Novou bankovní radu čeká křest ohněm

Novou bankovní radu čeká křest ohněm

 

Ve čtvrtek 4. srpna zasedá bankovní rada ČNB poprvé v obměněné sestavě k měnověpolitickému jednání, na kterém rozhodne, zda úrokové sazby dále zvýší, či nikoliv.

Novou bankovní radu čeká křest ohněm

2. 8. 2022          Autor: Vít Hradil

 

Sedmičlenná bankovní rada České národní banky prošla v nedávné době poměrně dramatickou obměnou, a to hned z několika úhlů pohledu.

 

1. Mandáty vypršely hned třem členům rady (vč. guvernéra Rusnoka).

2. Obměna rady nastala uprostřed nejdivočejšího inflačního období v novodobé historii.

3. Postup ČNB v boji s českou inflací nabyl tak kontroverzních rozměrů, že polarizoval nejen veřejnost, ale i samotnou bankovní radu.

 

Poslední rok hlasovala bankovní rada rozštěpena na dva nesmiřitelné tábory. Není tedy divu, že nadcházející srpnové zasedání – první v novém složení – poutá mimořádnou pozornost. Na posledním zasedání zvýšila bankovní rada základní úrokové sazby o 125 bazických bodů. Přečtěte si, jak probíhalo.

Zobrazit celý disclaimer

Kdo jsou noví členové bankovní rady?

Zpřísňování politiky - ano, nebo ne?

Pokud jde o doporučení, která bankovní radě před srpnovým zasedáním poskytne její analytický aparát, je situace zdánlivě jednoznačná. Již poslední zvýšení sazeb bylo nižší, než odpovídalo čistě modelovému přístupu. Česká inflace navíc původní předpoklad překonala, koruna byla slabší a tedy více pro-inflační, hrubý domácí produkt rostl rychleji a tedy pro-inflačně, inflační očekávání českých podniků dále stoupla a jsou tedy více pro-inflační, a i růst cen v eurozóně byl vyšší a tedy… pro-inflační.

Na vlnu zvyšování sazeb mezitím navíc naskočil americký Fed i Evropská centrální banka, což činí českou korunu ještě méně atraktivní. To má za následek další pro-inflační faktor. Vlastně je docela obtížné najít jakýkoliv signál, který by od červnového zasedání naznačoval uklidnění situace.

Nový guvernér ani prezident zvýšení úrokových sazeb nepodporují

 

Bankovní rada přesto v srpnu pravděpodobně půjde proti doporučení vlastního analytického aparátu a sazby nezvýší. Poměrně jasně to při svém jmenování deklaroval nový guvernér. Ostatně ani prezident, který jej do funkce jmenoval, se netajil tím, že právě s ohledem na tento názor jej i vybral.

I další noví členové bankovní rady – taktéž osobně vybraní prezidentem – byli ve svých dosavadních veřejných vyjádřeních k možnosti dalšího zpřísňování politiky zdrženliví. Zajímavější, než samotné usnesení o výši sazeb, tak tentokrát zřejmě bude sledovat argumentaci centrálních bankéřů.

Odklon od modelového přístupu

 

Své rozhodnutí mohou podpořit odkazem na klesající meziměsíční dynamiku tuzemské inflace, zlevňující ropu, blížící se recesi či nákladový charakter aktuálních inflačních tlaků. To vše jsou argumenty, které mají svůj odborný základ a v diskuzích o české měnové politice již nějaký čas rezonují. Hlavní změnou, kterou přístup ČNB s novou bankovní radou pravděpodobně projde, je ovšem odklon od dosavadní modelově řízené politiky směrem k více „outside-the-box“ uvažování.

Většinový názor v bankovní radě se tak pravděpodobně přikloní k názoru, že mimořádné okolnosti pandemií a válkou ovlivněné ekonomiky nenabádají k následování tradičních receptů a vyžadují více intuitivní a ad-hoc kalibrovaný přístup. Teprve s dostatečným časovým odstupem pak budeme schopni zhodnotit, zda se jednalo o prozíravý krok.

Zobrazit celý disclaimer

Úkoly České národní banky

  1. Cílem je udržování cenové stability (inflace kolem 2 %). Pokud se významně odchyluje, má ČNB ze zákona povinnost konat. Bojuje proti ní úrokovými sazbami.

  2. Výši určuje matematickými modely – ty např. vyjadřují, jak na sazby reaguje spotřeba, výroba či růst mezd. Jsou produktem desetiletí ekonomického výzkumu, průběžně upravovány a zpětně hodnoceny.