Podhodnocení měny jako nástroj centrálních bank
Z grafu výše vyplývá, že od roku 1995 nabývá obchodní bilance Číny výhradně kladných hodnot a obchodní přebytek dosahuje každý rok rekordních hodnot. Zda tento enormní nárůst byl způsoben velmi oblíbeným a účinným nástrojem centrálních bank – podhodnocení domácí měny, ze kterého USA Čínu obviňuje, si pojďme vyhodnotit z grafu níže.
Graf USD/CNY a USD/CNY dle PPP
Zdroj: Bloomberg
V letech 1998 až 2005 je zřejmě, že skutečně docházelo k intervenování Čínskou centrální bankou za účelem podpory exportu (stejně jako tomu docházelo v ČR v letech 2014 až 2017 na 27 CZK za euro). Jüan zůstal neměnný na hodnotě 8,28 za jeden americký dolar. Od roku 2006 můžeme zaznamenat klesající trend měnového kurzu. Tento trend koresponduje s rozhodnutím čínské vlády uvolnit fixní kurz a přejít do režimu řízeného floatingu s oscilačním pásmem tři desetiny procentního bodu od centrální parity.
Následovaly však další „vstřícné“ kroky, kterými Čína liberalizovala měnový kurz. Navázání jüanu na širší koš zahraničních měn či v následujících letech rozšíření oscilačního pásma na dva procentní body. V uplynulém roce Čínská centrální banka přistoupila sice k utahování měnové politiky, nyní však monetární šrouby opět povolila a jüan oslabil na úroveň 6,8 (nejslabší hodnota od června 2017). Veškeré použité nástroje ale dle deklarovaného oscilačního pásma v rámci řízeného floatingu. Z mého úhlu pohledu se jedná o spíše drobné zásahy, které mají za účel pokrytí krátkodobých výkyvů v saldu čínské ekonomiky, ale nikterak nepoškozují obchodní politiku s USA.