Čína podporuje svůj obchod

Není žádným tajemstvím, že základem obchodní politiky čínské vlády je podpora exportu, který tvoří významnou součást HDP. Export lze podpořit celou řadou monetárních nástrojů, ale to automaticky neznamená, že by Čína podhodnocovala svou měnu. Úspěšný export se dlouhodobě projevuje obchodním přebytkem.

Obchodní bilance Číny 1995–2016 (modrá export, červená import)

Obchodní bilance Číny od roku 1995

Zdroj: The Observatory of Economic Complexity

Zobrazit celý disclaimer

Podhodnocení měny jako nástroj centrálních bank

Z grafu výše vyplývá, že od roku 1995 nabývá obchodní bilance Číny výhradně kladných hodnot a obchodní přebytek dosahuje každý rok rekordních hodnot. Zda tento enormní nárůst byl způsoben velmi oblíbeným a účinným nástrojem centrálních bank – podhodnocení domácí měny, ze kterého USA Čínu obviňuje, si pojďme vyhodnotit z grafu níže.

Graf USD/CNY a USD/CNY dle PPP

Měnový pár USD/CNY

Zdroj: Bloomberg

V letech 1998 až 2005 je zřejmě, že skutečně docházelo k intervenování Čínskou centrální bankou za účelem podpory exportu (stejně jako tomu docházelo v ČR v letech 2014 až 2017 na 27 CZK za euro). Jüan zůstal neměnný na hodnotě 8,28 za jeden americký dolar. Od roku 2006 můžeme zaznamenat klesající trend měnového kurzu. Tento trend koresponduje s rozhodnutím čínské vlády uvolnit fixní kurz a přejít do režimu řízeného floatingu s oscilačním pásmem tři desetiny procentního bodu od centrální parity.

Následovaly však další „vstřícné“ kroky, kterými Čína liberalizovala měnový kurz. Navázání jüanu na širší koš zahraničních měn či v následujících letech rozšíření oscilačního pásma na dva procentní body. V uplynulém roce Čínská centrální banka přistoupila sice k utahování měnové politiky, nyní však monetární šrouby opět povolila a jüan oslabil na úroveň 6,8 (nejslabší hodnota od června 2017). Veškeré použité nástroje ale dle deklarovaného oscilačního pásma v rámci řízeného floatingu. Z mého úhlu pohledu se jedná o spíše drobné zásahy, které mají za účel pokrytí krátkodobých výkyvů v saldu čínské ekonomiky, ale nikterak nepoškozují obchodní politiku s USA.

Zobrazit celý disclaimer

Obchodní válka je Politickou kampaní Donalda Trumpa

I přes výše popsané liberalizační kroky na měnovém kurzu už mnoho let USA volá po dalším oslabování jüanu, které by pomohlo americkému exportu do Číny. Z výše popsané ekonomické analýzy však vyplývá, že Čínská měna se nezdá být podhodnocená, ba naopak od roku 2005 do současnosti posílila o 27,5 %.

Dle parity kupní síly je jüan v posledních letech i relativně stabilní bez větších výkyvů, což také odporuje tvrzení amerického prezidenta. Zavedením cel na čínský import do USA se americkému prezidentovi podařilo docílit stejného efektu jako případné revalvaci jüanu čínskou vládou. Osobně vnímám obchodní válku rozpoutanou primárně ze strany Donalda Trumpa jako politickou či spíše populistickou kampaň, ale v žádném případě ne ekonomicky opodstatněnou. Mezi Američany totiž panuje dlouhodobě zakořeněná představa, že vzestup Číny je pro americkou ekonomiku zhoubný.

Zobrazit celý disclaimer

Osobní komentář makléře

Jan Coufal

Jan Coufal
Burzovní makléř
jan.coufal@cyrrus.cz
Jan Coufal
Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte.