Tou první je minimalizace nákladů za účelem „přečkání přechodného těžkého období“. Další výzvou je optimalizace produkce pro její plynulý odbyt na trhu, tak aby se minimalizovalo riziko skladových zásob, které v moderní době v tomto sektoru velmi rychle zastarávají. Důležitým bodem je udržení kroku s novými moderními trendy, které v posledních letech naznačují, kudy se bude budoucnost automobilového sektoru ubírat – plně elektrická vozidla.
Jaké jsou v posledních letech nejefektivnější kroky vedoucí k úspoře nákladů a optimalizaci procesů? Jsou to především slučování jednotlivých automobilek za účelem vzniku většího celku, který je lépe schopen dosáhnout optimalizace svých nákladů i procesů. Příkladem může být aktuální informace o sloučení značek Volvo Cars a Geely, které pokročily v jednáních o fúzi. Firmy chtějí využít finančních a technologických synergií a vytvořit silnou skupinu. Nově vzniklý podnik chce uchovat stávající značky: Volvo, Geely, Lynk & Co a Polestar. Zároveň plánuje vytvoření zcela nové značky Geometry, což by měl být nový brand na poli elektromobility. V poslední době se výrobci automobilů spojují do větších silnějších celků, které pak lépe čelí přísným emisním pravidlům a růstu poptávky po elektromobilech. Tento druh spojení dvou automobilek je z ekonomického pohledu velmi efektivní. Konkrétně spojení automobilky Fiat Chrysler a francouzské PSA by mělo ročně ušetřit až 3,7 miliardy EUR. Fúze jsou v automobilovém sektoru poměrně běžné. Další podobné fúze, možná ještě většího rázu, v brzké budoucnosti nelze vyloučit.
Ukázkou optimalizace nákladů je nedávné omezení výroby Nošovické automobilky Hyundai, které představovalo preventivní krok v souladu se současnou situací v automobilovém průmyslu. Automobilka tím předchází možnému zvyšování skladových zásob, v jehož důsledku by pak mohla být nucena ke snižování prodejní ceny skladovaných vozů. Obdobný postup je možné očekávat i u ostatních výrobců automobilů a automobilových komponentů. Současná hrozba ekonomického zpomalení sebou přináší i možnost výraznějšího omezení poptávky po nákupu nových automobilů. V důsledku toho pak může docházet k plošnému omezování výroby v automobilovém sektoru a s tím i snižování počtu zaměstnanců v tomto odvětví. Z producentů nejvíce utrpí dodavatelé, jejichž produkce není sektorově diverzifikována. Ti, kteří jsou zaměřeni striktně na dodávky do automobilového sektoru, budou tyto poklesy vnímat mnohem razantněji a budou vystaveni největšímu riziku.
V posledních letech ukazuje trend globálního automobilového průmyslu na stále větší tlaky po nových vozidel v oblasti „čisté“ elektromobility. Toho je důkazem americký výrobce elektromobilů Tesla Motors, jenž se od počátku své existence zaměřuje výhradně na elektřinou poháněná vozidla. Akcie této firmy zažívají v průběhu letošního roku silný nárůst a firma je svou tržní kapitalizací téměř na čtyřnásobku tržní kapitalizace tradičních výrobců automobilů, firem jako je Ford Motor nebo General Motors. Velká konkurenční výhoda firmy Tesla spočívá především v průběžně udržovaném náskoku v technologiích a software oproti tradičním automobilkám, které elektromobily do své produktové řady teprve zařazují.
Nejen firmu Tesla, ale i ostatní producenty elektromobilů, čeká ještě dlouhá cesta zdokonalování technologií vozidel i baterií. Lze tedy předpokládat, že v době, kdy budou mít elektromobily na trhu dostatečně silný podíl, budou již technologie baterií a jejich výroby mnohem šetrnější k životnímu prostředí. Stávající technologie by představovala příliš velkou zátěž, která by svým dopadem na životní prostředí mohla předčít i dopad využívaných spalovacích motorů. I na poli elektromobility se lze připravovat na řadu fúzí společností, které kombinací svých technologií a výrobních procesů budou tvořit větší a silnější celky, které pak lépe obstojí v konkurenčním prostředí tohoto dravě se rozvíjejícího trendu elektromobility.
Bateriová gigafactory společnosti LG Chem ve Vratislavi v západním Polsku je jednou z předních chemických skupin na světě pro dodávky výrobcům a uživatelům elektrických vozidel v EU. Zařízení bylo vybudováno na výrobu lithium-iontových baterií pro elektrická vozidla. Je to první a v současné době jediný plně integrovaný závod v Evropě, který vyrábí všechny součásti baterií, od elektrod po články, moduly a finální sady.
Přechod na elektrická vozidla je považován za nezbytný pro snížení emisí CO2 a dosažení cílů při řešení problémů spojených se změnou klimatu. EU usiluje o naplnění dlouhodobého cíle, kterým je klimatická neutralita do roku 2050. Závod LG Chem ve Vratislavi je v tomto směru významným krokem, s celkovou investicí 2,8 miliardy EUR ve třech fázích se po dokončení v roce 2022 očekává, že závod dosáhne výrobní kapacity přibližně 65–70 GWh ročně. To společnosti umožní dodávat baterie až pro 1 milion elektrických vozidel ročně (přibližně 6% automobilů prodávaných v Evropě), což povede ke snížení emisí CO 2 o více než 1 milion tun ročně. Závod ve Vratislavi slibuje určitý dopad na místní trh práce. Společnost zaměstnává 2 700 lidí a do roku 2022 plánuje přidat dalších 1 000 kvalifikovaných zaměstnanců.
V České republice je také možnost vzniku obdobného zařízení, i když mnohem menšího rozměru. ČEZ údajně zvažuje v několika letech v severních Čechách postavit továrnu na lithiové baterie pro auta. Přesto má jít o jednu z největších investic ve střední Evropě. Na výrobu baterií chce firma spolu s investory z automobilového průmyslu využívat lithium z oblasti Cínovce. ČEZ údajně hledá partnery v technologiích a autoprůmyslu. Jedním z aktuálních témat je, zda je technologicky možné kvalitně oddělit lithium od slídy. V německé části regionu, kde je asi třetina zdejších zásob tohoto kovu, se už těží. ČEZ se loni v listopadu podmínečně dohodl s australskou těžařskou společností European Metals Holdings na strategickém partnerství a výrazné investici do projektu těžby lithia na Cínovci.
Co se týká domácího automobilového trhu, přední český výrobce automobilů Škoda Auto přichází s prvním modelem ŠKODA CITIGOe iV, což je úplně první elektrický model této tovární značky. Lithium-iontová baterie s kapacitou 36,8 kW umožňuje dojezd až 253 km. Jde o model vozu určený přednostně pro městskou přepravu. Škoda Auto zatím velké změnu u svých modelů nechystá. Do budoucna by se omezení výroby spalovacích motorů a převodovek nemělo zásadně projevit na chodu automobilky, pokud by montáž vozů nadále zůstala v českých továrnách.
Průměrný spalovací motor obsahuje konstrukčně zhruba 1400 součástek, zatímco elektromobil jich má pouze 200. Automobilce Volkswagen trvá výroba jednoho automobilu se spalovacím motorem 26‒32 hodin, výroba elektrického auta zabere 16 hodin. Klíčový prvek automobilu je jeho spalovací motor. Spalovací motor je spolu s montáží vozu klíčovým know-how jednotlivých výrobců. U elektrického pohonu však toto know-how není opodstatněné. S nárůstem výroby elektromobilů je ohrožena nejen zisková marže výrobců, ale také zaměstnanost v celém automobilovém průmyslu. V celé EU tvoří toto odvětví průmyslu asi 11 % všech pracovních míst. Rozmach elektromobility tak bude mít bezpochyby negativní dlouhodobý dopad na trh práce v EU.
Petr Pelc, portfolio manažer CYRRUS