nalezení alternativních zdrojů dodávek zemního plynu, přičemž nejčastěji jsou v tomto ohledu zmiňovány africké země jako Nigérie, Senegal či Angola. Součástí nové strategie je také kolektivní reakce na případné rozsáhlejší nečekané výpadky dodávek
  • Podle zdrojů z amerického ministerstva financí vyprší v příštím týdnu stávající výjimka z finančních sankcí vůči Rusku, která umožňuje provádění splátek ruských státních dluhopisů zahraničním věřitelům. Ta by údajně neměla být dále prodloužena, což zvyšuje riziko ruského bankrotu, jelikož země nebude schopna dostát svým finančním závazkům. Jak se s touto eventualitou trhy vypořádají, není zcela zřejmé. Část ruských dluhopisů patrně umožňuje uskutečnění plateb v jiných měnách, než v americkém dolaru. Rusko by navíc pravděpodobně argumentovalo tím, že mělo snahu platby uskutečnit, ovšem tyto byly znemožněny americkými institucemi

Přehled 17. května

  • Hlavní evropští odběratelé plynu v rostoucí míře potvrzují, že si nedávná vyjádření Evropské unie vykládají tak, že pokračování v obchodech s Ruskem není v rozporu se sankcemi. Lze tak očekávat, že naleznou cestu, která jim umožní pokračovat v dodávkách jako dosud
  • Podle maďarské vlády dosáhnou náklady na uzpůsobení tamního ropného průmyslu na ne-ruské dodávky ropy 770 milionů eur. Zahrnují investiční úpravy rafinerií a zbudování nového ropovodu z Chorvatska
  • Německo je podle tamních vládních představitelů ochotno a připraveno hrát zásadní roli při poválečné obnově Ukrajiny. Mohlo by například poskytnout záruky za masivní finanční půjčky

Přehled 16. května

  • Podle nového stanoviska Evropské unie mohou evropští odběratelé ruského zemního plynu pokračovat v placení za jeho dodávky, aniž by tím porušili platné sankce. Trvat by podle ní ovšem měli na platbách v měnách specifikovaných v platných kontraktech, tedy obvykle v eurech či dolarech. Proti návrhu ruské strany, tedy otevření speciálních účtů u Gazprombank, EU nic nenamítá. Nevyjádřila se ovšem k druhé podmínce Ruska, tedy k provozování paralelního účtu v ruských rublech
  • Cena evropského zemního plynu pokračuje v poklesu, když od pátečního rána odepsala přibližně 10 %
  • Podle nové ekonomické prognózy Evropské komise by případné přerušení dodávek zemního plynu z Ruska snížilo tempo růstu ekonomiky eurozóny až na 0,2 % v letošním roce. V opačném scénáři, kdy se přísun plynu nezastaví, očekává Komise růst na úrovni 2,7 %.
  • Česká ekonomika by podle odhadu Evropské komise měla v letošním roce vzrůst o 1,9 % (my počítáme s 2,2 %). Jedná se o citelné zhoršení odhadu od únorové prognózy, kdy Komise očekávala tempo růstu 4,4 %. Inflace by měla podle Bruselu letos dosáhnout průměrně 11,7 %

Přehled 13. května

  • Státy Evropské unie se pomalu smiřují se skutečností, že nebudou schopny přesvědčit Maďarsko k souhlasu s postupným zákazem dovozu ruské ropy. Začínají se množit hlasy, že by se šestý sankční balíček měl omezit na jiná opatření, namísto toho aby byl stále blokován touto záležitostí
  • Cena evropského zemního plynu opět zamířila dolů, a během dnešního dne klesla o zhruba 8 %. Tento pohyb byl důsledkem uklidnění obav z některých zlověstných signálů, které se dostavily v uplynulých dnech. Jedním z nich bylo omezení průtoku zemního plynu přes Ukrajinu, které bylo způsobeno válečnou situací. Druhým byly sankce Ruska proti provozovateli polského plynovodu. Nakonec trhy na základě dat o průtoku plynu došly k závěru, že zásobování Evropy momentálně kriticky ohroženo není a zemní plyn tak uzavřel týden levnější o přibližně 3 %

Přehled 12. května

  • Rusko podle německého ministra hospodářství omezilo dodávky zemního plynu do Německa o 10 milionů kubíků denně. Jedná se přibližně o 3 % celkového objemu, které Rusko do Německa dodává. Podle Němců se jedná o varování a ukázku toho, že se Rusko nebude ostýchat používat dodávky zemního plynu jako zbraň v ekonomickém konfliktu se Západem. Ve stejném duchu vyznívá i sankcionování plynovodu, který prochází Polskem, ze strany Moskvy. Cena evropského zemního plynu v reakci vyskočila o více než 20 %, následně ovšem tento pohyb korigovala a nyní se nachází zhruba 9 % nad včerejší úrovní

Přehled 11. května

  • V Evropské unii vzniká konkrétní plán na ukončení závislosti na ruských energetických surovinách do roku 2027. Zahrnovat by měl navýšení cílového podílu čistých energetických zdrojů ze stávajících 40 na 45 % do roku 2030. Zvýší se i požadavek na úspory energií ve členských zemích. Součástí návrhu by měly být i významné investice do plynové a ropné infrastruktury na kontinentu, která by umožnila větší propojení jednotlivých zemí a ty by tak mohly nakupovat tyto komodity odjinud, nežli z Ruska
  • Cena evropského zemního plynu umazala část včerejšího skokového nárůstu způsobeného informací od správce ukrajinské plynovodní sítě o tom, že pokračující ruská invaze mu znemožnila využívání části dovozních kapacit. Za uklidněním na trhu patrně stojí skutečnost, že navzdory komplikacím se nasmlouvané objemy plynu do Evropy nadále dostávají alternativními cestami. Ve směru zlevňování plynu pak nadále působí i teplé počasí
  • Odmítavá pozice Maďarska k návrhu Evropské unie na zákaz dovozu ruské ropy se dále vyostřila. Maďarsko nyní údajně zcela odmítá jakékoliv řešení, které by omezilo dodávky této suroviny skrze ropovody. Bylo by tak ochotné podpořit pouze omezení dovozu námořní cestou

Přehled 10. května

  • Cena zemního plynu v Evropě dále klesá, a dostala se na nejnižší úroveň za poslední tři týdny. Kromě teplého počasí k tomu dopomáhá pokračující přísun LNG a také epidemická omezení v Číně, která snižují tamní poptávku. Na trhu ovšem nadále přetrvává nervozita z možného jednostranného zastavení dodávek plynu z Ruska. K němu by mohlo dojít například v momentě, kdy na konci tohoto měsíce dojdou ke splatnosti pohledávky a evropští odběratelé je odmítnou zaplatit v rublech, jak požaduje Rusko. Také by mohly přijít v odvetě za zákaz dovozu ruské ropy, který se Evropská unie chystá zavést. Tomuto kroku ovšem nadále oponuje Maďarsko
  • Těsně před 17 hodinou našeho času ovšem cena plynu opět zamířila strmě vzhůru. Stalo se tak v reakci na informace od Ukrajinského operátora plynovodné sítě, podle kterých by mělo od středy dojít k omezení dodávek z Ruska
  • Evropská banka pro obnovu a rozvoj (EBRD) zhoršila svůj odhad výkonu ukrajinské ekonomiky, a nově tak pro letošek očekává propad o 30 %, namísto dříve udávaných 20 %

Přehled 9. května

  • Podle oficiálně nepotvrzených informací z ruského ministerstva financí čeká tamní ekonomiku v letošním roce propad až o 12 %. To by představovalo nejtvrdší náraz od počátku devadesátých let, kdy se hroutil Sovětský svaz. Z pohledu celkového stavu ruské ekonomiky by to znamenalo odmazání posledních zhruba deseti let hospodářského růstu
  • Německý kancléř Olaf Scholz prohlásil, že jeho země dosahuje „dobrého pokroku“ v otázce omezovaní dovozů ropy a zemního plynu z Ruska
  • Cena zemního plynu v Evropě poklesla v reakci na dopis, který ruský dodavatel Gazprom PJSC rozeslal klíčovým evropským odběratelům. V něm je ujišťuje, že mohou za dodávky nadále platit způsobem, který je v souladu s platnými sankcemi. O jaký způsob by se konkrétně mělo jednat, ovšem není zřejmé. Ve směru zlevňování zemní plynu působí i teplé počasí na evropském kontinentu. Cena této komodity tak od pátečního rána poklesla již o více než 11 %
  • Víkendová jednání na půdě Evropské unie o podobě zákazu importu ruské ropy skončila bez konečné dohody. Podle dostupných informací plán ztroskotal na nesouhlasu Maďarska, které se nespokojilo ani s navrhovanou výjimkou, podle které by se od ruské ropy mělo odříznout až koncem roku 2024, zatímco většina evropských zemí by tak učinila již letos
  • Ratingová agentura Fitch zhoršila výhled na hodnocení Česka jako dlužníka. Zachovala tak sice stávající rating, ovšem vyjádřila obavu, že může v blízké době dojít k jeho snížení. Mezi hlavní důvody patří rostoucí inflace a rozpočtové náklady, které si vyžádá řešení následků války na Ukrajině

Přehled 6. května

  • Návrh Evropské unie na zákaz dovozu ruské ropy prochází úpravami. Slovensko a Maďarsko by nově měly dostat výjimku až do konce roku 2024. Česká republika by pak měla dostat také úlevu, a ruské ropy by se měla zbavit až do poloviny téhož roku. Všechny ostatní členské státy by se držely původního plánu a do šesti měsíců ukončily dovoz samotné ropy a do konce letošního roku i rafinovaných produktů z Ruska. Jednání ovšem pokračují a zřejmě nebudou dokončena v tomto týdnu

Přehled 5. května

  • Slovenský ministr hospodářství Richard Sulík se nechal slyšet, že jeho země sice podporuje ukončení dovozu ruské ropy, ovšem potřebovala by odložit tento závazek až do konce roku 2025. Evropská unie přitom měla ambici ukončit nákupy ruské ropy již za šest měsíců. Sulík mezi argumenty kromě silné závislosti Slovenska na ruské ropě zmiňuje, že se Evropa v energetice snaží dosáhnout příliš mnoha cílů zároveň, což s sebou nese neúnosné náklady. Má tím na mysli snahu o dekarbonizaci evropské energetiky, odklon od jádra a zároveň sankce vůči Rusku. Podle jeho názoru by nyní prioritou mělo být ukončení války, a dočasně by tomuto patrně obětoval například opětovné zvýšení emisí. Kromě Slovenska žádá Evropskou unii o delší čas na odklon od ruské ropy i Maďarsko a také Česká republika

Přehled 4. května

  • Evropská unie představila návrh zavedení zákazu importu ruské ropy. Ten by měl být implementován postupně během následujících šesti měsíců. Maďarko s Slovensko, země s omezenými možnostmi diverzifikace svých zdrojů ropy, dostaly výjimku a mohou tento krok oddálit až do konce roku 2023. Kromě samotného zákazu dovozu ropy se navrhovaná opatření týkají i zákazu poskytování komerčních služeb společnostem, které s touto komoditou pocházející z Ruska obchodují globálně. Shoda nad návrhem ovšem stále není absolutní, když hlavně zmiňované Maďarsko a Slovensko nadále vyjadřují jisté výhrady. I Česko podle premiéra Petra Fialy usiluje o dočasnou výjimku, aby dokázalo upravit svou infrastrukturu pro nové podmínky
  • Cena ropy v reakci na zveřejnění tohoto kroku narostla o přibližně 3 %
  • Součástí nového balíčku sankcí je i přidání ruské Sberbank a dalších bankovních domů na seznam institucí vyřazených z mezinárodního platebního systému SWIFT

Přehled 3. května

  • Rusko se dnes podle dostupných informací opět vyhnulo státnímu bankrotu, když investorům doručilo splátky vládních dluhopisů denominovaných v dolarech
  • Evropská unie by ještě během dnešního dne mohla představit podobu v pořadí již šestého balíčku ekonomických sankcí proti Rusku. Na stole je zejména omezení či zastavení dovozu energetických surovin, přičemž nejčastěji je skloňována ropa. Proti se ovšem staví minimálně jeden členský stát – Maďarsko. Zároveň pokračuje snaha evropských představitelů zajistit dodávky zemního plynu z alternativních zdrojů

Přehled 2. května

  • Evropská unie dnes v Bruselu pořádá jednání ministrů členských zemí na téma požadavku Ruska na platbu za dodávky zemního plynu v rublech. Maďarsko předem avizovalo, že hodlá vetovat jakýkoliv návrh, který by pro něj znamenal omezení dovozu této komodity
  • Německá ministryně zahraničí se nechala slyšet, že ekonomické sankce proti Rusku mohou být zrušeny teprve tehdy, kdy jeho armáda opustí ukrajinské území, a to včetně anektovaného poloostrova Krymu
  • Finsko se rozhodlo okamžitě ukončit spolupráci s ruskou společností, která se měla podílet na výstavbě nového finského jaderného reaktoru
  • Německý ministr financí prohlásil, že je aktuálně podle jeho názoru již možné přistoupit k zákazu importu ruského uhlí a ropy. Naopak skepticky se staví k podobnému kroku u zemního plynu. Že by Rusko dodávky plynu do Německa samo zastavilo v reakci na dosavadní kroky německé vlády, považuje za nepravděpodobné

Přehled 29. dubna

  • Česko podle premiéra Petra Fialy nehodlá za ruský zemní plyn platit v rublech. Diskutovat chce s Polskem ohledně možnosti české účasti na budování a následně využívání plynové infrastruktury, která by umožnila dovoz plynu z jiných zdrojů, než jsou ty ruské
  • Slovensko dosud neaktivovalo účty, které pro něj Rusko zřídilo za účelem vyhovění jeho požadavku na změnu režimu plateb za zemní plyn
  • Norsko se připojilo k sankcím Evropské unie a zakázalo vstup ruským pozemním i námořním přepravcům do země
  • Ruská centrální banka snížila základní úrokovou sazbu ze 17 na 14 %. Zároveň upravila výhled na další ekonomický vývoj země, když nyní pod tlakem sankcí a válečných výdajů očekává pokles HDP o 8 až 10 %, namísto dříve predikovaného růstu o 2 až 3 %

Přehled 28. dubna

  • Německo, které nebylo dříve této myšlence nakloněno, je podle neoficiálních informací nyní připraveno podpořit postupné zavedení embarga na dovoz ruské ropy. To by tak mohlo být součástí šestého balíčku sankcí, který by mohl být představen příští týden. Čím dál pravděpodobnější se nyní jeví i přidání ruské Sberbank na seznam bankovních domů vyloučených z platebního systému SWIFT

Přehled 27. dubna

  • Včerejší informace o zastavení dodávek ruského zemního plynu do Polska a Bulharska se ukázaly být pravdivé, potvrdily je již i oficiální zdroje. Důvodem zastavení dodávek bylo odmítavé stanovisko obou zemí k ruskému požadavku na platby v rublech. Platné smlouvy přitom tento způsob placení nepředpokládají
  • Zástupci Evropské unie označují ruský krok za vydírání a odmítají na něj přistoupit. Předsedkyně Evropské komise Von der Leyenová ve svém prohlášení uvedla, že evropští odběratelé plynu mají nadále postupovat podle platných smluv, které předpokládají platby v eurech či dolarech, a že vyhovění ruskému požadavku by představovalo obcházení sankcí, uvalených na Rusko ve spojitosti s invazí na Ukrajinu
  • Rusko mezitím potvrdilo, že dodávky Polsku a Bulharsku pozastavilo, ovšem ostatním odběratelům hodlá plyn nadále dodávat v případě, že tito přistoupí na požadavek plateb v rublech
  • Podle nepotvrzených informací již část velkých evropských odběratelů skutečně rubl pro platby používá, či je k tomu ochotna přistoupit
  • Německý ministr hospodářství Habeck se nechal slyšet, že jeho země považuje hrozbu zastavení dodávek ruského plynu za vážnou, a na tuto eventualitu se připravuje. Němečtí odběratelé údajně sice pokračují v platbách v západních měnách, ovšem není zřejmé, zda jejich konkrétní způsob provádění bude Ruskem vyhodnocen jako vyhovující
  • Cena zemního plynu v Evropě na zprávu o přerušení dodávek do Polska a Bulharska zareagovala skokem vzhůru o více než 30 %, ovšem následně jej korigovala zhruba na 15 %

Přehled 26. dubna

  • Cena zemního plynu v Evropě skokově narostla o 17 % na základě informací, že Rusko zastavuje dodávky této komodity do Polska. Následovala korekce a momentálně se cena nachází o 6,6 % výše, než byla dnes ráno
  • Německo by podle vyjádření ministra Habecka nyní již zvládlo přestát případné embargo na dovoz ruské ropy. Svou závislost na tomto zdroji náš západní soused snížil z 35 % na aktuálních 12 %
  • Člen bankovní rady České národní banky Tomáš Holub se vyslovil pro další růst tuzemských sazeb. Pokračující a dokonce zesilující inflační tlaky si podle něj žádají reakci v objemu minimálně 50 bazických bodů na nadcházejícím měnověpolitickém zasedání 5. května

Přehled 25. dubna

  • V pořadí již šestý balík sankcí proti Rusku, který připravuje Evropská komise, by měl údajně zahrnovat nějakou formu omezení dovozu ropy. Může se jednat o postupně nabíhající embargo, či uvalení dodatečných cel. Jedním z faktorů při rozhodování bude minimalizace negativních dopadů na evropskou ekonomiku. Na stole je i odpojení ruské Sberbank od platebního systému SWIFT. Tyto informace poskytl komisař pro obchod Dombrovskis listu The Times of London
  • Společnost Uniper, jeden z největších dovozců ruského zemního plynu do Evropy, údajně považuje za možné, aby platby Rusku pokračovaly v eurech – tedy v rozporu s požadavky ruské strany na placení v rublech – a tudíž byly v souladu s dosud uvalenými sankcemi. Detaily možného řešení dosud nebyly zveřejněny s ohledem na pokračující vyjednávání
  • Slovenský premiér Eduard Heger se nechal slyšet, že jeho země hodlá za dodávky zemního plynu nadále platit v eurech
  • Hlavní ruský akciový index MOEX zaznamenal další pokles. Důvodem byly zprávy o chystaném rozšíření evropských sankcí na ruský ropný sektor a také zhoršující se epidemická situace v Číně, ze které plyne snížená poptávka po ropných produktech. Index tak odepsal dalších 2,5 % a jeho letošní ztráta dosahuje již 42 %

Přehled 22. dubna

  • Podle německé centrální banky by v případě uvalení embarga na dovoz ruské ropy, uhlí a zemního plynu nastala u našich západních sousedů recese a jejich HDP by letos pokleslo o 2 %. To by představovalo ztrátu 5 procentních bodů oproti předchozí prognóze stejné instituce
  • Generál ruské armády dnes poprvé veřejně označil dobití jihu Ukrajiny za další cíl ruské invaze. Rusko by tímto krokem dosáhlo propojení anektovaného poloostrova Krymu se zbytkem země po pevnině a zároveň odřízlo Ukrajinu od přístupu k Černému moři. Dalším cílem by pak mohl být postup ruských vojsk k Moldavsku za účelem připojení separatistického pro-ruského regionu Podněstří, který se nachází podél ukrajinské hranice
  • Finsko se rozhodlo omezit kapacitu importu ruských energií o třetinu. Důvodem je nejistá geopolitická situace
  • Josep Borell, představitel Evropské unie pro zahraniční politiku, se nechal slyšet, že mezi státy unie momentálně nepanuje shoda nad možnými dalšími omezeními dovozu ruských energetických surovin. Za možné alternativy označil uvalení cel či kompletní zastavení dodávek. Připomněl ovšem, že některé členské země deklarují připravenost takovéto kroky vetovat. Pro jejich uplatnění je přitom nezbytná jednomyslná shoda

Přehled 21. dubna

  • Velká Británie ohlásila úmysl uvalit cla či zákazy dovozu na další skupiny zboží z Ruska, mezi které má patřit mimo jiné stříbro, výrobky ze dřeva či kaviár
  • Cena zemního plynu v Evropě během dneška poměrně svižně rostla a dosud se zvýšila o více než 9 %. Naopak ropa zůstává stabilní
  • Americká ministryně financí se nechala slyšet, že by podle ní mělo být po Rusku požadováno, aby se podílelo na uhrazení nákladů na poválečnou rekonstrukci Ukrajiny. Na dotaz zda by pro tento účel nebylo možné využít zmrazené devizové rezervy ruské centrální banky odpověděla, že by této eventualitě musely předcházet rozsáhlé diskuze se západními spojenci

Přehled 20. dubna

  • Nad dalším osudem dodávek ruského zemního plynu do Evropy se stále vznáší otazníky. Německý ministr financí dnes zopakoval pozici, že by se platby měly nadále řídit smluvními podmínkami, které předpokládají používání eur či dolarů, nikoliv rublů, jak požaduje Rusko. Itálie podle dostupných informací je odhodlána ruský požadavek odmítnout, pokud se potvrdí, že je v rozporu s platnými sankcemi. Nesouhlasný postoj zastává i Nizozemí. Samotná cena zemního plynu mezitím sice vykazuje zvýšenou volatilitu, ovšem ani jedním směrem se během dneška nakonec neposunula.

Přehled 19. dubna

  • Mezinárodní měnový fond ve své pravidelné čtvrtletní ekonomické prognóze snížil odhad růstu světového HDP pro letošní rok ze 4,4 na 3,6 %. Revize směrem dolů se dočkala i Česká republika (2,3 namísto 3,5 %). Eurozóna by měla růst o 2,8 %, Rusko naopak poklesnout o 8,5 %. Samostatnou kapitolou je pak Ukrajina, kterou podle fondu čeká smrštění o 35 %.
  • Evropská komise již pracuje na programu finanční pomoci Ukrajině při poválečné rekonstrukci. Žádné detaily pochopitelně ještě nejsou konkretizovány, nicméně Komise předpokládá, že se balík pomoci neobejde bez stovek miliard eur během příštích dvou desetiletí. Jednou z vážných překážek pro distribuci této pomoci je přitom kvalita veřejných institucí v samotné Ukrajině. Ty byly totiž dosud proslulé vysokou mírou korupce, což by pravděpodobně mohlo ohrozit ochotu členských zemí EU do fondu obnovy přispívat.
  • Cena zemního plynu v Evropě poprvé poklesla pod předválečnou úroveň. Svůj podíl na tom mělo teplé počasí, které snižuje spotřebu, i naděje, že ruský požadavek na platby v rublech nebude v nejbližší době skutečně tvrdě prosazován.

Přehled 14. dubna

  • Ruský prezident Putin ve svém dnešním vystoupení varoval, že Evropa podle něj nemá alternativu k ruskému zemnímu plynu. Případné odpojení dodávek by podle něj Evropě způsobilo závažné ekonomické škody. Uznal ovšem, že v budoucnu by se mělo Rusko ve svém vývozu energetických surovin zaměřovat na jiné odběratele, tedy ty na východ či jih od Ruska. Pro tento účel plánuje zahájit úpravy infrastruktury. V dnešním prohlášení ovšem nezopakoval předchozí požadavek na platby za plyn v rublech. Ten mezitím západní země opakovaně odmítly jako v rozporu s platnými smlouvami. Podle dosud neveřejné analýzy zpracované Evropskou komisí by navíc platby v rublech oslabovaly efekt dosud uvalených sankcí vůči Rusku
  • Ukrajinská centrální banka očekává, že tamní inflace v letošním roce přesáhne 20 %, zatímco ekonomický výkon poklesne minimálně o třetinu
  • Viceguvernér ruské centrální banky se nechal slyšet, že vidí prostor pro možné další snížení základní úrokové sazby, pokud to inflační situace dovolí. Sazba byla po zahájení invaze na Ukrajinu skokově zvýšena až na 20 % a následně korigována na stávajících 17 %
  • Cena zemního plynu v Evropě během dneška poklesla o znatelných 7 %

Přehled 13. dubna

  • Zemní plyn v Evropě druhý den po sobě zdražuje. Na vině je pokles přítoku této komodity přes Ukrajinu, který ovšem podle zdrojů z Ruska neznačí neochotu plnit platné závazky. Zároveň došlo k technickým problémům u nalezišť plynu v Norsku, a nepomohla ani nepřízeň počasí v Mexickém zálivu, která zkomplikovala plavbu lodím vezoucí americký LNG do Evropy
  • Německo opět oficiálně potvrdilo, že návrh Ruska na platby za energie v rublech odmítá, a hodlá pokračovat podle platných smluv, které předpokládají platby v eurech či dolarech
  • Podle německých ekonomů z Kiel Institute čeká naše západní sousedy v letošním roce ekonomický růst na úrovni 2,7 %. Před vypuknutím války na Ukrajině přitom prognózy počítaly s 4,8 %. Případné zastavení dovozu ruských energetických surovin by pak Německo mělo přijít na 220 mld. eur

Přehled 12. dubna

  • Cena zemního plynu v Evropě po několik dnech poklesu opět narostla. Jednalo se patrně o reakci na signály z Ruska, které označují dosavadní mírové jednání za zaseklá ve slepé uličce. Zároveň se množí informace o nadcházející silné ofenzivě Ruska na východě Ukrajiny
  • Zdražovala i ropa, která se vrátila nad hranici 100 dolarů za barel. Příčinou byl pokles obav o další ekonomický vývoj v Číně, která se potýká s dalšími vlnami nákazou koronavirem. Právě předpoklad nižšího odběru Číny přispěly k předchozímu zlevňování
  • Směrem nahoru se vydalo i uhlí, jehož budoucí dodávky jsou ohroženy deklarovanými plány západních zemí na ukončení či omezení dovozu z Ruska

Přehled 11. dubna

  • Ruské železnice, státem vlastněná společnost, se stala první ruskou entitou, která se v důsledku sankcí oficiálně dostala za hranu bankrotu. Nepodařilo se jí provést splátku úroků na jejím dluhu, a to ani s měsíčním prodlením. Společnost tak de facto ztrácí přístup k externímu financování a bude se muset spoléhat na výpomoc ruské vlády
  • Ruská centrální banka oznámila, že dočasně pozastavuje zveřejňování statistik zahraničního obchodu, které dosud poskytovala v měsíční frekvenci. Jedná se o první výpadek tohoto zdroje informací od roku 1997. Důvody tohoto kroku banka nesdělila
  • Ministr financí Ruska oznámil, že si jeho vláda až do konce roku 2022 nehodlá půjčovat peníze formou emise dluhopisů na volném trhu. Jako důvod uvedl, že by vzhledem k aktuální situaci byly úrokové náklady obrovské. Trh je totiž aktuálně s pravděpodobností hraničící s jistotou přesvědčen, že Rusko míří k bankrotu, což se odráží právě v požadovaných výnosech na dluhopisech
  • Světová banka odhaduje pokles ukrajinské ekonomiky, sužované válečným konfliktem, na 45,1 % v letošním roce. Ruské ekonomice pak stejná instituce prognózuje pokles o 11,2 %

Přehled 8. dubna

  • Ministerstvo financí ČR dnes vydalo aktualizovanou edici své makroekonomické prognózy. V ní snížilo odhad růstu české ekonomiky v letošním roce na 1,2 % (oproti předchozímu odhadu 3,1 %) a naopak zvýšilo odhad inflace na 12,3 % (oproti 8,5 %)
  • Index cen potravin, sestavovaný organizací OSN, narostl na rekordní úroveň, když od začátku koronavirové pandemie přidal dramatických 50 %
  • Ruská centrální banka nečekaně snížila základní úrokovou sazbu o 3 procentní body a ta tak nyní činí 17 %
  • Ruský rubl se již navrátil na hodnoty před zahájením invaze na Ukrajinu. Je třeba ovšem dodat, že pro kurz ruské měny momentálně neexistuje tržní vyjádření, jelikož se de facto jedná o nekonvertibilní měnu. Aktuální kurz tak odráží spíše administrativní opatření přijatá ruskou centrální bankou
  • Evropská unie přistoupila k zákazu dovozu uhlí z Ruska. Jedná se o první sankci, která cílí přímo na energetický sektor. Uhlí ovšem v celkovém objemu obchodu s energetickými surovinami představuje relativně malou část. Významnější komodity – tedy primárně zemní plyn a ropa – se sankcím dosud vyhýbají. Část evropských zemí ovšem tlačí na to, aby i tyto byly zahrnuty v dalším, v pořadí již šestém, sankčním balíku, který se začne projednávat v nejbližších dnech

Přehled 6. dubna

  • EU zveřejnilo nové sankce vůči Rusku
  • Jedná se o zákaz dovozu uhlí z Ruska, tato transakce představuje 4 mld USD ročně
  • USA nově zakazuje všechny nové investice v Rusku
  • Rusko nedokázalo splatit kupon na dluhopisech v eurech
  • Zahraniční banka odmítla platbu provést, platba tedy musela proběhnout v rublech
  • Tento incident vnáší další pochybnosti ohledně platební schopnosti Ruska

Přehled 5. dubna

  • Spojené státy pozastavily platby dolarových obligací z účtů ruské vlády vedených u amerických bank
  • Jde o zvýšení tlaku na Rusko, to teď bude muset využít dolarové rezervy držené v Rusku
  • EU zvažuje zákaz dovozu uhlí z Ruska
  • Cena uhlí posiluje, dosáhla nejvyšší hranice od roku 2008

Přehled 4. dubna

  • V reakci na masakr civilistů v Buči zvažuje EU další kolo sankcí
  • Podle některých by se mohly týkat omezení exportů energetických komodit
  • Jinak platí, že vraždy civilistů mohou zkomplikovat jednání mezi Ruskem a Ukrajinou
  • Dále dochází k přeskupování ruských jednotek směrem k Donbasu
  • Lze říci, že válka na Ukrajině má v tuto chvíli méně výrazný vliv na tržní sentiment

Přehled 1. dubna

  • Na radě krizového štábu ministr průmyslu a obchodu Síkela oznámil, že nenastane žádná změna v platbě za ruský plyn (ČR nenakupuje přímo od Ruska, takže se jedná spíše o formální vyjádření podpory jednotného evropského přístupu).
  • Mělo by se jednat o jednotné stanovisko evropských zemí, nejhlasitěji se vyjadřovalo Německo, Francie, Itálie k odmítnutí požadavku ruského požadavku.
  • Dekret Vladimíra Putina představil systém, kdy by evropské země musely otevřít dva účty u Gazprombanky – na devizový by posílali platby v eurech, banka by nakoupila rubly (za kurz který by si ruská centrální banka zvolila) a teprve potom by byla uskutečněna platba za plyn pro společnost Gazprom.
  • Technicky by tedy Evropa dále platila v eurech a Rusko dostávalo rubly a posilovalo si kurz rublu.
  • Gazprombanka v momentální chvíli nečelí sankcím a není odříznutá od SWIFTU – tento krok by znamenal, že by banka v podstatě nemohla být sankciována ani v budoucnu.
  • Představitelé Evropy hlasitě odmítají platby v rublech, konkrétní alternativu s účty u Gazprombanky, kam by odcházely eura a banka si je směňovala, ale nesmetli ze stolu.
  • Je tedy možné, že k této variantě dojde. Záleží ale na tom, jestli by zůstali v platnosti původní ceny v eurech (za tohoto předpokladu by mohlo být Evropě jedno v jakém kurzu si je Rusko smění do rublů), nebo by si chtělo Rusko svým vlastním směnným kurzem přepočítávat kontrakty (tedy aby inkasovali více eur).
  • Stále platí, že Rusko chce posilovat svoji měnu, ale nechce přestat dodávat plyn do Evropy. Pro Rusko by bylo totální odstřižení značně komplikované a nedá se provést za den a to z několika důvodů:
    • prodej zemního plynu a ropy financuje zemi a V. Putin tyto finance nyní potřebuje více než kdykoliv jindy,
    • zemní plyn se nedá jednoduše v plné kapacitě přesměrovat například do Asie,
    • Rusko nemá skladovací kapacity, aby mohlo přestat posílat plyn do Evropy a přitom nezavírat vrty, technologicky Rusko potřebuje, aby někdo plyn odebíral.

Zatím proudí plyn do Evropy beze změn.

Přehled 31. března

  • USA zvažují masivní rozpouštění rezerv ropy
  • Uvažuje se o milionu barelů denně po dobu měsíců (celkem až 180 milionů barelů)
  • Toto opatření by mělo pomoci boji s inflací
  • Ropa WTI dnes v reakci na toto oznámení oslabovala o 4,5 %, Brent o 3,8 %
  • Po včerejší korekci dnes akciové trhy v Evropě dále mírně oslabují

Přehled 30. března

  • Po pár dnech optimismu byly dnes trhy opět spíše neklidné
  • Přispěly k tomu komentáře z Ruska i z Ukrajiny. Rusové uvedli, že v mírových jednáních k žádnému průlomu nedošlo. Ukrajinský prezident pak prohlásil, že Rusové přeskupují síly a útoky na hlavní město Kyjev pokračují
  • V návaznosti mírně narostla cena ropy, a naopak oslabily akciové indexy
  • Zemní plyn citelně zdražil v reakci na oznámení německé vlády, že spouští nouzový plán pro případ výpadku dodávek plynu. Jedná se sice pouze o preventivní krok, byl ovšem spojen s obavami, že Rusko bude od 1. dubna trvat na platbách v rublech, což západní státy odmítly jako porušení platných smluv
  • Rusko nicméně nakonec přiznalo, že okamžitě na platbách v rublech trvat nebude, což zdůvodňuje „technickými“ záležitostmi, které se s tímto krokem pojí

Přehled 29. března

Představitelé Ruska ohlásili úmysl omezit bojové operace v okolí hlavního města Ukrajiny Kyjeva. Podle dostupných informací se Rusko nyní hodlá zaměřit na donbaský region. Mírové vyjednávání mezi Ruskem a Ukrajinou, konané v Istanbulu, pak přineslo jemné indicie přiblížení pozic obou delegací.  V návaznosti na tyto signály naznačující možné uklidnění válečného konfliktu zlevňují komodity, zpevňují „rizikové“ měny a rostou evropské akcie.

  • Ropa se krátce dostala pod hranici 100 dolarů za barel, nicméně záhy část poklesu korigovala a aktuálně se pohybuje kolem 103 dolarů. Přesto se jedná o zlevnění o cca 4 %. Oproti předválečnému období je tak dražší o zhruba 10 %
  • Zlevnění se prozatím nedotklo zemního plynu
  • Česká koruna proti euru posílila během dne o 10 haléřů a aktuálně pokouší hranici EUR/CZK 24,50
  • Euro posílilo proti americkému dolaru o 1 % a dostalo se k EUR/USD 1,110
  • Posílil i ruský rubl, který se podíval i pod hranici 85 za americký dolar. Přiblížil se tak kurzu z období před invazí, kdy jeden dolar stál 80 rublů

Přehled 28. března

  • Zástupci skupiny G7 jednomyslně odmítli návrh Ruska na uskutečňování plateb za zemní plyn v rublech s odkazem na skutečnost, že by se jednalo o porušení smluvních podmínek
  • Moskevská burza pokračuje v poklesu. Po umožnění obchodu se všemi tituly – namísto předchozího výběru ze 33 – umazal ruský trh předchozí kosmetické zisky, když ztratil 2,2 %. To vše za situace, kdy jsou nadále v platnosti omezení na prodeje zahraničních investorů i „short-selling“
  • Česká koruna pokračujícímu geopolitickému napětí odolává a drží se v okolí EUR/CZK 24,65. Ostatní měny regionu přitom spíše ztrácejí. Oporu koruně poskytuje Česká národní banka, jejíž představitelé deklarují ochotu pokračovat ve zvyšování tuzemských sazeb i na čtvrtečním zasedání. Mluví se i o možném podpoření koruny z devizových rezerv, byť zatím spíše jen v teoretické rovině
  • Cena ropy během víkendu poklesla o zhruba 5,5 %. Zemní plyn zůstává zhruba na páteční úrovni a oproti ceně před invazí na Ukrajině je tak dražší o přibližně 40 %

Přehled 25. března

Trh nadále sleduje hlavně vyjednávání mezi západními zeměmi, a to jak ve formátu EU-USA, tak i v alianci NATO. Dohoda o dodatečných dodávkách zemního plynu z USA do Evropy sice pomoc představuje, ovšem k výraznému snížení závislosti na Rusku stačit nebude. Probíhají i další jednání o zpřísnění ekonomických sankcí, kde na konkrétní výstupy stále čekáme. Zdá se ale být zřejmé, že kompletní zastavení obchodu s energetickými surovinami mezi Ruskem a Evropou se prosadit nepodaří, a to vzhledem k potenciálním ekonomickým škodám, které by to způsobilo některým členům EU.

  • Moskevská burza si včerejší zisky dlouho neudržela a během dneška opět klesá. Ačkoliv po téměř měsíčním uzavření nyní působí ve významně omezeném režimu, kdy například zahraniční investoři nemohou vůbec prodávat, mnoho optimismu se na ni nevrátilo. Ve čtvrtek – první den otevření – vykázala sice růst o zhruba 4,4 %, během pátku se však vrátila téměř zpátky na startovní čáru a oproti předválečným hodnotám tak ztrácí kolem 30 %
  • Evropská unie a Spojené státy ohlásily podobu nové dohody, která má Evropě pomoci snížit závislost na dovozu ruského plynu. Američané by měli ještě v letošním roce přivézt dodatečných 15 mld. kubíků zkapalněného zemního plynu a zaručit pokračování dodávek v objemu 50 mld. kubíků ročně do roku 2030
  • Na trh se zemním plynem tato zpráva ovšem příliš uklidnění nepřinesla, jelikož se jedná o objemy dalece vzdálené takovým, které by dokázaly pokrýt evropskou poptávku. Cena plynu tak po předchozím nadějném poklesu znovu narostla, a to zhruba o 10 %
  • Podle dotazníkového šetření společnosti Bloomberg očekávají oslovení ekonomové propad ruské ekonomiky v letošním roce o 9,6 % a následně o dalších 1,5 % v roce 2023. Inflace by pak letos měla dosáhnout 20 % a být tak nesvižnější za posledních dvacet let

Přehled 24. března

  • Některé kategorie spotřebního zboží v Rusku raketově rostou na ceně. Cukr či cibule zdražily během jediného týdne o 14 %, výrazně zdražují i rajčata či zelí. Na vině kromě reálného nedostatku je pravděpodobně i nával zákazníků, kteří se navzdory ujištěním vlády obávají o další ekonomický vývoj. Obtížně k dostání jsou i některé léky a drogistické zboží
  • Podle prognózy Institute for International Finance čeká ruskou ekonomiku v letošním roce pokles HDP o 15 %, následovaný dalším o 3 % v roce 2023. Pokud by se tato predikce naplnila, znamenalo by to návrat o 15 let nazpět. Jedná se pochopitelně o důsledek západní reakce na invazi na Ukrajině ve formě ekonomických sankcí
  • Evropští lídři podle očekávání nadále odmítají ruský návrh na placení dodávek energetických surovin v rublech, namísto eur či dolarů, jak stanovují platné kontrakty
  • Moskevská burza po téměř měsíčním uzavření dnes v omezeném režimu umožnila obchodování. Zahraničním investorům nebyly umožněny prodejní příkazy a zakázáno bylo i „shortování“. Nakonec si index připsal 4,4 %, což pochopitelně nestačilo na odmazání předchozího propadu o 33 % v reakci na začátek invaze na Ukrajině

Přehled 23. března

  • Evropská unie vyčlenila 10 mld. euro na podporu zemí silně zasažených migrační vlnou z Ukrajiny
  • Pokračují jednání mezi EU a USA o dodávkách amerického zkapalněného zemního plynu do Evropy. Výsledku bychom se mohli dočkat již tento týden
  • Moskevská burza se částečně otevře v ranních hodinách 24. března. Obchodování bude omezeno na 33 konkrétních titulů, které zároveň nebude možné „shortovat“. Připomínáme, že burza byla uzavřena od 28. února ve snaze uchránit ruský finanční trh před turbulencemi způsobenými invazí na Ukrajinu
  • Ruský prezident Putin prohlásil, že bude jeho země od států, které považuje za nepřátelské, požadovat platby za dodávky zemního plynu v rublech. Evropské země toto odmítají, jelikož to je jednak v rozporu s platnými kontrakty, a zároveň by to podkopávalo účinek sankcí, které na Rusko uvalily. V prvotní reakci vystřelila cena zemního plynu o cca 30 %, následně ovšem korigovala a den uzavřela „pouze“ o 9 % dražší. Významně pak posílil i rubl, a to o 10 % na úroveň USD/RUB 95

Přehled 22. března

Zatímco válečná situace na Ukrajině se zřejmě v uplynulých dnech významně nemění, trhy horečně přemítají, jaký bude mít dopad (mimo jiné) na komodity. Nikl se již z úvodního infarktu vzpamatovává, ropa je nervózní z možnosti zákazu obchodu s Ruskem. Souběžně se kupí i návrhy strategií, které by mohly evropskou závislost na ruské ropě snížit – nejnověji vydala soubor návrhů Mezinárodní agentura pro energii.

  • Nikl, jedna z komodit nejdrastičtěji zasažených válkou na Ukrajině, se zřejmě konečně dostává do relativní stability. Jeho cena nejprve v první fázi vystřelila o více než 100 %, aby následně bylo obchodování s ním pro jistotu přerušeno. Od té doby k přerušením docházelo periodicky každý den, jelikož opětovný propad ceny prolamoval limity. Nyní poprvé od začátku ruské invaze na Ukrajinu nikl dokázal „přežít“ celý obchodní den a jeho cena se dostala pod 30 tisíc dolarů za tunu (oproti 25 tisícům před válkou)
  • Směrem dolů zamířila i cena ropy. Ta v uplynulých dnech stoupala v obavách trhů z možného zastavení obchodu s touto komoditou mezi EU a Ruskem. Podle posledních zpráv z některých členských zemí – nejčastěji je skloňováno Německo a Maďarsko – ovšem tento krok má malou šanci na prosazení v rámci dalších vyjednávání o zpřísnění sankcí. Ropa tak po včerejších cca 115 dolarech za barel klesla k hranici 110. To ovšem nadále představuje citelné zdražení oproti předválečným 93
  • Mezinárodní agentura pro energii představila plán, který by Evropě umožnil skokově snížit závislost na ruské ropě, a to prostřednictvím omezení spotřeby. Strategie spočívá v 10 krocích, mezi které patří například:
    • Snížení povolené rychlosti na dálnicích o alespoň 10 km/h
    • Podpora hromadné dopravy
    • Rozšíření práce z domova, kde je to možné, v rozsahu alespoň dvou až tří dnů v týdnu
    • Sdílení automobilů
    • Omezení služebního cestování na nezbytné případy
    • Nahrazení letecké přepravy vysokorychlostními vlaky

Přehled 21. března

Globální trhy aktuálně sledují hlavně obnovené diskuze o možném přerušení obchodních vztahů s Ruskem ze strany EU. V tuzemsku pak bylo hlavní zprávou vystoupení guvernéra ČNB Rusnoka v nedělním diskuzním pořadu České televize. Rusnok zde poskytl poněkud pochmurný výhled na další směřování české ekonomiky. Vyjádřil se ovšem také k možnému zesílení intervencí ve prospěch koruny, na něž česká měna reagovala posílením.

  • Splátka úroků na dolarových dluhopisech Ruska byla provedena a ke státnímu bankrotu tak v tuto chvíli nedošlo
  • Guvernér ČNB Jiří Rusnok očekává, že růst české ekonomiky zpomalí koncem letošního roku až k „černé nule“ (my momentálně počítáme s růstem HDP za celý rok na úrovni 2,2 %). Inflace bude podle něj vrcholit kolem 13 či 14 % a snižovat se bude ve druhé polovině roku (my s tímto výhledem souhlasíme)
  • Rusnok se dále nechal slyšet, že v bankovní radě očekává debatu nad možností výraznějších devizových intervencí ve prospěch české koruny. Právě silnější koruna by mohla přes levnější dovozy pomoci tlumit českou inflaci. Rozhodnutí v tomto směru dosud nepadlo, ovšem kurz koruny již preventivně zamířil k silnějším hodnotám a momentálně se blíží hladině EUR/CZK 24,60
  • Cena ropy opět zamířila vzhůru. Jedná se patrně o reakci na znovuobnovené diskuze v rámci EU o možném přerušení obchodu s Ruskem. Cena zemního plynu naproti tomu stagnuje
  • Po třech týdnech poprvé částečně otevřela moskevská burza. Obchod je ovšem momentálně omezen na ruské vládní dluhopisy. Tamní centrální banka již signalizovala, že se chystá je ve velkém množství nakupovat, s úmyslem je opět prodat, jakmile dojde na ruském finančním trhu k uklidnění

Přehled 18. března

Podle ruského ministerstva financí již došlo k úhradě úroků na státních dluhopisech, které tento týden dospěly ke splatnosti. Prostředky již údajně jsou připsány na účtu příslušné londýnské banky, nicméně držitelé dluhopisů dosud jejich obdržení nepotvrdili. Pokud se informací ukáže jako pravdivá, bude to znamenat – pro tuto chvíli – odvrácení rizika ruského státního bankrotu. Na trzích je i nadále hlavním tématem možnost výpadků dodávek některých komodit, které pocházejí z Ukrajiny či Ruska.

Další důležité informace v bodech

  • Cena zemního plynu pokračuje v poklesu, nyní se nachází již „jen“ přibližně 40 % nad úrovní před ruskou invazí (oproti cca 300 % na vrcholu krize).
  • Opětovně nicméně zdražila ropa, která se během včerejška dostala k 103 dolarům za barel a je tak zhruba o 13 % dražší než před válkou.
  • Podle ruského ministerstva financí byla splátka úroků na vládních dluhopisech již připsána na účtech příslušné londýnské banky. Samotní držitelé dluhopisů ovšem dosud obdržení prostředků nepotvrdili.
  • Podle organizace OECD způsobí válka na Ukrajině snížení tempa růstu světové ekonomiky v letošním roce o 1,1 procentního bodu. V zemích eurozóny půjde o 1,4 p. b. a ve Spojených státech o 0,9 p. b.
  • Naopak od inflace očekává OECD zrychlení, poháněné primárně dražšími komoditami. Celosvětová inflace by tak měla narůst o 2,5 procentního bodu, v eurozóně o 2 p. b. a v USA o 1,4 p. b.

 

 

  • Agentura Bloomberg vydala analýzu zaměřenou na druhy zboží, jejichž dodávky jsou vlivem rusko-ukrajinské války potenciálně v ohrožení:
    • ropa – Rusko je 2. největším dodavatelem, Evropa a Čína jeho největšími odběrateli
    • nafta – Rusko je 2. největším dodavatelem, Evropa významným odběratelem
    • zemní plyn – Rusko je největším dodavatelem, Evropa největším odběratelem
    • uhlí – Rusko je 3. největším dodavatelem, Evropa největším odběratelem
    • pšenice – Ukrajina i Rusko patří mezi klíčové dodavatele, odběrateli jsou země po celém světě, speciálně pak africké a asijské
    • slunečnice – Ukrajina je největším, Rusko 2. největším dodavatelem slunečnicového oleje
    • hnojiva – Rusko se podílí na celkovém světovém exportu hnojiv z 20 %
    • nikl – Rusko je klíčovým dodavatelem, trh s niklem se v návaznosti na invazi zhroutil a stále standardně nefunguje
    • hliník – Rusko je klíčovým dodavatelem.
    • palladium a platina – Rusko je klíčovým dodavatelem, speciálně pro evropský a americký automobilový sektor
    • ocel – Rusko je 3. největším dodavatelem, ocel samotná se může ocitnout na evropském sankčním seznamu

Přehled 17. března

Hlavní geopolitickou zprávou dne byly nezvykle konkrétní výroky ze strany Číny, které velmi jemně naznačuji podporu Ukrajiny. Pokud by se pozice Číny zřetelně posouvala tímto směrem, ocitlo by se Rusko v ještě větší izolaci, což by mohlo uspíšit proces mírových dohod.

  • Podle vyjádření ruského ministerstva financí došlo k úhradě úroků na státních dluhopisech, které byly splatné, což by znamenalo momentální odvrácení rizika ruského bankrotu. Tuto informaci ovšem dosud nebylo možné potvrdit.
  • Rusko dementovalo nedávné zprávy o údajném významném pokroku v mírových jednáních a označilo je za mylné.
  • Čína se nezvykle silně postavila na stranu Ukrajiny, když čínský velvyslanec na Ukrajině vyloučil útočnou akci ze strany Číny a naopak zdůraznil připravenost k ekonomické pomoci. Tyto výroky následně potvrdilo i samotné čínské ministerstvo zahraničí.
  • Mezinárodní měnový fond varuje před globálními ekonomickými dopady války na Ukrajině. Zdůrazňuje hlavně růst cen energetických i zemědělských komodit, přetrhání mezinárodních obchodních řetězců a také rostoucí tržní nejistotu.

Přehled 16. března

Vývoj situace očima hlavního ekonoma CYRRUS, Víta Hradila

Trhy pokračují v uklidňování a jejich pozornost se již pomalu stáčí od Ukrajiny směrem k dnešnímu zasedání amerického Fedu. Že obavy o další významnou eskalaci konfliktu ustupují do pozadí je vidět na posilující české koruně, klesajících cenách plynu a ropy, i na „indexu strachu“ VIX. Optimismus naopak bohužel nepanuje ohledně ekonomické budoucnosti samotné Ukrajiny. To je zřejmé z cen zemědělských komodit, které právě Ukrajina ve velkém exportuje. Pro Česko i zbytek světa to tak bude znamenat další inflační tlaky přes zdražování potravin.

 

 

  • „Index strachu“ VIX, měřící volatilitu na trzích, od začátku ruské invaze poklesl již o 23 % a během dneška se dále snižuje.
  • Česká koruna se dostala již k hladině EUR/CZK 24,70 a oproti začátku války je tak silnější o zhruba 1,20 koruny za euro, tedy necelých 5 %.
  • Výrazně zvýšená naopak zůstává cena pšenice, která je momentálně dražší o 40 %, byť i zde počáteční panika poněkud opadla.
  • Dražší je i kukuřice, která během války narostla na ceně o 16 %.
  • Samostatnou kapitolou je pak nikl, který pod vlivem sankcí uvalených na Rusko – třetího největšího světového procenta – vystřelil o astronomických 100 % a obchodování s ním bylo následně pozastaveno. Právě nikl je mimo jiné komoditou nezbytnou pro výrobu velké části automobilů s elektrickým pohonem.

Společnosti z našeho High-class certifikátu a jejich expozice k Ruské federaci

LVMH

  • Dopad sankcí na Rusko mělo negativní dopad na společnost. Došlo k uzavření všech 124 butiků a obchodů.
  • Podíl na tržbách z Ruska je ale do 5 % a ztráty jsou proto pro společnost překonatelné.
  • Neočekáváme tedy dlouhodobý výrazný dopad na business společnosti.
  • Poptávka po luxusním zboží vykazuje stabilitu, zejména na trhu v USA a Číně. Díky tomu se čeká v průběhu příštích let pokračující zotavení, ke kterému by mělo přispět i očekávané znovuotevření obchodů v Číně.

Bank of America

  • S výhledem na očekávaný hike Fedu rostl v pondělním a úterním obchodování (14.–15. 3.)  americký bankovní sektor. S&P 500 Banks Index připsal +1,6 %.
  • Bank of America se svezla v uplynulých dvou týdnech na tržním sentimentu kdy americké banky klesaly společně s akciemi evropských bank.
  • Expozice amerického bankovního sektoru k Rusku je méně než 1 %.
  • Přesná expozice nebyla bankou z zveřejněna, nicméně Rusko se nenacházelo ani na seznamu 20 nevýznamnějších zahraničních trhů.
  • Dopad ruských sankcí je tedy minimální.

 

 

 

Pepsi

  • Stejně jako konkurenční Coca-Cola pozastavila Pepsi prodeje svých hlavních produktů (Pepsi-Cola, 7UP a Mirinda) v Rusku.
  • Tržby z Ruska tvořily zhruba 4 % tržeb. Dlouhodobý majetek v Rusku tvoří dle Bloomberg analytiků asi 6 %. V případě úplného odepsání by se jednalo o 3-4 mld. USD.
  • V momentální chvíli Pepsi neoznámila úplné opuštění trhu, stále prodává v kategorii „essential products“ (výrobky z kategorie dětské výživy, náhražky mléka atd.).
  • Pepsi měla poměrně malé marže z Ruska, i když je tento vývoj negativní z hlediska diverzifikace trhu, nejedná se o zásadní dopad na EPS.

Starbucks

  • Starbucks přerušilo všechny své prodeje a zavřelo zhruba 130 poboček v Rusku a na Ukrajině.
  • Vzhledem k tomu, že se jedná o licencované provozovny (tj. Starbucks nevlastní samotné kavárny ani je neprovozuje), je dopad minimální.
  • Tržby z Ruska a Ukrajiny dle odhadů tvoří méně než 1 % celosvětových tržeb, řetězec tedy ztrátu v podstatě nepocítí.

Přehled 15. března

Komentář hlavního ekonoma CYRRUS, Víta Hradila

Světové trhy se čím dál více přiklánějí k názoru, že ruská ekonomika z konfliktu vyjde jako ta poražená. Nevěří již, že by reálně hrozilo odříznutí Evropy od dodávek ruského plynu a ropy, ani že by se válka rozšířila mimo území Ukrajiny. Počítají naopak s tím, že bude izolace Ruska od světové ekonomiky pokračovat, což vyústí mimo jiné i v ruský bankrot. Jeho „soft“ verzi jsme zažili v roce 1998 a tehdy byla spojená s poklesem výkonu ruské ekonomiky o 5,3 %. Z historie známe i případ „tvrdého“ ruského bankrotu, ke kterému došlo v roce 1917 po bolševické revoluci. Tehdy se ruská ekonomika propadla o desítky procent, na čemž ovšem měla podíl i probíhající občanská válka. Momentálně tak Rusko podle trhu patrně míří někam mezi tyto dvě události.

Bodový souhrn

  • Na trzích s komoditami pokračuje postupné uklidňování
  • Zemnímu plynu pomáhá k nižším cenám příznivá předpověď evropského počasí i nečekaný tah Číny, která Evropě přepustila část dodávek amerického LNG, které původně směřovaly k ní
  • Výrazně zlevňuje ropa, a to již druhý den v řadě. Dnes brzy ráno prolomila hranici 100 dolarů za barel a pokračuje v sestupu. Aktuálně se pohybuje kolem 96 dolarů, tedy již téměř na stejné úrovni, jako před začátkem války na Ukrajině
  • „Válečná přirážka“ tak z trhu pomalu mizí, což je vidět i na posilování eura vůči dolaru
  • Pozornost nyní poutá možnost státního bankrotu Ruska
  • Již zítra (ve středu 16. 3.) nastane splatnost úroků na ruském zahraničním dluhu ve výši přibližně 117 milionů dolarů
  • Ruská vláda avizovala, že úroky sice hodlá řádně splácet, ovšem v ruských rublech, nikoliv právě v dolarech, což je v rozporu s podmínkami splácení
  • Pokud Rusko nezaplatí, nebo zaplatí v rublech, po vypršení 30 denní „grace period“ se jedná o platební neschopnost a defacto o oficiální státní bankrot

 

 

  • Celkově se jedná o dluh 150 mld. USD emitovaných v cizí měně (většinově v USD, částečně v EUR)
  • Rusko má dluhy na státních dluhopisech, ale také dluhy společností jako Gazprom, Sberbank, Lukoil
  • Pravděpodobnost, že k ruskému státnímu bankrotu v letošním roce skutečně dojde, trhy momentálně vyčíslují na cca 70 %
  • Ani pokud by k němu došlo, nebude se jednat o dostatečně silný otřes, aby způsobil krizi na globálním finančním trhu
  • K Ruskému dluhu mají expozici velké investiční společnosti včetně BlackRock, Ashmore Group, Capital Group, Fidelity.
  • Rusko již zbankrotovalo v roce 1998, kdy nedostálo svým závazkům denominovaným v rublech. Jednalo se tak spíše o „domácí“ bankrot
  • Posledním případem, kdy Rusko zbankrotovalo „mezinárodně“, byl rok 1917, kdy nastupující Bolševici odmítli splácet dluhy předchozího, tedy ještě carského ruského režimu

Přehled 14. března

  • Cena zemního plynu na trhu pokračuje v poklesu, což reflektuje optimismus trhu ohledně možné deeskalace konfliktu na Ukrajině
  • Do nového týdne vstupuje plyn v okolí 120 eur/MWh oproti pátečním 135
  • V dosud nejžhavější fázi tržní reakce přitom plyn stál dokonce přes 300 euro
  • Před začátkem aktuální krize pak byla cena v okolí 75 euro
  • Zlevňuje i ropa, která se dostala k 104 dolarům za barel, oproti vrcholu z minulého týdne tak ztratila již téměř 20 %
  • Uklidnění prospívá i české koruně, která se dostala pod hranici EUR/CZK 25,00
  • Roste naopak výnos amerického 10-letého dluhopisu, který se již dostal nad předkrizovou úroveň, když dosáhl 2,1 %
  • Kromě energetických surovin upozorňuje agentura Bloomberg na skutečnost, že závislost na trojici zemí zapojených do konfliktu (Rusko, Běloruska, Ukrajina), je v některých regionech významná i v jiných komoditách. Jako příklady ukazuje dovoz niklu do Finska (90 %), pšenice do Egypta (86 %) či hnojiv do Brazílie

Přehled 11. března - Válečná stagflace – máme se jí bát?

  • Stagflace značí kombinaci stagnace ekonomiky a vysoké inflace
  • Tento souběh negativních jevů je nebezpečný hlavně tím, že na něj lze jen obtížně reagovat hospodářskou politikou
  • Nejznámější epizodou stagflace bylo období ropných šoků ze 70. let 20. století
  • Aktuální zdražování komodit dosud ani zdaleka nedosahuje tehdejší intenzity
  • Lze tak sice očekávat další růst inflace, ovšem riziko zastavení ekonomického růstu nepovažujeme za pravděpodobné
  • Pokud nedojde k dalšímu vyhrocení geopolitické situace, obavy ze stagflace aktuálně nesdílíme

Termín „stagflace“ zavedl do ekonomického slovníku britský poslanec Iain Macleod v roce 1965, když hodnotil nevalné vyhlídky tehdejší ekonomiky. Jedná se o kombinaci slov „stagnace“ – tedy nízkého či žádného ekonomického růstu – a „inflace – tedy nárůstu cenové hladiny. Aniž to mohl pan Macleod tušit, tento termín se globálně prosadil v 70. letech 20. století, kdy právě souběh těchto dvou neblahých jevů zasáhl celý západní svět.

Samotná skutečnost, že se v ekonomice objeví dva či více nepříznivých fenoménů zároveň, by patrně nestačila pro ustálení celého nového pojmu, který je popisuje. Stagflace je ovšem mimořádná tím, že spojuje jevy, které v ekonomické teorii mají spíše protichůdnou pozici. Za normálních okolností totiž inflace naopak doprovází období ekonomického růstu, kdy rostoucí spotřeba snižuje nezaměstnanost a pohání růst cen. Problém pak stagflace představuje hlavně pro hospodářskou politiku, která na ni obtížně reaguje. Zpřísnění politiky – tedy zvýšení sazeb centrální bankou či omezení výdajů ze strany státu – totiž sice pomáhá v boji s inflací, zároveň ovšem dále ochlazuje již tak chatrný výkon ekonomiky.

Typickou příčinou stagflace bývají negativní nabídkové ekonomické šoky. Může se jednat například o nečekané a dramatické omezení dostupnosti významných komodit na světových trzích. To byl i případ té nejznámější stagflační epizody ze 70. let, kdy vlivem embarga na vývoz ropy narostla její cena během krátkého období až trojnásobně. To vedlo nejen ke zdražování zboží a služeb na ropu nějakým způsobem navázaných – tedy prakticky všech – ale i k útlumu aktivity firem, které pod tlakem rostoucích nákladů sahaly k odstávkám, propouštění, či rovnou úpadkům. Zvýšené výdaje domácností spojené s dražší ropou pak snižovaly jejich koupěschopnost, což recesi dále prohlubovalo.

S obdobím 70. let má dnešní situace společný právě rychlý a nečekaný růst cen energetických surovin. Ani ten ovšem ještě zdaleka nedosahuje tehdejších úrovní, když například spotové ceny ropy v bezprostřední reakci na ruskou invazi poskočily zhruba o 40 % a tento růst následně korigovaly k aktuálním cca 15 %. Již z tohoto srovnání vyplývá, že intenzita aktuálního šoku je násobně nižší, než byla ta ze 70. let. Zároveň platí, že se mezi tehdejší dobou a dneškem dramaticky snížila samotná závislost světové ekonomiky na ropě. Zatímco v 70. letech vyžadovala tvorba 1000 dolarů HDP přibližně jeden celý barel ropy, dnes se nacházíme zhruba na polovině této hodnoty. Tato skutečnost dále významně snižuje riziko stagflačního scénáře.

Zatímco trh s ropou tak v historickém srovnání příliš důvodů k obavám nezavdává, v některých jiných ohledech dnešní situace riziko stagflace zvyšuje. Růst cen totiž tentokrát nepotkal jen trh s ropou, ale týká se i dalších komodit. Ukrajina patří mezi významné světové producenty zemědělských plodin – typicky obilovin – a z celého regionu přichází i nezanedbatelné množství (drahých) kovů. I na těchto trzích jsme tak byli svědky významného zdražování, když například spotové ceny pšenice narostly o přibližně 60 %, aby následně tento růst korigovaly do okolí 40 %. Ani v tomto případě se ovšem intenzita zdražování ani vzdáleně nepřiblížila šokům srovnatelným se 70. lety.

Nelze opomenout ani skutečnost, že se západní svět se zvýšenou inflací potýkal již před vypuknutím válečného konfliktu. V důsledku omezení během pandemie koronaviru, nahromaděné poptávky z lockdownů, expanzivní hospodářské politiky, a ucpaných dodavatelských řetězců, byla západní inflace na vzestupu a dosahovala varovných úrovní již v závěru roku 2021. To ovšem může být paradoxně částečně výhodou, jelikož jsme si část šokového zdražení již „odbyli“ během post-pandemického oživení, a v některých sektorech – například u kontejnerové dopravy – nyní lze naopak očekávat postupný návrat do normálu, spojený s ochlazováním inflačních tlaků. Naopak rizikem plynoucím z předchozího delšího období zvýšené inflace by mohla být ztráta důvěry obyvatel ve schopnosti centrálních bank a následný růst inflačních očekávání. Ta v nedávné době sice podle dostupných dat skutečně vzrostla, nicméně ani vzdáleně neukazují na vyloženě alarmující hodnoty, jako spíše na předpoklad uklidnění na horizontu jednoho či dvou let.

Současná situace – byť bude jednoznačně mít pro-inflační charakter – zatím nehrozí přerůst ve druhý nezbytný definiční prvek stagflace, tedy zmrazení hospodářského růstu. Zde naopak nadále existuje potenciál dohánění pandemického útlumu. A ačkoliv část spotřeby, která původně měla směřovat do evropských ekonomik a podpořit jejich růst, bude nově nuceně mířit do vyšších výdajů za energie, hrozba recese je podle nás (i většiny dalších analytických institucí) momentálně spíše nepravděpodobná.

Závěr

Stagflace, jako rizikový fenomén známý z ekonomické historie, má se současnou situací společný pouze rychlý růst cen některých komodit. Jeho dosavadní dynamika ovšem ani vzdáleně nedosahuje intenzity nutné pro vyvolání ekonomické recese. Ačkoliv tak lze předpokládat delší období zvýšené inflace, druhá polovina termínu „stagflace“ – tedy ekonomická stagnace – momentálně podle nás nehrozí. To mimo jiné uvolňuje ruce vládám i centrální bankám, aby se zvýšenou inflací mohly bojovat standardními nástroji hospodářské politiky a aby inflaci dostaly v dohledné době pod kontrolu. Vzhledem k nejistému budoucímu vývoji války na Ukrajině pochopitelně nelze vyloučit další zhoršení ekonomického klimatu. Že by ovšem bylo tak výrazné, aby spustilo skutečnou stagflaci, považujeme v této chvíli za nepravděpodobné.

Přehled 10. března

ECB

  • Sazby po dnešním zasedání zůstávají nezměněné
  • Pandemický program nákupů aktiv PEPP skončí v souladu s předchozím plánem v březnu 2022
  • Zrychlí se naopak proces tlumení programu APP, k jeho ukončení by mohlo dojít již ve třetím čtvrtletí letošního roku 
  • Došlo ke změně formulace výhledu na případné první zvýšení sazeb, které nově může nastat „nějaký čas po“ skončení programu APP (předchozí formulace zněla „krátce po“ skončení programu APP)
  • Odhad růstu ekonomiky eurozóny pro rok 2022 byl upraven směrem dolů, a to na 3,7 % (dříve 4,2 %), v roce 2023 pak na 2,8 % (dříve 2,9 %)
  • Prognóza inflace byla zvýšena pro rok 2022 na 5,1 % (dříve 3,2 %), pro rok 2023 pak na 2,1 % (dříve 1,8 %)
  • Navzdory mimořádným aktuálním inflačním tlakům – které ECB interpretuje jako důsledek zdražování energií – počítá centrální banka s tím, že se evropská inflace na střednědobém horizontu ustálí v blízkosti 2% cíle

 

Goldman Sachs

  • Společnost ve své nové prognóze z dnešního dne očekává ve druhém čtvrtletí letošního roku pokles ekonomiky eurozóny doprovázený růstem inflace až k 8 %
  • Důvodem jsou primárně raketově zdražující energie, které mohou vést k výpadkům výroby a poklesu disponibilních příjmů obyvatel
  • Za celý rok 2022 společnost očekává inflaci v eurozóně na úrovni 6,8 %
  • Výhled růstu HDP naopak prošel revizí směrem dolů a nově činí 2,5 namísto předchozích 3,9 %
  • Prognóza je přitom zatížena mimořádnou nejistotou a opírá se o předpoklady dalšího vývoje válečného konfliktu na Ukrajině
  • V nepříznivém scénáři by letošní růst HDP mohl poklesnout až k 1,4 %

Přehled 9. března

Makroekonomický komentář hlavního ekonoma Cyrrus, Víta Hradila

USA

  • Revidujeme odhad růstu amerického HDP pro letošní rok z původních 3,5 % na 3,2 %
  • Nově očekáváme americkou inflaci za rok 2022 okolo 6,7 %
  • Politika Fedu se dle nás nezmění a stále očekáváme 5-6 hiků

EU

  • Zhruba 45 % dováženého plynu a 25 % dovážené ropy je z Ruska
  • EU oznámila záměr snížit svojí závistlost na ruských energetických surovinách o dvě třetiny do konce roku 2022
  • Snižujeme odhad růstu HDP eurozóny pro letošní rok ze 4,4 % na 3 %
  • Zvyšujeme inflační výhled ze 4,2 % na 5,8 %
  • Od ECB očekáváme pokračování ve stávající rétorice, tzn. zejména utlumování nákupů aktiv a výhledově první možné zvýšení sazeb na konci roku

 

 

 

Česká republika

  • Dovoz ani vývoz ve vztahu k Ruské federaci není nijak signifikatní a neohrožuje tak českou hospodářskou stabilitu
  • Výhled růstu HDP musíme snížit i v tomto případě, a to z 2,8 % na 2,2 %
  • Dražší komodity se projeví i v inflaci, proto letos očekáváme průměrnou inflaci na úrovni 10,7 %
  • ČNB na nejbližších zasedání pravděpodobně dokončí serii zvyšování sazeb na úrovni 5 % (2T Repo)

Stáhnout kompletní komentář v PDF

Analýza zaměřená na nejdůležitější sektory v USA a EU plus výhled

Naši analytici si připravili přehlednou, bodově zpracovanou analýzu jednotlivých segmentů v USA a EU včetně určitého výhledu na budoucí možné směřování daných odvětví. Analýza pokrývá vše důležité - od bankovního sektoru, přes obnovitelné zdroje, průmysl (včetně zbrojního), až po cestovní ruch nebo luxusní značky.

 

Stáhnout analýzu v PDF

Přehled 8. března

  • Pozornost se aktuálně na trzích točí zejména kolem komodit a dění na komoditním trhu
  • V uplynulých dnech posiluje zejména ropa, plyn nebo pšenice
  • Cena ropy (Brent) přesáhla hranici 130 USD za barel
  • Ropa posiluje zejména po zprávách, že USA a Velká Británie uvalí ban na ruskou ropu
  • Rusko také hrozí Evropě zastavení dodávek plynu skrze Nord Stream 1, jako odvetu za vyostřenou rétoriku a ukončení projektu Nord Stream 2 ze strany Německa

REPowerEU

  • Evropská komise dnes představila plán na snížení komoditní závislosti na Rusku a nový přístup k energetické politice v EU
  • Podle EK nová geopolitická realita a realita trhu s energií vyžaduje, aby byl drasticky urychlen přechod na čistou energii a zvýšena energetická nezávislost Evropy
  • Plán se jmenuje REPowerEU a díky němu by měla být Evropa nezávislá na ruských komoditách do roku 2030
  • Plán stojí na dvou hlavních pilířích - vybudování kapacit na LNG, většímu důrazu na biometan a vodík
  • Cílem je také snížení fosilních paliv = větší tlak na výstavbu obnovitelných zdrojů v Evropě (solární panely, větrné elektrárny)
  • Evropské země budou mít také povinnost naplnit zásobníky na plyn z 90 % k 1. říjnu každého roku

 

 

Přehled 1. března

  • Západ uvalil na Rusko dosud nejtvrdší sankce
  • Německo vytvoří vojenský fond (100 mld EUR) a zvýší výdaje na zbrojení na minimálně 2 % HDP 
  • Historie nás učí, že vliv geopolitického rizika na akciové trhy má většinou omezené trvání v řádu týdnů (viz analýza v PDF níže)
  • Propojení Ruska a západu je zejména přes komoditní trhy, očekáváme růst inflace
  • Česká koruna oslabuje, od vypuknutí konfliktu posílil dolar vůči koruně o více než 3 %

Doporučujeme

  • Panicky neměnit složení portfolia
  • V případě nákupů se zaměřit na americké akcie, rozhodně se vyhnout rozvojovým trhům
  • Produkty s garancí návratnosti kapitálu jsou momentálně nejlepším prvkem v investičních portfoliích

Stáhnout celou analýzu v PDF

Přehled 24. února

  • Averze k riziku roste - ztrácí akcie, klesají dluhopisové výnosy, posiluje zlato a dolar; stoupá cena komodit
  • Historie nás učí, že vliv geopolitického rizika na akciové trhy má většinou omezené trvání v řádu týdnů (viz analýza v PDF níže)
  • Propojení Ruska a západu je zejména přes komoditní trhy, očekáváme růst inflace
  • Česká koruna oslabuje stejně jako všechna ostatní riziková aktiva. Umazání ztrát může trvat 3 měsíce

Doporučujeme

  • Panicky neměnit složení portfolia
  • V případě nákupů se zaměřit na americké akcie, rozhodně se vyhnout rozvojovým trhům
  • Produkty s garancí návratnosti kapitálu jsou momentálně nejlepším prvkem v investičních portfoliích

Stáhnout celou analýzu v PDF

Situaci pro vás nadále monitorujeme a budeme vás průběžně informovat.

Zobrazit celý disclaimer

Přehled 26. srpna

  • Slovensko a Polsko dokončily plynovod o délce 164 km, propojující obě země. Slovensku se tak otevírá prostor pro dodávky LNG, což by mělo omezit jeho závislost na Rusku
  • Nová bulharská vláda zcela změnila stanovisko té předchozí a nově souhlasí s platbami za ruský plyn podle schématu, které požadoval Kreml. Právě odmítnutí těchto podmínek vedlo v dubnu k zastavení dodávek plynu do Bulharska, které se tak nyní snaží vzít své předchozí rozhodnutí zpět
  • Cena zemního plynu v Evropě dnes po předchozím dramatickém nárůstu stagnuje. Zůstává ovšem na téměř šestinásobku hodnoty, kde se nacházela před rokem
  • Cena elektřiny na německém trhu překročila metu 700 EUR/MWh a dosud nevykazuje známky uklidňování. Meziročně je tak elektrická energie dražší zhruba pětinásobně
  • Česko jako předsedající země svolává nouzové zasedání ministrů z energetické oblasti členských států EU. Cílem je nalezení řešení dramatické situace na energetických trzích

Přehled 25. srpna

  • Podle odhadu společnosti Capital Economics by Rusko dokázalo vydržet zastavení vývozu zemního plynu do Evropy po dobu až jednoho roku bez dramatických dopadů na jeho ekonomiku. Snížené dodávky – například na stávající úrovni odpovídající 20 % kapacity – pak ještě výrazně déle, jelikož pokles objemu je kompenzován dramaticky vyššími cenami
  • Na nadcházejícím summitu zástupců členských zemí Evropské unie pro zahraniční politiku bude Česko jako předsedající země patrně navrhovat znesnadnění přístupu občanů Ruska ke krátkodobým vízům do Evropy, namísto kompletního zastavení jejich vydávání. Jednalo by se o kompromisní řešení, když část států – převážně těch geograficky bližších Rusku – požaduje tvrdší přístup, který se ovšem nesetkává s pochopením mimo jiné u Německa, ale i zástupců samotné EU či nově Bulharska
  • Drama na evropských energetických trzích dále eskaluje. Cena zemního plynu od dnešního rána narostla o dalších téměř 7 %, překonala hranici 300 EUR/MWh a aktuálně se nachází poblíž 311 EUR/MWh. Kromě dosavadních problémů se nově přidala i rostoucí konkurence z Asie, kde se zemního plynu také nedostává, což vede k přetahování o dodávky LNG

Přehled 24. srpna

  • Cena zemního plynu v Evropě po včerejším dočasném uklidnění opět zamířila směrem nahoru a od rána si již stačila připsat zhruba 7 %. K ohlášené třídenní odstávce plynovodu Nord Stream 1 se přidaly informace o odkladu uvedení vývozního terminálu na LNG v americkém Texasu do provozu. Ten měl být po nedávné havárii opětovně spuštěn během října, ovšem nově se počítá až s listopadem. Nepříznivé signály přicházejí i z Norska, kde v průběhu podzimu budou probíhat plánované údržbářské práce na plynovodní síti a podle všeho se k nim přidávají i další, neplánované

Přehled 23. srpna

  • Cena zemního plynu v Evropě dnes prochází mírnou korekcí, když od rána ztratila zhruba 3,8 % a momentálně se drží poblíž 266 EUR/MWh. Ani zdaleka tak ovšem neodmazala nedávný raketový nárůst, když ještě před měsícem činila „pouze“ 200 EUR/MWh

Přehled 22. srpna

  • Německý ministr hospodářství Robert Habeck znovu veřejně zdůraznil nutnost úspory energií, jelikož považuje za pravděpodobné, že Rusko dále sníží dodávky zemního plynu do Evropy. Za nezbytné tak považuje snížení spotřeby této suroviny o 20 %
  • Vysoký představitel Evropské unie pro zahraničního politiku Josep Borrell se vyslovil proti návrhům na plošné pozastavení vydávání víz do Evropy ruským cestovatelům. Za adekvátnější reakci považuje selektivní opatření. Toto téma bude dále diskutováno na summitu EU v Praze
  • Drama na evropských trzích s energiemi pokračuje. Cena zemního plynu v reakci na informaci o další odstávce plynovodu Nord Stream 1, který má být mimo provoz po dobu tří dnů na přelomu srpna a září, narostla za uplynulé tři dny o 24 %, cena elektřiny pak o téměř 30 %. Trhy tak evidentně vyjadřují obavu, že škrcení dodávek ruského plynu do Evropy bude pokračovat

Přehled 19. srpna

  • Vláda Estonska trvá na celoevropském zákazu cestování ruských občanů do EU. Pokud tento návrh nezíská podporu, je Estonsko připraveno zákaz zavést alespoň samostatně v rámci své jurisdikce
  • Prezidenti Ruska i Čína se údajně plánují zúčastnit summitu zemí G20, který se koná v listopadu. V tomto smyslu se alespoň vyjádřil prezident Indonésie, která toto setkání hostí. Bylo by to poprvé od začátku ruské invaze na Ukrajinu, kdy se lídři západních zemí osobně potkají s ruským prezidentem
  • Cena zemního plynu v Evropě zůstává na rekordních úrovních. Dnes ovšem vykazuje alespoň mírné známky uklidnění, když během odpoledne zůstávala na ranních hodnotách

Přehled 18. srpna

  • Dodávky zemního plynu z Ruska zůstávají stabilní, byť na výrazně omezených úrovních. Na evropském trhu s touto komoditou ovšem pokračuje dramatická situace, když cena od dnešního rána narostla o další více než 4 %. Jedná se patrně o důsledek pokračujícího horkého počasí, které klade nároky na výrobu elektřiny pro chlazení a zároveň komplikuje lodní dopravu uhlí a jiných paliv do elektráren. Tím se zvyšuje tlak na elektrárny plynové a tedy i cenu plynu

Přehled 17. srpna

  • Podle šéfa Bundesnetzagentur – tedy správce německých rozvodných sítí – by i při uskutečnění avizované ambice na 95% naplněnost zásobníků zemního plynu v případě kompletního zastavení ruských dodávek tyto zásoby Německu stačily pouze na dva až dva a půl měsíce topné sezony při plném provozu domácností i firem bez omezení. Právě mety 95 % do listopadu přitom podle něj bude těžké vůbec dosáhnout
  • V Německu pod tlakem energetické krize sílí podpora prodloužení provozu posledních tří jaderných elektráren, které podle stávajícího plánu mají ukončit svou činnost v letošním roce. Tento krok by případně vyžadoval i změnu legislativy a musel by tak být schválen parlamentem

Přehled 16. srpna

  • Ruský dodavatel zemního plynu Gazprom v první polovině srpna zaznamenal první meziměsíční nárůst exportovaného objemu od března tohoto roku. Do té doby jasně převažoval efekt poklesu či stagnace vývozu do Evropy. Nejnovější vývoj tak patrně naznačuje zvýšený odběr ruského zemního plynu ze strany Číny. Dlužno ovšem podotknout, že infrastruktura mezi Ruskem a Čínou momentálně ani zdaleka neumožňuje nahrazení evropských trhů těmi asijskými
  • Cena zemního plynu na evropském trhu po včerejším dramatickém nárůstu pokračovala ve stejném směru i dnes, ovšem během odpoledne došlo k obratu a cenové korekci. Momentálně se tak nacházíme zhruba 2 % nad ranní úrovní

Přehled 15. srpna

  • Ruský dodavatel zemního plynu Gazprom si ani na měsíc září nezarezervoval dodatečnou kapacitu v plynovodu, který vede přes Ukrajinu do Evropy. Stalo se tak třetí měsíc v řadě
  • Německo od října zavádí dodatečnou daň na dodávky zemního plynu domácnostem ve výši 2,42 centů za kilowatthodinu. Smyslem tohoto opatření je, aby i běžní spotřebitelé vypomohli ekonomice sužované nedostatkem zemního plynu
  • Cena zemního plynu v Evropě opět zamířila vzhůru. Jedná se o důsledek horkého počasí, které způsobuje vysychání evropský řek. Právě po nich se totiž standardně dopravuje velká část jiných komodit využívaných pro výrobu elektřiny – například uhlí – což zvyšuje poptávku plynových elektráren. Od dnešního rána tak evropský zemní plyn zdražil o závratných 11,5 %

Přehled 12. srpna

  • Ruský Národní depozitář podal žalobu k Soudnímu dvoru Evropské unie, ve které napadá své zahrnutí do sankčního režimu a požaduje jeho zrušení
  • Ruská společnost Transneft uvedla, že všechny poplatky za tranzit ropy přes území Ukrajiny již byly uhrazeny a ropovodem Družba by tak nyní měly pokračovat dodávky do všech dotčených zemí, tedy Maďarska, Slovenska i Česka
  • Česká republika, která aktuálně předsedá Evropské unii, se podle vyjádření ministra zahraničí Lipavského staví pozitivně k návrhu na omezení vydávání víz ruským občanům cestujícím do EU. Tento návrh, který původně vzešel z pobaltských zemí, ovšem pravděpodobně narazí na nevoli jiných států. Například německý kancléř Scholz se již nechal slyšet, že jej nepodporuje
  • Západoafrický Senegal nově předpokládá, že by již ve druhé polovině roku 2024 mohl být schopen zahájit dodávky zemního plynu do Evropy. Dosud se spekulovalo, že to nebude možné dříve, než v roce 2027

Přehled 11. srpna

  • Ropovod Družba sice již podle dostupných informací opět dodává ruskou ropu do Maďarska a Slovenska, nikoliv však do České republiky. Ta musela najít způsob, jak uhradit svou část tranzitních poplatků Ukrajině. To se zřejmě již podařilo a obnovení dodávek se čeká v řádu dní

Přehled 10. srpna

  • Ropovodem Družba do střední Evropy - konkrétně do Česka, Slovenska a Maďarska - opět proudí ruská ropa. Tok byl přerušen před několika dny, jelikož poplatek za tranzit, který platí ruská strana té ukrajinské, nebyl zpracován kvůli platným západním sankcím. Situaci tak vyřešila maďarská rafinérská společnost MOL, která poplatek uhradila. Cena ropy Brent v návaznosti od dnešního rána odepsala přibližně 2 %
  • Poměrně výrazně dnes naopak zdražuje zemní plyn, jehož cena na evropské burze od rána narostla o 7,5 %

Přehled 9. srpna

  • Ropovodem Družba přestala 4. srpna proudit ropa z Ruska do střední Evropy. Právě touto cestou se přitom ropa dostávala do České republiky, Slovenska či Maďarska. Podle dostupných informací je příčinou neuhrazení poplatku za transit, který standardně platí ruská strana Ukrajině, přes jejíž území ropovod vede. Podle Ruska byla platba sice odeslána, ovšem kvůli západním sankcím nebyla provedena, v důsledku čehož měla Ukrajina transit zablokovat. Zástupci maďarských a slovenských rafinérií již avizovali, že jsou ochotni přepravní poplatky sami uhradit a jednají o možnostech, jak toto provést. Na samotné ceně ropy Brent tato událost způsobila růst přibližně o procento a ta se tak aktuálně nachází těsně pod hranicí 98 dolarů za barel
  • V poklesu naopak pokračuje evropská cena zemního plynu, která jen za poslední tři dny odepsala 4,5 %. Jde o projev pokračujícího úspěšného plnění evropských zásobníků navzdory nadále výrazně omezeným dodávkám této komodity z Ruska

Přehled 8. srpna

  • Cena evropského zemního plynu si dnes prochází poměrně dynamickým vývojem, když během dopoledne narostla o 3 procenta a následně zamířila opačným směrem, když odepsala procenta 4. Aktuálně se tak nachází o zhruba 1,7 % pod ranní otevírací hodnotou. Důvodem výkyvů jsou protichůdné informace z oblasti evropské energetiky. Trhy nejprve vystrašila zpráva o nutnosti provedení neplánovaných udržovacích prací na norských nalezištích, což znamená menší dodávky z této severské země. Nepomohla ani předpověď počasí, která pro evropský kontinent věstí další vlny zvýšených teplot, což znamená zvýšené nároky na ochlazovací systémy a komplikace s provozem některých zdrojů elektrické energie. V opačném směru následně zapůsobila statistika naplňování evropských zásobníků, které se podařilo navýšit na 72 %, tedy v souladu s dlouhodobým průměrem, navzdory omezeným dodávkám z Ruska
  • Ruská centrální banka zavedla půlroční omezení na možnost nakládání s aktivy drženými vlastníky z „nikoliv přátelských“ zemí. Smyslem je zamezit kličkám, kterými se někteří z nich měli snažit těchto aktiv v Rusku zbavovat
  • Agentura Moody’s zhoršila výhled ratingu České republiky z neutrálního na negativní. Samotný rating Česka tak zůstává nezměněn, ovšem podle agentury je nyní v budoucnu pravděpodobnější jeho zhoršení, nežli zachování. Důvodem jsou rizika spojená s možným zastavením dodávek ruského zemního plynu do Evropy a z něj vyplývající omezování průmyslových aktivit, ochlazení ekonomiky a rostoucí vládní výdaje

Přehled 5. srpna

  • Podle plánu na obnovení vývozu ukrajinských obilovin dnes tamní přístavy opouští další tři nákladní lodě. Export nadále běží ve zkušebním režimu, který má za cíl ověřit, zda dohoda pod patronátem OSN skutečně funguje
  • Zisk maďarské rafinerské společnosti Mol ve druhém čtvrtletí letošního roku narostl téměř o 100 %. Jedná se o důsledek propadu ceny ruské ropy, kterou mnohé západní společnosti v reakci na ruskou invazi odmítly odebírat. Mol se jí ovšem nebrání a její levné nákupy mu tak umožňují navyšovat marže
  • Ruský prezident Putin vydal nařízení, které omezuje možnosti firem z oblasti energetiky a bankovnictví se zahraniční účastí opustit ruský trh. Nařízení má platit do konce roku a klade si za cíl hájit „národní zájem“
  • Cena zemního plynu v Evropě během dneška mírně poklesla, konkrétně o zhruba 1,5 %. Stále se ovšem nachází o 12 % výše, než ještě před měsícem

Přehled 4. srpna

  • Přistoupení Finska a Švédska do Severoatlantické aliance drtivou většinou schválil americký senát. Tyto dvě země se k tomuto kroku rozhodly v reakci na ruskou invazi Ukrajiny
  • Drama okolo turbíny pro plynovod Nord Stream 1 nabývá čím dál bizarnějších rozměrů. Rusko nyní trvá na tom, že nezbytně potřebuje dokumenty potvrzující, že tato turbína nepodléhá západním sankcím, poté by ji údajně „velmi rádo“ převzalo. Nově navíc zmiňuje nutnost oprav na dalších třech turbínách, což po zkušenostech s tou první téměř jistě znamená další libovolně dlouho trvající překážky bránící normalizaci dodávek
  • Dobré zprávy dnes dorazily ze Spojených států. Exportní terminál na LNG v Texasu, který je mimo provoz kvůli nedávné explozi, by se měl vrátit do plného nasazení již začátkem října. Tím bude navýšena vývozní kapacita amerického zemního plynu do Evropy

Přehled 3. srpna

  • Německý kancléř Scholz dnes navštívil závod společnosti Siemens Energy AG, kde se nachází legendární turbína pro plynovod Nord Stream 1. Scholz se vedle dotyčné turbíny i nechal vyfotit a zopakoval, že tato je opravena, plně funkční a připravena k transportu na místo určení, tedy zpět do Ruska. Mluvčí Kremlu reagoval prohlášením, že k převozu turbíny scházejí dokumenty potvrzující, že se na ni nevztahují západní sankce vůči Rusku. Toto tvrzení pak odmítá Německo, podle kterého žádné dodatečné dokumenty nejsou zapotřebí
  • Dodávky zemního plynu z Ruska do Evropy zůstávají stabilní, byť v objemu omezeném na 20 % dostupné kapacity. Plnění evropských zásobníků ovšem pokračuje a jejich stav aktuálně dosahuje zhruba 70 %, tedy stejně, jak bylo obvyklé v posledních 5 letech
  • Samotná cena zemního plynu na evropském trhu dnes vykázala několik výkyvů, ovšem momentálně se nachází zhruba 0,5 % pod svou ranní otevírací úrovní

Přehled 2. srpna

  • Export obilovin z Ukrajiny pod záštitou OSN bude podle agentury Bloomberg po pondělním úspěšném proplutí první nákladní lodi pokračovat po dobu nadcházejících dvou týdnů ve zkušebním režimu. Ten by měl zahrnovat vypravování maximálně tří lodí po každém z nově ustavených bezpečných koridorů denně. Pokud se tento provoz osvědčí, může objem vývozu dosáhnout až tří milionů tun měsíčně, a to na horizontu čtyř až šesti týdnů. Další vývoj ovšem zůstává zatížen významnou nejistotou, kterou by mohlo pomoci rozptýlit páteční setkání prezidentů Ruska a Turecka, které se právě exportu ukrajinské pšenice má také věnovat
  • Nejistý zůstává i výhled na další dodávky ruského zemního plynu do Evropy. Již nyní dramaticky snížený průtok plynovodem Nord Stream 1 dnes opět poklesl, když namísto dosavadních 20 doručoval pouze 18 % své kapacity. Cena této komodity na evropském trhu naopak narostla a od dnešního rána si připsala zhruba 2,5 %

Přehled 1. srpna

  • Podle mluvčího ruského prezidenta se kvůli západním sankcím objevují obtíže s údržbou turbín plynovodu Nord Stream 1, přičemž Rusko s jejich řešením nemůže významně pomoct. Jedná se o další ze série „technických“ zádrhelů, které podle ruských představitelů neumožňují navýšení dodávek zemního plynu do Evropy
  • První nákladní loď plná ukrajinské pšenice dnes nakonec skutečně opustila přístav a míří do Libanonu. Jedná se o výsledek dohody mezi Ukrajinou, Ruskem, OSN a Tureckem, která umožňuje bezpečný pohyb nákladu navzdory pokračující ruské invazi. Smyslem je zajistit dodávky potravin hlavně do rozvojových zemí
  • Cena zemního plynu v Evropě reagovala na dnešní zprávy opětovným růstem, když od rána přidala zhruba 4,5 %

Přehled 29. července

  • Ukrajinský prezident při své návštěvě v přístavním městě Oděsa prohlásil, že je jeho země připravena opětovně nastartovat export obilovin do světa, jakmile jí k tomu dá pokyn OSN. Právě Organizace spojených národů byla jedním z hlavních zprostředkovatelů dohody, která by vývoz měla umožnit
  • Podle analýzy společnosti Accenture by mohlo k uklidnění na evropském trhu se zemním plynem nakonec paradoxně přispět právě to, že ruský plyn bude čím dál více přesměrováván do Asie, primárně pak do Číny. Ta tak bude ztrácet motivaci k nakupování zkapalněného zemního plynu, ke kterému se naopak nyní upínají evropské naděje
  • Cena zemního plynu na evropské burze během dneška pokračovala v poklesu a od rána odepsala zhruba 4 %. Nadále ovšem platí, že ji nedávný vývoj ohledně omezování průtoku plynovodem Nord Stream 1 vyhnal nebezpečně vysoko, když se aktuálně nachází o téměř 30 % výše, než ještě před měsícem

Přehled 28. července

  • Mluvčí ruského prezidenta dnes opět vyjádřil „naději“, že chybějící turbína do plynovodu Nord Stream 1 bude brzy dopravena na místo určení. Zároveň potvrdil, že i další turbína bude vyžadovat péči opravářů
  • Cena zemního plynu v Evropě mírně korigovala včerejší růst. Nakonec se totiž nepotvrdily obavy, že kromě omezeného průtoku plynovodem Nord Stream 1, který funguje pouze na 20 % své kapacity, dojde i ke snížení dodávek transitem přes území Ukrajiny. Přesto zůstává zemní plyn v Evropě výrazně dražší, než ještě před několika dny

Přehled 27. července

  • Podle zástupců Turecka by export ukrajinských obilovin, který umožnila dohoda mezi Ukrajinou, OSN, Ruskem a právě Tureckem, mohl začít během jednoho týdne. Do konce roku by mělo být možné vyvézt až 25 milionů tun a tím zmírnit riziko nedostatku potravin v cílových – převážně rozvojových – zemích
  • V souladu s předchozím oznámením dnes ruský dodavatel zemního plynu Gazprom snížil průtok plynovodem Nord Stream 1 do Evropy na 20 % kapacity. Předběžná data o objednané kapacitě alternativní trasou přes Ukrajinu pak naznačují možný další pokles dodávek během čtvrtka
  • Samotná cena evropského zemního plynu během dneška krátkodobě narostla, ovšem záhy svůj pohyb korigovala a nyní je zpět na ranních úrovních. Jen za poslední tři dny ovšem právě vlivem zpráv z Ruska vykázala skok o více než 30 % a zůstává tak nejvýše od letošního března

Přehled 26. července

  • Cena zemního plynu v Evropě vzrostla na nejvyšší úroveň od března letošního roku a jen během dneška přidala zhruba 12 %. Navázala tak na včerejší růst o taktéž znatelných 10 %. Jedná se o reakci na signály z Ruska, které poměrně jasně ukazují, že se i v nejbližší době vždy najde další „technický problém“, kvůli kterému zůstanou dodávky plynovodem Nord Stream 1 do Evropy omezené. Nově by průtok měl být přiškrcen na 20 % a to počínaje středečním ránem
  • Podle agentury Bloomberg, která se odvolává na zdroje obeznámené se situací v Rusku, je společnost Gazprom – ruským státem ovládaný plynový gigant – ochotna a připravena pokračovat v omezování dodávek do Evropy i za cenu možných budoucích ušlých zisků
  • Ministři energetiky členských zemí Evropské unie na dnešním mimořádném jednání nalezli shodu nad opatřeními na úsporu plynu, která mají kontinent připravit na zimu s omezenými dodávkami. Podle plánu by jednotlivé státy měly dobrovolně snížit svou spotřebu o 15 %. V případě nouze – tedy například při kompletním ukončení ruských dodávek – by pak toto omezení mohla EU svým členům přímo nařídit, a to z rozhodnutí Evropské rady. Konečná podoba dohody ovšem nakonec zahrnuje i některé tolerovatelné výjimky. Přesto je výsledek jednání považován za úspěch a projev evropské soudržnosti, jelikož se k úsporám plynu nakonec zavazují i státy, které ruský plyn neodebírají a jsou tak ochotny se uskromnit ve prospěch jiných. Jedinou zemí, která zůstala v opozici, je Maďarsko

Přehled 25. července

  • Mluvčí Kremlu Peskov dnes sdělil novinářům, že jakmile dorazí chybějící turbína, proud zemního plynu skrz Nord Stream 1 bude pokračovat v objemu, který bude „technicky možný“. Zároveň přitom poznamenal, že Rusko nemá zájem na odříznutí Evropy od dodávek plynu, což se ovšem může změnit, „pokud bude Evropa pokračovat v zavádění sankcí a restrikcí“
  • Později v průběhu dneška oznámil ruský dodavatel plynu Gazprom, že od středy tohoto týdne dodávky zemního plynu do Evropy opět sníží, a to na 20 % kapacity plynovodu Nord Stream 1. Cena evropského plynu tak od dnešního rána stačila narůst o více než 10 %
  • Kyperská ministryně energetiky potvrdila, že považuje Evropu za perspektivního odběratele pro zemní plyn z její země. Ta má poměrně rozsáhlé, dosud netěžené, zásoby této komodity, přičemž těžba by zde měla být zahájena v roce 2027
  • Cena pšenice na světových trzích opět narostla v reakci na raketový útok proti ukrajinskému přístavnímu městu Oděsa. Právě z něj totiž měly podle dohody mezi OSN, Tureckem, Ukrajinou a Ruskem proudit obnovené dodávky z Ukrajiny. Nedávný útok ovšem opět oživil pochybnosti o životaschopnosti této dohody

Přehled 22. července

  • Dohoda mezi Ruskem a Ukrajinou ohledně umožnění exportu obilovin do – převážně – rozvojových zemí se podle dostupných signálů blíží finalizaci. Jednání se odehrávají pod patronátem Turecka a účastní se jej i zástupci OSN. Detaily dohody ovšem dosud nebyly zveřejněny
  • Ruská centrální banka snížila základní úrokovou sazbu z 9,5 na 8,0 % a ta se tak dostala pod předválečnou úroveň. Ruští bankéři ve světle očekávaného ochlazení ekonomiky vyhodnotili budoucí rizika jako spíše proti-inflační a svým následným krokem zaskočili trh, který takto výrazné uvolnění politiky neočekával
  • Cena zemního plynu v Evropě se dnes vrátila k růstu a od rána si připsala necelých 5 %. Jedná se zřejmě o důsledek pokračujících obav o další osud dodávek plynu prostřednictvím plynovodu Nord Stream 1

Přehled 21. července

  • Plynovodem Nord Stream 1 dnes po desetidenní pravidelné údržbě nakonec skutečně začal proudit plyn z Ruska do Evropy. Nenaplnily se tak obavy, že by Rusko přerušilo dodávky jako pokračování geopolitického konfliktu se Západem. Plynovod nicméně nadále funguje na 40 % své maximální kapacity a další budoucnost dodávek zůstává s ohledem na dostupná vyjádření ruských představitelů spíše nejistá
  • Turbína pro Nord Stream 1, která byla v posledních dnech žhavým evropským tématem, se po návratu z oprav v Kanadě momentálně nachází na území Německa. Podle tamních představitelů se čeká na doručení dokumentů z Ruska, nezbytných pro její odeslání

Přehled 20. července

  • Podle odhadu Mezinárodního měnového fondu by případné kompletní zastavení dodávek zemního plynu z Ruska znamenalo pro Německo nevratnou ztrátu 4,8 % HDP v průběhu let 2022 až 2024
  • Evropská unie vyzývá členské země, aby se pokusily snížit spotřebu zemního plynu během následujících osmi měsíců o 15 %. Jedná se o reakci na očekávané kroky Ruska, které podle předpokladů ani po dokončení údržbářských prací na plynovodu Nord Stream 1 a obdržení chybějící turbíny neobnoví na plnou kapacitu dodávky této komodity. V případě hrozícího akutního nedostatku zemního plynu by pak podle návrhu měla mít Evropská unie pravomoc omezení spotřeby přímo nařídit, namísto počátečního doporučení
  • Na klidu Evropanům nepřidal svými posledními vystoupeními ruský prezident Putin. Ten sice potvrdil, že se ve čtvrtek po desetidenní odstávce tok ruského plynu do Evropy obnoví, ovšem zdaleka ne v plném rozsahu. Naopak varoval, že pokud budou – Ruskem takto vnímané – obtíže s opravami turbín pokračovat, pak by se Evropa namísto nedávného využití plynovodu Nord Stream 1 na 40 % kapacity mohla dočkat pouze 20 %
  • Ani evropští obchodníci se zemní plynem si smíšené signály z Ruska neumějí jednoduše přebrat. Cena komodity tak během dneška nejprve vzrostla o 7 %, aby následně opět poklesla, a aktuálně se nachází 1 % pod svou otevírací ranní úrovní

Přehled 19. července

  • Ministr průmyslu a obchodu Jozef Síkela dnes informoval, že tuzemské zásoby zemního plynu v kombinaci se zajištěnými kapacitami LNG z Holandska dokáží v případě nouze pokrýt spotřebu ČR až do března příštího roku, tedy do konce zimy
  • Podle agentury Reuters, která se odvolává na dva zdroje obeznámené se situací, obnoví Rusko dodávky zemního plynu plynovodem Nord Stream 1 v souladu s plánem ve čtvrtek, tedy po dokončení pravidelné údržby. Nadále by ovšem měla být omezena jeho kapacita
  • Trh na tyto zprávy reagoval poklesem ceny evropského zemního plynu a ta tak za dnešek odepsala zhruba 2 %
  • Podle analýzy Mezinárodního měnového fondu by v případě zastavení dodávek zemního plynu do Evropy patřilo Česko spolu s Maďarskem a Slovenskem k nejhůře zasaženým ekonomikám. V základním scénáři by Česko ztratilo 4,1 % HDP, v případě solidárního sdílení nákladů v rámci EU pak o 2,6 %

Přehled 18. července

  • Ruský dodavatel zemního plynu Gazprom si neobjednal dostupnou dodatečnou kapacitu pro přepravu plynovodem přes Ukrajinu na měsíc srpen
  • Evropská unie se dohodla s Ázerbájdžánem na zdvojnásobení dodávek zemního plynu v příštích několika letech
  • Podle odhadu Evropské komise by případné zastavení dodávek zemního plynu z Ruska do Evropy způsobilo za předpokladu standardního průběhu zimy ztrátu zhruba 0,6 až 1,0 % HDP celé Evropské unie. Pokud by se podařilo preventivně snížit spotřebu úspornými opatřeními, šlo by „pouze“ o 0,4 %. V případě nadprůměrně chladné zimy by pak škody mohly dosáhnout až 1,5 % HDP
  • Německý obchodník se zemním plynem Uniper obdržel od ruského dodavatele, společnosti Gazprom, notifikaci o tom, že jsou dodávky komodity omezovány kvůli „zásahu vyšší moci“, čímž by se za toto zbavoval odpovědnosti. Německá strana to odmítá
  • Turbína k plynovodu Nord Stream 1 je již na cestě z Kanady, kde na ní probíhaly opravy. Do Ruska by se tak měla dostat zhruba za týden. Právě chybějící turbínou dosud ruská strana vysvětlovala omezení průtoku plynu do Evropy na 40 % kapacity
  • Cena zemního plynu na evropském trhu během dneška klesá a dosud odepsala zhruba 2 %

Přehled 15. července

  • Evropská unie údajně připravuje další, v pořadí již sedmý, sankční balíček namířený vůči Rusku ve snaze jej přimět k ukončení invaze na Ukrajinu. Podle dosud neoficiálních informací by měl zahrnovat restrikce na obchod se zlatem, strojírenskými produkty a pohyb padesáti konkrétních osob. Zároveň by mělo dojít ke zpětnému zpřesnění některých dosud uvalených sankcí a to tak, aby nedopatřením nepůsobily obtíže v oblastech, které nebyly cílem – typicky tedy u základních životních potřeb či potravin. Momentální ambicí by podle všeho mělo být představení nového balíčku v průběhu příštího týdne. Informace o přípravách sedmého balíčku sankcí ovšem záhy popřel místopředseda Evropské komise Maroš Šefčovič, podle kterého se jedná pouze o úpravy sankcí dosavadních
  • Německý obchodník se zemním plynem Uniper oznámil, že začal využívat rezervy z plynových zásobníků, aby dokázal uspokojit poptávku svých zákazníků. Zásoby se přitom dosud podařilo naplnit jen přibližně na 65 % jejich kapacit, přičemž právě proces doplňování narazil na omezení dodávek ze strany Ruska. Původní záměr Německa byl vstupovat do nadcházející topné sezony se zásobníky naplněnými na 90 %. Pravděpodobnost dosažení tohoto cíle přitom každým dnem klesá
  • Cena zemního plynu v Evropě se již druhým dnem v řadě snižuje, když od dnešního rána odepsala necelá 4 %. Oproti situaci před začátkem války na Ukrajině ovšem zůstává vyšší o úctyhodných 130 %
  • Podle agentury Moody’s se Bělorusko ocitlo ve stavu bankrotu, když nezaplatilo držitelům dolarových dluhopisů splátku kuponů, a to ani po uplynutí dvoutýdenní nápravné lhůty. Namísto dolarů se investoři dočkali splátky v běloruských rublech, což pochopitelně neocenili. Podle agentury je přitom vysoce pravděpodobné, že se podobná situace bude opakovat i v nejbližší budoucnosti

Přehled 14. července

  • Ruská společnost Gazprom – klíčový dodavatel zemního plynu do Evropy – ve svém včerejším vyjádření uvedla, že podle ní nelze spolehlivě zaručit, že se plynovod Nord Stream 1 po probíhající pravidelné údržbě podaří uvést zpět do plného provozu, jelikož dosud není vyjasněná situace kolem navrácení turbíny, která zůstala vlivem sankcí zaseklá v Kanadě. Právě Kanada pro tento účel přitom již udělila výjimku ze sankcí a navrácení turbíny Rusům by tedy nemělo nic stát v cestě
  • Francouzský prezident Macron v televizním rozhovoru prohlásil, že by se jeho země měla preventivně připravovat na eventualitu kompletního zastavení dodávek zemního plynu z Ruska

Přehled 13. července

  • Itálii se od začátku války na Ukrajině podařilo snížit svou závislost na dovozu ruského plynu ze 40 na současných 25 %. Podařilo se to díky nacházení alternativních zdrojů, mezi které patří hlavně Alžírsko
  • Podle agentury Bloomberg, která se odvolává na neveřejný dokument z dílny Evropské komise, se Evropská unie intenzivně připravuje na variantu kompletního ukončení dodávek zemního plynu ze strany Ruska
  • Cena zemního plynu na evropském trhu během dneška narostla o dalších zhruba 5 %

Přehled 12. července

  • Evropská komisařka pro energetiku Kadri Simsonová dnes apelovala na státy EU, aby již během léta nabádaly spotřebitele k úsporám energií, což by mohlo pomoci naplnit plynové zásobníky před topnou sezonou, a tím předejít kritickému nedostatku této suroviny během nadcházející zimy
  • Cena zemního plynu v Evropě dnes opět znatelně vzrostla, a to zhruba o 8 %. Jednalo se o důsledek problémů s dodávkami z Norska, které se potýká s technickými obtížemi
  • Podle analýzy společnosti UBS Group AG by případné kompletní zastavení dodávek ruského zemního plynu do Evropy mělo za následek propad korporátních příjmů o 15 %, evropského akciového indexu Stoxx 600 o 20 % a kurzu eura na EUR/USD 0,90

Přehled 11. července

  • Kanadská vláda se rozhodla udělit výjimku z platných proti-ruských sankcí a povolit navrácení servisované turbíny, která patří k plynovodu Nord Stream 1, zpět do ruských rukou. Ruská strana přitom právě chybějící turbínou zdůvodňovala nedávné omezení průtoku klíčovým plynovodem na 40 % jeho kapacity
  • Dnešním dnem započala plánovaný odstávka plynovodu Nord Stream 1, kterým do Evropy proudí významná část této komodity. Odstávka by měla trvat deset dní, ovšem někteří evropští aktéři se obávají, že by ani po uplynutí této lhůty k obnovení dodávek nemuselo dojít. Slyšet se v tomto smyslu nechali například představitelé Německa či Francie. Pokud by se tyto obavy naplnily, některé evropské země – Česko nevyjímaje – by se mohly dostat do problémů s akutním nedostatkem zemního plynu, a mohlo by dojít i na přídělové systémy
  • Cena zemního plynu v Evropě v uplynulých dnech klesala a od minulého čtvrtka odepsala zhruba 10 %. Jedná se patrně o důsledek rozhodnutí Kanady o navrácení ruské turbíny

Přehled 7. července

  • Američtí představitelé zvažují, že cena ruské ropy by mohla být zastropována za 40-60 USD za barel
  • Evropský parlament těsným výsledkem dočesně schválil zařazení plynu a jádra mezi zelené investice, navázal tak na doporučení EK z února
  • Estonský parlament již schválil vstup Finska a Švédska do NATO

Přehled 1. července

  • Podle agentury Bloomberg ukazují dosavadní data o vývoji ruské ekonomiky na pokles hrubého domácího produktu v letošním roce poblíž 10 %. Ruská centrální banka naproti tomu očekává lepší výkon ekonomiky, než by odpovídal jejímu dřívějšímu odhadu, který hovořil o zpomalení mezi 8 a 10 %
  • Podle Mezinárodní agentury pro energetiku (IEA) v letošním červnu poprvé v historii převýšily objemy dovezeného zkapalněného zemního plynu z USA do Evropy dodávky plynovody z Ruska. Spíše nežli skokovým nárůstem importu z Ameriky jde ovšem naopak o důsledek snížení toku z východu
  • Evropská unie zvažuje zavedení embarga na dovoz ruského zlata. Tento krok by navázal na stejné rozhodnutí zemí skupiny G-7. Ekonomický efekt takového opatření by ovšem byl pravděpodobně spíše symbolický
  • Německý burzovní index DAX vykázal během letošního června nejhorší výsledek od roku 2008. Jednalo se o důsledek vyhrocení ekonomického konfliktu mezi Západem a Ruskem, který hrozí vyústit v zastavení dodávek zemního plynu do Evropy. Právě Německo je přitom na nich bytostně závislé

Přehled 30. června

  • Cena pšenice dnes vykázala výraznou volatilitu, když nejprve prudce poklesla a následně většinu tohoto pohybu korigovala. Důvodem byly informace o dění na Ukrajině, kde tamní armáda opětovně převzala kontrolu nad známým Hadím ostrovem, který byl dosud pod nadvládou ruských sil. Rusko následně reagovalo prohlášením, že se z jeho strany jednalo o ústup, který měl ulevit exportu ukrajinské pšenice na světové trhy
  • Zemní plyn v Evropě dnes opět zdražil, tentokrát o necelá 4 procenta. Za celý červen si tak připsal úctyhodných 72 %

Přehled 29. června

  • Lídři zemí skupiny G-7 se vyslovili pro zintenzivnění investic do infrastruktury pro zkapalněný zemní plyn. Právě ten je nejčastěji citován jako možná alternativa za ruské zdroje pro evropské odběratele
  • Cena zemního plynu v Evropě dnes prudce vzrostla, připsala si dosud téměř 9 procent a dostala se na nejvyšší úroveň za poslední dva týdny. Jedná se patrně o reakci na intenzivnější zájem o tuto komoditu v Asii a také obavy o schopnost evropských států naplnit své zásobníky na uspokojivou úroveň

Přehled 28. června

  • Lídři zemí skupiny G-7 se zavázali prozkoumat možnosti zastropování cen ruského zemního plynu a ropy. Smyslem takovéhoto kroku by bylo narušit stávající situaci, kdy navzdory ekonomickým sankcím Rusko významně profituje ze zdražování energetických komodit, čímž je mu bohatě kompenzován snížený objem jejich vývozu
  • Podle odhadu zástupců německých průmyslových podniků by případné kompletní zastavení přísunu ruského zemního plynu do Evropy způsobilo Německu propad hrubého domácího produktu v letošním roce o dramatických 12,7 %

Přehled 27. června

  • Rusko se poprvé od roku 1918 ocitlo ve stavu bankrotu vůči zahraničním věřitelům. Jedná se přitom o bankrot technický, jelikož Rusko má prostředky a podle všeho i vůli dluhy splácet, ovšem západní sankce znemožnily provedení plateb
  • Vlády USA, Spojeného království, Japonska a Kanady plánují zákaz dovozu ruského zlata jako další ze série ekonomických sankcí
  • Dodávky ruského zemního plynu zůstávají na 40 % své kapacity. Bez větších změn zůstává i cena této komodity na evropském trhu

Přehled 24. června

  • Německý ministr hospodářství Robert Habeck ve včerejším rozhovoru připustil, že považuje hrozbu definitivního zastavení dodávek zemního plynu z Ruska za reálnou. Zlomovým momentem může být již 11. červenec, kdy bude provoz plynovodu Nord Stream 1 zastaven na deset dní z důvodu pravidelné plánované údržby. Podle čím dál více německých zástupců je docela dobře možné, že k opětovnému spuštění následně nemusí dojít

Přehled 23. června

  • Německo se oficiálně přesunulo do druhého ze tří stupňů ohrožení dodávek zemního plynu. Dodávky této komodity jsou tedy sice nadále zajištěny, ovšem nacházejí se v bezprostředním ohrožení. Německý ministr hospodářství zároveň varoval, že případné kompletní zastavení dodávek plynu z Ruska by mohlo být podobným spouštěčem ekonomické krize, jako byl pád společnosti Lehman Brothers, po kterém následovala celosvětová recese
  • Rusko podle ministra financí momentálně nemá jinou možnost, než uskutečňovat splátky svých dluhopisů v rublech, ačkoliv jsou tyto denominované v západních měnách. Platné západní finanční sankce totiž podle něj provedení splátek v eurech či dolarech neumožňují. Ruská strana tak bude považovat své závazky za splněné tím, že odešle právě ruské rubly, ačkoliv je toto v rozporu s podmínkami splácení. Již tuto neděli se tak Rusko může ocitnout v technickém bankrotu
  • Evropská unie se dohodla s Norskem na navýšení objemu odebíraného plynu z této severské země. Mělo by jít o nárůst ve výši přibližně 8 % oproti dřívějšku. Stále se ovšem jedná pouze o zlomek objemu, který Evropa dosud odebírala od Ruska

Přehled 22. června

  • Dodávky ruského zemního plynu zůstávají stabilní na sníženém objemu z uplynulých dní, tedy poblíž 40 % kapacity plynovodu Nord Stream
  • Cena zemního plynu v Evropě tak zůstává zvýšená v důsledku obav o budoucnost dodávek. Aktuálně je tak zemní plyn zhruba o 50 % dražší, než ještě před dvěma týdny

Přehled 21. června

  • Dodávky ruského zemního plynu plynovodem Nord Stream zůstávají přibližně na 40 % své kapacity. Situaci dále komplikuje pravidelná údržba plynovodu, který vede přes Turecko, a který bude plánovaně odstaven do 28. června
  • Pokračuje diplomatická roztržka mezi Litvou a Ruskem ohledně tranzitní přepravy do kaliningradské oblasti. Ta standardně probíhá právě přes litevské území, ovšem tato země na ní začala striktně vynucovat západní sankce a nepouští tak přes své území některé konkrétní druhy zboží. To se nelíbí ruské straně, která hrozí odvetnými opatřeními

Přehled 20. června

  • Dodávky ruského zemního plynu do Evropy prostřednictvím plynovodu Nord Stream 1 zůstávají na 40 % své kapacity. Mluvčí Kremlu Dimitry Peskov zopakoval, že je Rusko schopno a připraveno dodávat komodity více, ovšem nutnou podmínkou je dodání opravovaných turbín ze západních zemí. Společnost Gazprom ovšem zároveň odmítla možnost zvýšení dodávek plynovody skrze území Ukrajiny, kterými by mohla chybějící kapacitu Nord Streamu nahradit
  • Ruský ministr zahraničí si předvolal velvyslance Litvy, aby vyjádřil nesouhlas s omezeními na tranzitní dopravu mezi Ruskem a územím Kaliningradu. Právě Litva, přes jejíž území tento tranzit dříve projížděl, totiž v souladu se západními sankcemi tuto trasu před několika dny oficiálně uzavřela
  • Německo i Rakousko oznámily úmysl opětovně zintenzivnit výrobu elektrické energie v uhelných elektrárnách. Jedná se o reakci na omezení dodávek ruského zemního plynu, které ohrožuje evropskou energetiku
  • Podle vyjádření ukrajinského prezidenta Zelenského vyřadila ruská invaze z provozu přibližně polovinu ukrajinské ekonomiky
  • Podle maďarského ministra zahraničí pokračují ruské dodávky zemního plynu i ropy do jeho země bez výpadků

Přehled 17. června

  • Nejistota na evropském trhu se zemním plynem pokračuje. Do Německa proudí plynovodem Nord Stream nadále o 60 % nižší objem, než je obvyklé. Tím dochází k omezování či dokonce zastavování dodávek této komodity dále do Evropy, tedy například do Francie či Rakouska. Cena zemního plynu zůstává zvýšená, byť oproti včerejšku vykázala znatelný pokles. Evropská komise označuje konání Ruska za snahu o vydírání, zatímco ruská strana trvá na tom, že se jedná o technickou závadu, která nemá s politikou nic společného. Poněkud překvapivě ruskou pozici podpořilo i Rakousko, které považuje jeho argumenty za opodstatněné. Ruský vicepremiér Alexandr Novak prohlásil, že je jeho země ochotna a připravena uspokojit evropskou poptávku po plynu za předpokladu, že tomu nebudou stát v cestě politické překážky
  • Evropská komise doporučila udělení statusu kandidátské země Ukrajině. Jedná se primárně o symbolický krok, ovšem nikoliv nevýznamný s ohledem na to, kolik úsilí a politického kapitálu ukrajinští představitelé do sbližování s Evropou investovali. Celý vstupní proces ovšem i v ideálním případě potrvá dlouhé roky. Naposledy jím prošlo Chorvatsko, kterému zabral deset let. Lze ovšem předpokládat, že případné přijetí Ukrajiny bude ještě výrazně komplikovanější

Přehled 16. června

  • Trh s evropským zemním plynem si opět prošel turbulencemi, když ruský dodavatel společnost Gazprom dále snížil objem průtoku této komodity plynovodem Nord Stream. Zatímco ruská strana vysvětluje tento útlum technickými obtížemi – údajně se má jednat o problémy spojené s opravou kriticky důležitých součástek, které v důsledku západních sankcí nelze dopravit zpět do Ruska – evropští politici toto vysvětlení odmítají a obviňují Rusko z politické motivace. Cena zemního plynu tak od včerejšího poledne vystřelila zhruba o 50 %, významnou část tohoto zdražení ovšem následně korigovala a aktuálně se nachází výše o 17 %
  • Šéf Gazpromu dnes na ekonomickém fóru v Petrohradu připomněl, že plynovod Nord Stream 2 je nadále připraven k použití, čemuž brání neudělení certifikace k provozu ze strany německé vlády. Ta proces certifikace ukončila v reakci na ruskou invazi na Ukrajinu

Přehled 15. června

  • Podle Kyjevské ekonomické univerzity dosahují škody na ukrajinském zemědělském sektoru výše 4,3 miliardy dolarů. Výpočet zahrnuje jak bezprostřední poničení techniky a polí v důsledku bojů, tak i například nemožnost provádět sklizeň
  • Jak bylo již včera avizováno, došlo dnes k poklesu průtoku plynovodem Nord Stream, kterým se ruský zemní plyn dostává do Evropy. Má se jednat o důsledek v prodlení dodávek opravovaných komponent nezbytných pro běžný provoz

Přehled 14. června

  • Cena zemního plynu v Evropě dnes skokově vzrostla a oproti ranním hodinám se aktuálně nachází o zhruba 16 % výše. Jedná se o reakci na informace, které poskytla ruská firma Gazprom, která komoditu do Evropy dodává. Podle ní nedoručil její dodavatel, firma Siemens, vybavení, které u ní procházelo opravou, a je nezbytné pro běžný provoz plynovodu Nord Stream. Právě tento plynovod je přitom pro evropské dodávky klíčový. Jejich průtok tak má nyní být dočasně snížen o zhruba 40 %. Další nepříjemností je nedávný požár v LNG terminálu v americkém Texasu, který obstarával nezanedbatelnou část dodávek do Evropy

Přehled 13. června

  • Ukrajinská vláda pozastavila export ropných produktů, uhlí a zemního plynu z domácí těžby
  • Společnost JPMorgan a Goldman Sachs pozastavily obchodování s ruskými dluhopisy v reakci na nařízení amerického ministerstva financí, které zakazuje nákupy těchto instrumentů domácími investory
  • Podle neoficiálních informací nabádá americká vláda obchodníky s hnojivy, aby pokračovali v jejich nákupech od Ruska. Právě hnojiva, u nichž Rusko patří mezi dominantní exportéry, jsou vyňata ze sankčního režimu, jelikož jsou klíčová pro globální dostupnost potravin. Přepravci i obchodníci se ovšem zdráhali v těchto obchodech pokračovat v obavách z toho, že by sankcemi v nejbližší době mohly být také zasaženy

Přehled 10. června

  • Dodávky ruského zemního plynu do Evropy zůstávají pod svou maximální kapacitou. Soudě podle objednávek tomu tak bude i v nejbližších dnech
  • Ukrajina zahajuje nová jednání s Mezinárodním měnovým fondem, od kterého by ráda získala půjčku. Podle ukrajinského ministra financí emise státních dluhopisů ani v kombinaci se zahraniční financí pomocí nepostačí k pokrytí nákladů probíhající války
  • Ruská centrální banka snížila základní úrokovou sazbu zpět na předválečnou úroveň, tedy na 9,5 %
  • Švýcarsko následuje Evropskou unii a také zavede embargo na dovoz ruské ropy a rafinovaných produktů

Přehled 9. června

  • Podle mluvčího ruského prezidenta jeho země aktuálně neplánuje přerušovat dodávky zemního plynu do dalších evropských zemí, jelikož všichni stávající odběratelé již přistoupili na platební schéma, které Rusko požadovalo, tzn. na zřízení paralelních účtů v západních měnách a ruských rublech
  • Podíl ruské společnosti Gazprom na dodávkách zemního plynu do Evropy klesl již v roce 2021 na nejnižší úroveň za posledních osm let. Jednalo se o důsledek politiky společnosti, která sice plnila sjednané dlouhodobé kontrakty, ale nabízela minimum komodity nad tento objem. Naopak domácí trh zásobovala v rekordní míře. Rok 2022 prakticky zaručeně přinese další pokles podílu tohoto dodavatele na pokrytí evropské poptávky, jelikož již nyní došlo k zastavení obchodu s Polskem, Bulharskem, Finskem, Dánskem a Nizozemím, tedy zeměmi, které odmítly přejít na platby v rublech
  • Cena zemního plynu v Evropě dnes ráno prudce narostla v reakci na zprávy o požáru v exportním LNG terminálu v americkém Texasu. Tento terminál bude v důsledku nehody pravděpodobně mimo provoz po dobu minimálně tří týdnů. Právě americký zkapalněný zemní plyn přitom významně pomáhal Evropě snižovat svou závislost na ruských dodávkách a překlenout období sníženého přísunu plynu z Norska, kde probíhá údržba na těžebních stanicích. Evropský zemní plyn tak v reakci zdražil o zhruba 16 %, ovšem v průběhu dne tento pohyb korigoval a aktuálně se nachází přibližně 8 % nad včerejšími hodnotami

Přehled 8. června

  • Spojené státy dále vyostřily sankční režim proti Rusku, když zakázaly svým občanům nákupy ruských dluhopisů na sekundárním trhu. Zákaz se týká jak dluhopisů vládních, tak i korporátních
  • Cena evropského zemního plynu dnes pokračovala v poklesu, šlo o již šestý den zlevňování v řadě. Tentokrát se jednalo o zhruba 2,5 %. Došlo k tomu i navzdory nadále omezeným dodávkám jak z Ruska, odkud proudí tato komodita plynovodem Nord Stream výrazně pod běžným objemem, tak i z Norska, kde probíhá údržba v oblastech těžby

Přehled 7. června

  • Cena zemního plynu v Evropě pokračuje v uklidnění vlivem teplého počasí, silných dodávek LNG a signálů, že stávající systém plateb za ruské dodávky je komfortní pro obě zúčastněné strany. Od včerejška tak zemní plyn levnil o znatelná 3 %
  • Exportní kapacity Ukrajiny, pokud jde o obiloviny, se blíží naplnění. Podle představitele tamní vlády jsou alternativní trasy po souši – vzhledem k nadále blokované námořní cestě ruskými ozbrojenými silami – již prakticky na hranici svých možností. I v případě příměří by údajně trvalo až šest měsíců, než se aktuálně zaminované námořní cesty podaří zprůchodnit
  • Podle agentury Bloomberg ukazují dostupná data na pokles ruské ekonomiky o 5 %. Podstatná část důsledků vojenské invaze a západních sankcí se ovšem teprve bude v čase projevovat a za celý rok by tak Rusko mělo potkat zpomalení hospodářství o více než 10 %
  • Podle aktualizované makroekonomické prognózy Světové banky by Rusko měl letos postihnout pokles HDP na úrovni 8,9 % následovaný dalším zpomalením o 2,0 % v roce 2023

Přehled 6. června

  • Podle dosud oficiálně nepotvrzených zpráv nalezlo Rusko a Turecko shodu na způsobu, jak dopravit ukrajinské obiloviny na exportní trhy. Turecká armáda by měla odminovat okolí přístavního ukrajinského města Oděsa a následně eskortovat nákladní lodě do neutrálních vod v Černém moři. Zde by zodpovědnost za eskortu měly naopak převzít lodě ruské, a to aby předešly „provokacím“. Celý plán by měl být finalizován během návštěvy ruského ministra zahraničí Lavrova v Turecku, která se uskuteční 8. června. K celému záměru se ovšem spíše skepticky vyjádřila ukrajinská strana, která za nejjistější způsob obnovení vývozu svých obilovin nadále považuje dodávky zbraní, které by jí umožnily uvolnit blokádu svých přístavů silou
  • Cena zemního plynu v Evropě se opět vydala vzhůru. Důvodem byl slabší tok této komodity plynovodem Nord Stream z Ruska a také plánované udržovací odstávky v Norsku. V průběhu dne ovšem došlo k opětovné korekci a aktuálně je cena zemního plynu blízko otevírací hodnotě z rána

Přehled 3. června

  • EU definitivně schválila částečné embargo na ruskou ropu dováženou do Evropy tankery po moři.
  • Zároveň britská pojišťovna Lloyds přestane poskytovat pojištění pro lodě převážející ruskou ropu.
  • Rusko bude muset hledat nové odběratele v Asii nebo omezit těžbu.
  • OPEC+ během včerejšího zasedání rozhodl o výraznějším navýšením těžby v příštích dvou měsících, a to o 648 000 barelů denně (místo dosavadních 432 000).
  • OPEC+ země mají omezenou kapacitu, možnosti k navýšení má tak v podstatě pouze Saudská Arábie a Spojené arabské emiráty.
  • Cena ropy Brent se pohybuje kolem 117 USD za barel.

Přehled 1. června

  • USA schválili dodání raketometů HIMARS Ukrajině, o kterou Ukrajina usilovně žádala
  • Dodána by měla být s přesnou a dalekonosnou municí, nikoliv však takovou, aby byli schopni pálit až na území Ruska
  • Houfnice Zuzana by dále mělo dodat Slovensko, Zuzana Čaputová tento týden promluvila v ukrajinském parlamentu
  • Saudská Arábie prohlásila, že v případě utlumení dodávek ruské ropy by byla schopna navýšit těžbu
  • V reakci na tuto zprávu mírně oslabovaly letní futures na WIT i Brent

Přehled 31. května

  • Představitelé EU se v jednáních z pondělí na úterý dohodli na dalším sankčním balíku proti Rusku.
  • Ten aktuálně zahrnuje embargo na ruskou ropu. Ta nebude moci být do Evropy dovážena tankery, ropa skrze ropovod Družba nadále do Evropy poteče.
  • Odpůrcem embarga na ruskou ropu bylo zejména Maďarsko, které nakonec na embargo přistoupilo, ale za podmínky, že bude moci dovážet ropu skrze ropovod.
  • Celkově se toto embargo dotkne asi 2/3 importu ruské ropy do Evropy.
  • Kromě toho bylo schváleno také odpojení ruské banky Sberbank od mezinárodního platebního systému SWIFT.

Přehled 30. května

  • Evropská unie zřejmě pomalu opouští myšlenku na kompletní zákaz dovozu ruské ropy. Vzhledem k vytrvalé opozici (hlavně) ze strany Maďarska, které je na ruských zdrojích významně závislé, se pravděpodobně Evropa pokusí zavést embargo v úspornější formě, která bude pro Maďarsko stravitelná. Jako jedna z možností se aktuálně jeví zákaz dovozu této suroviny námořní cestou, což by se Maďarska – které ropu přivádí ropovody – prakticky nedotklo. Tím by mohlo dojít k pokroku v jednání, které se v uplynulých týdnech zdánlivě zaseklo na místě
  • Plány na umožnění vývozu obilovin z Ukrajiny během ruské okupace se stále nedaří finalizovat. Export standardně probíhá přes námořní přístavy na Černém moři, což je ovšem vzhledem k přítomnosti ruských vojsk aktuálně nemožné. Jednou z diskutovaných alternativ bylo vynucení námořního koridoru silou, což by zahrnovalo vyslání válečných plavidel do blízkosti konfliktu a následný eskort nákladních lodí. Zvažována je i možnost přepravy obilovin po kolejích do přístavů v Rumunsku či Polsku. I toto řešení je ovšem mimořádně komplikované vzhledem k již nyní značné vytíženosti dotčených přístavů, ale i nekompatibilitě ukrajinských kolejí s těmi používanými v Evropské unii, které mají odlišnou rozteč. Zapomínat nelze ani na nepoměrně nižší kapacitu vlaků ve srovnání s nákladními loděmi
  • Ruská vláda zvažuje zavedení nového mechanismu, který by jí umožnil nadále provádět splátky dluhopisů držených zahraničními investory. Namísto standardních cest – které aktuálně blokují západní sankce – je diskutována varianta zřízení duálních rublových a devizových účtů v ruských bankách pro jednotlivé věřitele. Připomínáme, že Rusku již od minulého týdne běží 30 denní lhůta, ve které musí uskutečnit zpožděné splátky, jinak se ocitne v bankrotu
  • Cena zemního plynu v Evropě opět zvýšila svoji volatilitu, což patrně vyplývá z pokračujících dohadů ohledně podoby příštího balíčku sankcí proti Rusku. Navzdory výkyvům ovšem zůstává zemní plyn „pouze“ zhruba 10 % nad cenou z období před začátkem invaze. Oproti nežhavější fázi tržní paniky z počátku března je tak o zhruba 60 % levnější

Přehled 27. května

  • Trh s evropským zemním plynem pokračuje v uklidňování s tím, jak klesají obavy z omezení ruských dodávek. V průběhu května tak cena plynu klesla již o zhruba 15 % a nachází se poblíž hodnot z období před ruským vpádem na Ukrajinu
  • K dnešnímu dni je splatná další várka úroků z ruských dluhopisů držených zahraničními věřiteli. Uskutečnění platby je ovšem nyní komplikováno tím, že americká vláda již zrušila výjimku z finančních sankcí proti Rusku, která dosud umožňovala transfer prostředků za podobnými účely provádět. Ruští představitelé deklarují vůli peníze věřitelům poslat a snaží se najít mechanismy, které by to umožnily. Pokud se to nepodaří během dneška, začne se odpočítávat lhůta 30 dní pro nápravu, po které by následoval první mezinárodní ruský bankrot od roku 1917

Přehled 26. května

  • Ruský prezident Putin se v rozhovoru s italským premiérem Draghim nechal slyšet, že by uvolnil export obilovin a hnojiv pod podmínkou, že Západ odvolá část sankcí uvalených na Rusko. Právě omezený export zemědělských komodit nyní hrozí vyvolat globální nedostatek potravin. Putin přitom nespecifikoval, zda zvýšením exportu myslí vývozy z Ruska či z okupované Ukrajiny
  • Cena zemního plynu v Evropě opět poklesla, jelikož přísun této suroviny z Ruska zůstává stabilní

Přehled 25. května

  • Africká rozvojová banka varuje, že vlivem války na Ukrajině může africkému kontinentu hrozit stagflace. Ekonomický růst bude zpomalen vlivem narušení dodavatelských vztahů, ceny komodit a potravin vzrostou a úprk investorů z rizikových aktiv – kam ta africká často spadají – směrem do bezpečí zvýší požadované výnosy za dluhopisy jednotlivých zemí, což jim ztíží financování
  • Ačkoliv Evropská unie dosud neuvalila embargo na dovoz ruské ropy, obchodní aktivita mezi evropskými rafineriemi a ruskými dodavateli beztak slábne. Z velké části za to mohou již platné sankce v oblasti financí, které komplikují či přímo znemožňují obchodní výměnu. Důsledkem je mimo jiné globální zdražování ropných produktů, jelikož ruští dodavatelé musejí hledat alternativní a vzdálenější odbytiště a evropské rafinerie nakupují dražší ropu z jiných zdrojů
  • Cena zemního plynu v Evropě opět stoupá. Hlavní příčinou jsou probíhající údržbové práce na těžebních polích v Norsku, které se stalo klíčovým nouzovým dodavatel pro případ zastavení dodávek z Ruska

Přehled 24. května

  • Na probíhajícím ekonomickém fóru v Davosu několik světových lídrů vyjádřilo obavy z dalšího růstu globálních cen potravin, který vyplyne z války na Ukrajině. V tomto smyslu se vyjádřil mimo jiné polský prezident či ekonomka Mezinárodního měnového fondu
  • Umožnit vývoz ukrajinských obilovin navrhuje Estonsko a Litva prostřednictvím ozbrojené námořní flotily, která by byla vyslána do Černého moře a zajistila bezpečnou plavbu lodím s tímto nákladem
  • Člen rady guvernérů Evropské centrální banky Villeroy de Galhau mírnil očekávání na půlprocentní zvýšení evropských sazeb v jediném kroku. Nad podobným zásahem podle něj v tuto chvíli nepanuje v ECB shoda
  • Pokud by Rusko zastavilo dodávky zemního plynu do Evropy, je Německo připraveno uvést zpět do chodu uhelné a ropné elektrárny, které mezitím odstavilo
  • Cena zemního plynu v Evropě po několika dnech poklesu opět narostla, tentokrát o zhruba 5 %. Stalo se tak navzdory pokračujícímu přísunu této komodity i relativně teplému počasí. Zdražení tak patrně reflektuje hlavně nervozitu na trhu, který je nadále destabilizován geopolitickým napětím

Přehled 23. května

  • Již nyní se projevují některé zádrhely, které s sebou ponese ambice Evropské unie snížit svoji energetickou závislost na Rusku. Dodávky zkapalněného zemního plynu (LNG) z alternativních zdrojů totiž sice bez větších problémů proudí do západních evropských přístavů, pro jejich přesun dále na východ ovšem schází plynovodní infrastruktura. Zatímco tak v zemích jako je Španělsko či Spojené království tak cena zemního plynu razantně klesá, stejného vývoje dosud nejsme svědky ve státech, jako je Německo. Částečným řešením by mohly být plovoucí terminály, ovšem ani jejich zprovoznění a napojení se neobejde bez rozsáhlých investic
  • Mezinárodní měnový fond varuje před ekonomickou fragmentací a izolacionismem jako reakcemi na válečný konflikt na Ukrajině. Fond se obává, že rostoucí sklony k omezování vývozů a protekcionismu by mohly umazat desetiletí budování globální obchodní spolupráce a tím snížit globální prosperitu. Za žádoucí reakci na výpadky v obchodu způsobené napjatou geopolitickou situací považuje naopak vyšší diverzifikaci dovozů i vývozů

Přehled 20. května

  • Finsko se po Polsku a Bulharsku stává třetím evropským státem, který se bude muset obejít bez dodávek ruského zemního plynu. Ty by měly přestat proudit v ranních sobotních hodinách, přičemž oficiálním důvodem je odmítavý postoj severské země k platbám v rublech. Nelze v tomto kontextu ovšem nezmínit skutečnost, že právě Finsko před pár dny formálně podalo přihlášku ke vstupu do NATO. Samotný dopad na finskou ekonomiku bude spíše marginální, jelikož na zemním plynu příliš závislá není a kromě Ruska má i alternativní zdroje
  • Cena evropského zemního plynu ovšem paradoxně poklesla. Trhy tak patrně vnímají riziko, že by další evropské země stihl „finský osud“, jako malé. Pomáhá i teplé počasí a pokračující doplňování evropských zásobníků

Přehled 19. května

  • Podle ruského vicepremiéra Alexandera Novaka již přibližně polovina odběratelů plynu od firmy Gazprom vyhověla požadavku prezidenta Putin na zřízení dvou speciálních účtů u Gazprombank. Na jeden účet by následně měly být posílány platby za zemní plyn v měnách specifikovaných v platných smlouvách – typicky tedy v eurech či dolarech – a druhý paralelní účet je veden v rublech
  • Samotná cena zemního plynu v Evropě během dnešního dne mírně poklesla zhruba o 2 %

Přehled 18. května

  • Na veřejnost vyplouvají další detaily plánu Evropské unie na snížení závislosti na dovozu ruských energetických surovin. Měl by zahrnovat posílení role obnovitelných zdrojů a nalezení alternativních zdrojů dodávek zemního plynu, přičemž nejčastěji jsou v tomto ohledu zmiňovány africké země jako Nigérie, Senegal či Angola. Součástí nové strategie je také kolektivní reakce na případné rozsáhlejší nečekané výpadky dodávek
  • Podle zdrojů z amerického ministerstva financí vyprší v příštím týdnu stávající výjimka z finančních sankcí vůči Rusku, která umožňuje provádění splátek ruských státních dluhopisů zahraničním věřitelům. Ta by údajně neměla být dále prodloužena, což zvyšuje riziko ruského bankrotu, jelikož země nebude schopna dostát svým finančním závazkům. Jak se s touto eventualitou trhy vypořádají, není zcela zřejmé. Část ruských dluhopisů patrně umožňuje uskutečnění plateb v jiných měnách, než v americkém dolaru. Rusko by navíc pravděpodobně argumentovalo tím, že mělo snahu platby uskutečnit, ovšem tyto byly znemožněny americkými institucemi

Přehled 17. května

  • Hlavní evropští odběratelé plynu v rostoucí míře potvrzují, že si nedávná vyjádření Evropské unie vykládají tak, že pokračování v obchodech s Ruskem není v rozporu se sankcemi. Lze tak očekávat, že naleznou cestu, která jim umožní pokračovat v dodávkách jako dosud
  • Podle maďarské vlády dosáhnou náklady na uzpůsobení tamního ropného průmyslu na ne-ruské dodávky ropy 770 milionů eur. Zahrnují investiční úpravy rafinerií a zbudování nového ropovodu z Chorvatska
  • Německo je podle tamních vládních představitelů ochotno a připraveno hrát zásadní roli při poválečné obnově Ukrajiny. Mohlo by například poskytnout záruky za masivní finanční půjčky

Přehled 16. května

  • Podle nového stanoviska Evropské unie mohou evropští odběratelé ruského zemního plynu pokračovat v placení za jeho dodávky, aniž by tím porušili platné sankce. Trvat by podle ní ovšem měli na platbách v měnách specifikovaných v platných kontraktech, tedy obvykle v eurech či dolarech. Proti návrhu ruské strany, tedy otevření speciálních účtů u Gazprombank, EU nic nenamítá. Nevyjádřila se ovšem k druhé podmínce Ruska, tedy k provozování paralelního účtu v ruských rublech
  • Cena evropského zemního plynu pokračuje v poklesu, když od pátečního rána odepsala přibližně 10 %
  • Podle nové ekonomické prognózy Evropské komise by případné přerušení dodávek zemního plynu z Ruska snížilo tempo růstu ekonomiky eurozóny až na 0,2 % v letošním roce. V opačném scénáři, kdy se přísun plynu nezastaví, očekává Komise růst na úrovni 2,7 %.
  • Česká ekonomika by podle odhadu Evropské komise měla v letošním roce vzrůst o 1,9 % (my počítáme s 2,2 %). Jedná se o citelné zhoršení odhadu od únorové prognózy, kdy Komise očekávala tempo růstu 4,4 %. Inflace by měla podle Bruselu letos dosáhnout průměrně 11,7 %

Přehled 13. května

  • Státy Evropské unie se pomalu smiřují se skutečností, že nebudou schopny přesvědčit Maďarsko k souhlasu s postupným zákazem dovozu ruské ropy. Začínají se množit hlasy, že by se šestý sankční balíček měl omezit na jiná opatření, namísto toho aby byl stále blokován touto záležitostí
  • Cena evropského zemního plynu opět zamířila dolů, a během dnešního dne klesla o zhruba 8 %. Tento pohyb byl důsledkem uklidnění obav z některých zlověstných signálů, které se dostavily v uplynulých dnech. Jedním z nich bylo omezení průtoku zemního plynu přes Ukrajinu, které bylo způsobeno válečnou situací. Druhým byly sankce Ruska proti provozovateli polského plynovodu. Nakonec trhy na základě dat o průtoku plynu došly k závěru, že zásobování Evropy momentálně kriticky ohroženo není a zemní plyn tak uzavřel týden levnější o přibližně 3 %

Přehled 12. května

  • Rusko podle německého ministra hospodářství omezilo dodávky zemního plynu do Německa o 10 milionů kubíků denně. Jedná se přibližně o 3 % celkového objemu, které Rusko do Německa dodává. Podle Němců se jedná o varování a ukázku toho, že se Rusko nebude ostýchat používat dodávky zemního plynu jako zbraň v ekonomickém konfliktu se Západem. Ve stejném duchu vyznívá i sankcionování plynovodu, který prochází Polskem, ze strany Moskvy. Cena evropského zemního plynu v reakci vyskočila o více než 20 %, následně ovšem tento pohyb korigovala a nyní se nachází zhruba 9 % nad včerejší úrovní

Přehled 11. května

  • V Evropské unii vzniká konkrétní plán na ukončení závislosti na ruských energetických surovinách do roku 2027. Zahrnovat by měl navýšení cílového podílu čistých energetických zdrojů ze stávajících 40 na 45 % do roku 2030. Zvýší se i požadavek na úspory energií ve členských zemích. Součástí návrhu by měly být i významné investice do plynové a ropné infrastruktury na kontinentu, která by umožnila větší propojení jednotlivých zemí a ty by tak mohly nakupovat tyto komodity odjinud, nežli z Ruska
  • Cena evropského zemního plynu umazala část včerejšího skokového nárůstu způsobeného informací od správce ukrajinské plynovodní sítě o tom, že pokračující ruská invaze mu znemožnila využívání části dovozních kapacit. Za uklidněním na trhu patrně stojí skutečnost, že navzdory komplikacím se nasmlouvané objemy plynu do Evropy nadále dostávají alternativními cestami. Ve směru zlevňování plynu pak nadále působí i teplé počasí
  • Odmítavá pozice Maďarska k návrhu Evropské unie na zákaz dovozu ruské ropy se dále vyostřila. Maďarsko nyní údajně zcela odmítá jakékoliv řešení, které by omezilo dodávky této suroviny skrze ropovody. Bylo by tak ochotné podpořit pouze omezení dovozu námořní cestou

Přehled 10. května

  • Cena zemního plynu v Evropě dále klesá, a dostala se na nejnižší úroveň za poslední tři týdny. Kromě teplého počasí k tomu dopomáhá pokračující přísun LNG a také epidemická omezení v Číně, která snižují tamní poptávku. Na trhu ovšem nadále přetrvává nervozita z možného jednostranného zastavení dodávek plynu z Ruska. K němu by mohlo dojít například v momentě, kdy na konci tohoto měsíce dojdou ke splatnosti pohledávky a evropští odběratelé je odmítnou zaplatit v rublech, jak požaduje Rusko. Také by mohly přijít v odvetě za zákaz dovozu ruské ropy, který se Evropská unie chystá zavést. Tomuto kroku ovšem nadále oponuje Maďarsko
  • Těsně před 17 hodinou našeho času ovšem cena plynu opět zamířila strmě vzhůru. Stalo se tak v reakci na informace od Ukrajinského operátora plynovodné sítě, podle kterých by mělo od středy dojít k omezení dodávek z Ruska
  • Evropská banka pro obnovu a rozvoj (EBRD) zhoršila svůj odhad výkonu ukrajinské ekonomiky, a nově tak pro letošek očekává propad o 30 %, namísto dříve udávaných 20 %

Přehled 9. května

  • Podle oficiálně nepotvrzených informací z ruského ministerstva financí čeká tamní ekonomiku v letošním roce propad až o 12 %. To by představovalo nejtvrdší náraz od počátku devadesátých let, kdy se hroutil Sovětský svaz. Z pohledu celkového stavu ruské ekonomiky by to znamenalo odmazání posledních zhruba deseti let hospodářského růstu
  • Německý kancléř Olaf Scholz prohlásil, že jeho země dosahuje „dobrého pokroku“ v otázce omezovaní dovozů ropy a zemního plynu z Ruska
  • Cena zemního plynu v Evropě poklesla v reakci na dopis, který ruský dodavatel Gazprom PJSC rozeslal klíčovým evropským odběratelům. V něm je ujišťuje, že mohou za dodávky nadále platit způsobem, který je v souladu s platnými sankcemi. O jaký způsob by se konkrétně mělo jednat, ovšem není zřejmé. Ve směru zlevňování zemní plynu působí i teplé počasí na evropském kontinentu. Cena této komodity tak od pátečního rána poklesla již o více než 11 %
  • Víkendová jednání na půdě Evropské unie o podobě zákazu importu ruské ropy skončila bez konečné dohody. Podle dostupných informací plán ztroskotal na nesouhlasu Maďarska, které se nespokojilo ani s navrhovanou výjimkou, podle které by se od ruské ropy mělo odříznout až koncem roku 2024, zatímco většina evropských zemí by tak učinila již letos
  • Ratingová agentura Fitch zhoršila výhled na hodnocení Česka jako dlužníka. Zachovala tak sice stávající rating, ovšem vyjádřila obavu, že může v blízké době dojít k jeho snížení. Mezi hlavní důvody patří rostoucí inflace a rozpočtové náklady, které si vyžádá řešení následků války na Ukrajině

Přehled 6. května

  • Návrh Evropské unie na zákaz dovozu ruské ropy prochází úpravami. Slovensko a Maďarsko by nově měly dostat výjimku až do konce roku 2024. Česká republika by pak měla dostat také úlevu, a ruské ropy by se měla zbavit až do poloviny téhož roku. Všechny ostatní členské státy by se držely původního plánu a do šesti měsíců ukončily dovoz samotné ropy a do konce letošního roku i rafinovaných produktů z Ruska. Jednání ovšem pokračují a zřejmě nebudou dokončena v tomto týdnu

Přehled 5. května

  • Slovenský ministr hospodářství Richard Sulík se nechal slyšet, že jeho země sice podporuje ukončení dovozu ruské ropy, ovšem potřebovala by odložit tento závazek až do konce roku 2025. Evropská unie přitom měla ambici ukončit nákupy ruské ropy již za šest měsíců. Sulík mezi argumenty kromě silné závislosti Slovenska na ruské ropě zmiňuje, že se Evropa v energetice snaží dosáhnout příliš mnoha cílů zároveň, což s sebou nese neúnosné náklady. Má tím na mysli snahu o dekarbonizaci evropské energetiky, odklon od jádra a zároveň sankce vůči Rusku. Podle jeho názoru by nyní prioritou mělo být ukončení války, a dočasně by tomuto patrně obětoval například opětovné zvýšení emisí. Kromě Slovenska žádá Evropskou unii o delší čas na odklon od ruské ropy i Maďarsko a také Česká republika

Přehled 4. května

  • Evropská unie představila návrh zavedení zákazu importu ruské ropy. Ten by měl být implementován postupně během následujících šesti měsíců. Maďarko s Slovensko, země s omezenými možnostmi diverzifikace svých zdrojů ropy, dostaly výjimku a mohou tento krok oddálit až do konce roku 2023. Kromě samotného zákazu dovozu ropy se navrhovaná opatření týkají i zákazu poskytování komerčních služeb společnostem, které s touto komoditou pocházející z Ruska obchodují globálně. Shoda nad návrhem ovšem stále není absolutní, když hlavně zmiňované Maďarsko a Slovensko nadále vyjadřují jisté výhrady. I Česko podle premiéra Petra Fialy usiluje o dočasnou výjimku, aby dokázalo upravit svou infrastrukturu pro nové podmínky
  • Cena ropy v reakci na zveřejnění tohoto kroku narostla o přibližně 3 %
  • Součástí nového balíčku sankcí je i přidání ruské Sberbank a dalších bankovních domů na seznam institucí vyřazených z mezinárodního platebního systému SWIFT

Přehled 3. května

  • Rusko se dnes podle dostupných informací opět vyhnulo státnímu bankrotu, když investorům doručilo splátky vládních dluhopisů denominovaných v dolarech
  • Evropská unie by ještě během dnešního dne mohla představit podobu v pořadí již šestého balíčku ekonomických sankcí proti Rusku. Na stole je zejména omezení či zastavení dovozu energetických surovin, přičemž nejčastěji je skloňována ropa. Proti se ovšem staví minimálně jeden členský stát – Maďarsko. Zároveň pokračuje snaha evropských představitelů zajistit dodávky zemního plynu z alternativních zdrojů

Přehled 2. května

  • Evropská unie dnes v Bruselu pořádá jednání ministrů členských zemí na téma požadavku Ruska na platbu za dodávky zemního plynu v rublech. Maďarsko předem avizovalo, že hodlá vetovat jakýkoliv návrh, který by pro něj znamenal omezení dovozu této komodity
  • Německá ministryně zahraničí se nechala slyšet, že ekonomické sankce proti Rusku mohou být zrušeny teprve tehdy, kdy jeho armáda opustí ukrajinské území, a to včetně anektovaného poloostrova Krymu
  • Finsko se rozhodlo okamžitě ukončit spolupráci s ruskou společností, která se měla podílet na výstavbě nového finského jaderného reaktoru
  • Německý ministr financí prohlásil, že je aktuálně podle jeho názoru již možné přistoupit k zákazu importu ruského uhlí a ropy. Naopak skepticky se staví k podobnému kroku u zemního plynu. Že by Rusko dodávky plynu do Německa samo zastavilo v reakci na dosavadní kroky německé vlády, považuje za nepravděpodobné

Přehled 29. dubna

  • Česko podle premiéra Petra Fialy nehodlá za ruský zemní plyn platit v rublech. Diskutovat chce s Polskem ohledně možnosti české účasti na budování a následně využívání plynové infrastruktury, která by umožnila dovoz plynu z jiných zdrojů, než jsou ty ruské
  • Slovensko dosud neaktivovalo účty, které pro něj Rusko zřídilo za účelem vyhovění jeho požadavku na změnu režimu plateb za zemní plyn
  • Norsko se připojilo k sankcím Evropské unie a zakázalo vstup ruským pozemním i námořním přepravcům do země
  • Ruská centrální banka snížila základní úrokovou sazbu ze 17 na 14 %. Zároveň upravila výhled na další ekonomický vývoj země, když nyní pod tlakem sankcí a válečných výdajů očekává pokles HDP o 8 až 10 %, namísto dříve predikovaného růstu o 2 až 3 %

Přehled 28. dubna

  • Německo, které nebylo dříve této myšlence nakloněno, je podle neoficiálních informací nyní připraveno podpořit postupné zavedení embarga na dovoz ruské ropy. To by tak mohlo být součástí šestého balíčku sankcí, který by mohl být představen příští týden. Čím dál pravděpodobnější se nyní jeví i přidání ruské Sberbank na seznam bankovních domů vyloučených z platebního systému SWIFT

Přehled 27. dubna

  • Včerejší informace o zastavení dodávek ruského zemního plynu do Polska a Bulharska se ukázaly být pravdivé, potvrdily je již i oficiální zdroje. Důvodem zastavení dodávek bylo odmítavé stanovisko obou zemí k ruskému požadavku na platby v rublech. Platné smlouvy přitom tento způsob placení nepředpokládají
  • Zástupci Evropské unie označují ruský krok za vydírání a odmítají na něj přistoupit. Předsedkyně Evropské komise Von der Leyenová ve svém prohlášení uvedla, že evropští odběratelé plynu mají nadále postupovat podle platných smluv, které předpokládají platby v eurech či dolarech, a že vyhovění ruskému požadavku by představovalo obcházení sankcí, uvalených na Rusko ve spojitosti s invazí na Ukrajinu
  • Rusko mezitím potvrdilo, že dodávky Polsku a Bulharsku pozastavilo, ovšem ostatním odběratelům hodlá plyn nadále dodávat v případě, že tito přistoupí na požadavek plateb v rublech
  • Podle nepotvrzených informací již část velkých evropských odběratelů skutečně rubl pro platby používá, či je k tomu ochotna přistoupit
  • Německý ministr hospodářství Habeck se nechal slyšet, že jeho země považuje hrozbu zastavení dodávek ruského plynu za vážnou, a na tuto eventualitu se připravuje. Němečtí odběratelé údajně sice pokračují v platbách v západních měnách, ovšem není zřejmé, zda jejich konkrétní způsob provádění bude Ruskem vyhodnocen jako vyhovující
  • Cena zemního plynu v Evropě na zprávu o přerušení dodávek do Polska a Bulharska zareagovala skokem vzhůru o více než 30 %, ovšem následně jej korigovala zhruba na 15 %

Přehled 26. dubna

  • Cena zemního plynu v Evropě skokově narostla o 17 % na základě informací, že Rusko zastavuje dodávky této komodity do Polska. Následovala korekce a momentálně se cena nachází o 6,6 % výše, než byla dnes ráno
  • Německo by podle vyjádření ministra Habecka nyní již zvládlo přestát případné embargo na dovoz ruské ropy. Svou závislost na tomto zdroji náš západní soused snížil z 35 % na aktuálních 12 %
  • Člen bankovní rady České národní banky Tomáš Holub se vyslovil pro další růst tuzemských sazeb. Pokračující a dokonce zesilující inflační tlaky si podle něj žádají reakci v objemu minimálně 50 bazických bodů na nadcházejícím měnověpolitickém zasedání 5. května

Přehled 25. dubna

  • V pořadí již šestý balík sankcí proti Rusku, který připravuje Evropská komise, by měl údajně zahrnovat nějakou formu omezení dovozu ropy. Může se jednat o postupně nabíhající embargo, či uvalení dodatečných cel. Jedním z faktorů při rozhodování bude minimalizace negativních dopadů na evropskou ekonomiku. Na stole je i odpojení ruské Sberbank od platebního systému SWIFT. Tyto informace poskytl komisař pro obchod Dombrovskis listu The Times of London
  • Společnost Uniper, jeden z největších dovozců ruského zemního plynu do Evropy, údajně považuje za možné, aby platby Rusku pokračovaly v eurech – tedy v rozporu s požadavky ruské strany na placení v rublech – a tudíž byly v souladu s dosud uvalenými sankcemi. Detaily možného řešení dosud nebyly zveřejněny s ohledem na pokračující vyjednávání
  • Slovenský premiér Eduard Heger se nechal slyšet, že jeho země hodlá za dodávky zemního plynu nadále platit v eurech
  • Hlavní ruský akciový index MOEX zaznamenal další pokles. Důvodem byly zprávy o chystaném rozšíření evropských sankcí na ruský ropný sektor a také zhoršující se epidemická situace v Číně, ze které plyne snížená poptávka po ropných produktech. Index tak odepsal dalších 2,5 % a jeho letošní ztráta dosahuje již 42 %

Přehled 22. dubna

  • Podle německé centrální banky by v případě uvalení embarga na dovoz ruské ropy, uhlí a zemního plynu nastala u našich západních sousedů recese a jejich HDP by letos pokleslo o 2 %. To by představovalo ztrátu 5 procentních bodů oproti předchozí prognóze stejné instituce
  • Generál ruské armády dnes poprvé veřejně označil dobití jihu Ukrajiny za další cíl ruské invaze. Rusko by tímto krokem dosáhlo propojení anektovaného poloostrova Krymu se zbytkem země po pevnině a zároveň odřízlo Ukrajinu od přístupu k Černému moři. Dalším cílem by pak mohl být postup ruských vojsk k Moldavsku za účelem připojení separatistického pro-ruského regionu Podněstří, který se nachází podél ukrajinské hranice
  • Finsko se rozhodlo omezit kapacitu importu ruských energií o třetinu. Důvodem je nejistá geopolitická situace
  • Josep Borell, představitel Evropské unie pro zahraniční politiku, se nechal slyšet, že mezi státy unie momentálně nepanuje shoda nad možnými dalšími omezeními dovozu ruských energetických surovin. Za možné alternativy označil uvalení cel či kompletní zastavení dodávek. Připomněl ovšem, že některé členské země deklarují připravenost takovéto kroky vetovat. Pro jejich uplatnění je přitom nezbytná jednomyslná shoda

Přehled 21. dubna

  • Velká Británie ohlásila úmysl uvalit cla či zákazy dovozu na další skupiny zboží z Ruska, mezi které má patřit mimo jiné stříbro, výrobky ze dřeva či kaviár
  • Cena zemního plynu v Evropě během dneška poměrně svižně rostla a dosud se zvýšila o více než 9 %. Naopak ropa zůstává stabilní
  • Americká ministryně financí se nechala slyšet, že by podle ní mělo být po Rusku požadováno, aby se podílelo na uhrazení nákladů na poválečnou rekonstrukci Ukrajiny. Na dotaz zda by pro tento účel nebylo možné využít zmrazené devizové rezervy ruské centrální banky odpověděla, že by této eventualitě musely předcházet rozsáhlé diskuze se západními spojenci

Přehled 20. dubna

  • Nad dalším osudem dodávek ruského zemního plynu do Evropy se stále vznáší otazníky. Německý ministr financí dnes zopakoval pozici, že by se platby měly nadále řídit smluvními podmínkami, které předpokládají používání eur či dolarů, nikoliv rublů, jak požaduje Rusko. Itálie podle dostupných informací je odhodlána ruský požadavek odmítnout, pokud se potvrdí, že je v rozporu s platnými sankcemi. Nesouhlasný postoj zastává i Nizozemí. Samotná cena zemního plynu mezitím sice vykazuje zvýšenou volatilitu, ovšem ani jedním směrem se během dneška nakonec neposunula.

Přehled 19. dubna

  • Mezinárodní měnový fond ve své pravidelné čtvrtletní ekonomické prognóze snížil odhad růstu světového HDP pro letošní rok ze 4,4 na 3,6 %. Revize směrem dolů se dočkala i Česká republika (2,3 namísto 3,5 %). Eurozóna by měla růst o 2,8 %, Rusko naopak poklesnout o 8,5 %. Samostatnou kapitolou je pak Ukrajina, kterou podle fondu čeká smrštění o 35 %.
  • Evropská komise již pracuje na programu finanční pomoci Ukrajině při poválečné rekonstrukci. Žádné detaily pochopitelně ještě nejsou konkretizovány, nicméně Komise předpokládá, že se balík pomoci neobejde bez stovek miliard eur během příštích dvou desetiletí. Jednou z vážných překážek pro distribuci této pomoci je přitom kvalita veřejných institucí v samotné Ukrajině. Ty byly totiž dosud proslulé vysokou mírou korupce, což by pravděpodobně mohlo ohrozit ochotu členských zemí EU do fondu obnovy přispívat.
  • Cena zemního plynu v Evropě poprvé poklesla pod předválečnou úroveň. Svůj podíl na tom mělo teplé počasí, které snižuje spotřebu, i naděje, že ruský požadavek na platby v rublech nebude v nejbližší době skutečně tvrdě prosazován.

Přehled 14. dubna

  • Ruský prezident Putin ve svém dnešním vystoupení varoval, že Evropa podle něj nemá alternativu k ruskému zemnímu plynu. Případné odpojení dodávek by podle něj Evropě způsobilo závažné ekonomické škody. Uznal ovšem, že v budoucnu by se mělo Rusko ve svém vývozu energetických surovin zaměřovat na jiné odběratele, tedy ty na východ či jih od Ruska. Pro tento účel plánuje zahájit úpravy infrastruktury. V dnešním prohlášení ovšem nezopakoval předchozí požadavek na platby za plyn v rublech. Ten mezitím západní země opakovaně odmítly jako v rozporu s platnými smlouvami. Podle dosud neveřejné analýzy zpracované Evropskou komisí by navíc platby v rublech oslabovaly efekt dosud uvalených sankcí vůči Rusku
  • Ukrajinská centrální banka očekává, že tamní inflace v letošním roce přesáhne 20 %, zatímco ekonomický výkon poklesne minimálně o třetinu
  • Viceguvernér ruské centrální banky se nechal slyšet, že vidí prostor pro možné další snížení základní úrokové sazby, pokud to inflační situace dovolí. Sazba byla po zahájení invaze na Ukrajinu skokově zvýšena až na 20 % a následně korigována na stávajících 17 %
  • Cena zemního plynu v Evropě během dneška poklesla o znatelných 7 %

Přehled 13. dubna

  • Zemní plyn v Evropě druhý den po sobě zdražuje. Na vině je pokles přítoku této komodity přes Ukrajinu, který ovšem podle zdrojů z Ruska neznačí neochotu plnit platné závazky. Zároveň došlo k technickým problémům u nalezišť plynu v Norsku, a nepomohla ani nepřízeň počasí v Mexickém zálivu, která zkomplikovala plavbu lodím vezoucí americký LNG do Evropy
  • Německo opět oficiálně potvrdilo, že návrh Ruska na platby za energie v rublech odmítá, a hodlá pokračovat podle platných smluv, které předpokládají platby v eurech či dolarech
  • Podle německých ekonomů z Kiel Institute čeká naše západní sousedy v letošním roce ekonomický růst na úrovni 2,7 %. Před vypuknutím války na Ukrajině přitom prognózy počítaly s 4,8 %. Případné zastavení dovozu ruských energetických surovin by pak Německo mělo přijít na 220 mld. eur

Přehled 12. dubna

  • Cena zemního plynu v Evropě po několik dnech poklesu opět narostla. Jednalo se patrně o reakci na signály z Ruska, které označují dosavadní mírové jednání za zaseklá ve slepé uličce. Zároveň se množí informace o nadcházející silné ofenzivě Ruska na východě Ukrajiny
  • Zdražovala i ropa, která se vrátila nad hranici 100 dolarů za barel. Příčinou byl pokles obav o další ekonomický vývoj v Číně, která se potýká s dalšími vlnami nákazou koronavirem. Právě předpoklad nižšího odběru Číny přispěly k předchozímu zlevňování
  • Směrem nahoru se vydalo i uhlí, jehož budoucí dodávky jsou ohroženy deklarovanými plány západních zemí na ukončení či omezení dovozu z Ruska

Přehled 11. dubna

  • Ruské železnice, státem vlastněná společnost, se stala první ruskou entitou, která se v důsledku sankcí oficiálně dostala za hranu bankrotu. Nepodařilo se jí provést splátku úroků na jejím dluhu, a to ani s měsíčním prodlením. Společnost tak de facto ztrácí přístup k externímu financování a bude se muset spoléhat na výpomoc ruské vlády
  • Ruská centrální banka oznámila, že dočasně pozastavuje zveřejňování statistik zahraničního obchodu, které dosud poskytovala v měsíční frekvenci. Jedná se o první výpadek tohoto zdroje informací od roku 1997. Důvody tohoto kroku banka nesdělila
  • Ministr financí Ruska oznámil, že si jeho vláda až do konce roku 2022 nehodlá půjčovat peníze formou emise dluhopisů na volném trhu. Jako důvod uvedl, že by vzhledem k aktuální situaci byly úrokové náklady obrovské. Trh je totiž aktuálně s pravděpodobností hraničící s jistotou přesvědčen, že Rusko míří k bankrotu, což se odráží právě v požadovaných výnosech na dluhopisech
  • Světová banka odhaduje pokles ukrajinské ekonomiky, sužované válečným konfliktem, na 45,1 % v letošním roce. Ruské ekonomice pak stejná instituce prognózuje pokles o 11,2 %

Přehled 8. dubna

  • Ministerstvo financí ČR dnes vydalo aktualizovanou edici své makroekonomické prognózy. V ní snížilo odhad růstu české ekonomiky v letošním roce na 1,2 % (oproti předchozímu odhadu 3,1 %) a naopak zvýšilo odhad inflace na 12,3 % (oproti 8,5 %)
  • Index cen potravin, sestavovaný organizací OSN, narostl na rekordní úroveň, když od začátku koronavirové pandemie přidal dramatických 50 %
  • Ruská centrální banka nečekaně snížila základní úrokovou sazbu o 3 procentní body a ta tak nyní činí 17 %
  • Ruský rubl se již navrátil na hodnoty před zahájením invaze na Ukrajinu. Je třeba ovšem dodat, že pro kurz ruské měny momentálně neexistuje tržní vyjádření, jelikož se de facto jedná o nekonvertibilní měnu. Aktuální kurz tak odráží spíše administrativní opatření přijatá ruskou centrální bankou
  • Evropská unie přistoupila k zákazu dovozu uhlí z Ruska. Jedná se o první sankci, která cílí přímo na energetický sektor. Uhlí ovšem v celkovém objemu obchodu s energetickými surovinami představuje relativně malou část. Významnější komodity – tedy primárně zemní plyn a ropa – se sankcím dosud vyhýbají. Část evropských zemí ovšem tlačí na to, aby i tyto byly zahrnuty v dalším, v pořadí již šestém, sankčním balíku, který se začne projednávat v nejbližších dnech

Přehled 6. dubna

  • EU zveřejnilo nové sankce vůči Rusku
  • Jedná se o zákaz dovozu uhlí z Ruska, tato transakce představuje 4 mld USD ročně
  • USA nově zakazuje všechny nové investice v Rusku
  • Rusko nedokázalo splatit kupon na dluhopisech v eurech
  • Zahraniční banka odmítla platbu provést, platba tedy musela proběhnout v rublech
  • Tento incident vnáší další pochybnosti ohledně platební schopnosti Ruska

Přehled 5. dubna

  • Spojené státy pozastavily platby dolarových obligací z účtů ruské vlády vedených u amerických bank
  • Jde o zvýšení tlaku na Rusko, to teď bude muset využít dolarové rezervy držené v Rusku
  • EU zvažuje zákaz dovozu uhlí z Ruska
  • Cena uhlí posiluje, dosáhla nejvyšší hranice od roku 2008

Přehled 4. dubna

  • V reakci na masakr civilistů v Buči zvažuje EU další kolo sankcí
  • Podle některých by se mohly týkat omezení exportů energetických komodit
  • Jinak platí, že vraždy civilistů mohou zkomplikovat jednání mezi Ruskem a Ukrajinou
  • Dále dochází k přeskupování ruských jednotek směrem k Donbasu
  • Lze říci, že válka na Ukrajině má v tuto chvíli méně výrazný vliv na tržní sentiment

Přehled 1. dubna

  • Na radě krizového štábu ministr průmyslu a obchodu Síkela oznámil, že nenastane žádná změna v platbě za ruský plyn (ČR nenakupuje přímo od Ruska, takže se jedná spíše o formální vyjádření podpory jednotného evropského přístupu).
  • Mělo by se jednat o jednotné stanovisko evropských zemí, nejhlasitěji se vyjadřovalo Německo, Francie, Itálie k odmítnutí požadavku ruského požadavku.
  • Dekret Vladimíra Putina představil systém, kdy by evropské země musely otevřít dva účty u Gazprombanky – na devizový by posílali platby v eurech, banka by nakoupila rubly (za kurz který by si ruská centrální banka zvolila) a teprve potom by byla uskutečněna platba za plyn pro společnost Gazprom.
  • Technicky by tedy Evropa dále platila v eurech a Rusko dostávalo rubly a posilovalo si kurz rublu.
  • Gazprombanka v momentální chvíli nečelí sankcím a není odříznutá od SWIFTU – tento krok by znamenal, že by banka v podstatě nemohla být sankciována ani v budoucnu.
  • Představitelé Evropy hlasitě odmítají platby v rublech, konkrétní alternativu s účty u Gazprombanky, kam by odcházely eura a banka si je směňovala, ale nesmetli ze stolu.
  • Je tedy možné, že k této variantě dojde. Záleží ale na tom, jestli by zůstali v platnosti původní ceny v eurech (za tohoto předpokladu by mohlo být Evropě jedno v jakém kurzu si je Rusko smění do rublů), nebo by si chtělo Rusko svým vlastním směnným kurzem přepočítávat kontrakty (tedy aby inkasovali více eur).
  • Stále platí, že Rusko chce posilovat svoji měnu, ale nechce přestat dodávat plyn do Evropy. Pro Rusko by bylo totální odstřižení značně komplikované a nedá se provést za den a to z několika důvodů:
    • prodej zemního plynu a ropy financuje zemi a V. Putin tyto finance nyní potřebuje více než kdykoliv jindy,
    • zemní plyn se nedá jednoduše v plné kapacitě přesměrovat například do Asie,
    • Rusko nemá skladovací kapacity, aby mohlo přestat posílat plyn do Evropy a přitom nezavírat vrty, technologicky Rusko potřebuje, aby někdo plyn odebíral.

Zatím proudí plyn do Evropy beze změn.

Přehled 31. března

  • USA zvažují masivní rozpouštění rezerv ropy
  • Uvažuje se o milionu barelů denně po dobu měsíců (celkem až 180 milionů barelů)
  • Toto opatření by mělo pomoci boji s inflací
  • Ropa WTI dnes v reakci na toto oznámení oslabovala o 4,5 %, Brent o 3,8 %
  • Po včerejší korekci dnes akciové trhy v Evropě dále mírně oslabují

Přehled 30. března

  • Po pár dnech optimismu byly dnes trhy opět spíše neklidné
  • Přispěly k tomu komentáře z Ruska i z Ukrajiny. Rusové uvedli, že v mírových jednáních k žádnému průlomu nedošlo. Ukrajinský prezident pak prohlásil, že Rusové přeskupují síly a útoky na hlavní město Kyjev pokračují
  • V návaznosti mírně narostla cena ropy, a naopak oslabily akciové indexy
  • Zemní plyn citelně zdražil v reakci na oznámení německé vlády, že spouští nouzový plán pro případ výpadku dodávek plynu. Jedná se sice pouze o preventivní krok, byl ovšem spojen s obavami, že Rusko bude od 1. dubna trvat na platbách v rublech, což západní státy odmítly jako porušení platných smluv
  • Rusko nicméně nakonec přiznalo, že okamžitě na platbách v rublech trvat nebude, což zdůvodňuje „technickými“ záležitostmi, které se s tímto krokem pojí

Přehled 29. března

Představitelé Ruska ohlásili úmysl omezit bojové operace v okolí hlavního města Ukrajiny Kyjeva. Podle dostupných informací se Rusko nyní hodlá zaměřit na donbaský region. Mírové vyjednávání mezi Ruskem a Ukrajinou, konané v Istanbulu, pak přineslo jemné indicie přiblížení pozic obou delegací.  V návaznosti na tyto signály naznačující možné uklidnění válečného konfliktu zlevňují komodity, zpevňují „rizikové“ měny a rostou evropské akcie.

  • Ropa se krátce dostala pod hranici 100 dolarů za barel, nicméně záhy část poklesu korigovala a aktuálně se pohybuje kolem 103 dolarů. Přesto se jedná o zlevnění o cca 4 %. Oproti předválečnému období je tak dražší o zhruba 10 %
  • Zlevnění se prozatím nedotklo zemního plynu
  • Česká koruna proti euru posílila během dne o 10 haléřů a aktuálně pokouší hranici EUR/CZK 24,50
  • Euro posílilo proti americkému dolaru o 1 % a dostalo se k EUR/USD 1,110
  • Posílil i ruský rubl, který se podíval i pod hranici 85 za americký dolar. Přiblížil se tak kurzu z období před invazí, kdy jeden dolar stál 80 rublů

Přehled 28. března

  • Zástupci skupiny G7 jednomyslně odmítli návrh Ruska na uskutečňování plateb za zemní plyn v rublech s odkazem na skutečnost, že by se jednalo o porušení smluvních podmínek
  • Moskevská burza pokračuje v poklesu. Po umožnění obchodu se všemi tituly – namísto předchozího výběru ze 33 – umazal ruský trh předchozí kosmetické zisky, když ztratil 2,2 %. To vše za situace, kdy jsou nadále v platnosti omezení na prodeje zahraničních investorů i „short-selling“
  • Česká koruna pokračujícímu geopolitickému napětí odolává a drží se v okolí EUR/CZK 24,65. Ostatní měny regionu přitom spíše ztrácejí. Oporu koruně poskytuje Česká národní banka, jejíž představitelé deklarují ochotu pokračovat ve zvyšování tuzemských sazeb i na čtvrtečním zasedání. Mluví se i o možném podpoření koruny z devizových rezerv, byť zatím spíše jen v teoretické rovině
  • Cena ropy během víkendu poklesla o zhruba 5,5 %. Zemní plyn zůstává zhruba na páteční úrovni a oproti ceně před invazí na Ukrajině je tak dražší o přibližně 40 %

Přehled 25. března

Trh nadále sleduje hlavně vyjednávání mezi západními zeměmi, a to jak ve formátu EU-USA, tak i v alianci NATO. Dohoda o dodatečných dodávkách zemního plynu z USA do Evropy sice pomoc představuje, ovšem k výraznému snížení závislosti na Rusku stačit nebude. Probíhají i další jednání o zpřísnění ekonomických sankcí, kde na konkrétní výstupy stále čekáme. Zdá se ale být zřejmé, že kompletní zastavení obchodu s energetickými surovinami mezi Ruskem a Evropou se prosadit nepodaří, a to vzhledem k potenciálním ekonomickým škodám, které by to způsobilo některým členům EU.

  • Moskevská burza si včerejší zisky dlouho neudržela a během dneška opět klesá. Ačkoliv po téměř měsíčním uzavření nyní působí ve významně omezeném režimu, kdy například zahraniční investoři nemohou vůbec prodávat, mnoho optimismu se na ni nevrátilo. Ve čtvrtek – první den otevření – vykázala sice růst o zhruba 4,4 %, během pátku se však vrátila téměř zpátky na startovní čáru a oproti předválečným hodnotám tak ztrácí kolem 30 %
  • Evropská unie a Spojené státy ohlásily podobu nové dohody, která má Evropě pomoci snížit závislost na dovozu ruského plynu. Američané by měli ještě v letošním roce přivézt dodatečných 15 mld. kubíků zkapalněného zemního plynu a zaručit pokračování dodávek v objemu 50 mld. kubíků ročně do roku 2030
  • Na trh se zemním plynem tato zpráva ovšem příliš uklidnění nepřinesla, jelikož se jedná o objemy dalece vzdálené takovým, které by dokázaly pokrýt evropskou poptávku. Cena plynu tak po předchozím nadějném poklesu znovu narostla, a to zhruba o 10 %
  • Podle dotazníkového šetření společnosti Bloomberg očekávají oslovení ekonomové propad ruské ekonomiky v letošním roce o 9,6 % a následně o dalších 1,5 % v roce 2023. Inflace by pak letos měla dosáhnout 20 % a být tak nesvižnější za posledních dvacet let

Přehled 24. března

  • Některé kategorie spotřebního zboží v Rusku raketově rostou na ceně. Cukr či cibule zdražily během jediného týdne o 14 %, výrazně zdražují i rajčata či zelí. Na vině kromě reálného nedostatku je pravděpodobně i nával zákazníků, kteří se navzdory ujištěním vlády obávají o další ekonomický vývoj. Obtížně k dostání jsou i některé léky a drogistické zboží
  • Podle prognózy Institute for International Finance čeká ruskou ekonomiku v letošním roce pokles HDP o 15 %, následovaný dalším o 3 % v roce 2023. Pokud by se tato predikce naplnila, znamenalo by to návrat o 15 let nazpět. Jedná se pochopitelně o důsledek západní reakce na invazi na Ukrajině ve formě ekonomických sankcí
  • Evropští lídři podle očekávání nadále odmítají ruský návrh na placení dodávek energetických surovin v rublech, namísto eur či dolarů, jak stanovují platné kontrakty
  • Moskevská burza po téměř měsíčním uzavření dnes v omezeném režimu umožnila obchodování. Zahraničním investorům nebyly umožněny prodejní příkazy a zakázáno bylo i „shortování“. Nakonec si index připsal 4,4 %, což pochopitelně nestačilo na odmazání předchozího propadu o 33 % v reakci na začátek invaze na Ukrajině

Přehled 23. března

  • Evropská unie vyčlenila 10 mld. euro na podporu zemí silně zasažených migrační vlnou z Ukrajiny
  • Pokračují jednání mezi EU a USA o dodávkách amerického zkapalněného zemního plynu do Evropy. Výsledku bychom se mohli dočkat již tento týden
  • Moskevská burza se částečně otevře v ranních hodinách 24. března. Obchodování bude omezeno na 33 konkrétních titulů, které zároveň nebude možné „shortovat“. Připomínáme, že burza byla uzavřena od 28. února ve snaze uchránit ruský finanční trh před turbulencemi způsobenými invazí na Ukrajinu
  • Ruský prezident Putin prohlásil, že bude jeho země od států, které považuje za nepřátelské, požadovat platby za dodávky zemního plynu v rublech. Evropské země toto odmítají, jelikož to je jednak v rozporu s platnými kontrakty, a zároveň by to podkopávalo účinek sankcí, které na Rusko uvalily. V prvotní reakci vystřelila cena zemního plynu o cca 30 %, následně ovšem korigovala a den uzavřela „pouze“ o 9 % dražší. Významně pak posílil i rubl, a to o 10 % na úroveň USD/RUB 95

Přehled 22. března

Zatímco válečná situace na Ukrajině se zřejmě v uplynulých dnech významně nemění, trhy horečně přemítají, jaký bude mít dopad (mimo jiné) na komodity. Nikl se již z úvodního infarktu vzpamatovává, ropa je nervózní z možnosti zákazu obchodu s Ruskem. Souběžně se kupí i návrhy strategií, které by mohly evropskou závislost na ruské ropě snížit – nejnověji vydala soubor návrhů Mezinárodní agentura pro energii.

  • Nikl, jedna z komodit nejdrastičtěji zasažených válkou na Ukrajině, se zřejmě konečně dostává do relativní stability. Jeho cena nejprve v první fázi vystřelila o více než 100 %, aby následně bylo obchodování s ním pro jistotu přerušeno. Od té doby k přerušením docházelo periodicky každý den, jelikož opětovný propad ceny prolamoval limity. Nyní poprvé od začátku ruské invaze na Ukrajinu nikl dokázal „přežít“ celý obchodní den a jeho cena se dostala pod 30 tisíc dolarů za tunu (oproti 25 tisícům před válkou)
  • Směrem dolů zamířila i cena ropy. Ta v uplynulých dnech stoupala v obavách trhů z možného zastavení obchodu s touto komoditou mezi EU a Ruskem. Podle posledních zpráv z některých členských zemí – nejčastěji je skloňováno Německo a Maďarsko – ovšem tento krok má malou šanci na prosazení v rámci dalších vyjednávání o zpřísnění sankcí. Ropa tak po včerejších cca 115 dolarech za barel klesla k hranici 110. To ovšem nadále představuje citelné zdražení oproti předválečným 93
  • Mezinárodní agentura pro energii představila plán, který by Evropě umožnil skokově snížit závislost na ruské ropě, a to prostřednictvím omezení spotřeby. Strategie spočívá v 10 krocích, mezi které patří například:
    • Snížení povolené rychlosti na dálnicích o alespoň 10 km/h
    • Podpora hromadné dopravy
    • Rozšíření práce z domova, kde je to možné, v rozsahu alespoň dvou až tří dnů v týdnu
    • Sdílení automobilů
    • Omezení služebního cestování na nezbytné případy
    • Nahrazení letecké přepravy vysokorychlostními vlaky

Přehled 21. března

Globální trhy aktuálně sledují hlavně obnovené diskuze o možném přerušení obchodních vztahů s Ruskem ze strany EU. V tuzemsku pak bylo hlavní zprávou vystoupení guvernéra ČNB Rusnoka v nedělním diskuzním pořadu České televize. Rusnok zde poskytl poněkud pochmurný výhled na další směřování české ekonomiky. Vyjádřil se ovšem také k možnému zesílení intervencí ve prospěch koruny, na něž česká měna reagovala posílením.

  • Splátka úroků na dolarových dluhopisech Ruska byla provedena a ke státnímu bankrotu tak v tuto chvíli nedošlo
  • Guvernér ČNB Jiří Rusnok očekává, že růst české ekonomiky zpomalí koncem letošního roku až k „černé nule“ (my momentálně počítáme s růstem HDP za celý rok na úrovni 2,2 %). Inflace bude podle něj vrcholit kolem 13 či 14 % a snižovat se bude ve druhé polovině roku (my s tímto výhledem souhlasíme)
  • Rusnok se dále nechal slyšet, že v bankovní radě očekává debatu nad možností výraznějších devizových intervencí ve prospěch české koruny. Právě silnější koruna by mohla přes levnější dovozy pomoci tlumit českou inflaci. Rozhodnutí v tomto směru dosud nepadlo, ovšem kurz koruny již preventivně zamířil k silnějším hodnotám a momentálně se blíží hladině EUR/CZK 24,60
  • Cena ropy opět zamířila vzhůru. Jedná se patrně o reakci na znovuobnovené diskuze v rámci EU o možném přerušení obchodu s Ruskem. Cena zemního plynu naproti tomu stagnuje
  • Po třech týdnech poprvé částečně otevřela moskevská burza. Obchod je ovšem momentálně omezen na ruské vládní dluhopisy. Tamní centrální banka již signalizovala, že se chystá je ve velkém množství nakupovat, s úmyslem je opět prodat, jakmile dojde na ruském finančním trhu k uklidnění

Přehled 18. března

Podle ruského ministerstva financí již došlo k úhradě úroků na státních dluhopisech, které tento týden dospěly ke splatnosti. Prostředky již údajně jsou připsány na účtu příslušné londýnské banky, nicméně držitelé dluhopisů dosud jejich obdržení nepotvrdili. Pokud se informací ukáže jako pravdivá, bude to znamenat – pro tuto chvíli – odvrácení rizika ruského státního bankrotu. Na trzích je i nadále hlavním tématem možnost výpadků dodávek některých komodit, které pocházejí z Ukrajiny či Ruska.

Další důležité informace v bodech

  • Cena zemního plynu pokračuje v poklesu, nyní se nachází již „jen“ přibližně 40 % nad úrovní před ruskou invazí (oproti cca 300 % na vrcholu krize).
  • Opětovně nicméně zdražila ropa, která se během včerejška dostala k 103 dolarům za barel a je tak zhruba o 13 % dražší než před válkou.
  • Podle ruského ministerstva financí byla splátka úroků na vládních dluhopisech již připsána na účtech příslušné londýnské banky. Samotní držitelé dluhopisů ovšem dosud obdržení prostředků nepotvrdili.
  • Podle organizace OECD způsobí válka na Ukrajině snížení tempa růstu světové ekonomiky v letošním roce o 1,1 procentního bodu. V zemích eurozóny půjde o 1,4 p. b. a ve Spojených státech o 0,9 p. b.
  • Naopak od inflace očekává OECD zrychlení, poháněné primárně dražšími komoditami. Celosvětová inflace by tak měla narůst o 2,5 procentního bodu, v eurozóně o 2 p. b. a v USA o 1,4 p. b.

 

 

  • Agentura Bloomberg vydala analýzu zaměřenou na druhy zboží, jejichž dodávky jsou vlivem rusko-ukrajinské války potenciálně v ohrožení:
    • ropa – Rusko je 2. největším dodavatelem, Evropa a Čína jeho největšími odběrateli
    • nafta – Rusko je 2. největším dodavatelem, Evropa významným odběratelem
    • zemní plyn – Rusko je největším dodavatelem, Evropa největším odběratelem
    • uhlí – Rusko je 3. největším dodavatelem, Evropa největším odběratelem
    • pšenice – Ukrajina i Rusko patří mezi klíčové dodavatele, odběrateli jsou země po celém světě, speciálně pak africké a asijské
    • slunečnice – Ukrajina je největším, Rusko 2. největším dodavatelem slunečnicového oleje
    • hnojiva – Rusko se podílí na celkovém světovém exportu hnojiv z 20 %
    • nikl – Rusko je klíčovým dodavatelem, trh s niklem se v návaznosti na invazi zhroutil a stále standardně nefunguje
    • hliník – Rusko je klíčovým dodavatelem.
    • palladium a platina – Rusko je klíčovým dodavatelem, speciálně pro evropský a americký automobilový sektor
    • ocel – Rusko je 3. největším dodavatelem, ocel samotná se může ocitnout na evropském sankčním seznamu

Přehled 17. března

Hlavní geopolitickou zprávou dne byly nezvykle konkrétní výroky ze strany Číny, které velmi jemně naznačuji podporu Ukrajiny. Pokud by se pozice Číny zřetelně posouvala tímto směrem, ocitlo by se Rusko v ještě větší izolaci, což by mohlo uspíšit proces mírových dohod.

  • Podle vyjádření ruského ministerstva financí došlo k úhradě úroků na státních dluhopisech, které byly splatné, což by znamenalo momentální odvrácení rizika ruského bankrotu. Tuto informaci ovšem dosud nebylo možné potvrdit.
  • Rusko dementovalo nedávné zprávy o údajném významném pokroku v mírových jednáních a označilo je za mylné.
  • Čína se nezvykle silně postavila na stranu Ukrajiny, když čínský velvyslanec na Ukrajině vyloučil útočnou akci ze strany Číny a naopak zdůraznil připravenost k ekonomické pomoci. Tyto výroky následně potvrdilo i samotné čínské ministerstvo zahraničí.
  • Mezinárodní měnový fond varuje před globálními ekonomickými dopady války na Ukrajině. Zdůrazňuje hlavně růst cen energetických i zemědělských komodit, přetrhání mezinárodních obchodních řetězců a také rostoucí tržní nejistotu.

Přehled 16. března

Vývoj situace očima hlavního ekonoma CYRRUS, Víta Hradila

Trhy pokračují v uklidňování a jejich pozornost se již pomalu stáčí od Ukrajiny směrem k dnešnímu zasedání amerického Fedu. Že obavy o další významnou eskalaci konfliktu ustupují do pozadí je vidět na posilující české koruně, klesajících cenách plynu a ropy, i na „indexu strachu“ VIX. Optimismus naopak bohužel nepanuje ohledně ekonomické budoucnosti samotné Ukrajiny. To je zřejmé z cen zemědělských komodit, které právě Ukrajina ve velkém exportuje. Pro Česko i zbytek světa to tak bude znamenat další inflační tlaky přes zdražování potravin.

 

 

  • „Index strachu“ VIX, měřící volatilitu na trzích, od začátku ruské invaze poklesl již o 23 % a během dneška se dále snižuje.
  • Česká koruna se dostala již k hladině EUR/CZK 24,70 a oproti začátku války je tak silnější o zhruba 1,20 koruny za euro, tedy necelých 5 %.
  • Výrazně zvýšená naopak zůstává cena pšenice, která je momentálně dražší o 40 %, byť i zde počáteční panika poněkud opadla.
  • Dražší je i kukuřice, která během války narostla na ceně o 16 %.
  • Samostatnou kapitolou je pak nikl, který pod vlivem sankcí uvalených na Rusko – třetího největšího světového procenta – vystřelil o astronomických 100 % a obchodování s ním bylo následně pozastaveno. Právě nikl je mimo jiné komoditou nezbytnou pro výrobu velké části automobilů s elektrickým pohonem.

Společnosti z našeho High-class certifikátu a jejich expozice k Ruské federaci

LVMH

  • Dopad sankcí na Rusko mělo negativní dopad na společnost. Došlo k uzavření všech 124 butiků a obchodů.
  • Podíl na tržbách z Ruska je ale do 5 % a ztráty jsou proto pro společnost překonatelné.
  • Neočekáváme tedy dlouhodobý výrazný dopad na business společnosti.
  • Poptávka po luxusním zboží vykazuje stabilitu, zejména na trhu v USA a Číně. Díky tomu se čeká v průběhu příštích let pokračující zotavení, ke kterému by mělo přispět i očekávané znovuotevření obchodů v Číně.

Bank of America

  • S výhledem na očekávaný hike Fedu rostl v pondělním a úterním obchodování (14.–15. 3.)  americký bankovní sektor. S&P 500 Banks Index připsal +1,6 %.
  • Bank of America se svezla v uplynulých dvou týdnech na tržním sentimentu kdy americké banky klesaly společně s akciemi evropských bank.
  • Expozice amerického bankovního sektoru k Rusku je méně než 1 %.
  • Přesná expozice nebyla bankou z zveřejněna, nicméně Rusko se nenacházelo ani na seznamu 20 nevýznamnějších zahraničních trhů.
  • Dopad ruských sankcí je tedy minimální.

 

 

 

Pepsi

  • Stejně jako konkurenční Coca-Cola pozastavila Pepsi prodeje svých hlavních produktů (Pepsi-Cola, 7UP a Mirinda) v Rusku.
  • Tržby z Ruska tvořily zhruba 4 % tržeb. Dlouhodobý majetek v Rusku tvoří dle Bloomberg analytiků asi 6 %. V případě úplného odepsání by se jednalo o 3-4 mld. USD.
  • V momentální chvíli Pepsi neoznámila úplné opuštění trhu, stále prodává v kategorii „essential products“ (výrobky z kategorie dětské výživy, náhražky mléka atd.).
  • Pepsi měla poměrně malé marže z Ruska, i když je tento vývoj negativní z hlediska diverzifikace trhu, nejedná se o zásadní dopad na EPS.

Starbucks

  • Starbucks přerušilo všechny své prodeje a zavřelo zhruba 130 poboček v Rusku a na Ukrajině.
  • Vzhledem k tomu, že se jedná o licencované provozovny (tj. Starbucks nevlastní samotné kavárny ani je neprovozuje), je dopad minimální.
  • Tržby z Ruska a Ukrajiny dle odhadů tvoří méně než 1 % celosvětových tržeb, řetězec tedy ztrátu v podstatě nepocítí.

Přehled 15. března

Komentář hlavního ekonoma CYRRUS, Víta Hradila

Světové trhy se čím dál více přiklánějí k názoru, že ruská ekonomika z konfliktu vyjde jako ta poražená. Nevěří již, že by reálně hrozilo odříznutí Evropy od dodávek ruského plynu a ropy, ani že by se válka rozšířila mimo území Ukrajiny. Počítají naopak s tím, že bude izolace Ruska od světové ekonomiky pokračovat, což vyústí mimo jiné i v ruský bankrot. Jeho „soft“ verzi jsme zažili v roce 1998 a tehdy byla spojená s poklesem výkonu ruské ekonomiky o 5,3 %. Z historie známe i případ „tvrdého“ ruského bankrotu, ke kterému došlo v roce 1917 po bolševické revoluci. Tehdy se ruská ekonomika propadla o desítky procent, na čemž ovšem měla podíl i probíhající občanská válka. Momentálně tak Rusko podle trhu patrně míří někam mezi tyto dvě události.

Bodový souhrn

  • Na trzích s komoditami pokračuje postupné uklidňování
  • Zemnímu plynu pomáhá k nižším cenám příznivá předpověď evropského počasí i nečekaný tah Číny, která Evropě přepustila část dodávek amerického LNG, které původně směřovaly k ní
  • Výrazně zlevňuje ropa, a to již druhý den v řadě. Dnes brzy ráno prolomila hranici 100 dolarů za barel a pokračuje v sestupu. Aktuálně se pohybuje kolem 96 dolarů, tedy již téměř na stejné úrovni, jako před začátkem války na Ukrajině
  • „Válečná přirážka“ tak z trhu pomalu mizí, což je vidět i na posilování eura vůči dolaru
  • Pozornost nyní poutá možnost státního bankrotu Ruska
  • Již zítra (ve středu 16. 3.) nastane splatnost úroků na ruském zahraničním dluhu ve výši přibližně 117 milionů dolarů
  • Ruská vláda avizovala, že úroky sice hodlá řádně splácet, ovšem v ruských rublech, nikoliv právě v dolarech, což je v rozporu s podmínkami splácení
  • Pokud Rusko nezaplatí, nebo zaplatí v rublech, po vypršení 30 denní „grace period“ se jedná o platební neschopnost a defacto o oficiální státní bankrot

 

 

  • Celkově se jedná o dluh 150 mld. USD emitovaných v cizí měně (většinově v USD, částečně v EUR)
  • Rusko má dluhy na státních dluhopisech, ale také dluhy společností jako Gazprom, Sberbank, Lukoil
  • Pravděpodobnost, že k ruskému státnímu bankrotu v letošním roce skutečně dojde, trhy momentálně vyčíslují na cca 70 %
  • Ani pokud by k němu došlo, nebude se jednat o dostatečně silný otřes, aby způsobil krizi na globálním finančním trhu
  • K Ruskému dluhu mají expozici velké investiční společnosti včetně BlackRock, Ashmore Group, Capital Group, Fidelity.
  • Rusko již zbankrotovalo v roce 1998, kdy nedostálo svým závazkům denominovaným v rublech. Jednalo se tak spíše o „domácí“ bankrot
  • Posledním případem, kdy Rusko zbankrotovalo „mezinárodně“, byl rok 1917, kdy nastupující Bolševici odmítli splácet dluhy předchozího, tedy ještě carského ruského režimu

Přehled 14. března

  • Cena zemního plynu na trhu pokračuje v poklesu, což reflektuje optimismus trhu ohledně možné deeskalace konfliktu na Ukrajině
  • Do nového týdne vstupuje plyn v okolí 120 eur/MWh oproti pátečním 135
  • V dosud nejžhavější fázi tržní reakce přitom plyn stál dokonce přes 300 euro
  • Před začátkem aktuální krize pak byla cena v okolí 75 euro
  • Zlevňuje i ropa, která se dostala k 104 dolarům za barel, oproti vrcholu z minulého týdne tak ztratila již téměř 20 %
  • Uklidnění prospívá i české koruně, která se dostala pod hranici EUR/CZK 25,00
  • Roste naopak výnos amerického 10-letého dluhopisu, který se již dostal nad předkrizovou úroveň, když dosáhl 2,1 %
  • Kromě energetických surovin upozorňuje agentura Bloomberg na skutečnost, že závislost na trojici zemí zapojených do konfliktu (Rusko, Běloruska, Ukrajina), je v některých regionech významná i v jiných komoditách. Jako příklady ukazuje dovoz niklu do Finska (90 %), pšenice do Egypta (86 %) či hnojiv do Brazílie

Přehled 11. března - Válečná stagflace – máme se jí bát?

  • Stagflace značí kombinaci stagnace ekonomiky a vysoké inflace
  • Tento souběh negativních jevů je nebezpečný hlavně tím, že na něj lze jen obtížně reagovat hospodářskou politikou
  • Nejznámější epizodou stagflace bylo období ropných šoků ze 70. let 20. století
  • Aktuální zdražování komodit dosud ani zdaleka nedosahuje tehdejší intenzity
  • Lze tak sice očekávat další růst inflace, ovšem riziko zastavení ekonomického růstu nepovažujeme za pravděpodobné
  • Pokud nedojde k dalšímu vyhrocení geopolitické situace, obavy ze stagflace aktuálně nesdílíme

Termín „stagflace“ zavedl do ekonomického slovníku britský poslanec Iain Macleod v roce 1965, když hodnotil nevalné vyhlídky tehdejší ekonomiky. Jedná se o kombinaci slov „stagnace“ – tedy nízkého či žádného ekonomického růstu – a „inflace – tedy nárůstu cenové hladiny. Aniž to mohl pan Macleod tušit, tento termín se globálně prosadil v 70. letech 20. století, kdy právě souběh těchto dvou neblahých jevů zasáhl celý západní svět.

Samotná skutečnost, že se v ekonomice objeví dva či více nepříznivých fenoménů zároveň, by patrně nestačila pro ustálení celého nového pojmu, který je popisuje. Stagflace je ovšem mimořádná tím, že spojuje jevy, které v ekonomické teorii mají spíše protichůdnou pozici. Za normálních okolností totiž inflace naopak doprovází období ekonomického růstu, kdy rostoucí spotřeba snižuje nezaměstnanost a pohání růst cen. Problém pak stagflace představuje hlavně pro hospodářskou politiku, která na ni obtížně reaguje. Zpřísnění politiky – tedy zvýšení sazeb centrální bankou či omezení výdajů ze strany státu – totiž sice pomáhá v boji s inflací, zároveň ovšem dále ochlazuje již tak chatrný výkon ekonomiky.

Typickou příčinou stagflace bývají negativní nabídkové ekonomické šoky. Může se jednat například o nečekané a dramatické omezení dostupnosti významných komodit na světových trzích. To byl i případ té nejznámější stagflační epizody ze 70. let, kdy vlivem embarga na vývoz ropy narostla její cena během krátkého období až trojnásobně. To vedlo nejen ke zdražování zboží a služeb na ropu nějakým způsobem navázaných – tedy prakticky všech – ale i k útlumu aktivity firem, které pod tlakem rostoucích nákladů sahaly k odstávkám, propouštění, či rovnou úpadkům. Zvýšené výdaje domácností spojené s dražší ropou pak snižovaly jejich koupěschopnost, což recesi dále prohlubovalo.

S obdobím 70. let má dnešní situace společný právě rychlý a nečekaný růst cen energetických surovin. Ani ten ovšem ještě zdaleka nedosahuje tehdejších úrovní, když například spotové ceny ropy v bezprostřední reakci na ruskou invazi poskočily zhruba o 40 % a tento růst následně korigovaly k aktuálním cca 15 %. Již z tohoto srovnání vyplývá, že intenzita aktuálního šoku je násobně nižší, než byla ta ze 70. let. Zároveň platí, že se mezi tehdejší dobou a dneškem dramaticky snížila samotná závislost světové ekonomiky na ropě. Zatímco v 70. letech vyžadovala tvorba 1000 dolarů HDP přibližně jeden celý barel ropy, dnes se nacházíme zhruba na polovině této hodnoty. Tato skutečnost dále významně snižuje riziko stagflačního scénáře.

Zatímco trh s ropou tak v historickém srovnání příliš důvodů k obavám nezavdává, v některých jiných ohledech dnešní situace riziko stagflace zvyšuje. Růst cen totiž tentokrát nepotkal jen trh s ropou, ale týká se i dalších komodit. Ukrajina patří mezi významné světové producenty zemědělských plodin – typicky obilovin – a z celého regionu přichází i nezanedbatelné množství (drahých) kovů. I na těchto trzích jsme tak byli svědky významného zdražování, když například spotové ceny pšenice narostly o přibližně 60 %, aby následně tento růst korigovaly do okolí 40 %. Ani v tomto případě se ovšem intenzita zdražování ani vzdáleně nepřiblížila šokům srovnatelným se 70. lety.

Nelze opomenout ani skutečnost, že se západní svět se zvýšenou inflací potýkal již před vypuknutím válečného konfliktu. V důsledku omezení během pandemie koronaviru, nahromaděné poptávky z lockdownů, expanzivní hospodářské politiky, a ucpaných dodavatelských řetězců, byla západní inflace na vzestupu a dosahovala varovných úrovní již v závěru roku 2021. To ovšem může být paradoxně částečně výhodou, jelikož jsme si část šokového zdražení již „odbyli“ během post-pandemického oživení, a v některých sektorech – například u kontejnerové dopravy – nyní lze naopak očekávat postupný návrat do normálu, spojený s ochlazováním inflačních tlaků. Naopak rizikem plynoucím z předchozího delšího období zvýšené inflace by mohla být ztráta důvěry obyvatel ve schopnosti centrálních bank a následný růst inflačních očekávání. Ta v nedávné době sice podle dostupných dat skutečně vzrostla, nicméně ani vzdáleně neukazují na vyloženě alarmující hodnoty, jako spíše na předpoklad uklidnění na horizontu jednoho či dvou let.

Současná situace – byť bude jednoznačně mít pro-inflační charakter – zatím nehrozí přerůst ve druhý nezbytný definiční prvek stagflace, tedy zmrazení hospodářského růstu. Zde naopak nadále existuje potenciál dohánění pandemického útlumu. A ačkoliv část spotřeby, která původně měla směřovat do evropských ekonomik a podpořit jejich růst, bude nově nuceně mířit do vyšších výdajů za energie, hrozba recese je podle nás (i většiny dalších analytických institucí) momentálně spíše nepravděpodobná.

Závěr

Stagflace, jako rizikový fenomén známý z ekonomické historie, má se současnou situací společný pouze rychlý růst cen některých komodit. Jeho dosavadní dynamika ovšem ani vzdáleně nedosahuje intenzity nutné pro vyvolání ekonomické recese. Ačkoliv tak lze předpokládat delší období zvýšené inflace, druhá polovina termínu „stagflace“ – tedy ekonomická stagnace – momentálně podle nás nehrozí. To mimo jiné uvolňuje ruce vládám i centrální bankám, aby se zvýšenou inflací mohly bojovat standardními nástroji hospodářské politiky a aby inflaci dostaly v dohledné době pod kontrolu. Vzhledem k nejistému budoucímu vývoji války na Ukrajině pochopitelně nelze vyloučit další zhoršení ekonomického klimatu. Že by ovšem bylo tak výrazné, aby spustilo skutečnou stagflaci, považujeme v této chvíli za nepravděpodobné.

Přehled 10. března

ECB

  • Sazby po dnešním zasedání zůstávají nezměněné
  • Pandemický program nákupů aktiv PEPP skončí v souladu s předchozím plánem v březnu 2022
  • Zrychlí se naopak proces tlumení programu APP, k jeho ukončení by mohlo dojít již ve třetím čtvrtletí letošního roku 
  • Došlo ke změně formulace výhledu na případné první zvýšení sazeb, které nově může nastat „nějaký čas po“ skončení programu APP (předchozí formulace zněla „krátce po“ skončení programu APP)
  • Odhad růstu ekonomiky eurozóny pro rok 2022 byl upraven směrem dolů, a to na 3,7 % (dříve 4,2 %), v roce 2023 pak na 2,8 % (dříve 2,9 %)
  • Prognóza inflace byla zvýšena pro rok 2022 na 5,1 % (dříve 3,2 %), pro rok 2023 pak na 2,1 % (dříve 1,8 %)
  • Navzdory mimořádným aktuálním inflačním tlakům – které ECB interpretuje jako důsledek zdražování energií – počítá centrální banka s tím, že se evropská inflace na střednědobém horizontu ustálí v blízkosti 2% cíle

 

Goldman Sachs

  • Společnost ve své nové prognóze z dnešního dne očekává ve druhém čtvrtletí letošního roku pokles ekonomiky eurozóny doprovázený růstem inflace až k 8 %
  • Důvodem jsou primárně raketově zdražující energie, které mohou vést k výpadkům výroby a poklesu disponibilních příjmů obyvatel
  • Za celý rok 2022 společnost očekává inflaci v eurozóně na úrovni 6,8 %
  • Výhled růstu HDP naopak prošel revizí směrem dolů a nově činí 2,5 namísto předchozích 3,9 %
  • Prognóza je přitom zatížena mimořádnou nejistotou a opírá se o předpoklady dalšího vývoje válečného konfliktu na Ukrajině
  • V nepříznivém scénáři by letošní růst HDP mohl poklesnout až k 1,4 %

Přehled 9. března

Makroekonomický komentář hlavního ekonoma Cyrrus, Víta Hradila

USA

  • Revidujeme odhad růstu amerického HDP pro letošní rok z původních 3,5 % na 3,2 %
  • Nově očekáváme americkou inflaci za rok 2022 okolo 6,7 %
  • Politika Fedu se dle nás nezmění a stále očekáváme 5-6 hiků

EU

  • Zhruba 45 % dováženého plynu a 25 % dovážené ropy je z Ruska
  • EU oznámila záměr snížit svojí závistlost na ruských energetických surovinách o dvě třetiny do konce roku 2022
  • Snižujeme odhad růstu HDP eurozóny pro letošní rok ze 4,4 % na 3 %
  • Zvyšujeme inflační výhled ze 4,2 % na 5,8 %
  • Od ECB očekáváme pokračování ve stávající rétorice, tzn. zejména utlumování nákupů aktiv a výhledově první možné zvýšení sazeb na konci roku

 

 

 

Česká republika

  • Dovoz ani vývoz ve vztahu k Ruské federaci není nijak signifikatní a neohrožuje tak českou hospodářskou stabilitu
  • Výhled růstu HDP musíme snížit i v tomto případě, a to z 2,8 % na 2,2 %
  • Dražší komodity se projeví i v inflaci, proto letos očekáváme průměrnou inflaci na úrovni 10,7 %
  • ČNB na nejbližších zasedání pravděpodobně dokončí serii zvyšování sazeb na úrovni 5 % (2T Repo)

Stáhnout kompletní komentář v PDF

Analýza zaměřená na nejdůležitější sektory v USA a EU plus výhled

Naši analytici si připravili přehlednou, bodově zpracovanou analýzu jednotlivých segmentů v USA a EU včetně určitého výhledu na budoucí možné směřování daných odvětví. Analýza pokrývá vše důležité - od bankovního sektoru, přes obnovitelné zdroje, průmysl (včetně zbrojního), až po cestovní ruch nebo luxusní značky.

 

Stáhnout analýzu v PDF

Přehled 8. března

  • Pozornost se aktuálně na trzích točí zejména kolem komodit a dění na komoditním trhu
  • V uplynulých dnech posiluje zejména ropa, plyn nebo pšenice
  • Cena ropy (Brent) přesáhla hranici 130 USD za barel
  • Ropa posiluje zejména po zprávách, že USA a Velká Británie uvalí ban na ruskou ropu
  • Rusko také hrozí Evropě zastavení dodávek plynu skrze Nord Stream 1, jako odvetu za vyostřenou rétoriku a ukončení projektu Nord Stream 2 ze strany Německa

REPowerEU

  • Evropská komise dnes představila plán na snížení komoditní závislosti na Rusku a nový přístup k energetické politice v EU
  • Podle EK nová geopolitická realita a realita trhu s energií vyžaduje, aby byl drasticky urychlen přechod na čistou energii a zvýšena energetická nezávislost Evropy
  • Plán se jmenuje REPowerEU a díky němu by měla být Evropa nezávislá na ruských komoditách do roku 2030
  • Plán stojí na dvou hlavních pilířích - vybudování kapacit na LNG, většímu důrazu na biometan a vodík
  • Cílem je také snížení fosilních paliv = větší tlak na výstavbu obnovitelných zdrojů v Evropě (solární panely, větrné elektrárny)
  • Evropské země budou mít také povinnost naplnit zásobníky na plyn z 90 % k 1. říjnu každého roku

 

 

Přehled 1. března

  • Západ uvalil na Rusko dosud nejtvrdší sankce
  • Německo vytvoří vojenský fond (100 mld EUR) a zvýší výdaje na zbrojení na minimálně 2 % HDP 
  • Historie nás učí, že vliv geopolitického rizika na akciové trhy má většinou omezené trvání v řádu týdnů (viz analýza v PDF níže)
  • Propojení Ruska a západu je zejména přes komoditní trhy, očekáváme růst inflace
  • Česká koruna oslabuje, od vypuknutí konfliktu posílil dolar vůči koruně o více než 3 %

Doporučujeme

  • Panicky neměnit složení portfolia
  • V případě nákupů se zaměřit na americké akcie, rozhodně se vyhnout rozvojovým trhům
  • Produkty s garancí návratnosti kapitálu jsou momentálně nejlepším prvkem v investičních portfoliích

Stáhnout celou analýzu v PDF

Přehled 24. února

  • Averze k riziku roste - ztrácí akcie, klesají dluhopisové výnosy, posiluje zlato a dolar; stoupá cena komodit
  • Historie nás učí, že vliv geopolitického rizika na akciové trhy má většinou omezené trvání v řádu týdnů (viz analýza v PDF níže)
  • Propojení Ruska a západu je zejména přes komoditní trhy, očekáváme růst inflace
  • Česká koruna oslabuje stejně jako všechna ostatní riziková aktiva. Umazání ztrát může trvat 3 měsíce

Doporučujeme

  • Panicky neměnit složení portfolia
  • V případě nákupů se zaměřit na americké akcie, rozhodně se vyhnout rozvojovým trhům
  • Produkty s garancí návratnosti kapitálu jsou momentálně nejlepším prvkem v investičních portfoliích

Stáhnout celou analýzu v PDF

Situaci pro vás nadále monitorujeme a budeme vás průběžně informovat.

Zobrazit celý disclaimer
Tyto webové stránky jsou provozovány společností CYRRUS, a.s., IČ 639 07 020, se sídlem Veveří 3163/111, Žabovřesky, 616 00 Brno (dále jen „společnost“ nebo „CYRRUS“). Společnost prostřednictvím webových stránek kontroluje a dále zpracovává informace uložené v souborech typu cookies k zajištění funkčnosti webu a s Vaším souhlasem mimo jiné i k personalizaci obsahu. Kliknutím na tlačítko „Souhlasím“ souhlasíte s využívaním cookies a předáním údajů o chování na webu pro zobrazení cílené reklamy na sociálních sítích a reklamních sítích na dalších webech. Více informací zde.