2. 11. 2023 Autor: Vít Hradil
Bankovní rada České národní banky na svém pravidelném měnověpolitickém zasedání rozhodla o zachování základní úrokové sazby na stávající úrovni, tedy na 7,00 %. Na té se drží nepřetržitě již od června roku 2022. Pro stabilitu sazeb se vyslovilo pět členů bankovní rady, dva by preferovali snížení o 25 bazických bodů. Koruna na tento krok zareagovala posílením o zhruba 20 haléřů a její kurz vůči euru tak zpevnil na EUR/CZK 24,45, čímž dal trh najevo své překvapení z rozhodnutí bankéřů. Investoři totiž prakticky stoprocentně počítali s tím, že sazby poklesnou.
Zároveň s měnověpolitickým rozhodnutím ČNB představila aktualizovanou verzi své makroekonomické prognózy. V ní došlo k výraznému zhoršení výhledu na výkon české ekonomiky, od které centrální banky nově čeká v letošním roce pokles o 0,4 % (namísto předchozího očekávaného růstu o 0,1 %), v roce příštím pak růst o 1,2 % (namísto 2,3 %). Letošní inflaci ČNB nově očekává poblíž 10,8 % (dříve 11,0 %), v roce 2024 pak 2,6 % (dříve 2,1 %). Změn doznal i odhad ekonomického vývoje v eurozóně, a to směrem k horšímu, narostla naopak očekávaná cena ropy. České úrokové sazby by podle prognózy měly již nyní mířit směrem dolů, jelikož inflace je na horizontu měnové politiky bezpečně na dvouprocentním cíli. Jak ovšem vyplývá z rozhodnutí bankovní rady, její členové se rozhodli tuto prognózu neuposlechnout a sazby nesnížili.
Na následné tiskové konferenci se guvernér Aleš Michl tradičně vyjádřil k pro-inflačním rizikům, která spatřuje v hrozbě zrychleného růstu mezd, expanzivní fiskální politiky české vlády a ztráty ukotvenosti inflačních očekávání, které by se mohlo projevit při standardním novoročním přecenění zboží a služeb. Ačkoliv tedy centrální banka uznává, že aktuální inflační vývoj již není nijak alarmující a umožňoval by sazby snížit, z opatrnostních důvodů se rozhodla období přísné měnové politiky vědomě přetáhnout. S tím se pochopitelně pojí přiškrcení tuzemské ekonomické aktivity, ovšem podle vyjádření pana guvernéra by hospodářské škody způsobené touto opatrností měly být malé. Od nadcházejícího prosincového zasedání pak guvernér čeká opět diskuzi mezi úrokovou stabilitou a snížením, přičemž klíčová budou mezitím zveřejněná makroekonomická data.
Odhadovat výsledek prosincového zasedání je nyní krajně obtížné, jelikož bankovní rada se momentálně řídí spíše vlastní intuicí nežli ekonomickými ukazateli. Již potřetí za sebou tedy odmítla doporučení vlastního analytického aparátu a nesáhla ke snížení sazeb. To vše navzdory několika negativním překvapením z tuzemské ekonomiky, kde za očekáváními zaostává růst mezd, inflace, spotřeba domácností i růst hrubého domácího produktu. Konkrétně spotřeba domácností se aktuálně nachází zhruba na úrovni roku 2016 a je v suverénně největším útlumu mezi všemi státy Evropské unie. Ačkoliv tedy podle nás prakticky jistě i v prosinci budou ekonomické ukazatele umožňovat uvolnění měnové politiky, neznamená to, že k němu skutečně dojde.