Analýza: Letecký a obranný sektor

Výdaje na obranu

Válka i udržování mír jsou čím dál tím dražší, výdaje na obranu jsou na historických maximech a do nejbližších let je z dostupných údajů zřejmý dále rostoucí trend. V roce 2017 výdaje na obranu dosáhly 1739 mld. USD a tvořily tak 2,2 % světového HDP.

Růst z poslední dekády je však patrně pouze drobnou předehrou k tomu, co se v oblasti výdajů na zbrojení chystá. Výdaje na zbrojení byly celosvětově vysoké v době studené války. Pozice USA byla zpochybněna jaderným arsenálem bývalého Sovětského svazu a veřejnost byla přesvědčena, že zbrojit se musí. Po konci studené války, která pro bývalý Sovětský svaz skončila ekonomickým vyčerpáním, zůstaly Spojené státy na pozici velmoci osamocené. Z globálního pohledu nastala po roce 1989 doba klidu a výdaje pozvolna klesaly.

Výdaje na obranu a jejich prognóza pro USA a Čínu

Zdroj: BofA Meril Lynch Global Investment Strategy, Rand Corporation, IMF, SIPRI

Nyní se situace mění, světová dvojka ve zbrojení a jednička v ekonomické síle dle kupní parity Čína v letech 2008 – 2017 svoje výdaje na zbrojení zvýšila o 110 % a na špici ve výdajích v dohledné době podle více odhadů předstihne i USA. Například predikce uveřejněná v roce 2012 v časopise The Economist se Čína stane číslem jedna v 2035. Světová trojka, Saudská Arábie během let 2008 – 2017 zvýšila výdaje o 34 %.

Spojené státy za stejné období výdaje o 14 % snížily. Jak si USA uvědomují, že ani jedna ze zmíněných asijských zemí není demokracie a že je potřeba výrazně zvýšit velikost letectva, očekávají se proto zásadní změny. Po relativně stabilních letech 2012-2016 tak přichází dle prognóz pokračování dlouhodobého růstového trendu.

Světové výdaje na obranu (v mld. dolarů)

Zdroj: Trends in World Military Expenditure (SIPRI Fact Sheet, květen 2018)

Prognózy

V roce 2018 se očekává růst příjmu zbrojařských firem o 3,6 %. Analytická společnost Deloitte očekává v letech 2018-2022 průměrný roční růst sektoru 3 %. Najdou se však i věší optimisté, Alessandro Profumo, CEO společnosti Leonardo, vidí růst leteckého a obraného sektoru na příštích 5 let průměrně přibližně 6 % ročně. Jako další podstatná čísla lze uvést, že na rok 2018 plánuje Čína zvýšit výdaje o 8,1 %, což je nejvyšší nárůst za poslední tři roky, a po období snižování začaly výdaje na obranu zvyšovat i Spojené sáty. V roce 2018 bylo či je plánováno dvojnásobně fúzí a akvizicí oproti 2017, v roce 2019 se očekává fúzí méně, zato je možné očekávat více joint venture, zejména na kapitálově náročnější projekty. Již zmíněná skutečnost, že Čína stejně jako Saudská Arábie nejsou demokratické režimy, je jeden z hlavních důvodů se domnívat, že výdaje na obranu ve světě porostou i následující dekády.

Výdaje na obranu jednotlivých zemí

Vojenské výdaje v žádném případě nejsou rozloženy rovnoměrně. Pět zemí s největšími výdaji tvoří přes 59 % celkových světových výdajů. Za zmínku stojí, že světová jednička USA své výdaje poslední roky nezvyšovaly, resp. nedávno se zastavil proces jejich poklesu měřeno co do podílu na HDP a od roku 2016 mírně rostou měřeno absolutně. Světová dvojka a trojka, tedy Čína a Saudská Arábie, výdaje zvyšují prudce, jejich loňská tempa růstu výdajů jsou 5,6 % a 9,2 %. I tak USA stále vedou zásadně (2017 měli 35 % světa, Čína 13 %). Celkově vzrůst komunistické diktatury vyvolává mnoho otázek nejen v Asii i ale globálně. Velké plány na modernizaci má Indie, dlouhodobě největší světový importér zbraní. V současnosti tak například Indie ve velkém objednává vrtulníky. Historická zkušenost říká, že výdaje na zbrojení příliš neklesají, po zátěžových obdobích, kdy vzrostou zásadně, sklesají jen částečně a pak stagnují, dokud nepřijde další vlna napětí. Taková fáze stagnace je v USA nyní pravděpodobně blízko konci.

Výdaje USA na obranu očištěné o inflaci (mld. dolarů roku 2009)

Zdroj: https://obamawhitehouse.archives.gov/omb/budget/Historicals

Čtyři z patnácti zemí s nejvyššími výdaji jsou v Evropě (Francie, UK, Německo a Itálie), tyto země dohromady tvoří 10 % světových výdajů. Výdaje Evropy tvoří v posledních dvou dekádách „U“ křivku s poklesem po konci studené války, stagnací v mezidobí a silným růstem zhruba od roku 2012. Rusko vlivem špatné ekonomické situace omezilo v 2017 výdaje na 4,3 procenta HDP oproti 5,5 % v 2016, i tak dává z Evropy větší podíl, než kdokoli jiný od 2011.

Výdaje na obranu

Zdroj: CYRRUS dle Trends in World Military Expenditure (SIPRI Fact Sheet, květen 2018) (Pozn.: Čísla v hranatých závorkách jsou odhad SIPRI)

Změny výdajů 2016-2017 dle regionů (%)

Při pohledu na roční změny výdajů dle regionů překvapí výrazné hodnoty Evropy. Největší roční změna se týká východní Evropy, kde došlo k prvnímu poklesu od roku 2008. Výdaje tohoto regionu tvoří z 91 % Rusko a právě jeho ekonomické potíže přenesené do nižších výdajů vedly k meziročnímu poklesu výdajů v regionu o 18 %. Rusko stojí též za růstem výdajů ve střední Evropě, zde však roli hrálo jako potenciální hrozba.

Zdroj: Trends in World Military Expenditure (SIPRI, květen 2018)

V první desítce států s největším podílem výdajů na obranu na HDP je sedm států z Blízkého východu. Data na Blízký východ jsou lehce problematická (např. nejsou data ze Sýrie), nicméně od roku do 2009 do 2015 výrazně rostly.