Analýza: Technologický sektor

Technologický sektor se díky prostoupení technologií do každodenního života stal ještě silnějším a důležitějším. Očekává se ještě další rozvoj tohoto sektoru a to hlavně díky internetu věcí (IoT), cloudu, zpracování dat, umělé inteligenci a strojovému učení a jejich aplikace (např. do autonomně řízeních aut), e-commerce, průmyslové výroby a mnohých dalších.

Celý technologický sektor však prochází dynamickým vývojem a často se také mění jednotlivé trendy v tomto sektoru. Největší trendy posledních letech ovlivňující celý technologický sektor je cloud, zpracování big data, strojové učení a umělá inteligence. S rozvojem technologií také přichází stále větší a větší kybernetické hrozby, takže na významu budou narůstat i bezpečností společnosti a identity management.

V technologickém sektoru jsou také koncentrovány některé z největších světových společností, kdy mnohdy tyto firmy působí i mimo technologický sektor a spadají tak např. i do sektoru médií, nebo působí napříč mnoha sub-sektory. Největší prostor bude věnován právě největším tech společnostem, protože částečně i tyto velké firmy díky svému mnoha sektorovému působení udávají nebo následují trendy celého sektoru a mnohdy je dění v těchto firmách „kopírováno“ či následováno dalšími firmami.

Velké technologické společnosti mají jedno pole působnosti společné a tím je cloud (a s tím související datová centra). O tomto trendu někteří analytici hovoří jako o „válkách o cloud“ – tedy o to, která společnost v tomto businessu s velkým potenciálem získání nových klientů bude schopna zvýšit svůj tržní podíl. Zatím je největším poskytovatelem cloudových služeb Amazon následován IBM, Microsoftem a Googlem, ale podle posledních zpráv navyšuje investice do cloudu např. i Facebook, který v příštím roce plánuje otevření datového centra v Asii.

Softwarové firmy

Celý technologický sektor lze rozdělit mezi firmy specializující se na software a na firmy vyrábějící hardware. Oba subsektory se navzájem doplňují a utvářejí trendy v celém IT sektoru. Softwarové inženýrství v sobě zahrnuje všechny počítačové programy, operační systémy, ERP software, zpracování dat, vývoj mobilních aplikací nebo digitální média. Software lze rozdělit na aplikační software a na softwarovou infrastrukturu. Aplikační software jsou programy navržené pro provádění určitých činností, příklady těchto aplikací jsou kancelářské balíčky, grafické programy, webové prohlížeče a mnohé další. Infrastructure software je ty podnikového SW, který je navržen tak, aby pro podniky prováděly základní úkoly – např. obchodní transakce a další interní procesy. Mezi další příklady infrastructure softwaru patří databázové programy, bezpečnostní aplikace a komunikační software.

Trendy v sub-sektoru softwaru ve velké míře kopírují trendy v celém sektoru technologií, a mezi nejvýraznější trendy patří přechod ke cloudu, umělá inteligence a strojové učení, kybernetická bezpečnost a identity management, rozšířená realita, fintech řešení a blockchain. Dalším trendem je přechod od tradičních databází k tzv. noSQL, tedy databázový koncept, který ke zpracování dat nepoužívá tradiční schéma relační databáze (tradiční „tabulkové“ rozložení). noSQL technologie se v posledních letech dynamicky rozvíjí díky tlaku na zpracovávání čím dál větších objemů dat (big data), kdy tato technologie umožňuje i jiné zobrazení dat a rychlejší přístup k nim.

Poslední rok je typický vysokými výdaji na podnikový software, které celosvětově vynakládají ostatní firmy. Celkové výdaje v roce 2018 by měly dosáhnout hodnoty přes 390 mld. USD, což představuje nárůst o 11 % oproti minulému roku, a podle projekcí by výdaje na podnikový software měly růst o dalších 8 %. Ve skutečnosti však můžou být výdaje ještě o něco vyšší, což je dáno převážně situací v USA a tamní daňovou reformou, která podpořila podnikový sektor.

Celosvětové výdaje na podnikový software (v mld. USD)

Zdroj: www.statista.com

Softwarové společnosti využívají několik rozdílných business modelů, kdy mezi nejčastější patří prodeje licencí, předplatné nebo služby údržby. V posledních letech ale většina společností migruje k tzv. SaaS modelu (software as a service). Díky tomuto modelu klienti nenakupují samotný software, neinstalují je do svého počítače a nikdy jej tak vlastně nevlastní, ale platí za předplatné, které jim umožní spuštění software přes server. Tento model je ve větší míře využíván, protože je pro společnosti méně nákladný, jelikož odpadá distribuce softwaru a zároveň umožňuje společnostem lépe predikovat prodeje produktů. Zároveň tak plně kopíruje trend přechodu ke cloudovým službám dostupným přes server, který je zapříčiněn stále se rozšiřující dostupností vysokorychlostního internetu. Tento styl prodejů (SaaS) využívá většina velkých technologických společností.

Mezi nejvýraznější softwarové společnosti patří Oracle, Adobe, SalesForce.com, Intuit, Fortinet a SAP.

Oracle

Oracle Corporation je po Microsoftu druhou největší softwarovou společností podle ročních výnosů. Specializují se především na vývoj databázových softwarů a technologií, systémů založených na cloudu a také se věnují vývoji několika typů podnikového softwaru (ERP – enterprise resourse planning, CRM – SW pro správu vztahů se zákazníky a SCM – SW pro správu dodavatelského řetězce).

Oracle už v minulých letech předpovídalo, že budoucnost IT je v cloudových službách a do velké míry se jim toto tvrzení vyplnilo. Díky tomu prodávají své produkty také pomocí cloud computingu. 80 % všech prodejů společnosti tvoří prodej softwaru a zbývajících 20 % pochází z prodejů hardware, která zahrnuje počítače a související poradenské softwarové služby.

Adobe

Adobe Systems je známá především díky svému softwaru pro multimédia a kreativitu, zde můžeme jmenovat Photoshop, ale v posledních letech se více angažuje ve vývoji aplikačního softwaru. V 90. letech vynalezli formát pdf (portable document format), který může být čten pomocí softwaru Acrobat Reader. Jejich software je podobně jako u jiných společností nabízen v cloudu a prodávají jej pomocí předplatného. Přechod k tomuto modelu způsobil nárůst uživatelů, díky kterému již tři roky po sobě rostou prodeje a výnosy.

V letošním roce společnost koupila Marketo, což je softwarová společnost poskytující B2B služby v oblasti marketingu. Díky této akvizici tak Adobe rozšíří svůj B2C business i na B2B a stane se tak silnou a hlavně komplexní marketingovou platformou. Akvizice této společnosti by mohla Adobe přinést vyšší marže a z dlouhodobého pohledu se jedná o strategický krok.

SalesForce.com

Společnost SalesForce.com je přední světovou společností vyvíjející CRM software (customer relationship management neboli SW pro správu vztahů se zákazníky), kdy klienti využívají software ke správě zákaznických, prodejních a provozních údajů. Softwarové řešení nabízí svým klientům v cloudu a jejich business model je také založen na prodeji software as a service. Mají moduly pro využití v obchodu, marketingu a zákaznické podpoře. Kromě toho také nabízí řešení pro e-commerce, nástroje pro analýzu sociálních sítí.

Největší službou, kterou společnost prodává je Sales Cloud, který generuje tržby 3,5 mld. USD. K posílení svého softwarového řešení používá společnost také umělé inteligence a strojového učení, které má pomoci jejich klientům lépe rozumět a využívat datům a skrze ta i svým zákazníkům. SalesForce se snaží rozšiřovat portfolio svých produktů díky akvizicím, v loňském roce koupili společnost Demandware, která jim umožnila zařazení softwaru pro e-commerce a v letošním roce koupili společnost Mulesoft, což je integrační software pro propojení aplikací, dat a zařízení.

Intuit

Americká softwarová společnost, která vyvíjí software pro finanční, účetní a daňovou správu hlavně pro malé a střední podniky nebo účetní a daňové poradce. Jejich software je jedním z nejrozšířenějších pro finanční správu a účetnictví drobných podnikatelů a softwarové řešení Intuitu využívá něco přes 60 miliónu uživatelů. Tak jako i ostatní softwarové firmy i oni používají SaaS model, a své aplikace provozují ve většině případů na svých vlastních serverech.

Společnost má silné expanzivní plány a do konce roku 2019 chtějí zdvojnásobit svou uživatelskou základnu. Cestou k tomuto cíli by mohlo být aplikace, která je široce dostupná ze všech zařízení, ať už jde o počítače, tablety či mobily, a plně fungující v cloudu.

Fortinet

IT společnost, která se specializuje na řešení zabezpečení na síti a kybernetickou bezpečnost. Nabízí síťové bezpečnostní zařízení a související software. Systémy společnosti integrují nejširší sadu bezpečnostních technologií včetně firewallu, VPN, antivirové ochrany, prevence narušení, bezpečnost koncových bodů, filtrování webových stránek a mnohé další. Podle tržeb jde o čtvrtou největší společnost pro řešení zabezpečení sítě.

SAP

SAP je jednou z nejznámějších evropských softwarových společností, která má své sídlo v Německu. Zabývá se vývoje podnikového software pro řízení obchodních operací a vztahů se zákazníky. Software společnosti je využíván zejména mezi výrobními podniky a uživatelská základna čítá zhruba 340 tis. zákazníků v téměř všech zemích světa.

Tak jako ostatní softwarové společnosti i SAP se snaží o přesunutí svého businessu na cloud a za tímto účelem koupil několik menších IT firem. Kromě investic do cloudu, kde SAP očekává expanzi a nárůst tržeb z této divize, se společnost rozhodla investovat také do technologií související s internetem věcí (IoT). Za tímto účelem proinvestuje zhruba 1 mld. eur do roku 2020, kdy by měl SAP představit nový produkt s názvem „SAP IoT“, který bude kombinovat data posbíraná ze zařízení připojených k internetu s databází SAP HANA v reálném čase.

Hardwarové firmy

Hardware jako druhé sub odvětví technologického sektoru je v dnešní době poměrně málo atraktivní, ale jeho důležitost je pořád vysoká, neboť bez hardwaru by nemohl existovat ani software. Nicméně jen málo společností je čistě zaměřeno na vývoj a produkci hardware, většina z firem svých zákazníkům musí poskytovat i softwarové řešení, nejlépe to customizované přímo pro svůj produkt. Jako hardware můžeme označit veškeré kancelářské vybavení, přes počítače a tiskárny až k foto technice a pevným pamětím.

Pokračující rozsáhlé podnikové IT výdaje by také měly přispět k růstu v sektoru hardware, ale toto odvětví poroste oproti softwaru pomalým tempem. I zde bude motorem růstu cloud a datová centra a s nimi spojené síťové prvky a ukládání dat. I díky daňovým úlevám v USA firmy více investují do technického vybavení a ve větší míře také přecházejí ke cloudu. V posledních letech se snížily podnikové výdaje na tiskárny, kdy tempo růstu tohoto sektoru mělo být jen v nižších jednotkách procent.

Většina čistě hardwarových společností, nebo těch, kterým plyne většina tržeb z tohoto sektoru, nevykazují v letošním roce organický růst. Naopak se mnoho z nich potýká s problémy, které plynou z neposkytování přidané hodnoty svým klientům v podobě služeb navíc.

Největší propad tržeb v letošním roce postihl společnosti vyrábějící pevné paměti, ať už s HDD nebo SDD technologií. Mezi tyto firmy patří Western Digital, NetApp nebo Seagate technology. Paměťová kapacita roste v tomto odvětví rychleji než ceny těchto produktů, což má za následek pokles ceny za gigabyte. V důsledku této skutečnosti musí společnosti snižovat náklady (i ty na výzkum a vývoj) a zároveň musí zvyšovat hustotu (velikost úložného prostoru vzhledem k „desce“). I přes tuto skutečnost však mají HDD disky velký potenciál k dalšímu růstu, který je tažen hlavně poptávkou z datových center. Horší je situace na poli SSD disků, které jsou v poslední době nahrazovány modernější a sofistikovanější technologií NAND paměťových čipů.

Mezi nejznámější hardwarové společnosti patří Apple (podrobnější informace o společnosti v dalším textu), HP, Hewlett-Packard, NetApp, Western Digital, Seagate Technology, Xerox či Konica Minolta.

Výroba polovodičů

S polovodiči se všichni spotřebitelé potkávají dnes a denně bez toho, aby si jejich přítomnost ve všech elektronických výrobcích nějak uvědomovali. Na polovodičích je postavena značná část dnešních produktů, hlavně díky poptávce po chytrých zařízeních, ať už jde o mobily, hodinky nebo spotřebiče. Zároveň jsou polovodiče úzce spjaty s celým technologickým sektorem, neboť tam, kde jsou polovodiče a elektronika je nutné přidat i softwarové řešení.

Technologický sektor polovodičů je jedním z nejvíce cyklických sektorů a díky širokému využití polovodičů je také velmi závislý na dění v ostatních sektorech, jejichž trendy mnohdy kopíruje. Nejdynamičtěji rostl sektor polovodičů v druhé polovině roku 2017 a na počátku roku 2018, kdy byl tento růst způsoben boomem kryptoměn a jejich těžbou. S poklesem ceny většiny kryptoměn došlo na trhu k lehkému přesycení (hlavně grafických karet a paměťových čipů). K rozvoji sektoru by měly v nejbližších letech přispívat umělá inteligence, elektoauta a autonomně řízená auta, 5G a spotřeba chytrých zařízení nebo rozvoj datových center.

Sektor semiconductors je jedním z nejdynamičtěji rozvíjejících se sektorů, ale také jedním z nejvíce volatilních. Volatilita posledních měsíců byla způsobená hlavně díky rétorice obchodních válek a uvalených cen. To je dáno také geografickým rozdělením největších výrobců čipů, kdy většina z nich je lokalizována v Číně, USA a v menší míře v Evropě. Hlavním odbytištěm pro tyto firmy je však Čína a USA. Semicondutors jsou nepostradatelným komponentem, který se využívá téměř ve všech technologických a průmyslových produktech, kdy Čína je největším producentem těchto výrobků. Sektor je také velmi citlivý na makroekonomický vývoj, a je typickým cyklickým odvětvím, kdy sektor citlivě reaguje na ekonomické oživení/zpomalení.

Celému sektoru ovšem díky jejich nepostradatelnosti zůstává silný výhled. Polovodiče jsou využívány hlavně do mobilních telefonů, počítačů, ve stále oblíbenějších chytrých spotřebičích a chytrých doplňcích, ale také v obnovitelných energetických zdrojích (převážně solární panely). Využívají se také v automobilovém průmyslu a to hlavně v elektrických a hybridních automobilech, v datových centrech a také v průmyslových výrobcích.

Vysoká dynamika růstu tržeb je v posledním roce a půl pro odvětví semiconductors typická. Za první polovinu letošního roku celosvětový prodej polovodičů dosáhl 118 mld. USD, což představuje 20% oproti stejnému období v loňském roce. První polovina roku tak byla působivá z pohledu celkových tržeb, druhý kvartál byl pro celý sektor nejlepší v historii, za přispění také rekordních prodejů v červnu. Geograficky nejdynamičtěji rozvíjejícím se regionem je Čína (30,7% YoY), Amerika (26,7% YoY), Evropa (15,9% YoY), a následuje Japonsko (14% YoY).

Celoroční tržby v odvětví by měly dosáhnout 450 mld. USD, což představuje nárůst 7,5% YoY (oproti 419 mld. USD za rok 2017), tvrdí analytická společnost Gartner. K dynamickému růstu tržeb ve druhém kvartálu by mělo přispět tržní momentum v paměťovém sektoru, což díky rostoucí ceně NAND paměti podpoří tržby celého sektoru polovodičů. K výkonu celého sektoru by kromě paměťových karet měly přispívat programovatelné obvody (FPGA = field-programmable gate array), optoelektronika, integrované obvody (ASIC = application-specific integrated circuits), neoptické senzory.

Dalšími produkty s dobrou prognózou jsou standardní produkty pro specifické pro aplikaci (ASSP = application-specific standard products), a to hlavně díky zlepšenému výhledu prodejů grafických karet používaných v herních počítačích a vysokovýkonných výpočetních aplikacích (používané v automobilovém průmyslu).

Druhá polovina roku 2018 tak bude představovat období vysokého potenciálního růstu a současným vstupem do pozice některé z firem se bude dát těžit z nabyté dynamiky a potenciálu tohoto sektoru.

Vývoj tržeb v odvětví polovodičů

Zdroj: www.gartner.com

Největšími hráči v celém odvětví polovodičů jsou podle tržeb Intel (56,31 mld USD), Samsung (43,5 mld USD), Taiwan Semiconductor (29,3 mld USD), Qualcomm (15,44 mld USD), Broadcom (15,3 mld. USD), SK Hynix (14,23 mld USD), Micron Technology (12,8 mld USD), Texas Instruments (12,3 mld. USD), Toshiba (10,9 mld. USD) a NXP (9,5 mld. USD).

Pokud vezmeme v potaz pouze společnosti, které se zaměřují na výrobu polovodičů jiných, než jsou paměťové čipy, tak je rozložení na trhu polovodičů jiné, jak ilustruje následující graf.

Tržní podíl společností v sub-sektoru polovodičů

Zdroj: Bloomberg, CYRRUS

Situace mezi výrobci čipů je trochu odlišná – existuje několik větších společností zaměřující se na výrobu paměťových čipů a to buď DRAM (dynamic random access memory = operační paměť) nebo NAND („pevné“ nevolatilní paměti). Mezi hlavní výrobce DRAM pamětí patří Samsung, Micron, SK Hynix a Nanya. Mezi hlavní výrobce NAND pamětí se řadí Micron, SK hynix, Samsung, Toshiba, SanDisk (Western Digital) a Intel. Speciální druh paměťových čipů tzv. technologie 3D Xpoint byla vyvinuta ve spolupráci Intelu a Micron Technology. Existuje ještě paměťová technologie MRAM (magnetoresistive random access memory), jejímž vývojem se zabývá pouze společnost Everspin Technologies. O této technologii se hovoří jako o budoucnosti paměťových čipů, zatím je však vývoj v počátcích a je nutné překonat některé problémy – mnohé z nich technického charakteru, podle společnosti už se je však podařilo překonat, ale jako o hlavním problému se mluví o vysokých výrobních nákladech této technologie a z toho pramenící vysoká cena pamětí.

Hlavními trendy a tahouny poptávky po paměťových čipech v příštích letech bude umělá inteligence, 5G infrastruktura a zrychlující se internetové připojení s rostoucí popularitou sdílení videí na sociálních sítích, 4K video a také autonomně řízená auta.