EU už vyzvala Čínu k narovnání podmínek
Tzv. „Position paper 2019/2020“, který nedávno vydala Obchodní komora Evropské unie v Číně, po čínské vládě požaduje stejné reformy, které již delší dobu prezidentem Trumpem vedená americká administrativa vyjednává na Číně. Jde zejména o nerovné postavení zahraničních firem působících na čínském trhu a čínskými státem řízenými firmami (tzv. SOE: State owned enterprise).
Zatímco se čínské a americké delegace střídají ve Washingtonu respektive v Pekingu, přišla Obchodní komora EU v Číně s požadavkem, aby čínská vláda ve vztahu k zahraničním společnostem dodržovala princip tzv. konkurenční neutrality („competitive neutrality“). V praxi jde o stav kdy je role státu omezena na pouhého regulátora. Jak zmiňovaný dokument uvádí, tento princip si strana a vláda v Číně předsevzala již minimálně v roce 2013.
Jaká je však realita? Pod vedením současného prezidenta Si vedou reálné kroky přesně opačným směrem. Ten totiž chce státní kolosy učinit ještě „silnější, lepší a větší“. Například firemní půjčky od státních bank soukromým společnostem se za období od roku 2013 do roku 2016 ztenčily z 57% všech korporátních půjček na 11%, zatímco směrem k státu vlastněným firmám vzrostly z 35% na 80%.
Jak vypadá obchodní výměna mezi EU a Čínou
Vzájemný obchod starého kontinentu s Čínou je nejvyšší za posledních deset let. Exporty do Číny z EU dosáhly výše 210 mld. eur, zatímco importy z Číny dosáhly výše 395 mld. eur. Evropská unie má tedy s Čínou deficit ve výši 185 mld. eur. Pro celkový obrázek je ještě vhodné doplnit, že o většinu evropských exportů do Číny se „stará“ Německo. Například v segmentu telekomunikací z 95 % zcela dominují vzájemnému obchodu právě čínské firmy. Jediný segment, kterému dominují evropské firmy, jsou motorové součástky.
Graf: Struktura vzájemné obchodní výměny mezi EU a Čínou
Modře jsou importy (zboží proudící do EU z Číny), červeně exporty (zboží z EU do Číny)
Vývoj cel a dopad na čínskou ekonomiku
Čínská vláda během obchodní války recipročně zvyšovala cla pouze na americké importy a snižovala ty z ostatních zemí. Jak uvedl Petersonův institut pro mezinárodní politiku, zatímco průměrná cla amerických importů vzrostla z 8% na 21,8% s plánovaným dalším zvýšením v prosinci, na všechny neamerické importy (tedy včetně těch evropských) klesly sazby v průměru na 6,7%.
Graf vývoje celních tarifů amerických a neamerických importů do Číny
Růst čínského HDP nyní přibrzdil na 6 %. Jakkoli je to číslo v kontextu zbytku světa stále vysoké, jde o nejnižší růst za posledních 27 let. Jak dokument Obchodní komory EU uvádí: „Pokud nedojde k reformám státních podniků a k vyšší liberalizaci, bude ekonomika zatížena neefektivním a nabobtnalým státním sektorem tlačena dolů, právě v momentě, kdy by se měla snažit vymanit s pasti středně-příjmové ekonomiky, tzv. middle income trap.“ Jinými slovy dle dokumentu je i v nejlepším zájmu Číny provést reformy, které vnesou do konkurenčního prostředí v Číně férovější prostředí. Je však čínská vláda ochotna reformy provést? Například Michael Clauss, bývalý velvyslanec Německa v Číně, řekl, že po letech slibů nemá iluze o tom, že se někdy z Číny stane otevřená a tržní ekonomika.
K podpisu částečné dohody mezi USA a Čínou by mohlo dojít v listopadu na summitu v Chile. Bude dopad cel na čínskou ekonomiku dostatečným motivem pro reformy? Kdo by si dnes troufal cokoli odhadovat.