Co to znamená?
Cenové tlaky navíc zůstanou přítomny déle, než se původně očekávalo. Připomeňme, že se o inflaci hovořilo jako o dočasné, související s post-covidovým otevíráním ekonomik. To již dávno neplatí a přidaly se bohužel faktory jako ukrajinská válka či nulová tolerance vůči opětovnému výskytu covidu v Číně, která dále prohlubuje krizi dodavatelských řetězců.
Všechno tohle znamená jediné. Centrální banky budou muset dál podávat ekonomice medicínu v podobě vyšších sazeb. James Bullard – největší jestřáb v americkém Fedu (Federální rezervní systém) – by sazby zvedal klidně o 75 bps, aby se co nejdříve dostaly na 3,5 %.
Vyšší sazby samozřejmě zdražují cenu peněz. Toto „utažení kohoutků“ nemají akciové trhy zrovna rády. To ale není hlavní důvod, proč kroky Fedu investoři tak bedlivě sledují. Mnohem více se obávají, že rychlý růst sazeb uvrhne ekonomiku do recese. V takovém případě by lék (vyšší sazby) mohl být horší než sama nemoc (inflace).